42 C 99/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat za účasti pověřeného zástupce žalobkyně žalobkyni měřící zařízení - plynoměr, výrobní [číslo] umístěné v bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 534 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném vydání věci, a to měřícího zařízení, výrobní [číslo] které je umístěno v bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], v souladu s § 71 zákona č. 458/2000 Sb. Toto zařízení přitom bylo a je ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatele distribuční soustavy, a to za účelem měření spotřeby plynu dodávaného žalovanému do odběrního místa. V daném odběrném místě však dodavatel plynu ukončil dodávky z důvodu neplacení a požádal dne 1. 9. 2021 žalobkyni, aby ke dni 3. 9. 2021 ukončila distribuci plynu do daného odběrného místa. Pokud se provozovateli distribuční soustavy nepodaří měřící zařízení ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu demontovat, dojde, v souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem a Řádem provozovatele distribuční soustavy, ke dni požadovaného ukončení distribuce plynu k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Provozovatel distribuční soustavy následně zašle obchodníkovi s plynem ke dni požadovaného ukončení distribuce plynu údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.) a tento den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Samotné jednání, odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany obchodníka s plynem, má tak pouze deklaratorní povahu a je následkem vzniku neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Deklaratorní povaha tohoto jednání vyplývá z ustanovení energetického zákona a předpisů na něj navazujících, včetně Řádu provozovatele distribuční soustavy, jehož účinnost je vázána na schválení Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, z důvodu uvedených vizte výše - § 59a odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažila provést demontáž Plynoměru. Žalovaný však v odběrném místě jeho demontáž neumožnil, přestože byl opakovanými výzvami žalobkyně, zaslanými na adresu odběrného místa a trvalého bydliště žalovaného, prokazatelným způsobem vyzván k jeho zpřístupnění, naposledy pak předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 2. 2022. Žalovaný však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnil ani nevydal.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na 6. 6. 2022 se bez omluvy nedostavil, přitom doručení předvolání k jednání u něj bylo řádně vykázáno dnem 16. 5. 2022, a to stejně jako žalobkyně, která však svoji neúčast u jednání řádně omluvila s tím, že rovněž souhlasila, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto postupoval ve smyslu ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a věc projednal v nepřítomnosti obou procesních stran, vycházeje přitom z obsahu spisu a z navrhnutých a doložených důkazů.

3. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázány následující skutečnosti: Protokolem o montáži měřidla ze dne 24. 6. 2013, smlouvou o připojení k distribuční soustavě ze dne 27. 3. 2019, řádem provozovatele distribuční soustavy a žádostí obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu ze dne 1. 9. 2021 je v řízení prokázáno, že žalovaný byl od 27. 3. 2019 na adrese odběrného místa v bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], provozované žalobkyní, a to připojením měřícího zařízení [označení] [číslo], výrobní [číslo] (instalovaného ještě předchozím provozovatel distribuční soustavy dne 24. 6. 2013), dne 1. 9. 2021, tento požádal žalobkyni o ukončení dodávky plynu u žalovaného pro neplacení.

4. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 7. 9. 2021, 17. 9. 2021 a 25. 10. 2021, Protokolem o demontáži měřidla vystaveným žalobkyní dne 16. 11. 2021, jakož i výpisy z podacího archu pošty a kopií doručenek, vzal soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně upozornila žalovaného s ohledem na to, že byla oslovena jeho dodavatelem plynu k ukončení dodávky plynu pro odběrné místo EIC [číslo] na adrese: [adresa žalovaného]. Vzhledem k tomu, že ukončení dodávky, že z důvodu nepřístupnosti měřidla nebylo možno provést demontáž plynoměru, pročež nastal ke dni 3. 9. 2021 účinek ukončení dodávky plynu, počínaje dnem 4. 9. 2021 do dne provedení skutečné demontáže měřicího zařízení, dále byl žalovaný informován, že další pokusy o demontáž plynoměru budou provedeny dne 15. 9. 2021, resp. dne 16. 11. 2021, ve dnech 3. 9. 2021, 15. 9. 2021 a 16. 11. 2021 byl proveden pracovníky žalobkyně opakovaně pokus o demontáž předmětného měřícího zařízení na adrese [adresa žalovaného], měřidlo však bylo nepřístupné.

5. Listinou označenou jako předžalobní výzva k součinnosti ze dne 9. 2. 2022, včetně dokladu o doručení této listiny žalovanému, pak bylo dále prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k umožnění vstupu do nemovitosti za účelem demontáže měřidla, nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání výzvy.

6. Všechny zmíněné provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují, přičemž ani nijak neodporují skutkovým tvrzením účastníků. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny tyto důkazy vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

7. Na základě těchto zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně, jakožto provozovatelka distribuční soustavy, přenechala žalovanému měřící zařízení typu kód typu [označení] [číslo], výrobní [číslo] které bylo umístěno na adrese odběrného místa, v bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], a to za účelem měření spotřeby zemního plynu, který byl žalovanému do tohoto odběrného místa dodáván, a to na dobu neurčitou – po dobu oprávněného odběru zemního plynu, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil své povinnosti ve vztahu k obchodníkovi s plynem, který mu zemní plyn dodával, když řádně nehradil platby za odebraný plyn, byla žalobkyně požádána obchodníkem s plynem o ukončení dodávky plynu na předmětné odběrné místo, které je technicky možné pouze demontáží měřícího zařízení; žalovaný však toto měřící zařízení žalobkyni dobrovolně nevydal, resp. nezpřístupnil jí místo, kde je dané zařízení namontováno, byť byl k tomuto žalobkyní opakovaně vyzýván.

8. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle § 71 odst. 1, odst. 2, odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

10. Podle § 59 odst. 1 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

11. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), je neoprávněným odběrem plynu mimo jiné odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

12. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, když má za to, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy, přenechala žalovanému vlastní měřící zařízení specifikované shora za účelem měření spotřeby zemního plynu, který byl žalovanému do tohoto odběrného místa dodáván obchodníkem s plynem, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil své povinnosti ve vztahu k obchodníkovi s plynem, který jí zemní plyn dodával, když řádně nehradil platby za odebraný plyn, byla žalobkyně povinna ve smyslu shora citovaných ustanovení energetického zákona na podkladě žádosti obchodníka s plynem zajistit omezení nebo přerušení distribuce plynu v nezbytném rozsahu, které je technicky možné pouze demontáží měřícího zařízení ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný však i přes opakované výzvy žalobkyně toto měřící zařízení žalobkyni dobrovolně nevydal, resp. nezpřístupnil jí místo, kde je dané zařízení namontováno, byť byl k tomuto žalobkyní opakovaně vyzýván. Takto tedy žalovaný shora specifikované měřící zařízení drží ve své dispozici bez jakéhokoli dalšího právního důvodu, ačkoli vlastníkem tohoto měřícího zařízení je nadále žalobkyně, a žalovaný tak do výkonu vlastnického práva žalobkyně k popsané věci neoprávněně zasahuje. Žalovaný přitom v řízení ani netvrdil a tím méně prokázal, že by výše popsané měřící zařízení již neměl ve své dispozici, či že by je z jiného důvodu nebylo možno žalobkyni vydat. Soud proto v tomto směru plně vycházel ze shora citovaných listin, z nichž bylo jednoznačně potvrzeno, že žalovaný specifikované měřící zařízení od žalobkyně převzal do své dispozice. S ohledem na tuto skutečnost soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo ani tvrzeno a už vůbec ne prokázáno, že v současné době by cokoli žalovanému bránilo výše ve výroku rozsudku označenou věc vydat žalobkyni, respektive, že by žalovaný měřící zařízení již neměl.

13. S ohledem na tuto skutečnost soud proto shledal projednávanou žalobu, jíž se žalobkyně ve smyslu citovaného ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, domáhá ochrany svého vlastnického práva, jehož výkon je žalovanou výše popsaným způsobem narušován či rušen, v podobě vydání shora specifikované věci, za plně důvodnou. Na tomto podkladě soud proto podané žalobě plně vyhověl a žalovaného zavázal k povinnosti vydat za účasti pověřeného zástupce žalobkyně žalobkyni měřící zařízení, plynoměr, výrobní [číslo] které je umístěno na adrese odběrného místa v bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

14. Takto soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny a tím méně prokázány.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaná ve smyslu shora citovaného ustanovení povinna nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení, pročež tak soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a 6 534 Kč jako náklady za právní zastoupení (t.j. 4 500 Kč jako odměna za právní zastoupení za tři úkony právní služby v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 1 500 Kč určená dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 a § 11 odst. 1) vyhl.č. 177/1996 Sb., dále 900 Kč jako tři paušální náhrady po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby dle §§ 13 odst. 1, odst. 3, 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, když advokát žalobkyně v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH. Celkovou částku 8 534 Kč byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když v tomto případě důvody k poskytnutí lhůty delší či k povolení splátek shledány nebyly.