8 C 110/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě, složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josiek a přísedících Anny Kuboňové a Alžběty Kurkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost rozvázání pracovního poměru částečným rozsudkem

I. Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, učiněné listinou ze dne datum je neplatné.

II. Žaloba o zaplacení odstupného částkou 26 640 Kč se zamítá.

III. O náhradě mzdy za dobu od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 ve výši 55 314 Kč jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru zaslané žalovanou žalobci dopisem ze dne datum je neplatné. Důvod neplatnosti spatřuje v tom, že důvody okamžitého zrušení pracovního poměru nebyly v této písemnosti blíže specifikovány a navíc si není vědom, že by v průběhu pracovního poměru jakýmkoli způsobem porušil povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy nebo zákoníku práce. Podáním z datum, upřesněným dalším podáním z datum a ústně do protokolu dne datum rozšířil žalobu o náhradu za ztrátu na výdělku a odstupné. Náhrady za ztrátu na výdělku se domáhá v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru, a to za dobu od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 ve výši 55 314 Kč. Odstupného se domáhá ve výši 26 640 Kč, představující jeho průměrný výdělek za tři měsíce, kdy dle svého názoru má na odstupné nárok.

2. Zástupce žalované připustil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum neobsahuje dostatečně určitou specifikaci jeho důvodů, v důsledku čehož je neplatné. Ve vztahu k náhradě mzdy a odstupnému navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že žalobce žalované nesdělil bez zbytečného odkladu, že chce nadále pokračovat v zaměstnání, naopak pracovat nechtěl, když z jeho předchozích podání nevyplývá, že by na zaměstnání trval. Naopak se domáhá odstupného, což ukazuje na opak, tedy na skončení pracovního poměru. Z toho důvodu pracovní poměr skončil dohodou ke dni doručení okamžitého zrušení pracovního poměru.

3. Soud provedl důkaz listinami, předloženými účastníky, a to pracovní smlouvou ze dne datum, okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne datum, návrhem dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne datum, rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum a mzdovým listem žalobce za rok 2021 a rok 2022. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého je žalobce zaměstnancem žalované od datum v pozici uklízeč. Dne datum žalovaná vyhotovila návrh dohody o rozvázání pracovního poměru, dle něhož měl pracovní poměr končit dohodou k témuž dni. Žalobce tento návrh neakceptoval. Následně dne datum žalovaná vyhotovila listinu nazvanou okamžité zrušení pracovního poměru, která obsahuje text, že pracovní poměr mezi žalovanou a žalobcem, založený pracovní smlouvou ze dne datum končí z důvodu hrubého porušení pracovní kázně ke dni datum. Listina byla žalobci doručována, žalobce odmítl okamžité zrušení pracovního poměru převzít a podepsat. Dne datum bylo žalobci toto okamžité zrušení pracovního poměru doručeno poštou. Žalobce byl v době od datum do datum v pracovní neschopnosti.

4. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

5. Podle § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

6. Ze shodných tvrzení účastníků i čteného okamžitého zrušení pracovního poměru je patrno, že neobsahuje skutkové vymezení jeho důvodu tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, tedy nesplňuje věcné podmínky platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a z toho důvodu je neplatné. Protože žalobce uplatnil neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru u soudu ve dvouměsíční zákonné lhůtě ve smyslu § 72 zákoníku práce, soud v této části žalobě vyhověl a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum je neplatné.

7. Podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

8. Podle § 67 odst. 1 zákoníku práce, přísluší zaměstnanci odstupné pouze při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů.

9. Žalobce podáním ze dne datum doplněným podáním ze dne datum rozšířil žalobu o odstupně a náhradu mzdy v důsledku neplatně rozvázaného pracovního poměru. Dle konstantní judikatury může zaměstnanec své písemné oznámení o trvání dalšího zaměstnávání učinit nejen výslovně, ale také jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom co chtěl projevit, tedy např. i žalobou, v níž se domáhá nejen určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, ale také náhrady mzdy ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce. Toto oznámení je vůči zaměstnavateli účinné doručením žaloby. Zaměstnanec může oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával nejpozději do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě zaměstnance na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru pravomocně skončeno (viz. NS 21 Cdo 2905/2000). Protože tedy žalobce do rozhodnutí soudu o žalobě o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru uplatnil v rámci rozšíření žaloby i náhradu mzdy ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce, nenastala fikce rozvázání pracovního poměru dohodou, ale pracovní poměr dle tohoto ustanovení nadále trvá. Z tohoto důvodu se nemůže žalobce důvodně domáhat odstupného, které je spojeno se skončením pracovního poměru, a proto byla žaloba o zaplacení odstupného jako nedůvodná zamítnuta.

10. V souvislosti s námitkou zástupce žalované, že žalobce nemá zájem nadále pracovat pro žalovanou, což vyplývá právě z uplatnění odstupného, soud konstatuje, že tato skutečnost nevzbuzuje pochybnosti o tom, že žalobce má nadále zájem ve výkonu práce pokračovat, což projevil zmiňovanou žalobou o náhradu mzdy. Žalobce je nepochybně bez právního vzdělání a odstupného se domáhá proto, že je přesvědčen, že mu náleží, neboť nezná ustanovení § 67 zákoníku práce a neumí si toto ustanovení vyložit.

11. Soud proto rozhodl o části předmětu řízení, týkající se neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a odstupného, neboť to bylo účelné a ve zbývající části, tj. o náhradu mzdy a o nákladech řízení bude rozhodnuto konečným rozhodnutím (§ 152 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.