8 C 143/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému platit žalobkyni na její výživu částku 1 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2020 do 15. 11. 2021 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala výživného neprovdané matky ve výši 1 500 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 15. 11. 2021, tj. do doby dvou let věku nezletilého příjmení Nezletilý jméno se žalobkyni narodil datum, přičemž otcem tohoto nezletilého dítěte, za kterého není žalobkyně provdána, je žalovaný. Dle tvrzení žalobkyně činí příjem žalovaného z výdělečné činnosti cca 22 000 Kč v hrubém vyjádření a žalobkyně pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 9 370 Kč. Bydlí v podnájmu a za bydlení hradí 14 600 Kč měsíčně. Později žalobkyně doplnila, že v současné době vykonává práci dle dohody o provedení práce pro Statutární město Ostrava za odměnu ve výši 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný na výživu nezletilého dítěte platí 2 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Nezpochybňoval, že je otcem nezletilého jméno, ani to, že účastníci nežijí ve společné domácnosti od 26. 11. 2020. Do konce soužití hradil náklady a potřeby celé domácnosti. Od 1. 2. 2021 platí na výživu syna 2 000 Kč měsíčně. Pracuje jako automechanik ve právnická osoba anonymizováno obec a jeho mzda činí 15 200 Kč hrubého. Z tohoto příjmu není schopen platit na výživu žalobkyně ničeho. Rozvázání pracovního poměru u původního zaměstnavatele právnická osoba odůvodnil tím, že v obec si již nemohl dovolit bydlení, neboť nájem činil 14 000 Kč měsíčně, proto nyní pracuje v obec, kde současně i bydlí a platí náklady na bydlení ve výši 8 010 Kč měsíčně. Nakonec ukončil pracovní poměr i u tohoto zaměstnavatele a uzavřel nový pracovní poměr u jméno příjmení.

3. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka zejména rozsudku ze dne 3. 6. 2021 zjistil soud, že nezletilý jméno celé jméno žalovaného, datum narození byl tímto rozsudkem svěřen do péče matky (žalobkyně) a žalovaný, který je otcem nezletilého se zavázal platit na výživu nezletilého s účinností od 1. 6. 2021 částku 3 000 Kč měsíčně. V odůvodnění je konstatováno, že oba účastníci učinili nesporným, že od doby ukončení společné domácnosti žalovaný na nezletilého jméno přispěl matce hotovou částkou 6 000 Kč a v rozsudku se dohodli na nedoplatku ve výši 5 000 Kč měsíčně.

4. Ze mzdového listu žalovaného za rok 2021 zjistil soud, že žalovaný jako zaměstnanec právnická osoba dosahoval průměrného měsíčního čistého výdělku v době od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 13 800 Kč.

5. Ze mzdového listu žalovaného za rok 2020 zjistil soud, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti právnická osoba od 2. 11. 2020 do 22. 12. 2020 a dosáhl zde čisté mzdy za toto období ve výši 32 375 Kč, tedy v průměru 16 188 Kč měsíčně.

6. Z potvrzení zaměstnavatele z čl. 31 zjistil soud, že od července 2021 je žalovaný zaměstnancem jméno příjmení a dosahuje zde průměrného čistého měsíčního výdělku ve výši 12 891,68 Kč.

7. Ze sdělení územní celek, anonymizováno obvod část obce ze dne 14. 10. 2021 včetně potvrzení o příjmech a sdělením výdělků od právnická osoba ze dne 12. 10. 2021 zjistil soud, že žalobkyně byla v pracovněprávním vztahu u společnosti právnická osoba, kde za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 7. 2021 dosahovala průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 2 524 Kč. Od 20. 8. 2021 vykonává pro územní celek práci na základě dohody o provedení práce a její odměna činí 4 200 Kč měsíčně.

8. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého jsou účastníci rodiče nezletilého jméno celé jméno žalovaného, datum narození a žalobkyně není za žalovaného provdána. Od 1. 12. 2020 účastníci nevedou společnou domácnost, žalovaný nepřispívá na výživu žalobkyně ničím. Na výživu nezletilého jméno platil 2 000 Kč měsíčně a od 1. 6. 2021 dle dohody rodičů schválené soudem platí na jeho výživu 3 000 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně představuje rodičovský příspěvek ve výši 9 370 Kč měsíčně a kromě toho od 1. 12. 2020 do 31. 7. 2021 pobírala z pracovněprávního vztahu příjem v průměrné výši 2 524 Kč měsíčně a od 20. 8. 2021 ve výši 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný měsíc listopad a prosinec 2020 byl zaměstnancem společnosti právnická osoba, kde za měsíc listopad 2020 měl čistý příjem ve výši 18 492 Kč a v měsíci prosinci za 12,5 odpracovaných dnů 13 883 Kč. Žalovaný zde ukončil pracovní poměr ve zkušební době, poté se přestěhoval do obec, kde nastoupil do zaměstnání u společnosti právnická osoba a v době od ledna do června 2021 zde dosahoval průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 13 800 Kč. Poté i zde rozvázal pracovní poměr a u svého současného zaměstnavatele jméno příjmení v měsících červenci až září 2021 dosahuje průměrné měsíční čisté mzdy ve výši 12 890 Kč.

9. Podle § 920 občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

10. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce dle uvedeného ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku je skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte dochází k dočasnému nebo trvalému snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat k poskytování výživného v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Soud proto zkoumal příjmy žalobkyně, která je oprávněnou podle výše uvedeného ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku i příjmy žalovaného, který je otcem jejího dítěte, za něhož není žalobkyně provdána. V době, kdy účastníci ukončili soužití a za kterou se žalobkyně výživného domáhá, byl žalovaný zaměstnancem u tří zaměstnavatelů. V listopadu 2020 dosáhl u zaměstnavatele právnická osoba mzdu ve výši 13 883 Kč a pracovní poměr zde skončil poté co se z obec, kde má tato společnost sídlo, odstěhoval do obec. Zde byl od 1. 12. 2020 do 31. 7. 2021 zaměstnancem právnická osoba s průměrným čistým měsíčním výdělkem 13 800 Kč a následně po ukončení pracovního poměru nastoupil k jméno příjmení, kde dosahuje čistého měsíčního příjmu 12 890 Kč. Lze tedy uzavřít, že žalovaný pokud by nerozvázal pracovní poměr u právnická osoba mohl dosahoval průměrného měsíčného čistého příjmu ve výši okolo 13 800 Kč. Žalobkyně kromě rodičovského příspěvku ve výši 9 370 Kč měsíčně v době od 1. 12. 2020 do 31. 7. 2021 dosahovala z výdělečné činnosti příjmů ve výši 2 524 Kč měsíčně v průměru, od 1. 8. 2021 ve výši 4 200 Kč měsíčně. Její příjmy se tedy pohybovaly v rozmezí částek 11 854 Kč po 13 570 Kč. Žalovaný navíc na výživné nezletilého syna platil do 31. 5. 2021 částku 2 000 Kč měsíčně, od 1. 6. 2021 na jeho výživu platí 3 000 Kč měsíčně a za dobu do 31.5.2021 doplatil 5 000 Kč. Po odečtení této částky od jeho průměrného příjmu, jehož mohl dosahoval, je nutno konstatovat, že příjem žalobkyně je v podstatě vyšší než příjem žalovaného, což znamená, že hmotná a kulturní úroveň obou účastníků je i po narození dítěte v zásadě stejná. Příjmy žalovaného tedy neumožňují kompenzovat snížení příjmu matky v důsledku narození dítěte a z toho důvodu soud výživné žalovanému nestanovil a žalobu zamítnul.

11. Protože se žalovaný vzdal práva na náhradu nákladů řízení a žalobkyni na tuto náhradu právo nevzniklo, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.