8 C 120/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 31 754,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 678 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 6 437,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 301,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 441,94 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 246,08 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 246,08 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a od 28. 2. 2020 z částky 1 809,07 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 089 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 11 550 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 947,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 759,72 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 063,38 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 063,38 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a od 28. 2. 2020 z částky 3 974,38 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.]

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 14 115,04 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 246,08 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 3 301,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 246,08 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 441,94 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 17 639 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 063,38 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 947,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 759,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 063,38 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 331 Kč (úroková sazba 29 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 3 148 Kč, nákladů za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč. Celkovou částku 17 399 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 387 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 9. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 2 322 a dluží částku 14 115,04 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 246,08 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 5 868,96 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 2 683 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 312 Kč a poplatku za zpracování ve výši 4 130 Kč. Celkovou částku 28 125 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 20. 9. 2018. Žalovaná uhradila pouze částku 8 911 Kč a dluží částku 17 639 Kč, která sestává z dlužné jistiny 10 063,38 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] a [datum], zákaznickými kartami žalované, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, výzvou k úhradě z 23. 4. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce, dle které [právnická osoba] na základě prvé z těchto smluv poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 2 683 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 312 Kč a poplatek za zpracování ve výši 4 130 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované částku 10 000 Kč a ona se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 331 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 148 Kč a za zpracování ve výši 2 920 Kč v 45 týdenních splátkách po 387 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2017 zaměstnancem s čistým příjmem ve výši 8 490 Kč, resp. 5 499 Kč (dle druhé zákaznické karty) a dále měla mít ostatní příjmy ve výši 21 000 Kč, resp. 5 000 Kč (dle druhé zákaznické karty), které nebyly blíže specifikovány a nijak ověřeny. Celkové výdaje měly činit v roce 2017 měsíčně 5 500 Kč, resp. 5 610 Kč měsíčně, z nichž částka 2 110 Kč měla ve druhém případě představovat i interní splátku. Žalovaná byla v té době svobodná a vyživovala jednu osobu. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem 8 911 Kč a na druhou půjčku 2 322 Kč. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka a to ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval tvrzení o ověřování těchto údajů. Navíc tzv. ostatní příjmy, které nebyly blíže specifikovány, nebyly ověřovány ani dle zmiňované zákaznické karty. Je navíc nepochybné, že měsíční náklady ženy, vyživující jednu osoby a bydlící v nájemním bytě jsou vyšší než odhadovaná částka 3 500 případně 5 500 Kč měsíčně, jak se uvádí v této kartě. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto jsou podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona obě smlouvy o zápůjčce neplatné.

9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud vrátil částku 2 322 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 7 678 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] obdržela žalovaná částku 15 000 Kč a dosud vrátil částku 8 911 Kč, je proto povinna žalobkyni zaplatit 6 089 Kč. Žalovaná byl vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 20.1.2020, který mu byl doručován 14. 2. 2020 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 17. 2. 2020 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 27. 2. 2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením výše uvedených částek následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a IV.).

10. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.]