8 C 104/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení účastníka pozůstalostního řízení

I. Určuje se, že žalobkyně je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, rč: číslo, posledně bytem adresa žalobkyně, jako dědic ze závěti sepsané datum.

II. Žalovaní 2 – 3 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaní 2 – 3 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně obec anonymizováno na účet název soudu náklady řízení ve výši 17 264 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovaným určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, zemřelém dne datum jako dědic ze závěti sepsané dne datum. Žalobu odůvodnila tím, že byla manželkou zůstavitele a žalovaní jsou jeho dětmi. Zůstavitel sepsal vlastní rukou dne datum závěť, kterou vlastnoručně podepsal a v této závěti ustanovil jediným dědicem veškerého svého majetku žalobkyni. Žalobkyně tuto závěť uznala za pravou a platnou a dědictví neodmítla stejně jako žalovaná č.

1. Žalovaní 2 a 3 však uvedli, že závěť nepovažují za pravou a zejména zpochybňovali podpis této závěti. Mezi účastníky tedy vznikl spor o dědické právo a usnesením soudní komisařky anonymizováno jméno příjmení ze dne datum byla žalobkyně odkázána, aby nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci předmětného usnesení podala žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným na určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného jako dědic ze závěti sepsané dne datum. V návaznosti na toto usnesení žalobkyně tuto žalobu podala dne datum. Žalobkyně poukazovala na evidentní vůli zůstavitele veškerý majetek odkázat žalobkyni, který si musel být dobře vědom toho, co sepisuje a podepisuje. Již před svou smrtí dlouhodobě tvrdil, že veškerý svůj majetek odkáže právě žalobkyni a v této souvislosti v září roku 2020 navštívil notářku anonymizováno příjmení s požadavkem na sepis takové závěti. Na tomto jednání byla závěť ze dne datum notářce předložena ke kontrole, notářka konstatovala, že holografická závěť splňuje veškeré zákonné požadavky a vysvětlila mu nárok žalovaných na povinný díl dle zákona. Z toho důvodu zůstavitel sepis závěti notářským zápisem nepožadoval. Aby zůstavitel docílil toho, že veškerý majetek obdrží žalobkyně a jeho děti neobdrží povinný díl, měl v úmyslu za života veškerý svůj majetek darovat žalobkyni, k čemuž podnikl i kroky, avšak po zhoršení zdravotního stavu darovací smlouva uzavřena nebyla.

2. Žalovaná ad 1 v průběhu řízení nezpochybňovala pravost předmětné závěti.

3. Žalovaní 2 a 3 navrhovali zamítnout žalobu a tvrdili, že předmětná závěť nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitele a podpis na této závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitele.

4. Z dědického spisu název soudu sp. zn. spisová značka zjistil soud, že manžel žalobkyně jméno celé jméno žalovaného zemřel dne datum. U jednání před soudním komisařem dne datum byly účastníci informováni o závěti zůstavitele ze dne datum a žalovaní 2 a 3 k ní uvedli, že závěť nepovažují za pravou, že použité písmo částečně odpovídá písmu zůstavitele, ale podpis rozhodně není jeho. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum byla žalobkyně odkázána, aby nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným o určení, že je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného jako dědic ze závěti sepsané dne datum.

5. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce, znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, zjistil soud, že dle závěru znalce text listiny nazvané závěť vlastnoruční ze dne datum s velkou pravděpodobností napsal zůstavitel jméno celé jméno žalovaného a ve vztahu k podpisu této listiny učinil znalec závěr, že je pravděpodobnější, že sporný podpis, který má znít na jméno jméno celé jméno žalovaného je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitele jméno celé jméno žalovaného než to, že by jméno celé jméno žalovaného tento podpis nenapsal. Znalec měl při vyhotovování posudku k dispozici originál předmětné závěti a srovnávací materiál obsahující vlastnoruční podpisy zůstavitele poskytnuté příslušnými úřady, případně žalobkyní a text doložený žalobkyní, obsahující ručně psaný text na šesti stranách, který byl dle sdělení žalobkyně psán rukou zůstavitele. Znalec se zabýval i otázkou autenticity žalobkyní předložených ukázek písma a zjistil, že ve sporném textu závěti jsou obsaženy i shodné znaky nejen ve vztahu ke srovnávacímu textu, ale i shodné znaky ve vztahu k ukázkám podpisů jméno celé jméno žalovaného, což značnou měrou přispělo k tomu, že znalec považoval srovnávací materiál za adresný. Vysvětlil, že s ohledem na výše uvedené by pisatel sporného textu závěti musel do něj zakomponovat navíc i znaky podpisů zůstavitele jméno celé jméno žalovaného, neboť je zcela nepředstavitelné, aby tyto znaky vznikly náhodně a ani možnost takto sofistikovaného postupu případného padělatele nepovažoval znalec v kombinaci se všemi ostatními shodami za reálnou. Proto se přiklonil na stranu toho, že pisatelem sporného textu závěti i textu doloženého jako srovnávací materiál byla jedna a tatáž osoba a to právě zůstavitel jméno celé jméno žalovaného.

6. Ze dvou kupních smluv s datem datum zjistil soud, že žalobkyně spolu se zůstavitelem uzavřeli jako prodávající dvě kupní smlouvy, jejímž předmětem byl pozemek parc. číslo za cenu 1 350 000 Kč a pozemek parc. číslo za cenu 1 290 000 Kč, oba v k. ů. obec.

7. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení zjistil soud, že je přímým sousedem žalobkyně a jako souseda znal i jejího manžela jméno celé jméno žalovaného Pan celé jméno žalovaného mu často radil ohledně zahrady, různě si vyměňovali věci a pomáhali si. Svědek k nim občas zašel, když něco potřeboval, nebo naopak pan celé jméno žalovaného přišel, když potřeboval s něčím pomoct. Asi před třemi až pěti lety, někdy v zimě,si ke anonymizováno zašel půjčit hasák k výměně sprchové hlavice a byl pozván na kávu. Přišel do kuchyně, kde oba seděli na lavici a měli před sebou listiny. Svědkovi vysvětlili, že si píšou závěti, a protože se tomu svědek podivil, žalobkyně svědkovi podala svoji listinu k nahlédnutí. Svědek jí nečetl, ale ví, že to byla závěť. Pan celé jméno žalovaného měl svoji listinu před sebou a do té svědek nenahlížel. Více se tehdy o věci nebavili. Svědek se následně o listinách bavil s žalobkyní až poté, kdy nastaly komplikace, pro které probíhá toto řízení, což bylo asi v posledním půlroce. S panem celé jméno žalovaného se později bavil o tom, že zůstavitel nemá s dětmi moc dobrý vztah, proto se ho svědek ptal, zda je to důvod, proč sepisovali závěť a bylo mu řečeno, že to byl jeden z důvodů.

8. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení zjistil soud, že je vnukem zůstavitele a žalovaná ad 3 je jeho matka. Svědek nevěděl, jaké byly vztahy mezi zůstavitelem a jeho manželkou, ani jaké měl zůstavitel vztahy s žalovanými. On sám k dědovi občas jezdil s matkou, a to asi jednou měsíčně. Naposledy zde byl asi před čtyřmi lety. Tehdy děda jeho matce volal, ať přijede, a když za ním přijeli, byl rozčilený a říkal, že ho žalobkyně chce zbavit svéprávnosti a že chce, aby mu odebrali řidičský průkaz a že na ní podá žalobu. Žalobkyně byla u toho, říkala, že děda je pomatený a on jí vyhodil z místnosti. Později se o věc blíže nezajímal a od té doby dědečka již nenavštívil.

9. Žalovaná 3 ve své účastnické výpovědi uvedla, že i když její otec žalobkyni nepochybně miloval, v den, který popisoval ve své svědecké výpovědi její syn, jejich vztah dobrý nebyl. Bylo to v lednu či únoru v roce 2020, kdy se synem k zůstaviteli přijela, on byl rozčilený a chtěl, aby mu sepsala odvolání proti rozhodnutí o odebrání řidičského průkazu a trestní oznámení za to, že musel podstoupit neurologické vyšetření. Žalobkyně tehdy byla na ně sprostá, proto jí zůstavitel vyhodil z místnosti. Žalovaná otce navštěvovala asi jednou za čtvrt roku a připustila, že vztah zůstavitele ke svým dětem byl poněkud chladnější, a to možná proto, že žalobkyně nebyla ráda, když děti otce navštěvovali a on chtěl mít svůj klid. Uvedla, že v lednu nebo v únoru 2021 jí otec volal, ať mu na katastru nemovitostí ověří převod pozemků s tím, že za ním byl právník s žalobkyní a chtěli po něm podepsat převod pozemků, on však nic nepodepsal.

10. Z propouštěcí zprávy nemocnice ve obec ze dne datum zjistil soud, že jméno celé jméno žalovaného byl od datum hospitalizován pro anonymizována čtyři slova s anonymizováno, bylo provedeno anonymizováno vyšetření, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova s následným doporučením zákazu řízení motorového vozidla, nahlášeného na inspektorátu města ve obec.

11. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: jméno celé jméno žalovaného, datum narození, otec žalovaných a manžel žalobkyně zemřel dne datum. Řízení o dědictví po tomto zůstaviteli je vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka, kdy pověřeným soudním komisařem je notářka anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa. V rámci tohoto dědického řízení žalobkyně předložila holografickou závěť, nazvanou závěť vlastnoruční s datem datum, dle které jméno celé jméno žalovaného odkázal veškerý svůj majetek své manželce, tedy žalobkyni. V rámci dědického řízení žalovaní 2 a 3 zpochybnili tuto závěť s tím, že není podepsána vlastní rukou zůstavitele, a proto byla žalobkyně soudním komisařem odkázána k podání žaloby u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovaným o určení, že je dědic ze závěti sepsané dne datum dle ust. § 170 odst. 1 z. ř. s . V rámci tohoto řízení byl vyhotoven znalecký posudek znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ve kterém po porovnání sporné závěti se srovnávacím materiálem učinil znalec příjmení celé jméno znalce závěr, že text listiny závěti ze dne datum s velkou pravděpodobností napsal zůstavitel jméno celé jméno žalovaného a že je pravděpodobnější, že sporný podpis na této závěti je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitele, než to, že by zůstavitel tento podpis nenapsal. Tento závěr je potvrzován i svědeckou výpovědí jméno příjmení, který byl přítomen tomu, jak zůstavitel i žalobkyně vyhotovovali závěti a zůstavitel tomuto svědkovi vysvětlil, že jedním z důvodů, proč závěť sepisoval, byl ne příliš dobrý vztah s jeho dětmi. S ohledem na to nemá soud pochybnosti, že předmětná závěť ze dne datum byla sepsána vlastní rukou zůstavitele a tímto i podepsána. Tento závěr nevyvrací ani svědecká výpověď jméno příjmení, syna žalované 3 a vnuka zůstavitele, který byl přítomen konfliktu mezi žalobkyní a zůstavitelem po doporučení lékaře o odebrání řidičského průkazu. Tento konflikt vzniknul někdy v roce 2020, tedy dva roky po sepsání závěti, a proto nemůže prokazovat skutečnost, že v roce 2018 zůstavitel neměl důvod sepsat závěť ve prospěch své manželky. Nakonec ani svědek jméno příjmení ani žalovaná 3 ve své výpovědi dobrý vztah mezi manžely příjmení nezpochybnili.

12. Podle § 1672 občanského zákoníku uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li odkázaný dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

13. Protože to byla žalobkyně, která byla v rámci dědického řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného odkázána ve smyslu § 1672 občanského zákoníku, aby své dědické právo uplatnila žalobou, zabýval se soud otázkou pravostí závěti sepsané dne datum, tedy tím, zda tato holografní závěť je psaná vlastní rukou zůstavitele a jím podepsána. V řízení bylo prokázáno, že předmětná závěť ze dne datum byla sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele jméno celé jméno žalovaného, a protože v této závěti zůstavitel odkázal veškerý svůj majetek žalobkyni, soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, zemřelém dne datum, jako dědic ze závěti sepsané dne datum.

14. Protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud proti žalovaným 2 a 3 ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů v plné výši. Naopak žalovanou 1 soud nezavázal žalobkyni platit náklady řízení, neboť ta svým chování nezavdala příčinu k podání žaloby (nepopírala předmětnou závěť). Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. 177/96 Sb., a to za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a předmětné vyhlášky), 6 režijních paušálů po 300 Kč, což po připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, činí celkem 18 800 Kč.

15. Ze stejných důvodů, pro které byli žalovaní 2 a 3 zavázáni zaplatit žalobkyni náklady řízení, byli tito žalovaní zavázáni zaplatit České Republice i náklady státu dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., tj. náklady na proplacené znalečné ve výši 17 264 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.