42 C 71/2018

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zřízení nezbytné cesty

I. Soud povoluje nezbytnou cestu jako pozemkovou služebnost cesty ve prospěch pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, par. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, a parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí, vedeném u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobkyně, a to přes část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, jak je tato nemovitost zapsána v katastru nemovitostí, vedeném u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec] ve vlastnictví žalované, jak je tato část vymezena geometrickým plánem vyhotoveným [právnická osoba] [anonymizováno], pod [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované úplatu za nezbytnou cestu ve výši 16 220 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39 250 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 12 636,68 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud povolil nezbytnou cestu ve formě pozemkové služebnosti cesty ve prospěch pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, par. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, a parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], které jsou ve vlastnictví žalobkyně, a to přes část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaném na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec] ve vlastnictví žalované, jak bude tato část vymezena geometrickým plánem vyhotoveným pro účely tohoto řízení, a to za jednorázovou peněžitou náhradu. Žalobu přitom odůvodnila tím, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], které nabyla na základě závěti sepsané jejím zemřelým manželem [jméno] [příjmení], přičemž k těmto nemovitostem vede dlouhá léta jediná přístupová cesta po okrajové části pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, která byla vybudována před více jak sto lety pradědou jejího zesnulého manžela a byla vždy užívána k účelu propojení nemovitostí (tj. stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] ve vlastnictví žalobkyně a stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [číslo popisné] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]) k veřejné cestě. Za života manžela žalobkyně přitom nemovitosti žalobkyně a žalované tvořily jeden celek a byly výlučným vlastnictvím manžela žalobkyně, resp. zčásti spadaly do společného jmění manželů. K nemovitostem nyní ve vlastnictví žalobkyně tak byl zajištěn právně i fakticky přístup právě po výše zmíněné příjezdové cestě, nacházející se dnes na pozemku ve vlastnictví žalované. Ke znemožnění přístupu po této příjezdové cestě pak došlo právě až v rámci dědického řízení po zemřelém manželu žalobkyně, který odkázal na základě závěti pozemek, na kterém se nachází příjezdová cesta, žalované. Nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně tak nelze řádně užívat z důvodu nepropojenosti s veřejnou cestou nacházející se na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], přitom smyslem žaloby je zajistit, aby vlastník nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] měl přístup k veřejné cestě. Geograficky se stávající příjezdová cesta nachází na okraji pozemku parc. [číslo] což podporuje splnění požadavku vedení cesty jen v nezbytném rozsahu. Zřízení nezbytné cesty po stávající cestě by navíc vedlo k nejmenším nákladům na zřízení nezbytné cesty, když v daném místě již je vybudovaná příjezdová cesta k tomuto účelu a tato je způsobilá naplňovat účel nezbytné cesty i do budoucna. Stávající cesta je přitom již užívána výše uvedenými vlastníky stavební parc. [číslo] rovněž jako příjezdová cesta k jejich domu. Na tuto cestu by se žalobkyně napojila zhruba v polovině, od rodinného domu [číslo popisné] by bylo místo napojení vzdáleno zhruba 55 m. Taková vzdálenost by, dle žalobkyně, zaručovala adekvátní ochranu práva na soukromí a ochranu obydlí vlastníků. Budování jakékoliv jiné cesty by vždy žalovanou zatížilo více, navíc žalobkyně ani nevidí jinou možnost, než vedení nezbytné cesty právě po stávající příjezdové cestě. Jelikož cesta je již vybudována, užívána a způsobilá plnit účel cesty a stezky, nehrozí žalované povolením nezbytné cesty vznik škody. Naopak pro žalobkyni je přístup k veřejné cestě nezbytně důležitý, když bez něho by mimo jiné žalobkyně neměla jak vyjet automobilovými prostředky z rodinného domu za účelem dopravení se do práce či na nákup potravin. Neměla by ani prostor k průchodu pěšky či na kole, v důsledku čehož by se nemohla dostavit ani veřejně prospěšným stavbám v obci. Žalobkyně nezapříčinila vzniklou situaci a ani nijak nemohla ovlivnit vznik tohoto stavu, když nemohla žádným způsobem ovlivnit znění závěti zůstavitele [jméno] [příjmení] ze dne 27. 1. 2009, na základě které získala pozemek parc. [číslo] do výlučného vlastnictví právě žalovaná. Žalobkyně pak nemá ani žádný jiný přístup k veřejné cestě a nejedná se proto ani o žalobu, která by měla pouze za cíl vytvoření pohodlnějšího přístupu k veřejné cestě. Žalobkyně se opakovaně pokoušela mimosoudně s žalovanou dohodnout, žalovaná však projevila nezájem předmětnou parcelu žalobkyni prodat či na ni zřídit služebnost stezky a cesty, i přes upozornění na možnost řešení sporu soudní cestou.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. K mimosoudnímu jednání mezi stranami žalovaná uvedla, že nechtěla přistoupit na nátlak, který na ni žalobkyně kladla ve směru prodeje předmětných nemovitostí, rovněž žalobkyni opakovaně zdůraznila, že v její prospěch nechce zřídit služebnost stezky a cesty tak, jak vždy požadovala žalobkyně. Přitom žalovaná žalobkyni nabídla jiné řešení. Je přitom pravdou, že za života manžela žalobkyně a bratra žalované [jméno] [příjmení] vedla k nemovitostem nyní ve vlastnictví žalobkyně přístupová cesta po okrajové části pozemkové parcely [číslo] jelikož [jméno] [příjmení] byl zároveň vlastníkem této parcely a zároveň spolu s žalobkyní spoluvlastníkem parcel [číslo]. Tento je nabyl v dědickém řízení po zemřelém otci [jméno] [příjmení], tedy i otci žalované, a posléze po zemřelém strýci [jméno] [příjmení], a to díky postoji žalované, která se svým bratrem v průběhu obou dědických řízení uzavřela dohodu, že veškeré nemovitosti po zemřelém otci a strýci zdědí právě on, když podnikal v zemědělství a oba navíc považovali dělení pozemků za zbytečné; současně však mezi nimi bylo dohodnuto, že v případě jeho dřívější smrti budou tyto nemovitosti převedeny na žalovanou. Žalobkyně se po smrti svého manžela domnívala, že veškerý jeho majetek zdědí ona, když se však v dědickém řízení dozvěděla, že její manžel sepsal závěť ve prospěch žalované, začala se žalobkyně i příslušníci její rodiny chovat neslušně až příšerně, poté následoval psychický nátlak na žalovanou, aby nabyté nemovitosti tato převedla na rodinného příslušníka žalobkyně, kterého měl zemřelý údajně považovat za svého„ syna“; následně pak byla žalovaná vyzvána, aby tyto pozemky alespoň tomuto rodinnému příslušníkovi pronajala za směšnou cenu. Když žalovaná s žádnými návrhy ze strany žalobkyně nesouhlasila, následovaly ze strany žalobkyně amorální výhrůžky. Žalovaná žalobkyni přitom vždy sdělila, že si má příjezdovou cestu vybudovat na svém pozemku, a to od svého domu [adresa] na parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] dále přes pozemek parc. [číslo] v místě, kde se spojuje s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, kde pak může po tomto přecházet na veřejnou cestu; v tomto směru by pak žalovaná souhlasila se zřízením služebnosti. S tímto řešením však žalobkyně nesouhlasila, čímž si sama hrubou nedbalostí v podstatě způsobila nedostatek přístupu ke svým nemovitostem, navíc se v řízení snaží jen o to, aby dosáhla zachování stavu, který byl za života jejího manžela, aby sama nemusela ničeho dělat. Jde jí jen o pohodlí, což však není důvodem, pro který by soud měl nezbytnou cestu povolit. Žalovaná pak připustila, že cesta popisovaná žalobkyní v žalobě, byla skutečně vybudovaná před více než sto lety a byla využívána k účelu propojení nemovitostí. Žalobkyně však již opomněla zmínit, že tuto cestu užíval vždy pouze zároveň vlastník pozemku, na kterém byla tato vybudována, který byl zároveň vlastníkem či spoluvlastníkem pozemku, na němž stojí stavba rodinného domu [adresa]. Tato cesta tedy nikdy nebyla cestou veřejnou. Tato cesta navíc byla zřízena za účelem hnání dobytka z pastvy či na pastvu, v novější době pak i k manipulaci s těžkou a velkou zemědělskou technikou. K tomuto účelu smrtí bratra žalované a manžela žalobkyně tato cesta přestala sloužit, žalovaná své ostatní pozemky pronajala zemědělskému družstvu. Pokud jde o využívání této přístupové cesty k domu [adresa], lze předpokládat, že tento dům zůstane v relativně brzké době neobývaný a k jeho plné dostupnosti postačí cesta, nacházející se hned vedle pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví matky žalované. Žalovaná tedy nemá v plánu do budoucna tuto příjezdovou cestu na své parcele již nijak udržovat, tuto část pozemku by časem chtěla přeměnit v zahradu, údržba cesty by naopak pro ni znamenala finanční zátěž. Žalobkyně navíc podle informací žalované ani nedisponuje žádným osobním automobilem, nemá ani řidičský průkaz, přístup žalobkyně ke svým nemovitostem tak by byl dostatečně zajištěn i cestou pěší v celkové délce cca 20 m po pozemku žalobkyně a cca 2 m po pozemku žalované.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti: Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2015 č. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 21. 7. 2015, je v řízení postaveno na jisto, že v rámci dědického řízení po zemřelém manželovi žalobkyně a současně bratrovi žalované [jméno] [příjmení], byla jednak schválena dohoda pozůstalé manželky - žalobkyně s ostatními dědici o vypořádání společného jmění manželů tak, že žalobkyně mj. nabyla do svého výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], pro k.ú. a [územní celek], následně pak byla potvrzena pozůstalost podle závěti zůstavitele ze dne 27. 1. 2009 ve prospěch závětní dědičky - žalované tak, že žalovaná mj. nabyla parc. [číslo] ostatní plocha, zapsanou tehdy na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], jako výlučné vlastnictví zemřelého [jméno] [příjmení]. Konečně pak byla schválena dohoda o rozdělení části pozůstalosti uzavřena mezi dědici v tom směru, že matka zůstavitele [jméno] [příjmení] nabyla do výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], tj. mimo jiné parc. č. St [číslo], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa].

4. Kopií katastrální mapy zachycující spornou parcelu [číslo] nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], včetně leteckého snímku, jakož i fotografiemi zachycujícími dané místo v terénu, pořízenými jednak žalobkyní, jednak soudem při jednání na místě samém, má soud postaveno na jisto, jaká je konkrétní situace v terénu, jakým způsobem je zpevněná část parcely [číslo] po níž má vést nezbytná cesta, kde je tato část parcely ve vztahu ke zbytku této parcely situována, kde se nacházejí plynové přípojky na této parcele, jakož i sloup elektrického napětí, a dále i to, jakým způsobem je zajištěno napojení přístupu z této plochy k domu [adresa] ve vlastnictví žalobkyně.

5. Ze sdělení Obecního úřadu [územní celek] ze dne 16. 1.0 2017 dále vyplynulo, že pozemková parcela [číslo] v k.ú. [obec], není zahrnuta v pasportu místních komunikací; ze zprávy [právnická osoba] ze dne 25. 3. 2019 pak dále vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] je provozovatelem distribuční soustavy umístněné mj. na pozemku parc. [číslo] tato nemá výhrady ke zřízení služebnosti cesty a stezky přes tuto parcelu v těsné blízkosti sloupu elektrického vedení, pokud by zde byl záměr vybudovat cestu, tato společnost by byla účastníkem stavebního řízení a vyjadřovala by se k případné projektové dokumentaci.

6. Ve věci byl dále vypracován geometrický plán pro vymezení rozsahu služebnosti k části pozemku, a to pod [číslo] který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizováno], byl úředně ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem a tímto byl rovněž schválen stejnopis, přičemž katastrální úřad vystavil souhlas s očíslováním parcel, přičemž tímto geometrickým plánem, který tvoří nedílnou součást daného rozsudku ve věci, byla přesně vymezena část pozemku parc. [číslo] která bude určena pro výkon práva nezbytné cesty ve formě služebnosti.

7. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 10. 3. 2021, vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] pak bylo určeno, že obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvní zřizované právo cesty, tj.„ časově neomezené“ právo cesty přes část pozemku parc. [číslo] o výměře 81,1 m2, a to jako služebnosti spočívající ve zřízení pozemkové služebnosti stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit, nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, činí 16 220 Kč.

8. Předžalobní výzvou ze dne 26. 9. 2017 a ze dne 13. 10. 2017 včetně podacích lístků z téhož dne a detailními informacemi o sledování zásilek České pošty, návrhem smlouvy o zřízení pozemkových služebností stezky a cesty bez uvedení data, jakož i barevnými fotografiemi zachycujícími SMS zprávy ze strany žalobkyně ze dne 12. 1. 2016 a 30. 4. 2016 žalované je dále prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou opakovaně k mimosoudnímu vyřešení daného sporu formou zřízení služebnosti stezky a cesty po parc. [číslo] tak, jak poté svůj nárok uplatnila žalobou s tím, že současně ji upozornila na možnost soudního řešení sporu.

9. Všechny provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, všechny provedené a shora popsané důkazy soud následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky s výjimkou svědka [jméno] [příjmení], navrhovaného žalovanou k objasnění právních poměrů pozemku, který byl zatížen služebností, jakož i k chování žalobkyně a vzájemným vyhroceným vztahům mezi účastnicemi, když měl za to, že právní poměry zatíženého pozemku, zejména vývoj vlastnictví k němu, v řízení ani nebyly sporné a byly navíc i dostatečně objasněny předloženými listinnými důkazy, pokud pak jde o chování žalobkyně vůči žalované a naopak, pak má soud za to, že v řízení vyšlo dostatečně najevo, že toto je po smrti bratra žalované a manžela žalobkyně v jedné osobě velmi vyhrocené, přičemž důvodem je právě spor mezi nimi o průchod a průjezd přes pozemek parc. [číslo]. Potřeba provedení dalších důkazů pak, dle názoru soudu, v řízení ani nevyšla najevo.

10. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud následující skutkový závěr: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec], a to pozemků parc.č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo popisné], a pozemků parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, kdy tyto nemovitosti nabyla v rámci vypořádání společného jmění žalobkyně a jejího manžela [jméno] [příjmení], zemř. 15. 3. 2015, v průběhu dědického řízení po zemřelém manželovi, vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], aniž by k těmto měla zajištěn přístup přímo z veřejné komunikace; žalovaná pak je mimo jiné výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], když tento nabyla podle závěti zůstavitele [jméno] [příjmení], svého bratra, v rámci shora uvedeného dědického řízení po zemřelém. K nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně přitom před smrtí jejího manžela byla jako přístupová cesta užívána část pozemku parc. [číslo] jak je tato část nyní vymezena v geometrickém plánu vyhotoveném [právnická osoba] [anonymizováno], pod [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, přitom jak nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], tak parc. [číslo] byly v jeho společném jmění s žalobkyní (nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]), resp. v jeho vlastnictví (parc. [číslo]), takže předmětnou přístupovou cestu po parc. [číslo] užíval jako vlastník bez jakéhokoliv omezení právem jiného, stejně tak ji užívala žalobkyně, jako jeho manželka, aniž by jí v tom [jméno] [příjmení] kdykoli a jakkoli bránil. Tato část pozemku parc. [číslo] je zpevněná kamínky po celé její délce, vede až k domu na parc. [číslo] ve vlastnictví matky žalované, navazuje přímo na veřejnou cestu na parc. [číslo] po pravé straně ve směru od veřejné komunikace se nachází travnatý pruh o šířce cca 1,50 m, po levé straně ve směru od veřejné komunikace se pak nacházejí poblíž veřejné komunikace dvě plynovodní přípojky a několik vzrostlých stromů, v místě, kde se nachází vjezd na parc. [číslo] je vyskládaná žalobkyní a jejím zesnulým manželem dále betonová zámková dlažba, která pokračuje až k domu ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně se o ztrátě přístupu ke svým nemovitostem dozvěděla až v rámci dědického řízení po svém zemřelém manželovi, který parc. [číslo] odkázal žalované jako své sestře, následně se pokoušela opakovaně s žalovanou jednat o smluvním zajištění přístupu a příjezdu, avšak žalovaná dále se stávajícím a léta užívaným přístupem a příjezdem k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně nesouhlasila a navrhovala žalobkyni, že jí umožní přístup a příjezd k jejím nemovitostem po části pozemku par. [číslo] který k tomuto účelu doposud nikdy nebyl užíván a který se nachází v místě mezi parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž na jeho zprovoznění by bylo nutno vynaložit podstatné náklady a v těsné blízkosti tohoto místa se nachází sloup elektrického vedení a elektrické dráty.

11. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

12. Podle § 1032 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

13. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení a s ohledem na tyto dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět. Institut nezbytné cesty je svou povahou výjimečný a proto, aby jej bylo možno využít, musí být splněny zákonem dané podmínky. Základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty jsou takové, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovitosti nelze zajistit jinak, přitom pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit. Na druhé straně však zákon uvádí, že cestu lze zřídit, není-li nemovitost„ dostatečně“ spojena s veřejnou cestou, což je třeba vyložit tak, že pokud stávající spojení je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, nicméně postačující k objektivní potřebě nemovitosti, nelze právo cesty zřídit, resp. rozšířit. V daném konkrétním případě pak v řízení nebylo sporu o tom, že nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] jsou bez přístupu k veřejné komunikaci, přitom nejpřirozenější a nejméně zatěžující přístup k veřejné cestě je právě přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Část tohoto pozemku přitom po dlouhá léta sloužila jako přístupová cesta k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a rovněž tak sloužila a slouží jako přístupová cesta k rodinnému domu, postaveném na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví matky žalované, byť k tomuto účelu není v současné době nijak často využíván. Zřejmě za těmito účely byla tato část pozemku parc. [číslo] zpevněná kamínky právě ve tvaru cesty, přitom na nemovitostem zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] na tuto přístupovou cestu po části parc. [číslo] navázala i betonová zámková dlažba, vyskládaná manželem žalobkyně a žalobkyní, a situoval se vjezd do garáže domu [adresa]. V tomto směru soud významně vážil zejména okolnosti daného případu, kdy původním výlučným vlastníkem parc. [číslo] byl manžel žalobkyně a bratr žalované, pan [jméno] [příjmení], který současně s žalobkyní vlastnil v rámci společného jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Sám tedy nebyl v užívání části parc. [číslo] jako její výlučný vlastník nijak omezen a sám se podílel i na výstavbě domu [adresa], jeho orientaci, výstavbě zámkové dlažby apod. Jeho vůlí tedy bylo jednoznačně užívat část parc. [číslo] jako přístupovou cestu k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], které za svého života rovněž vlastnil jako společné jmění s žalobkyní. Na základě svého vlastního uvážení, aniž by soud polemizoval s důvody a motivy, které zemřelého k takovému rozhodnutí vedly, se však v rámci závěti, kterou sepsal, rozhodl předmětnou parcelu [číslo] po své smrti převést na žalovanou jako svoji sestru, což rovněž učinil, aniž by současně řešil otázku přístupu k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví]. Vzhledem k tomu, že byl výlučným vlastníkem této parcely, nemohla žalobkyně nijak ovlivnit toto jeho rozhodnutí, dozvěděla se o něm až v rámci dědického řízení a nemohla jej tudíž ani nijak zvrátit. Soud má za to, že v daném konkrétním případě nelze dovodit, že by si žalobkyně vlastní hrubou nedbalostí či úmyslně způsobila nedostatek přístupu k veřejné komunikaci ve smyslu § 1032 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přitom pokud jde o jejího právního předchůdce, tento sám přístup měl a nedostatek přístupu způsobil v rámci nakládání s majetkem až pro případ své smrti. Soud má za to, že zohlednění takové jeho hrubé nedbalosti v neprospěch žalobkyně, by bylo naprosto nespravedlivé a v podstatě i nemorální v tom směru, že by žalobkyně nyní nemohla požadovat zřízení nezbytné cesty, a je pro daný konkrétní případ nepoužitelná dostupná judikatura, podle které se zohledňuje i hrubá nedbalosti či úmysl právního předchůdce žadatele o nezbytnou cestu. V tomto směru si je navíc nutno uvědomit, že zajištění přístupu a užívání nemovitosti je i v obecném zájmu, jakož i v zájmu vlastníků sousedních nemovitostí, neboť neudržovaná nemovitost by mohla být zdrojem různých imisí a ohrožení i pro sousedy. Současně pak je nutno vycházet z toho, že nikdy neexistovalo a neexistuje žádné méně pohodlné spojení nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně s veřejnou cestou. S ohledem na všechny tyto skutečnosti pak má soud za to, že v dané věci byly skutečně dány podmínky pro vyhovění žalobě v tom směru, aby byla zřízena nezbytná cesta po parc. [číslo] za účelem přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně. V dalším stádiu řízení se pak soud musel vypořádat s jejím rozsahem, resp. s trasou, kudy by měla přes pozemkem parc. [číslo] vést. Na straně jedné přitom existuje stávající zpevněná plocha po části pozemku parc. [číslo] která byla za tímto účelem léta využívána, a vedení nezbytné cesty po této ploše rovněž žalobkyně navrhovala, na straně druhé žalovaná poukazovala na rozsah omezení jejího vlastnického práva při užití této plochy jako nezbytné cesty a navrhovala, aby jako nezbytná cesta byla využita pouze ta část pozemku parc. [číslo] která leží mezi parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že by žalobkyně dále ke svému rodinnému domu přistupovala právě po své parc. [číslo] kterou by za tímto účelem musela zcela jistě zpevnit, vybudovat nové vstupní vrata apod. Jak vyplývá z dostupné literatury (srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, § 1029, strana 197 – 204), podle judikatury k § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013„ přístup ke stavbě nelze zajistit jinak též v případě, že zajištění přístupu bude technicky možné, náklady na jeho zřízení však budou natolik vysoké, že jejich vynaložení nebude možné po vlastníku stavby spravedlivě požadovat; to platí i v případě, bude-li zřízení právně nemožné (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1897/2004)“; tento právní názor je i nadále použitelný; stejný závěr se pak prosadí i ve vztahu k povolení nezbytné cesty, je-li možno zajistit přístup na základě smluvního ujednání za podmínek, které lze po žadateli o nezbytnou cestu spravedlivě požadovat. Právě tímto směrem se ve svých úvahách ubíral soud, a to zejména poté, co provedl šetření na místě samém a ohledáním předmětných nemovitostí si ověřil, že přístup navrhovaný žalovanou je sice teoreticky možný, avšak je jednak dost nepraktický a mohl by být i problematický s ohledem na sloup elektrického vedení, který se nachází v těsné blízkosti místa, kterým by měla žalovanou navrhovaná příjezdová cesta po parc. [číslo] procházet, jednak je zcela jistě natolik nákladný, že takové náklady by bylo po žalobkyni nespravedlivé požadovat. S ohledem na tyto skutečnosti proto žalovanou navrhované řešení vyloučil a dospěl k závěru, že nezbytnou cestu je na místě zřídit právě po již stávající zpevněné ploše v části pozemku parc. [číslo] kterou za tímto účelem nechal geodeticky zaměřit s tím, že geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Soud má přitom za to, že toto omezení vlastnického práva žalované je stále ještě přiměřené, předmětná zpevněná plocha vždy sloužila a nadále slouží i jako hlavní příjezdová cesta k domu na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví matky žalované, a argumenty žalované v tom směru, že takto nyní není pro stáří matky žalované nijak významně využívána, jsou liché, neboť lze předpokládat, že i kdyby matka žalobkyně ukončila bydlení v tomto domě, bude jej obývat někdo jiný, který rovněž bude využívat danou již zpevněnou a vybudovanou přístupovou cestu. Stejně tak není dost dobře možné bez dalšího využít danou plochu jako zahradu či jako zemědělskou půdu, jak tvrdila dále žalovaná, když by si demolice stávající zpevněné plochy vyžádala zcela jistě nějaké náklady, navíc pak s ohledem na existující plynové přípojky na parc. [číslo] nejasnost kudy vede plynové vedení od nich, jakož i na existenci zákonných ochranných pásem, by bylo užívání celého pozemku jako zahrady či jako zemědělské půdy rovněž ohroženo. Daná příjezdová cesta byla vybudována před mnoha lety a geograficky se rozprostírá stále ještě na okraji pozemku parc. [číslo] náklady na vybudování s ohledem na její stávající stav jsou v podstatě nulové. Z pohledu soudu se pak zřízení nezbytné cesty po stávající zpevněné ploše na parc. [číslo] jeví i jako nejspravedlivější řešení s ohledem na okolnosti daného případu, zejména předchozí vlastnictví obou těchto nemovitostí manželem žalobkyně a bratrem žalované v jedné osobě. Soud tedy zřídil nezbytnou cestu přes pozemek parc. [číslo] v rozsahu určeném geometrickým plánem, a to ve formě služebnosti, jak bylo požadováno a jak to zákonná úprava umožňuje, když taková úprava se mu jevila správná a praktická i v tom směru, aby při každé změně vlastníka panující či služebné nemovitosti nebylo nutno zřizovat cestu znovu, v tomto ohledu vzal v potaz i současné výrazně narušené vzájemné vztahy mezi vlastníky služebné a panující nemovitosti. Pokud jde o rozsah zřizovaného práva, soud vycházel z hospodářské potřeby panující nemovitosti, respektive z obvyklého způsobu a rozsahu jejího užívání, kdy daná nemovitost je užívána jako rodinný dům určený k trvalému bydlení se zahradou, přičemž má za to, že právě s ohledem na tuto skutečnost je na místě zřídit nezbytnou cestu nikoli ve formě stezky pro pěší, jak navrhovala žalovaná, nýbrž ve formě cesty ve smyslu § 1276 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

14. Ve smyslu § 1030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pak za zřízení nezbytné cesty náleží úplata. V tomto směru si soud jako podklad pro zjištění výše náhrady nechal vypracovat znalecký posudek, který stanovil obvyklou cenu, za kterou se v obdobných místech sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, tj. časově neomezené, podle tohoto posudku pak taková obvyklá cena činí 16 220 Kč. Právě tato částka se pak soud jeví jako zcela adekvátní s ohledem na rozsah omezení vlastnictví žalované, jakož i plošný rozsah zatížení pozemku. Předmětnou částku je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované jednorázově do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/10963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), přičemž soud pro povolení lhůty delší důvody neshledal.

15. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci přitom byla žalobkyně plně úspěšná a vzniklo jí tak dle citovaného zákonného ustanovení právo na přiznání náhrady jimi účelně vynaložených nákladů řízení ze strany žalované. Žalobkyně na nákladech řízení účelně vynaložila celkem částku 39 250 Kč, sestávající jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, jednak ze záloh v celkové výši 10 000 Kč (tj. 5 000 Kč jako zaplacená záloha za vypracování geometrického plánu a 5 000 Kč jako zaplacená záloha za vypracování znaleckého posudku) a jednak z částky 24 250 Kč za náklady svého právního zastoupení ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokát za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tvořené částkou 17 500 Kč, jako sazbou odměny vypočtenou dle § 9 odst. 3 písm c) advokátního tarifu za sedm žalobkyni účelně poskytnutých úkonů právní pomoci po 2 500 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 35 000 Kč) v podobě přípravy a převzetí zastoupení [titul] [příjmení] jako původním právním zástupcem žalobkyně, sepisu předžalobní výzvy, sepisu žaloby, 2 x sepisu písemného vyjádření žalované obsahující právní rozbor věci ze dne 27. 4. 2018 a ze dne 11. 4. 2019, účast na jednání na místě samém dne 13. 12. 2019 a účast u jednání soudu dne 14. 7. 2021, to vše ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, částkou 3 750 Kč jako sazbou odměny ve výši jedné poloviny vypočtenou dle § 9 odst. 3 písm. c) za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 1 250 Kč v podobě účasti u přípravného jednání konaného dne 16. 7. 2018 a jeho pokračování konaných dne 16. 1. 2019 a dne 12. 3. 2019 dle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu, 3 000 Kč jako deset režijních paušálů po 300 Kč za těchto deset úkonů právní pomoci dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu. V této části řízení pak byla žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 39 250 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., a to k rukám současné právní zástupkyně žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek soud v daném případě neshledal.

16. Výrok o nákladech státu pak má oporu v § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení to byla právě žalovaná, která byla procesně neúspěšnou, zároveň soud u této neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto žalované uložil, aby státu zaplatila náklady, které v řízení platil. Ve věci byl jednak vypracován geometrický plán společností [právnická osoba], kdy této byla pravomocným usnesením soudu ze dne 12. 8. 2020, č.j. 42 C 71/2018-157, přiznána náhrada nákladů za jeho vypracování ve výši 6 171 Kč (z této částky však 5 000 Kč bylo uhrazeno ze zálohy složené žalobkyní, takže k proplacení ze strany státu zůstala částka 1 171 Kč), jednak byl v řízení společností [právnická osoba] vypracován znalecký posudek, kdy znaleckému ústavu byla pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 4. 2021, č.j. 42 C 71/2018-221, přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 16 465,68 Kč (z této částky však 5 000 Kč bylo uhrazeno ze zálohy složené žalobkyní, takže k proplacení ze strany státu zůstala částka 11 465,68 Kč). Celkem tak státu vznikly náklady ve výši 12 636,68 Kč (tj. 1 171 Kč + 11 465,68 Kč). Právě tuto částku tedy soud uložil k zaplacení žalované, a to rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci daného rozsudku, když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal.