8 C 176/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě, složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josiek a přísedících Ing. Ivy Valentové a Jiřiny Onderkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 1. 4. 2019

I. Žaloba na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobkyni žalovanou dne 1. 4. 2019 je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši 44 743 Kč k rukám zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] náklady státu ve výši 15 146,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, která jí byla ze strany žalované dána dne 1. 4. 2019. Žalobu odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] byla zaměstnankyní žalované na pozici„ zkušební technik (hlavní)“, kde svou práci vykonávala řádně až do dne 1. 4. 2019, kdy s ní byl ukončen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu, že podle lékařského posudku vydaného dne [datum] pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k předmětné práci, ačkoliv zdravotní nezpůsobilost má podle ní příčinu ve vážné újmě na zdraví, kterou utrpěla na pracovišti při výkonu práce a jediným možným výpovědním důvodem tedy byl důvod uvedený v § 52 písm. d) zákoníku práce. Žalobkyně má za to, že její zdravotní nezpůsobilost má příčinu ve vážné újmě na zdraví, kterou utrpěla na pracovišti žalované při výkonu práce, a to v souvislosti s nehodou dne 14. 9. 2016 ve skladu laboratoře chemických a fyzikálních analýz. Při nehodě došlo k úniku jedů, konkrétně metanolu, formaldehydu a xylenu, což zapříčinila její kolegyně, která se opřela o polici„ jedové skříně“, v důsledku čehož se police uvolnila a rozbily se lahve s toxickými jedy. Ve skladu nebyla provedena sanace v souladu s požadovanými předpisy a v důsledku toho se výpary z těchto látek postupně uvolňovaly a vypařovaly. V den nehody v práci nebyla, ale následujících několik měsíců v tomto skladu vykonávala práci v průměru 2 hodin denně a těchto výparů se nadýchala. Byla osobou oprávněnou vstupovat do skladu a na konci roku 2016, po nehodě, dostala příkaz od své vedoucí [jméno] [příjmení], aby z místnosti a přilehlé chodbičky vyvezla velké množství chemikálií a chemického náčiní a po proběhlé kontrole dostala příkaz tytéž chemikálie navézt zase zpět. Nejednalo se jen o naskladňování a vyskladňování materiálu, ale i o kontrolu množství, likvidaci krabic. Samotný pobyt ve skladu netrval až tak dlouho, ale do skladu chodila několikrát denně. Byla jí diagnostikována chronická otrava, u které se příznaky projevují až s odstupem času a o onemocnění se dozvěděla až při hospitalizaci v roce 2018, do té doby si myslela, že onemocnění má genetický původ. V současnosti je dle posudku o invaliditě ze dne [datum] uznána za osobu invalidní ve 3. stupni. Z lékařského posudku nevyplývá, jaká byla příčina její dlouhodobé pracovní nezpůsobilosti, a proto nemůže posudek obstát. Ke svým tvrzením odkázala na závěry znalce prof. Hosáka, dle kterých trpí organickou úzkostnou poruchou a zejména mírnou kognitivní poruchou, která byla způsobena otravou rozpouštědly, přičemž nebylo prokázáno, že by k tomu došlo mimo pracoviště. Žalobkyně si nynější stav nezavinila, zavinila ho žalovaná tím, že na jejím pracovišti se stala nehoda, nebyla provedena náležitá sanace.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zdravotní problémy žalované nevznikly v důsledku nehody dne [datum], při které dle žalobkyně došlo k rozbití lahví s formaldehydem, metanolem a xylenem, jelikož k takové nehodě nedošlo. Žalovaná se o údajné nehodě dozvěděla až s odstupem dvou let z dopisu žalobkyně, přičemž v minulosti si žalobkyně nestěžovala na zdravotní potíže, které by souvisely s projevy intoxikace chemickými látkami, ať už v důsledku intoxikace nebo v důsledku dlouhodobého působení chemických látek. Žalobkyně navíc v roce 2016 ani 2017 v laboratoři nepracovala s formaldehydem, metanolem nebo xylenem. Její laboratoř je akreditovaným pracovištěm, kde je nutno dodržovat veškeré předpisy, sklad chemikálií není rizikovým pracovištěm a proto zde není nutné provádět měření koncentrace chemických látek. Sklad je malá místnost s regály, v nichž jsou uskladněny chemikálie a další materiál. Do skladu vstupují pouze oprávněné osoby nebo pověřené osoby výlučně za účelem naskladnění nebo vyskladnění uloženého materiálu. Při dodržení zásad FIFO (First In, First Out) se vyskladnění nebo naskladnění musí provádět postupně, po uvolnění kapacity regálů. Při naskladňování většího množství (vybalování a ukládání do polic) netrvá pobyt ve skladu déle než 15-20 minut, přičemž výpomoc provádí vždy několik pověřených zaměstnanců laboratoře, kteří se střídají dle pracovní vytíženosti. Naskladňování se provádí v originálním uzavřeném balení bez možnosti úniku chemických látek. Nikdo ze spoluzaměstnanců u žalobkyně nepozoroval žádné příznaky akutní intoxikace. Při nehodě dne [datum], kdy došlo k rozbití 1 láhve s metanolem a 1 láhve s formaldehydem, postupovala [jméno] [příjmení] v souladu s předpisy a provedla řádně sanaci, sklad uzavřela a přijala bezpečnostní opatření. Žalobkyně ztratila způsobilost k výkonu dosavadní práce, a proto nezbylo, než dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru tak, jak bylo učiněno.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované a že žalovaná doručila žalobkyni písemnou výpověď z pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) zákoníku práce. Mezi účastníky tedy zůstalo sporným datum události, kdy došlo k rozbití lahví s chemikáliemi, rozsah a složení těchto chemikálií. Dále bylo sporné, zda žalobkyně trpí nemocí, která je zapsaná v seznamu chorob z povolání a zda v období konce roku 2016 vykonávala práci za podmínek, za kterých tato nemoc vzniká, tedy zda lékařským posudkem zjištěná zdravotní nezpůsobilost žalobkyně k výkonu dosavadní práce má profesionální či obecnou příčinu. Tímto směrem soud také zaměřil své dokazování.

4. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované na pozici vedoucí střediska chemické laboratoře, bylo zjištěno, že žalobkyně nastoupila v r. 2014 a od r. 2015 pracovala v laboratoři spektrálních analýz a v petrografické laboratoři. Její pracovní náplň spočívá v tom, že ráno přerozděluje práci podřízeným, pak pracuje v laboratoři, kde provádí chromatografické rozbory, zpracovává agendu, sepisuje protokoly apod. V laboratoři spektrálních analýz žalobkyně pracovala s kyselinami, v petrografické laboratoři s práškovým tentakrylem. S jinými chemikáliemi žalobkyně v laboratoři nepracovala. Na jejich pracovišti se nachází sklad chemických látek, a protože nemají skladnici, všichni pracovníci se v případě potřeby podílejí na naskladňování a na odebírání chemických látek ze skladu. O sklad chemikálií se stará paní [příjmení], která má klíče od tohoto skladu a v případě, že někdo potřebuje příslušnou věc, jde s tímto pracovníkem a věc mu vydá. V případě, že paní [příjmení] není přítomna, nebo má jinou práci, chodí do skladu ona. Do skladu vedou obyčejné dveře, odvětrávání skladu zajišťuje okno a větrák. Zboží do skladu chodí jednou týdně a žalobkyně se mohla na naskladňování podílet asi jednou za 10 dnů. Činnost spočívající v naskladňování trvá asi 5-10 minut, což je doba, kdy se chemické látky z krabice přeloží do regálů ve skladu, případně za její přítomnosti či přítomnosti paní [příjmení] do skříně, kde se uskladňují jedy. Další čas spojený s naskladňováním spočívá v rozebrání krabic a uložení kartonů, které se děje na chodbě, nikoliv v samotném skladu, to trvá asi 10-15 minut. V průměru se naskladňuje odhadem 15 láhví chemikálií, případně nějaké sklo a pomůcky. Jednou ročně, před vánočními svátky, dochází k většímu předzásobení chemického skladu a naskladňuje se odhadem 25 – 50 láhví, ale i při tomto předzásobení se zboží vozí postupně a práce ve skladu nemůže trvat déle než 15 – 20 minut. Dodaný materiál přebírá ona nebo [příjmení]. Nepamatuje si, že by se někdy vyskladňoval celý sklad a následně opět naskladnil, k takové práci pokyn nedala, ani takový úkol žalobkyni zadat nemohla, neuložila jí ani úklid rozbitých lahví s chemikáliemi. Ve zmiňovaném skladu nejsou výpary chemických látek, protože toxické látky jsou uloženy jinde a k výparům tedy nedochází. Pouze v jednom případě, a to dne [datum] došlo ve skladu chemikálií k nehodě. Tehdy paní [příjmení] při vyndávání lahví s chemikáliemi z tzv. jedové skříně, což je plechová skříň, ve které se uskladňují toxické látky, rozbila dvě litrové lahve, jednu s formaldehydem a jednu s metanolem. Paní [příjmení] jí to oznámila, svědkyně ji poslala domů a šla do skladu provést sanaci. V době nehody byl ve skladu přítomen pan [jméno], který ihned otevřel okno, ona posléze posypala podlahu absorpčním posypem, který následně zametla. Podlaha byla opakovaně posypána posypem, vymyta vodou a asi měsíc se místnost po dobu ranní směny (do 14 hodin) vždy větrala. Ihned po nehodě byl v jejich informačním systému vydán zákaz vstupu pracovníků do skladu a v případě, že bylo třeba chemický materiál naskladnit či vyskladnit, tuto práci prováděla svědkyně. Nikdo jiný, tedy ani žalobkyně, neměl do místnosti přístup. Kdyby došlo k jiné nehodě ve skladu, předpokládá, že by to věděla. Žalobkyně si jí nikdy nestěžovala na případné zdravotní problémy spojené s intoxikací chemickými látkami, ani s jinými zdravotními problémy. Pouze jednou v dubnu 2017 za ní žalobkyně před ranní směnou přišla s tím, že jí není dobře, že se jí asi vrací tetanie a kolegyně [jméno] [příjmení] žalobkyni odvezla domů.

5. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracuje jako vedoucí divize analytické chemie od 2015 či 2016, předtím byla vedoucí laboratoře. Žalobkyni poznala v roce 2013, kdy pracovala jako chemik v chemické laboratoři centra zkušeben, pak od roku 2014 začala pracovat v laboratoři koksovny a od roku 2015 jako vedoucí oddělení petrografie. Do její náplně práce patřilo zpracování petrografických analýz, zástup na oddělení spektrálních metod. Manipulaci s chemickými látkami ve skladu chemických látek zajišťuje na základě pověření paní [příjmení] a paní [příjmení] a v případě potřeby mohou tyto pracovnice pověřit prací ve skladu i ostatní pracovníky. Na základě takového pověření se mohla ve skladu pohybovat i žalobkyně, a to při naskladňování materiálů, případně při přebírání materiálů pro pracovní potřeby. K naskladňování dochází asi 1x-3x do měsíce. Při jednotlivých návozech mohou naskladnit odhadem 1-5 beden, přičemž v bednách nemusí být větší množství lahví a naskladnění může trvat asi 15-20 minut. Nevěděla, že by někdy došlo ke kompletnímu naskladnění či vyskladnění skladu. Koncem roku se provádí větší předzásobení, aby byl dostatek prostředků na dva měsíce, ale objednávky se na to začínají zasílat asi v říjnu. Naskladňování a výdej chemických látek je evidován elektronicky i v papírové podobě (žádanky) a toxické látky jsou ještě evidovány navíc na tzv. kartách o výdeji. Sklad slouží pro 6 oddělení, ve kterém je 24 zaměstnanců. Ročně se spotřebuje asi 8 litrů metanolu a 17 litrů formaldehydu, mají asi 10 dodavatelů. Pokud někdo potřebuje převzít chemický materiál ze skladu, učiní tak na základě žádanky, s paní [příjmení] či [příjmení] se dostaví do skladu, materiál převezme a odejde. Podlaha na zemi skladu je asi cihlová, odvětrání zajišťuje větrací otvor s mřížkou, který je otevřený celoročně a okno, které se po směně zavírá. Dveře jsou obyčejné. Před těmito dveřmi je chodbička, kde se skladují i tlakové lahve. Hořlaviny se skladují zvlášť v jiné místnosti. Klíč od tzv. jedové skříně má jen paní [příjmení] a paní [příjmení] a pokud se vydávají toxické látky z této skříně, vydávají je tyto dvě osoby, klíče se jiným zaměstnancům nepředávají. Ve skladu došlo dne [datum] k nehodě, což zjistila po nahlédnutí do příslušného systému. Tehdy jí paní [příjmení] telefonovala, že se ve skladu rozbily dvě lahve s metanolem a formaldehydem. Postup po vylití chemikálie je takový, že se místo zasype absorpční drtí, ta se posléze smete a odstraní jako nebezpečný odpad. Pro každou chemikálii je postup stanoven v příslušných předpisech. Proběhla tedy sanace dle příslušných předpisů, ona se na místo dostavila, zjistila, že v místnosti jsou po sanaci výpary a proto nařídila, že se místnost bude větrat a rozhodla o zákazu vstupu jiných zaměstnanců, s výjimkou paní [příjmení], do skladu, což vložila do jejich informačního systému. Zhruba po měsíci si svým odborným odhadem ověřila, že prostor je dostatečně odvětrán, již necítila žádné výpary, neprováděla měření koncentrace zplodin, a zákaz vstupu byl zrušen opět vložením do informačního systému. Od té doby byl provoz ve skladu běžný. K současnému rozbití lahví s látkami formaldehydu, metanolu a xylenu nedošlo, proto žalobkyně nemohla být vystavena působení těchto tří látek. Ví pouze o tom jednom (výše uvedeném) incidentu, což bylo v tak malém množství, že to nemohlo mít vliv na žalobkyni. Z doslechu svědkyně ví, že se žalobkyně léčí pro psychické problémy, které snad mají původ v genetické zátěži, ale přímo s žalobkyní se o tom nebavila.

6. Ve věci byla vyslechnuta také svědkyně [jméno] [příjmení], z jejíž výpovědi soud zjistil, že u žalované pracuje na pozici laborant a technik na petrografickém oddělení od roku 2009 či 2010 a žalobkyni zná asi pět let. Před čtyřmi lety se s žalobkyní staly spolupracovníky, pracovaly v jedné místnosti, takže se dá říci, že se i spřátelily. Od žalobkyně ví, že začala mít psychické problémy, pro které byla v roce 2017 na nemocenské. Tehdy říkala, že jí bývalo nevolno, měla závratě, byla plačtivá, mnohdy nemohla vstát z postele a přisuzovala to rodinné anamnéze, protože její matka trpí psychickou poruchou. U žalované má na starosti také sklad chemických látek a prostředků, mimo jiné přebírá a naskladňuje zboží do skladu a zboží vydává. Pokud jde o žalobkyni, ta se do skladu dostala tehdy, kdy bylo nutno naskladnit větší množství chemického materiálu, což mohlo být asi 2x týdně a práce s tím spojená trvala v samotném skladu 15-20 minut. Pokud se koncem roku naskladňuje více materiálu, může to být za měsíc i 50 beden, ale naskladňování probíhá postupně a s tímto jí vypomáhají i jiní zaměstnanci, podle toho, jak má kdo čas. Takto jí s naskladňováním vypomáhala i žalobkyně. Práce spočívá v tom, že se věci vybalí z krabic, uloží se do regálů a odškrtne se položka v dodacím listě. Pokud zaměstnanci přišli tzv. fasovat materiál ze skladu, šli ke skladu s ní, zůstali ve dveřích, ona potřebnou věc ze skladu vyjmula a předala. Chemický sklad se nevyskladňoval, nebyl k tomu důvod. Sklad je odvětráván pomocí větracích otvorů a je tam také okno, kde se otvírala tzv. ventilačka. Dveře skladu jsou celodřevěné, nejde o bezpečnostní dveře. Klíče od skladu měla vždy ona a paní [příjmení]. Nestalo se, že by na pracovišti nebyly obě, v krajním případě by ještě přístup do skladu měla paní [příjmení]. V jednom případě došlo ve skladu chemických látek k rozbití dvou lahví, jedné s metanolem, jedné s formaldehydem. Nepovažuje to za vážný incident a neměla v jeho důsledku žádné zdravotní problémy. Tyto lahve vyndávala ze skříně, upadly jí na zem a rozbily se. Zrovna v té době do skladu přišel laborant pan [jméno] [jméno], stál ve dveřích, viděl, co se stalo. Ona potom zašla za paní [příjmení], informovala ji o události a šla se do sprchy očistit a dále pokračovala v práci. Paní [příjmení] místnost uklidila, vyčistila a poté vložila do jejich informačního systému zprávu, že sklad je uzavřen, že přístup do něj má pouze ona. Trvalo to asi měsíc, poté byl sklad znovu otevřen. V lednu a v únoru svědkyně do skladu nedocházela, alespoň ne v celém období, chodila tam jen paní [příjmení]. Od té doby se ve skladu nikdy nic podobného nestalo. Neví o tom, že by se ve skladu podlaha někdy polévala lihem, ani že by se tam měřila koncentrace zplodin. Pravidelně jsou školeni v oblasti bezpečnosti práce. V případě, že dojde k rozbití láhve s chemikáliemi, zapíše se to jako úbytek materiálu v evidenci s příslušnou poznámkou. Evidence je vedena jak v elektronické, tak v papírové podobě. Nepochybně se dá vše zjistit, jaké bylo množství chemikálií v příslušné době na skladě. Ze své praxe tedy ví, že žalobkyně nemohla být vystavena vlivu chemických látek, ani při práci při naskladňování, ani jiné. Při práci v laboratoři ani ona, ani žalobkyně nepřicházely do kontaktu s xylenem, formaldehydem ani metanolem, nebyly vystaveny dlouhodobému působení těchto chemických látek. Pokud jde o informační systém, ten používá každý zaměstnanec, nepřichází jim e-mail, že je tam nová zpráva.

7. Výslechem svědka [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že na pozici laborant pracuje u žalované od roku 2014. V chemickém skladu došlo k rozbití lahví s chemikáliemi v zimě před 3 nebo 4 lety (pozn. soudu: výslech proveden dne [datum]). Chtěl něco říci paní [příjmení], která byla ve skladu, otočila se k němu a při tom zavadila o dveře od skříně a na zem upadly a rozbily se dvě lahve s chemikáliemi, neví už jaké. Klíče od zmiňované skříně měly pouze paní [příjmení] a [příjmení], neví o tom, že by je dávaly i někomu jinému. Protože je v místnosti vysoko okno, šel a toto okno otevřel. Pak vyšli ven, paní [příjmení] zamkla sklad a šla věc oznámit paní [příjmení], on šel na pracoviště a dál se o věc nestaral. Po zmiňované události bezprostředně do skladu nešel, neměl důvod, a jednak jim bylo prostřednictvím jejich informačního systému sděleno, že se do skladu nemá docházet, nebo jen s paní [příjmení], případně s paní [příjmení]. On chodil pouze do místnosti před skladem, kde byly tlakové lahve, se kterýma manipuloval. Do skladu chodíval v případě, že potřeboval něco nafasovat pro svou práci, příp. když viděl, že před skladem je materiál, který je třeba naskladnit, nabídl se paní [příjmení] s touto prací a s naskladněním jí pomohl. Bývalo to tehdy, kdy přišlo více materiálu, což bývalo koncem roku, případně v polovině roku. S touto prací pomáhali zaměstnanci paní [příjmení] jednotlivě. Práce mu nikdy netrvala více než 20-30 minut. Takto s naskladněním pomáhal možná 5x ročně. S žalobkyní se při naskladňování nikdy nepotkal, neviděl ji pracovat ve skladu, ani po zmiňované nehodě. On nikdy neměl zdravotní problémy, ani nikdo z laboratoře, kde pracuje, v souvislosti s chemickými látkami.

8. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v laboratoři na koksovně pracovala v letech 1979 do 1. 5. 2017. Od žalobkyně ví, že má psychické problémy. Když pracovaly ve stejné laboratoři, setkávaly se na svačině, chodily spolu na oběd. Žalobkyně si jí asi od podzimu 2016 stěžovala na bolesti hlavy, závratě, říkala, že se jí udělalo špatně v autobuse. Pokud ví, po Vánocích odešla na nemocenskou. Tehdy je nenapadlo, že to může být dáno prostředím laboratoře. Až nyní si myslí, že to mohlo být pracovním prostředím, kde jsou výpary chemikálií. Tyto výpary vznikají při práci v laboratoři, např. při destilacích, při manipulacích s chemikáliemi, mícháním roztoků a jiných chemických pracích. Ona pracovala v horním patře jako chemik na oddělení vod, pracovala s různými chemikáliemi, např. s xylenem a časem si uvědomila, že i ona měla podobné příznaky, např. bolesti hlavy a závratě po čištění xylenem. Žalobkyně pracovala rovněž jako chemik na oddělení petrografie, kde také pracovala s chemickými látkami, avšak jinými. S xylenem žalobkyně přišla do styku např. ve skladu, byla pověřena prací ve skladu, takže prováděla naskladňování, vyskladňování skladového materiálu, vydávala věci z tohoto skladu. Ve skladu nepracoval žádný skladník, který by chemikálie a jiné věci ze skladu vydával. To, že byla žalobkyně pověřena prací ve skladu, usuzuje z toho, že jí ve skladu vídala, že i jí žalobkyně vydávala chemikálie, že naskladňovala a vyskladňovala zboží, že se podílela na inventurách. Stávalo se, že např. přelévaly xylen do menších nádob, xylen se skladuje v 50litrových demižonech a přelévá se do menších nádob, příp. byl v litrových lahvích. Tyto práce zde prováděli i jiní pracovníci, např. paní [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení]. Xylen byl skladován ve skladu chemikálií na zemi, pokud jde o větší objemy. Litrové lahve byly v regálech chemického skladu a menší množství bylo v budově hlavní i chodbičce před skladem. Nepamatuje si, kdy jí žalobkyně vydávala věci ze skladu, ale naposledy žalobkyni ve skladu viděla asi týden po té nehodě, kdy se rozlily lahve s chemikáliemi, což bylo v říjnu nebo listopadu 2016. Na toto vydání si vzpomíná, protože ji tehdy pálily oči. Zmíněnou nehodu neviděla, ale když druhý den přišla do práce, na chodbě cítila zápach xylenu a formaldehydu, šlo o takový mix, který šel chodbou směrem od dveří vedoucí do skladu. Potkala paní [příjmení], ptala se jí, zda se snad koupali v xylenu, paní [příjmení] řekla, že je problém, ale ať se o to nestará, takže šla na své pracoviště a věcí se nezabývala. Přestože se tam větralo, zápach cítila asi dva týdny. Asi po týdnu, jak uvedla, byla fasovat nějaké chemikálie, ze skladu je vydávala žalobkyně a byl tam zápach. Nevzpomíná si na to, že by byl někdy zákaz vstupu do skladu. O další nehodě ve skladu neví. Klíče od skladu s chemikáliemi měla paní [příjmení]. Když potřebovala něco ze skladu, vypsala se výdejka, která obsahovala chemikálie, množství, datum výdeje, podpis vedoucího odd. v kolonce toho, kdo žádal a pak tam byla kolonka pro pracovníka, který materiál vydal, šla za paní [příjmení], ta vzala klíče, odešly do skladu, vydala jí potřebný materiál a šly zpět. Pokud paní [příjmení] nebyla na pracovišti, nebo např. měla rozjetý program na mikroskopu, a prostě vydat materiál nemohla, vzaly klíče ze šuplíku paní [příjmení] jiné pracovnice z petrografie, např. i žalobkyně, a šly vydat materiál samy. Klíče od tzv. jedové skříně měla paní [příjmení], která vydávala z této skříně jedy. Tzv. jedová skříň byla asi 150 cm vysoká, široká snad 90 cm. Pokud však nemohla, poslala klíče výtahem dolů, kde je vzala děvčata z petrografie a šly jí jedy vydat, příp. si klíče vzala sama, skříň otevřela, převzala potřebné a klíče vrátila [příjmení]. Veškerý výdej podepisovala [příjmení]. Předložené výdejky založené ve spise jsou výdejky, které používala při fasování zboží, není na nich kolonka pro podpis vydávajícího a už tedy neví, kde paní [příjmení] podepisovala, že zboží vydala. Je pravdou, že docházelo k vyskladňování skladu chemikálií, bylo to někdy na podzim 2016, kdy měla proběhnout inventura. Ve skladu byly přebytky chemikálií, a proto je museli přenést do nepoužívaného skladu u schodů, který byl asi 10 nebo 15 m vzdálen a po inventuře se tyto přebytky zase naskladnily zpět. Tuto práci prováděla i ona a žalobkyně, paní [příjmení], celkem byli asi 4, prováděli to asi půl směny, dostali k tomu příkaz asi od paní [příjmení]. Svědkyně následně připustila, že práce mohla trvat možná 2 hodiny. Při vyskladňování vzala krabici, odnesla ji do vedlejší místnosti, nic jiného.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl kolega žalobkyně, měl zkrácený úvazek a o jejím stavu věděl jen z doslechu. Jednou přišel do práce, bylo to po té nehodě, a cítil na chodbě smrad, bylo to někdy před 3 lety, snad koncem léta. Na chodbě, která vede kolem skladu, mu k dotazu děvčata řekla, že došlo k nějakému rozlití chemikálií. Smrad na chodbě cítil asi týden, pak už nebyl tak intenzivní. Později se od některých spolupracovníků dozvěděl, že žalobkyně tzv. odpadla, že musela jít na nemocenskou. Na této chodbě býval často, protože naproti skladu měl dílničku a před sklad do takové malé chodbičky chodíval pro tlakové lahve. Ve skladu býval asi jednou ročně, kdy fasoval přípravek na filtraci. Ze skladu vydávaly věci paní [jméno] [příjmení], nebo [příjmení]. Žalobkyně a jiné pracovnice do skladu určitě taky chodily, když potřebovaly něco nafasovat, ale vydávat věci ze skladu je neviděl. Neví, že by někdy bylo zakázáno vstupovat do skladu chemikálií. Dveře skladu bývaly vždy zamčeny, jenom po té nehodě byly dveře na chodbu pootevřené, větralo se. Když vyzvedával tlakové lahve, bral si klíče od spolupracovníků, kteří měli klíče od dveří do tzv. chodbičky, tedy místnosti, která je na fotografii na č. l.

45. Neví, že by se sklad na konci roku 2016 vyskladňoval.

10. Soudem byla vyslechnuta i svědkyně [jméno] [příjmení], z jejíž výpovědi soud zjistil, že jde o kamarádku žalobkyně, které si žalobkyně v roce 2017 nebo 2018 nebo dříve, začala stěžovat na psychické problémy, že se nemůže na nic soustředit, byla z tohoto nešťastná, chodila na různá vyšetření a pořád nebylo zřejmé, čím trpí a z jakého důvodu. Poté, co se žalobkyně vrátila z hospitalizace v [obec], sdělila, že jde o intoxikaci organickými látkami. Intoxikaci začaly řešit již při její léčbě v [obec]. Žalobkyně jí sdělila, že se u ní v zaměstnání stala nehoda, při které se rozlily nějaké chemické látky. Protože ví, že organické látky jsou pro organismus nebezpečné, říkala žalobkyni, ať přesně zjistí, o jaké látky šlo, později žalobkyně zjistila, že se rozlil formaldehyd, metanol a xylen. Po smíchání zmíněných chemických látek nedochází k reakci, avšak jde o těkavé látky, které mají nepříznivý vliv na lidský organismus, do něhož se dostávají nejen dýcháním, ale i kůží. Nikdy předtím si žalobkyně nestěžovala na nic ohledně psychiky. Její matka trpí nějakým psychickým problémem.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je kamarádka žalobkyně, stýkají se dlouho dobu, a tudíž ví, že žalobkyně byla vždy zdravá, měla ráda svou práci, a to vše se u ní změnilo. Asi ve druhé polovině roku 2017 si všimla, že žalobkyni nebývá dobře, přestala chodit o přestávkách za nimi na kávu a když se jí ptala proč, žalobkyně řekla, že jí není dobře, že mívá závratě, že ji pálí oči, což nikdy předtím nebývalo. Nevěděla, proč má žalobkyně tyto problémy, nyní už to ví, protože poté, co byla žalobkyně v nemocnici, řekla jí, že se stala nehoda v práci a že její zdravotní stav je důsledkem této nehody. Říkala, že v září 2016 měly být rozlity chemikálie, které nebyly řádně zlikvidovány a od toho má ty problémy. Žalobkyně chodila fasovat zboží z chemického skladu, nebo zboží ze skladu vydávala. Sklad má na starosti paní [příjmení], ale stávalo se, že když chodila fasovat věci do skladu, že jí je vydávala i žalobkyně. V době, kdy se nehoda měla stát, v práci nebyla, byla na nemocenské. Když se v listopadu 2016 vrátila, ve skladu chemikálií nic neobvyklého necítila. Klíče od tzv. jedové skříně měla paní [příjmení]. Když z této skříně něco potřebovala nafasovat, šla za ní. [příjmení] jí předala klíče, ona s klíči a s vypsanými lístečky zašla dolů. Paní [příjmení] nebo žalobkyně s ní šly do skladu, věci vydaly a ona klíče vrátila paní [příjmení]. Poté, co se v roce 2016 vrátila z nemocenské, nezaznamenala, že by došlo k nějaké jiné nehodě ve skladu chemikálií, ani to, že by byl zákaz vstupu do tohoto skladu. Naskladňování se účastnila i žalobkyně a měla to na starosti paní [příjmení]. Nikoho jiného, než žalobkyni a [příjmení] u naskladňování neviděla. Neví, zda se sklad někdy vyklízel. Na konci roku se do skladu chemických látek naskladňovalo více věcí, než v roce, občas si všimla, že na chodbě před skladem byly krabice. Někdy na jaře 2018, když byla na nemocenské, jí telefonovala paní [příjmení] a ptala se, zda si jí žalobkyně někdy stěžovala, že ji bolí hlava, že jí není dobře, na což odpověděla, že žalobkyně je typ, který si nikdy nestěžuje, ale že jí nebylo dobře, bolela ji hlava. Protože v té době si s žalobkyní netelefonovala, ptala se [příjmení], jaké to s žalobkyní je a ona řekla, že je to s ní špatné a s nimi taky. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

13. Za účelem posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně soud ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství, Doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc. Z podaného znaleckého posudku, jakož i výslechu znalce před dožádaným soudem bylo zjištěno, že žalobkyně netrpí nemocí z povolání ve smyslu platných předpisů. Mírná kognitivní porucha ani jiná specifikovaná organická duševní porucha, kterými žalobkyně trpí, nemají původ ve výkonu práce žalobkyně u žalované. K lékařské zprávě o hospitalizaci žalobkyně v Národním ústavu duševního zdraví, kterou měl k dispozici, uvedl, že psychiatrickými metodami nelze identifikovat chemikálii, která případný organický psychosyndrom způsobí. Při psychiatrickém vyšetření bylo konstatováno, že potíže žalobkyně jsou způsobeny organickými rozpouštědly a uhlovodíky, což ovšem nemůže odpovídat skutečnosti, protože halogenovým uhlovodíkům žalobkyně vystavena nebyla, navíc formaldehyd není rozpouštědlo a psychiatrům ani nepřísluší provádět toxikologickou a pracovnělékařskou analýzu čím je duševní odchylka způsobena. Znalec konstatoval, že k uznání části duševního onemocnění žalobkyně za nemoc z povolání by bylo nutné hygienickým šetřením spolehlivě prokázat, že v pracovním ovzduší, kde několik měsíců pracovala, byly po dobu nejméně několika hodin převýšeny platné hygienické limity pro určité chemikálie, a současně by bylo nutné doložit, že onemocnění, které u ní existuje, má takový charakter, že je způsobený právě těmito chemikáliemi, a dále by bylo vhodné zvážit, zda toto postižení nemůže mít s větší pravděpodobností nějakou jinou příčinu. Sdělení o dvou až šesti rozbitých lahvích bez zcela jednoznačně deklarovaných chemikálií, z nichž jedna duševní postižení nezpůsobuje (formaldehyd) a u druhé jsou duševní potíže jen okrajově a s ohledem na ostatní nápadné klinické projevy intoxikace, k uznání nemoci z povolání ani zdaleka nestačí. Znalec vysvětlil, že organicita některých duševních potíží žalobkyně může mít obrovské množství příčin, např. úrazy, záněty, hyperintoxikace, infekce, cévní změny, požívání alkoholu, nedostatečné prokrvení některých částí mozku, přičemž psychiatrickým vyšetřením není, až na výjimky, možné tyto přesně identifikovat. Nesouhlasil s odbornými postoji MUDr. [příjmení], které se týkají působení některých chemikálií na centrální nervový systém, což si vysvětloval tím, že tento znalec není orientován problematice průmyslové toxikologie, kterou naopak on přednáší na lékařské fakultě. Rovněž vysvětlil, že u intoxikace formaldehydem by muselo být u pacienta spolehlivě prokázáno výrazné podráždění sliznic (pálení v očích, slzení, stav připomínající rýmu, kašel, dušnost. Dlouhodobá intoxikace přináší riziko vzniku některých nádorových onemocnění, zejména rakoviny plic. V případě intoxikace metylalkoholem připadá v úvahu spíše intoxikace požitím, navíc znalci není známo, že by se v praxi popisovala chronická intoxikace metylalkoholem. Pokud jde o akutní intoxikaci xylenem, ta by se v akutním případě projevila stavem připomínajícím opilost, při případném dlouhodobém působení nadlimitních koncentrací by vedla především k polyneuropatii a mohl by se projevit také příznak nespecifického organického psychosyndromu. Nic z uvedeného u žalobkyně doloženo ani uváděno není, snad kromě úvahy o organickém syndromu vysvětlujícím část jejích potíží, ovšem taková představa může vycházet z klinického psychologického, nikoliv psychiatrického vyšetření. Na jeho závěru ohledně nemoci z povolání by nezměnilo nic ani to, pokud by žalobkyně duševní poruchou před rokem 2016 netrpěla.

14. Z listinných materiálů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná nastoupila jako zaměstnankyně žalované do práce dne [datum] s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s místem výkonu práce [obec]. Žalobkyně pracovala u žalované jako zkušební technik (hlavní).

15. Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance a lékařského posudku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla dne [datum] odeslána na mimořádnou preventivní prohlídku pro výkon pracovní činnosti chemické a fyzikální analýzy plynů, paliv, vod a jiných materiálů – základní zkoušení, příprava vzorků a zkoušení, vzorkování na provozech, vyhodnocování chemických vzorku, archivace vzorků paliv a technologických vzorků, analýza anorganických vzorků. Lékařský posudek pak uvádí, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní zaměstnání pro obecné onemocnění.

16. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla uznána invalidní ve třetím stupni, přičemž z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u ní došlo k poklesu její pracovní schopnosti o 70 %. Za den vzniku invalidity je považován den [datum]. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena organická porucha způsobená poškozením a dysfunkcí mozku – kombinace úzkostné, disociativní a astenické symptomatiky.

17. Jako důkaz byl také jako listina konstatován znalecký posudek vypracovaný Institutem Postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který byl vyhotoven pro účely trestního řízení vedeného [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [územní celek], územní odbor [obec], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] pod [číslo jednací] [rok]. Znalecký kolektiv složený z posudkového lékaře, neurologa, specialisty na pracovní lékařství, hygienika a psychiatra učinil v posudku závěr, že nemoci diagnostikované žalobkyni – organická úzkostná porucha, mírná kognitivní porucha, lehká porucha poznávání a jiná specifikovaná organická duševní porucha, nelze dávat do příčinné souvislosti s vystavením expozicí chemických těkavých látek na pracovišti a za okolností, jež ve svém podání a dále žalobkyně popisuje. Příčinou uvedených onemocnění může být vaskulární, pozánětlivá, metabolickotoxická etiologie, poúrazová. Nález na magnetické rezonanci mozku odpovídá poškození vaskulárnímu nebo pozánětlivému. Pro vznik chronické intoxikace chemickými látkami by posuzovaná musela být vystavena hodnotám, které přesahují přípustný expoziční limit za osmihodinovou pracovní dobu, a který zohledňuje nejen koncentraci chemické látky na pracovišti, ale také časovou expozici chemické látky. Jednorázové vystavení množství uvedených látek (dvě litrové láhve s obsahem formaldehydu a metanolu) v žádném případě nemůže vést k překročení přípustného expozičního limitu v pracovním prostředí. Uvedené se týká i xylenu, který nezpůsobuje organický psychosyndrom. Z odborné literatury vyplývá, že expozice plynným formám formaldehydu či metanolu je velmi sporná, když ani jedna z těchto látek není příčinou rozvoje kognitivního deficitu v chronické a pomalé formě. Znalecký ústav měl k dispozici oba posudky výše citované, přičemž k posudku a výpovědi [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] neměl připomínky. K posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] uvedli, že znalec překročil své odborné kompetence a zcela neoprávněně zasahoval do kompetence znalců především z odbornosti hygieny práce, pracovního lékařství a průmyslové toxikologie a s většinou vývodů a závěrů nelze souhlasit, byť zřejmě v plném rozsahu vyplývají z převzetí závěrů z hospitalizace žalobkyně v NÚDZ. Znalec neměl k dispozici informace z pracoviště, vycházel pouze z informací žalobkyně, neměl hygienický posudek, který je předpokladem posouzení případného poškození zdraví při práci v riziku organických rozpouštědel ve smyslu chronické toxické encefalopatie, když to je navíc diagnóza neurologická. Naopak znalecký ústav měl k dispozici odborné vyjádření [anonymizována tři slova] [územní celek], která uvedla, že vyhodnotit podmínky vedoucí k poškození zdraví žalobkyně dle jí podávaných informací se jeví jako značně problematické. Podstatnou je informace, že ještě v den nehody proběhla sanace rozlitých chemických látek. Na základě empirických letitých zkušeností získaných při výkonu státního zdravotního dozoru bylo v odborném vyjádření konstatováno, že s ohledem na chronicitu zjištěného onemocnění není pravděpodobné, že případné zbytky zmíněných chemických látek v betonové podlaze by při pravidelném větrání skladu vyvíjely takové koncentrace v místnosti, které by přesahovaly přípustné expoziční limity, a to i při práci v místnosti po dobu 2 hodin denně v průběhu několika týdnů, neboť přípustný expoziční limit reprezentuje celosměnovou průměrnou koncentraci chemické látky za osmihodinovou směnu. Dle odborného vyjádření KHS nebyly na pracovišti žalobkyně s největší pravděpodobností vytvořeny podmínky, které by u žalobkyně mohly vést ke vzniku chronického onemocnění a způsobit poškození jejího zdraví.

18. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně byla v pracovním poměru u žalované od [datum], vykonávala práci na pozici„ zkušební technik (hlavní)“ v laboratoři spektrálních analýz a v petrografické laboratoři a pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Na pracovišti žalobkyně se nachází sklad chemických látek, který v rozhodné době obsluhovala paní [jméno] [příjmení], případně paní [jméno] [příjmení]. Ve skladu nebyla skladnice, a proto v případě potřeby chemikálií k práci si každý zaměstnanec vypsal žádanku, na základě které mu byla chemická látka vydána jmenovanými zaměstnankyněmi. Jinak se pracovníci laboratoře v prostorách skladu pohybovali v případě, že probíhalo naskladňování, nejvíce 3x v měsíci. Dne [datum] došlo ve skladu k události, při které došlo k rozbití dvou litrových lahví, a to 1 l formaldehydu a 1 l metanolu. Svědek [jméno] [jméno], který zrovna přišel do skladu, ihned otevřel okno ve skladu, svědkyně [příjmení] sklad uzamkla a událost šla nahlásit nadřízené [příjmení], která provedla sanaci skladu tak, že místo vylití posypala absorpční drtí, tuto pak zametla a odstranila jako nebezpečný odpad, a událost telefonicky oznámila svědkyni [příjmení] [příjmení], která se na místo dostavila a zjistila, že po sanaci jsou ve skladu výpary a proto nařídila, že se místnost bude větrat a rozhodla o zákazu vstupu jiným zaměstnancům s výjimkou svědkyně [příjmení], a vše vložila do informačního systému, do kterého má každý zaměstnanec přístup. Zhruba po měsíci byl sklad uveden do běžného provozu. Měření koncentrací chemických látek v ovzduší skladu neproběhlo. K žádné další podobné události od té doby ve skladu chemických látek nedošlo. Od podzimu 2016 si žalobkyně stěžovala na bolesti hlavy a závratě. V roce 2018 byla hospitalizována v Národním ústavu duševního zdraví v [obec], kde jí byla diagnostikována mírná kognitivní porucha a jiná specifikovaná organická duševní porucha, jejichž příznaky se u žalobkyně rozvíjely postupně od počátku roku 2017 a trvají dosud. Po ukončení pracovní neschopnosti na počátku roku 2019, byla žalobkyně odeslána na mimořádnou lékařskou prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti, přičemž z lékařského posudku vydaného dne [datum] vyplývá, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní zaměstnání pro obecné onemocnění. Žalobkyně byla následně uznána invalidní ve třetím stupni invalidity ke dni [datum], neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který je důsledkem organické poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku – kombinace úzkostné, disociativní a astenické symptomatiky, u ní poklesla pracovní schopnost o 70 %. Listinou z datem [datum] dala žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, odůvodněnou tím, že dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařské služby ze dne [datum] žalovaná dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a to pro obecné onemocnění.

19. Soud při formulaci skutkového závěru vycházel ze shodných tvrzení účastníků, výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], Mgr. [příjmení] a [jméno], jakož i ze čtených listin. Soud neměl důvodu nevěřit výpovědím citovaných svědků, když tito popisovali jak vydávání věcí ze skladu a jeho naskladňování, tak události týkající se nehody dne [datum]. Svědci taktéž potvrdili, že sklad byl po nehodě ihned sanován a po dobu jednoho měsíce odvětráván oknem. Zbylí svědci nebyli přímými svědky události, kdy došlo k rozlití metanolu a formaldehydu a vycházeli pouze z popisu událostí tzv. z doslechu. Zápach chemických látek neznamená, že byla překročena jejich přípustná koncentrace v ovzduší, tudíž tvrzení svědka [příjmení], že na chodbě cítil intenzivní zápach po dobu týdne, který následně již nebyl tak intenzivní, a svědkyně [příjmení], která cítila zápach ve skladu, nic nedokládá. Soud neuvěřil výpovědi svědkyně [příjmení], dle které jí žalobkyně po nehodě vydávala chemikálie ze skladu, neboť tato výpověď je zcela osamocena a v rozporu s výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [jméno] a Mgr. [příjmení], dle kterých po dobu jednoho měsíce od události zajišťovala výdej ze skladu pouze paní [příjmení]. S možnou návazností vylití chemických látek na psychický stav žalobkyně přišla žalobkyně až po hospitalizaci v [obec] roku 2018, tedy s téměř dvouročním odstupem od popisované nehody. V návaznosti na to jí svědkyně [příjmení] upozornila, že si má zjistit, jaké konkrétní látky byly při nehodě rozlity, což nakonec žalobkyni vedlo ke zjištění, že se rozlil formaldehyd, metanol a xylen a s verzí o možné expozici přichází až 2 roky poté, co se dozvěděla o nehodě ve skladu chemických látek, a to navíc zprostředkovaně, protože předmětného dne na pracovišti nebyla. Soud tedy verzi událostí, jak je popsala žalobkyně, tedy že k nehodě došlo dne [datum] a došlo k rozlití látek metanol, formaldehyd a xylen, neuvěřil, když tato verze není podporována žádnými důkazy, které by na sebe nezávisle navazovaly.

20. Pokud se týká znaleckých posudků, které byly pro toto řízení vypracovány, soud neměl pochybnosti o závěrech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], pokud se týká diagnostiky duševních onemocnění žalobkyně. Nepřihlédl však již k závěrům, kterými znalec zasahoval do odborností, pro které nemá náležitou kvalifikaci, konkrétně do problematiky průmyslové toxikologie ohledně možnosti vlivu chemikálií na zdravotní problémy žalobkyně. V ostatním se soud opřel o závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., který dospěl k závěru, že duševní poruchy žalobkyně nelze v kontextu ostatních podkladů považovat za nemoc z povolání. Znalec jak v písemně podaném posudku, tak při svém výslechu náležitě objasnil, z jakých skutečností je potřeba vycházet při posuzování, zda jde v určitém případě o nemoc z povolání či nikoliv a jaké podklady je třeba mít, aby bylo možné onemocnění dotyčné uznat za nemoc z povolání. K obdobným závěrům došel i Institut Postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který vypracovával znalecký posudek pro trestní řízení, které je na podnět žalobkyně vedeno.

21. Podle § 50 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

22. Podle § 52 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

23. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

24. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

25. Oba výše uvedené důvody výpovědi (dle § 52 písm. d) a e) zákoníku práce) se shodně týkají zdravotních důvodů. Zaměstnanec je způsobilý vykonávat práci pro zaměstnavatele dle pracovní smlouvy pouze v případě, že jeho zdravotní stav odpovídá vykonávané práci a případně v tom nebrání předpisy přijaté na ochranu zaměstnance před nepříznivými vlivy určitého pracovního prostředí. Uvedené lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb z oboru pracovního lékařství.

26. Ztráta způsobilosti konat dosavadní práci vymezená jako výpovědní důvod v § 52 písm. d) zákoníku práce zahrnuje pracovní úrazy a nemoci z povolání, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, se vychází z lékařského posudku, vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a případně z rozhodnutí orgánu, který posudek přezkoumává, tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a nevzniknou-li žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek neobsahuje všechny náležitosti nebo je neurčitý či nesrozumitelný anebo že je z jiných důvodů potřeba náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba tyto skutečnosti v soudním řízení postavit najisto, zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Naopak dlouhodobá nezpůsobilost konat dosavadní práci tak, jak je vymezena v § 52 písm. e) zákoníku práce naplňuje tento důvod výpovědi pouze v případě, že zaměstnanec nesmí pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci konat a jen jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popřípadě ohrožení nemocí z povolání, a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Shodně i zde musí být takový stav případně prokázán prostřednictvím dokazování, zejména znaleckého dokazování. Pro naplnění výpovědního důvodu není bez dalšího rozhodující zisk nároku na invalidní nebo starobní důchod, nicméně v případě, že se zaměstnanec stal invalidním z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je tím naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Pro oba důvody výpovědi je rozhodující zdravotní stav v době výpovědi, tedy ke dni, v němž byla výpověď řádně doručena zaměstnanci do vlastních rukou.

27. Mezi účastníky nebyl spor o tom, že žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru v písemné formě, tato písemná výpověď byla žalobkyni doručena a byla odůvodněna dlouhodobou ztrátou zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci, která byla zjištěna lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Z tohoto posudku vyplývá, že ona ztráta zdravotní způsobilosti byla způsobena tzv. obecným onemocněním, což je konstatováno i v odůvodnění výpovědi, která byla proto žalobkyni dána z důvodů uvedených v § 52 písm. e). Je tedy možno shrnout, že předmětná výpověď má všechny potřebné formální náležitosti uvedené v § 50 zákoníku práce.

28. Mezi účastníky bylo sporné to, zda zdravotní nezpůsobilost žalované k výkonu dosavadní práce je důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání či ohrožení nemocí z povolání (vystavení nadlimitní expozici chemickým látkám formaldehyd, metanol a xylen) nebo zda je důsledkem jiných skutečností a nevznikla v souvislosti s výkonem práce u žalované. Ze samotných tvrzení žalobkyně i zjištěného skutkové stavu je patrno, že její nepříznivý zdravotní stav, pro který se stala nezpůsobilá pro výkon dosavadní práce, nemohl být způsobem pracovním úrazem. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. K ničemu takovému u žalobkyně ani dle jejich tvrzení nedošlo, a proto je možno uzavřít, že žalobkyně při výkonu práce pro žalovanou, pracovní úraz neutrpěla. Soud naopak při posouzení pracovní způsobilosti žalobkyně a jejího pozbytí v důsledku zjištěných duševních onemocnění vycházel zejména ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], který uzavřel, že žalobkyně sice může trpět popsanými duševními poruchami (nerozporoval závěry znalce psychiatra v tomto směru), ale tyto nemoci nejsou nemocí z povolání. Uváděl, že aby bylo možné uznat část duševního onemocnění za nemoc z povolání, bylo by nutné hygienickým šetřením spolehlivě prokázat, že v pracovním ovzduší, kde žalobkyně pracovala, byly po dobu nejméně několika hodin převýšeny hygienické limity pro určité chemikálie. Dle závěrů znalce nebylo žádným způsobem doloženo, že by žalobkyně pracovala u žalované za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání. Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, měření zplodin chemických látek v ovzduší skladu nebylo provedeno, a to ani po události dne [datum]. Nicméně nebylo zároveň evidentní, že platné hygienické limity překročeny byly. S tímto závěrem znalce se nepřímo shoduje i zprava Krajské hygienické stanice, která byla vypracována pro účely vypracování znaleckého posudku pro trestní řízení, které je vedeno na základě podnětu žalobkyně, a dle které na základě empirických zkušeností není pravděpodobné, s ohledem na chronicitu onemocnění žalobkyně, že by případné zbytky chemických látek v betonové podlaze při pravidelném větrání vyvíjely takové koncentrace v místnosti, které by přesahovaly přípustné expoziční limity. Ze zjištění soudu tedy nevyplývá, že by byly porušeny hygienické limity, že by nebyla provedena řádná sanace skladu po nehodě dne [datum] a že by žalobkyně byla vystavena nadlimitním expozicím chemických látek, ať už by se jednalo pouze o formaldehyd a metanol, jak bylo prokázáno, nebo kombinaci těchto dvou látek a xylenu. Rovněž ze znaleckého posudku Institutu postgraduálního vzdělávání v [obec] vyplývá, že vznik duševního onemocnění žalobkyně nelze dávat do souvislosti s vystavením expozici chemických těkavých látek na pracovišti. Navíc nález na magnetické rezonanci mozku odpovídá postižení vaskulárnímu nebo pozánětlivému. Tímto znaleckým posudkem byl rovněž vyvrácen závěr znalce z oboru psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], uvedený v jeho posudku ze dne [datum], dle něhož byla žalobkyně na pracovišti intoxikována organickými rozpouštědly. Znalecká komise, stejně jako znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] v této souvislosti poukázali na skutečnost, že takovýto závěr, který se týká problematiky průmyslové toxikologie, nemůže být správný, což bylo vysvětlováno nedostatečnými znalostmi z tohoto oboru, který nespadá do specializace tohoto znalce. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že duševní poruchy, které byly u žalobkyně shledány, nemají příčinnou souvislost s výkonem jejího povolání u žalované, a to ani s prací, kterou vykonávala ve skladu chemických látek, ať už by se jednalo o prokázaných cca 20 minut v horizontu 1x za 10 dní, či jak uváděla žalobkyně, 2 hodiny denně. Žalobkyně tedy netrpí nemocí z povolání, případně ohrožením nemocí z povolání, a jak je výše uvedeno, neutrpěla v pracovním poměru u žalované ani pracovní úraz. Jestliže žalobkyně byla na základě řádného lékařského posudku shledána dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou, nikoliv z důvodu nemoci z povolání, pro výkon dosavadní práce, postupovala žalovaná zcela v souladu s ustanoveními zákoníku práce, když dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. e) zákoníku práce, která je proto (při současném splnění formálních požadavků uvedených v § 50 zákoníku práce) platná. Proto soud rozhodl tak, že žalobu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 o.s.ř. tak, že procesně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 12 úkonů právní služby (1x příprava a převzetí, 3x vyjádření se skutkovým a právním základem, 6x účast u jednání, 2x porada s klientem) po 2 500 Kč (tarifní hodnota dle § 9 odst. 3 AT, sazba mimosmluvní odměny dle § 7 AT), tj. 30 000 Kč, paušální náhrady hotových výdajů 12 x 300 Kč, tj. 3 600 Kč, náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč, celkem 600 Kč, náhrady za jízdné na cestě z [obec] do [obec] a zpět (2 x 62 km = 104 km a 62 km) vozidlem tov. zn. Škoda Superb, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,86 l /100 km, při sazbě 33,60 Kč (rok 2019) a 27,20 Kč (rok 2021) za 1 l motorové nafty a částky 4,10 Kč (rok 2019) a 4,40 Kč (rok 2021) jako základní náhrady za každý km jízdy, celkem 1 125 Kč. Toto vše zvýšeno o DPH 21 %, vyjma soudního poplatku, činí celkem 44 743 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení.

30. Procesně neúspěšnou žalobkyni soud v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. zavázal rovněž k povinnosti nahradit náklady České republice v částce 15 146,50 Kč, která byla vyplacena soudem přibranému znalci za podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 o. s. ř. Pokud žalobkyně navrhovala, aby v případě neúspěchu soud postupoval podle § 150 o s. ř., pak k takovému postupu soud neshledal zákonné předpoklady. V případě projednávané věci nelze na straně žalobkyně shledat důvody hodné zvláštního zřetele, které by opravňovaly soud využít moderace při rozhodování o náhradě nákladů řízení.