8 C 104/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení účastníka pozůstalostního řízení

I. Určuje se, že žalobkyně je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], rč: [číslo], posledně bytem [adresa žalobkyně], jako dědic ze závěti sepsané [datum].

II. Žalovaní 2 – 3 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaní 2 – 3 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně [obec] [anonymizováno] na účet [název soudu] náklady řízení ve výši 17 264 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovaným určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum] jako dědic ze závěti sepsané dne [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že byla manželkou zůstavitele a žalovaní jsou jeho dětmi. Zůstavitel sepsal vlastní rukou dne [datum] závěť, kterou vlastnoručně podepsal a v této závěti ustanovil jediným dědicem veškerého svého majetku žalobkyni. Žalobkyně tuto závěť uznala za pravou a platnou a dědictví neodmítla stejně jako žalovaná č.

1. Žalovaní 2 a 3 však uvedli, že závěť nepovažují za pravou a zejména zpochybňovali podpis této závěti. Mezi účastníky tedy vznikl spor o dědické právo a usnesením soudní komisařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla žalobkyně odkázána, aby nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci předmětného usnesení podala žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným na určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného] jako dědic ze závěti sepsané dne [datum]. V návaznosti na toto usnesení žalobkyně tuto žalobu podala dne [datum]. Žalobkyně poukazovala na evidentní vůli zůstavitele veškerý majetek odkázat žalobkyni, který si musel být dobře vědom toho, co sepisuje a podepisuje. Již před svou smrtí dlouhodobě tvrdil, že veškerý svůj majetek odkáže právě žalobkyni a v této souvislosti v září roku 2020 navštívil notářku [anonymizováno] [příjmení] s požadavkem na sepis takové závěti. Na tomto jednání byla závěť ze dne [datum] notářce předložena ke kontrole, notářka konstatovala, že holografická závěť splňuje veškeré zákonné požadavky a vysvětlila mu nárok žalovaných na povinný díl dle zákona. Z toho důvodu zůstavitel sepis závěti notářským zápisem nepožadoval. Aby zůstavitel docílil toho, že veškerý majetek obdrží žalobkyně a jeho děti neobdrží povinný díl, měl v úmyslu za života veškerý svůj majetek darovat žalobkyni, k čemuž podnikl i kroky, avšak po zhoršení zdravotního stavu darovací smlouva uzavřena nebyla.

2. Žalovaná ad 1 v průběhu řízení nezpochybňovala pravost předmětné závěti.

3. Žalovaní 2 a 3 navrhovali zamítnout žalobu a tvrdili, že předmětná závěť nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitele a podpis na této závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitele.

4. Z dědického spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] zjistil soud, že manžel žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum]. U jednání před soudním komisařem dne [datum] byly účastníci informováni o závěti zůstavitele ze dne [datum] a žalovaní 2 a 3 k ní uvedli, že závěť nepovažují za pravou, že použité písmo částečně odpovídá písmu zůstavitele, ale podpis rozhodně není jeho. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] byla žalobkyně odkázána, aby nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným o určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného] jako dědic ze závěti sepsané dne [datum].

5. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, zjistil soud, že dle závěru znalce text listiny nazvané závěť vlastnoruční ze dne [datum] s velkou pravděpodobností napsal zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] a ve vztahu k podpisu této listiny učinil znalec závěr, že je pravděpodobnější, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného] je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] než to, že by [jméno] [celé jméno žalovaného] tento podpis nenapsal. Znalec měl při vyhotovování posudku k dispozici originál předmětné závěti a srovnávací materiál obsahující vlastnoruční podpisy zůstavitele poskytnuté příslušnými úřady, případně žalobkyní a text doložený žalobkyní, obsahující ručně psaný text na šesti stranách, který byl dle sdělení žalobkyně psán rukou zůstavitele. Znalec se zabýval i otázkou autenticity žalobkyní předložených ukázek písma a zjistil, že ve sporném textu závěti jsou obsaženy i shodné znaky nejen ve vztahu ke srovnávacímu textu, ale i shodné znaky ve vztahu k ukázkám podpisů [jméno] [celé jméno žalovaného], což značnou měrou přispělo k tomu, že znalec považoval srovnávací materiál za adresný. Vysvětlil, že s ohledem na výše uvedené by pisatel sporného textu závěti musel do něj zakomponovat navíc i znaky podpisů zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť je zcela nepředstavitelné, aby tyto znaky vznikly náhodně a ani možnost takto sofistikovaného postupu případného padělatele nepovažoval znalec v kombinaci se všemi ostatními shodami za reálnou. Proto se přiklonil na stranu toho, že pisatelem sporného textu závěti i textu doloženého jako srovnávací materiál byla jedna a tatáž osoba a to právě zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného].

6. Ze dvou kupních smluv s datem [datum] zjistil soud, že žalobkyně spolu se zůstavitelem uzavřeli jako prodávající dvě kupní smlouvy, jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] za cenu 1 350 000 Kč a pozemek parc. [číslo] za cenu 1 290 000 Kč, oba v k. ů. [obec].

7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je přímým sousedem žalobkyně a jako souseda znal i jejího manžela [jméno] [celé jméno žalovaného] Pan [celé jméno žalovaného] mu často radil ohledně zahrady, různě si vyměňovali věci a pomáhali si. Svědek k nim občas zašel, když něco potřeboval, nebo naopak pan [celé jméno žalovaného] přišel, když potřeboval s něčím pomoct. Asi před třemi až pěti lety, někdy v zimě,si ke [anonymizováno] zašel půjčit hasák k výměně sprchové hlavice a byl pozván na kávu. Přišel do kuchyně, kde oba seděli na lavici a měli před sebou listiny. Svědkovi vysvětlili, že si píšou závěti, a protože se tomu svědek podivil, žalobkyně svědkovi podala svoji listinu k nahlédnutí. Svědek jí nečetl, ale ví, že to byla závěť. Pan [celé jméno žalovaného] měl svoji listinu před sebou a do té svědek nenahlížel. Více se tehdy o věci nebavili. Svědek se následně o listinách bavil s žalobkyní až poté, kdy nastaly komplikace, pro které probíhá toto řízení, což bylo asi v posledním půlroce. S panem [celé jméno žalovaného] se později bavil o tom, že zůstavitel nemá s dětmi moc dobrý vztah, proto se ho svědek ptal, zda je to důvod, proč sepisovali závěť a bylo mu řečeno, že to byl jeden z důvodů.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je vnukem zůstavitele a žalovaná ad 3 je jeho matka. Svědek nevěděl, jaké byly vztahy mezi zůstavitelem a jeho manželkou, ani jaké měl zůstavitel vztahy s žalovanými. On sám k dědovi občas jezdil s matkou, a to asi jednou měsíčně. Naposledy zde byl asi před čtyřmi lety. Tehdy děda jeho matce volal, ať přijede, a když za ním přijeli, byl rozčilený a říkal, že ho žalobkyně chce zbavit svéprávnosti a že chce, aby mu odebrali řidičský průkaz a že na ní podá žalobu. Žalobkyně byla u toho, říkala, že děda je pomatený a on jí vyhodil z místnosti. Později se o věc blíže nezajímal a od té doby dědečka již nenavštívil.

9. Žalovaná 3 ve své účastnické výpovědi uvedla, že i když její otec žalobkyni nepochybně miloval, v den, který popisoval ve své svědecké výpovědi její syn, jejich vztah dobrý nebyl. Bylo to v lednu či únoru v roce 2020, kdy se synem k zůstaviteli přijela, on byl rozčilený a chtěl, aby mu sepsala odvolání proti rozhodnutí o odebrání řidičského průkazu a trestní oznámení za to, že musel podstoupit neurologické vyšetření. Žalobkyně tehdy byla na ně sprostá, proto jí zůstavitel vyhodil z místnosti. Žalovaná otce navštěvovala asi jednou za čtvrt roku a připustila, že vztah zůstavitele ke svým dětem byl poněkud chladnější, a to možná proto, že žalobkyně nebyla ráda, když děti otce navštěvovali a on chtěl mít svůj klid. Uvedla, že v lednu nebo v únoru 2021 jí otec volal, ať mu na katastru nemovitostí ověří převod pozemků s tím, že za ním byl právník s žalobkyní a chtěli po něm podepsat převod pozemků, on však nic nepodepsal.

10. Z propouštěcí zprávy [nemocnice] ve [obec] ze dne [datum] zjistil soud, že [jméno] [celé jméno žalovaného] byl od [datum] hospitalizován pro [anonymizována čtyři slova] s [anonymizováno], bylo provedeno [anonymizováno] vyšetření, [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] s následným doporučením zákazu řízení motorového vozidla, nahlášeného na inspektorátu města ve [obec].

11. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], otec žalovaných a manžel žalobkyně zemřel dne [datum]. Řízení o dědictví po tomto zůstaviteli je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy pověřeným soudním komisařem je notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. V rámci tohoto dědického řízení žalobkyně předložila holografickou závěť, nazvanou závěť vlastnoruční s datem [datum], dle které [jméno] [celé jméno žalovaného] odkázal veškerý svůj majetek své manželce, tedy žalobkyni. V rámci dědického řízení žalovaní 2 a 3 zpochybnili tuto závěť s tím, že není podepsána vlastní rukou zůstavitele, a proto byla žalobkyně soudním komisařem odkázána k podání žaloby u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným o určení, že je dědic ze závěti sepsané dne [datum] dle ust. § 170 odst. 1 z. ř. s . V rámci tohoto řízení byl vyhotoven znalecký posudek znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ve kterém po porovnání sporné závěti se srovnávacím materiálem učinil znalec [příjmení] [celé jméno znalce] závěr, že text listiny závěti ze dne [datum] s velkou pravděpodobností napsal zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] a že je pravděpodobnější, že sporný podpis na této závěti je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitele, než to, že by zůstavitel tento podpis nenapsal. Tento závěr je potvrzován i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který byl přítomen tomu, jak zůstavitel i žalobkyně vyhotovovali závěti a zůstavitel tomuto svědkovi vysvětlil, že jedním z důvodů, proč závěť sepisoval, byl ne příliš dobrý vztah s jeho dětmi. S ohledem na to nemá soud pochybnosti, že předmětná závěť ze dne [datum] byla sepsána vlastní rukou zůstavitele a tímto i podepsána. Tento závěr nevyvrací ani svědecká výpověď [jméno] [příjmení], syna žalované 3 a vnuka zůstavitele, který byl přítomen konfliktu mezi žalobkyní a zůstavitelem po doporučení lékaře o odebrání řidičského průkazu. Tento konflikt vzniknul někdy v roce 2020, tedy dva roky po sepsání závěti, a proto nemůže prokazovat skutečnost, že v roce 2018 zůstavitel neměl důvod sepsat závěť ve prospěch své manželky. Nakonec ani svědek [jméno] [příjmení] ani žalovaná 3 ve své výpovědi dobrý vztah mezi manžely [příjmení] nezpochybnili.

12. Podle § 1672 občanského zákoníku uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li odkázaný dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

13. Protože to byla žalobkyně, která byla v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného] odkázána ve smyslu § 1672 občanského zákoníku, aby své dědické právo uplatnila žalobou, zabýval se soud otázkou pravostí závěti sepsané dne [datum], tedy tím, zda tato holografní závěť je psaná vlastní rukou zůstavitele a jím podepsána. V řízení bylo prokázáno, že předmětná závěť ze dne [datum] byla sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], a protože v této závěti zůstavitel odkázal veškerý svůj majetek žalobkyni, soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum], jako dědic ze závěti sepsané dne [datum].

14. Protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud proti žalovaným 2 a 3 ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů v plné výši. Naopak žalovanou 1 soud nezavázal žalobkyni platit náklady řízení, neboť ta svým chování nezavdala příčinu k podání žaloby (nepopírala předmětnou závěť). Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. 177/96 Sb., a to za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a předmětné vyhlášky), 6 režijních paušálů po 300 Kč, což po připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, činí celkem 18 800 Kč.

15. Ze stejných důvodů, pro které byli žalovaní 2 a 3 zavázáni zaplatit žalobkyni náklady řízení, byli tito žalovaní zavázáni zaplatit České Republice i náklady státu dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., tj. náklady na proplacené znalečné ve výši 17 264 Kč.