8 C 162/2021
č. j. 8 C 162/2021-53
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 53 851,06 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 169 Kč a úrok z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 17. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 23 682,06 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení z částky 15 574 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 685 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 53 851,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 743 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku 30 000 Kč téhož dne a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 45 829 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 24 000 Kč. Celkovou částku 99 829 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 59 pravidelných měsíčních splátkách po 1 664 Kč a 60-té ve výši 1 653 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 3. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a neuhradila ničeho a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění zápůjčky ke dni 25. 11. 2020. Žalovaná dluží částku 30 000 Kč na jistině, 10 993 Kč na obchodních úrocích, administrativní poplatky ve výši 4 000 Kč a za dobu do 16. 2. 2021 úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 357,13 Kč. Z důvodu nehrazení splátek a posléze neuhrazení zesplatněného dluhu je povinna uhradit smluvní pokutu v celkové výši 6 750,93 Kč. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované splácet zápůjčku posoudila z odbornou péčí a to nahlédnutím do veřejně přístupných databází a měla k dispozici oznámení o výši důchodu žalované, který v té době činil 15 123 Kč měsíčně, výpis z účtu žalované a formulář s příjmy a výdaji žalované. Na základě těchto údajů provedla finanční analýzu příjmů a výdajů prostřednictvím scóringového systému a dospěla k závěru, že žalovaná disponuje dostačujícím finančním obnosem k úhradě splátek a pokrytí zbývajících výdajů. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to.. opiš z č.l. 44 Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které žalobkyně poskytla téhož dne žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok a administrativní poplatek v celkové výši 69 829 Kč, v 60 měsíčních splátkách po 1 664 Kč, počínaje 20. 3. 2020. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána porovnáním příjmů a výdajů uvedených žalovanou ve formuláři k žádosti, na kterém uvedla čistý měsíční příjem z důchodu ve výši 16 000 Kč, u výdajů pravidelné splátky půjček ve výši 4 500 Kč měsíčně a průměrné měsíční výdaje ve výši 500 Kč, s tím, že je vdova, bydlí u rodičů (žalovaná je ročník 1951) a nevyživuje žádné osoby. Tato tvrzení byla ověřována oznámením o výši důchodu (15 123 Kč měsíčně) a výpisem z účtu č. [bankovní účet] za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019. Z tohoto výpisu je možno zjistit, že za dané období byly příjmy žalované na tomto účtu vždy nižší než výdaje a konečný zůstatek byl každý měsíc mínusový nebo na nule. Jedinou kreditní položkou byl každý měsíc starobní a vdovský důchod a výjimečně drobné částky zaslané od fyzických osob. Mezi výdaji je i inkaso úvěru. Žalovaná splátky nehradila, proto jí bylo dopisem ze dne 25. 11. 2020 oznámeno zesplatnění neuhrazené zápůjčky s výzvou k úhradě dluhu do 17. 12. 2020 a dne 5. 1. 2021 byla vyhotovena předžalobní upomínka se stanovenou lhůtou k úhradě dluhu do 26. 1. 2021.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka, a to ve výši 30 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle svých tvrzení žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to nahlédnutím do veřejně přístupných databází a vyhodnocením informací poskytnutých žalovanou o příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr výši měsíčních příjmů 16 000 Kč, tvořených důchodem a žalobkyně si ověřila, že tento důchod činí měsíčně 15 123 Kč. Její měsíční výdaje dle informací žalované měly představovat pravidelné splátky půjček 4 500 Kč a další průměrné měsíční výdaje měly činit 500 Kč. K ověření těchto informací měla žalobkyně k dispozici výpis z účtu žalované za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019, ze kterého však mohla zjistit, že její měsíční výdaje jsou vyšší než 15 000 Kč, což znamená, že konečný zůstatek na tomto účtu v daném období je nulový či minusový a žalovaná proto nebyla schopna již jakýkoliv závazek splácet. Žalobkyně tedy nezkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a zejména vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona výše uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, při zohlednění jejího dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne 4. 2. 2020 žalované jistinu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná dosud nevrátila ničeho, a proto je povinna žalobkyni zaplatit 30 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky předžalobní výzvou ze dne 5. 1. 2021 ve lhůtě do 26. 1. 2021 a protože tak dosud neučinila, dostala se do prodlení následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky 30 000 ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení. Za dobu od 27. 1. 2021 do 16. 2. 2021 činí tyto úroky z prodlení v kapitalizované výši 169 Kč a jsou součástí přisouzené částky 30 169 Kč. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože žalobkyně byla ve sporu úspěšnější, přiznal jí soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi procesním úspěchem a neúspěchem což je 12 % Náklady žalobkyně představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby po 3 260 Kč, čtyři režijní paušály po 300 Kč což po zvýšení o DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku 2 155 Kč činí celkem 22 375,80 Kč 12 % z této částky je 2 685 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.