8 C 178/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josiek a přísedících Jiřiny Onderkové a Anny Kuboňové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovaným:

1. územní celek , IČO sídlem adresa žalované 2. anonymizována tři slova územní celek , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyplacení dlužné mzdy, určení správného zařazení do platové třídy a platového stupně I. Žaloba na určení, že žalobkyně byla žalovanými 1. a 2. chybně zařazena do platové třídy č. 2 dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a nesprávně zařazena do platové tabulky č. 1 dle přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a měla být od svého nástupu do zaměstnání dne 2. 12. 2019 zařazena do platové třídy č. 4, platového stupně č. 12 dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a ode dne 1. 1. 2020 dle platové tabulky č. 2 jako pracovník v sociálních službách, se zamítá.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému

1. či žalovanému 2. zařadit žalobkyni nově a správně se zpětnou platností od 1. 1. 2020 dle platové tabulky č. 2 jako pracovníka v sociálních službách dle přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a vydat žalobkyni nový mzdový výměr za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, se zamítá.

III. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému

1. či žalovanému 2. zaplatit žalobkyni na nevyplacené mzdě 63 190 Kč v konečné částce snížené o zákonné odvody na sociálním pojištění, zdravotní pojištění a záloze na daň z příjmu se zamítá. IV. Žalovaný 1. nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. na nákladech řízení částku 11 880 Kč, k rukám zástupkyně žalované 2., do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovaným určení, že byla chybně a zjevně nesprávně vzhledem k povaze vykonávané nejnáročnější činnosti zařazena při podpisu pracovní smlouvy do 2. platové třídy, když měla být, vzhledem k charakteru nejnáročnější vykonávané práce, již od nástupu do zaměstnání dne 2. 12. 2019 zařazena do 4. platové třídy a 12. platového stupně dle vyhlášek č. 222/2010 Sb. a 341/2017 Sb., a ode dne 1. 1. 2020 do 31. 3. 2021 že byla chybně a zjevně nesprávně zařazena do platové tabulky č. 1 dle přílohy vyhlášky č. 341/2017 Sb.; stanovení povinnosti zařadit nově a správně a také se zpětnou platností v termínu od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2021 a měsíců následujících žalobkyni dle platové tabulky č. 2 jako pracovníka v sociálních službách dle vyhlášky č. 341/2017 Sb. a vydat žalobkyni nový mzdový výměr za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021; a stanovení povinnosti uhradit do 3 dnů po vydání rozsudku dlužnou částku na nevyplacené mzdě, a to v celkové dlužné částce 63 190 Kč jako konečné částce snížené o zákonné odvody na sociálním pojištění, zdravotním pojištění a záloze na dani z příjmu. Žalobkyně uvedla, že jako zaměstnankyně žalovaného 2. se podáním ze dne 31. 1. 2021 se dotázala žalovaného 1., jako zřizovatele žalovaného 2., na správnost svého aktuálního pracovního zařazení a na správnost výše příslušné pracovní odměny dle příslušné tarifní třídy, příslušného tarifního zařazení a správnosti zařazení do platové tabulky v souvislosti s nařízením vlády, jenž zavedlo platovou tabulku č. 2, která se týká zdravotníků a sociálních pracovníků, a kteří jejím prostřednictvím mají být lépe odměněni z důvodu zvýšeného rizika souvisejícího s nemocí Covid-19 s tím, že dotčené vládní nařízení nerozlišuje pracovníky v sociálních službách (tj. kdo je kde zařazen), a o níž se žalobkyně domnívá, že by se na ní měla vztahovat. K tomu bylo žalobkyni přípisem sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 3. 2. 2021 zasláno sdělení vč. právního stanoviska, že její pracovní a tarifní zařazení je v souladu s příslušným nařízením vlády. S tímto závěrem žalobkyně nesouhlasila, a proto se obrátila přípisem ze dne 27. 2. 2021 na Krajský úřad Moravskoslezského kraje se žádostí o přezkum správnosti takového postupu žalovaného 1., resp. se žádostí o sdělení, zda je její pracovní zařazení do platové a tarifní třídy v souladu s aktuálním nařízením vlády. K tomu bylo žalobkyni sděleno přípisem [číslo jednací], že její pracovní a tarifní zařazení je v souladu s příslušným nařízením vlády a že tedy zaměstnavatel nepochybil. Žalobkyně dále uvedla, že je zaměstnaná u žalovaného 2., kde je zařazena dle platového výměru do 2. platové třídy s tarifním stupněm 12, a to dle základní platové tabulky č.

1. Žalobkyně je dle pracovní náplně zařazena na pozici pomocná kuchařka, přičemž podotýká, že tento pojem nelze nalézt v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., v němž žalobkyně nalezla v díle 2.05.02 pracovní pozici„ kuchař“, platová třída 3.1 s popisem„ dohotovování a regenerace jídel, výdej jídel a další práce v kuchyni spojené s části jídel“ a platová třída 4.1 s popisem„ výroba běžných druhů jídel“, kdy má za prokázané, že právě tyto činnosti v rámci výkonu svého povolání běžně a neustále a dle pokynů nadřízeného vykonává. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na vzdělání splňuje kvalifikační předpoklady pro zařazení do platové třídy č. 4, jakož i do 12. platového stupně, přičemž má za to, že splňuje zařazení pracovníka v sociálních službách dle § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 341/2017 Sb.

2. Žalovaný 1. v podání ze dne [datum] uvedl, že ve sporu není pasivně legitimován, když žalovaný 2., jako příspěvková organizace zřízená žalovaným 1., disponuje veškerými právy a povinnostmi zaměstnavatele.

3. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaný 2. sdělil, že zcela neuznává nároky žalobkyně uplatněné žalobou a navrhuje její zamítnutí. Žalovaný 2. nesouhlasí s tím, že by žalobkyně měla být zařazena do platové tabulky č. 2, do níž patří zaměstnanci uvedení v § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., přičemž pokud jde o podrobný výčet činností pracovníka v sociálních službách nebo sociálního pracovníka, jsou dle příslušné platové třídy obsaženy v nařízení vlády č. 222/2010 Sb. (díl 2.08, poddíl 2.08.01 a poddíl 2.08.02), kdy tyto nezahrnují činnost, kterou vykonává žalobkyně, tj. pomocné práce v kuchyni či pomocná kuchařka. Poukázal na to, že žalobkyně je pracovníkem v zařízení sociálních služeb, jak uvádí v žalobě, ale v žádném případě není sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, a její požadavek tak nemá oporu v zákoně, což potvrdil jak [stát. instituce] v dopise ze dne [datum], tak také [anonymizována dvě slova] [územní celek] v dopise ze dne [datum], které byly žalobkyni zaslány v odpovědi na její žádosti Dále nesouhlasil ani se zařazením žalobkyně do 4. platové třídy, 12. platového stupně dle nařízení vlády č. 222/2010 a č. 341/2017 Sb., neboť předmět činností na pracovní pozici kuchař ve 4. platové třídě je dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb.„ výroba běžných druhů jídel“, což není činnost, kterou vykonává žalobkyně, když tato zejm. čistí zeleninu, myje nádobí, čistí kuchyňské stroje, připravuje kávu, mléko, přílohy k jídlům, krájí salámy apod., a to dle pokynů vedoucí zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení]. Poukazoval, že s ohledem na podrobnou pracovní náplň žalobkyně by tato měla být správně zařazena do 3. platové třídy na pozici kuchaře, kde předmětem činnosti je„ dohotovování a regenerace jídel, výdej jídel a další práce v kuchyni spojené s výrobou části jídel“, a to podle započitatelné praxe a míry jejího zápočtu (u žalobkyně 9,33 let s ohledem na pětiletou praxi prodavačky potravin a šestiletou mateřskou a rodičovskou dovolenou), což by u žalobkyně znamenalo zařazení do 6. platového stupně a platový tarif 14 990 Kč (srov. stávající platový tarif žalobkyně ve výši 17 070 Kč). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, tedy k tomu, že žalobkyně nemůže být zařazena do 2. platové tabulky ani 4. platové třídy 12. platové stupně, žalovaný 2. uzavřel, že ani nárok na zaplacení nevyplacené mzdy ve výši 63 190 Kč není oprávněný.

4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila podanou žalobu o tam uvedené přílohy a sdělila, že jako zaměstnanec v sociálních službách obdržela i další odměnu za práci zaměstnance v sociálních službách v roce 2021 (výplatní lístek nemá k dispozici) na základě výzvy MPSV, kterou zpracoval zaměstnavatel, a v níž tento žalobkyni zařadil jako zaměstnance v sociálních službách.

5. Na jednání dne [datum] žalovaný 2. doplnil, že žalobkyně s ním ukončila pracovní poměr ke dni 5. 9. 2021, přičemž uvedl, že text na listině označené jako podání výpovědi z pracovního poměru – dohodou ze dne 30. 8. 2021 psaný rukou, jakož i podpis pod tímto textem, je psaný statutárním zástupcem žalovaného 2. [jméno] [příjmení].

6. Soud provedl dokazování následujícími listinami: pracovní smlouvou ze dne [datum] vč. změny ze dne [datum]; pracovní náplní žalobkyně ve funkci pomocná kuchařka ze dne 2. 11. 2019; platového výměr žalobkyně z let 2019 – 2021; vysvědčení o závěrečné zkoušce ze dne 4. 12. 1989; osvědčení soukromé obchodní akademie ze dne 16. 12. 1994; žádostí o sdělení ze dne 31. 1. 2021; žádostí o sdělení (o přezkum postupu zřizovatele) ze dne 27. 2. 2021; sdělením žalovaného 1. ze dne 16. 2. 2021 vč. přílohy – stanoviska advokátní kanceláře MM ze dne 11. 2. 2021; životopisem žalobkyně ze dne 18. 11. 2019; vnitřním platový předpis žalovaného 2. ze dne 1. 3. 2019 vč. přílohy č. 1; výplatním lístkem žalobkyně za květen 2021; listinou nazvanou výpověď z pracovního poměru – dohodou ze dne 30. 8. 2021; a dále výslechem svědkyně paní [jméno] [příjmení].

7. Žalobkyní navržené důkazy následujícími listinami: sdělení k žádosti o přezkum [anonymizováno] [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum]; měsíční plán směn pro žalobkyni na duben 2021; anonymizované kopie platového výměru zaměstnance v sociálních službách [stát. instituce] [část obce]; tiskové zprávy MPSV ze dne 14. 11. 2018, 7. 5. 2020, 9. 7. 2020, 8. 3. 2021, a 26. 4. 2021; kopie přípisu ze dne 20. 5. 2021 sp. zn. MPSV- 2021 /87804/522/1; a výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakož ani žalovaným 2. navržený důkaz listinou označenou jako výčet činností pracovníka v sociálních službách a sociálního pracovníka dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb., soud pro jejich nadbytečnost neprovedl, když skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci ze shora popsaných a provedených důkazů, případně z nesporných skutečností. K důkazům, které žalobkyně doručila soudu dne 7. 10. 2021 s přípisem ze dne 6. 10. 2021, kdy se jednalo o tiskovou zprávu MPSV ze dne 21. 12. 2020 a 22. 12. 2020 a o kopii certifikátu žalobkyně o provedené vakcinaci proti onemocnění COVID-19, pak s ohledem na to, že byly doručeny den po vyhlášení rozsudku, nebylo možné přihlížet.

8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] (verze nepodepsané žalovanou) vč. změny ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě byl založen pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovaným 2. se sjednaným druhem práce„ pomocné práce v kuchyni“, s datem nástupu do práce 2. 12. 2019 a se sjednanou dobou trvání pracovního poměru na dobu určitou do 31. 12. 2021.

9. Z pracovní náplně žalobkyně ve funkci pomocná kuchařka ze dne [datum] mj. plyne, že žalobkyně v rámci úseku svěřené práce je k dispozici jí nadřízenému kuchaři a provádí běžné pomocné práce, tj. čištění zeleniny, cibule, brambor, ale i připravuje polévky, přílohy, obaluje; spoluzodpovídá za správné rozdělování pokrmů během výdeje, dbá na upravenost na talíři, dodržuje teplotu vydávaného pokrmu po celou dobu výdeje; dbá o správně obhospodařování zbytků jídel a potravin.

10. Z platového výměru žalobkyně nabývajícího účinnosti dnem 2. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla zařazena do 2. platové třídy a 12. platového stupně, přičemž tarifní plat činil 15 050 Kč; z platového výměru žalobkyně nabývajícího účinnosti dnem 1. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla zařazena do 2. platové třídy a 12. platového stupně, přičemž tarifní plat činil 17 070 Kč; z platového výměru žalobkyně nabývajícího účinnosti dnem 1. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla zařazena do 2. platové třídy a 12. platového stupně, přičemž tarifní plat činil 17 070 Kč a osobní příplatek 2 707 Kč.

11. Vysvědčením o závěrečné zkoušce ze dne 4. 12. 1989 vzal soud za prokázané, že žalobkyně prospěla v závěrečné zkoušce učebního oboru„ Prodavačka se zaměřením pro potravinářské zboží“.

12. Osvědčením soukromé obchodní akademie ze dne 16. 12. 1994 má soud za prokázané, že žalobkyně absolvovala rekvalifikační kurz účetních a v závěrečné zkoušce prospěla.

13. Z žádosti o sdělení ze dne 31. 1. 2021 soud zjistil, že touto se žalobkyně dotázala žalovaného 1., jako zřizovatele žalovaného 2., zda její pracovní zařazení do 2. platové třídy, tarifního stupně 12. a základní platové tabulky č. 1 je v souladu s aktuálním nařízením vlády platným k 1. 1. 2021, přičemž žalobkyně poukázala na to, že v tomto nařízení je také platová tabulka č. 2, která se týká zdravotníků a sociálních pracovníků bez dalšího omezení, kteří jejím prostřednictvím mají být lépe odměněni z důvodu zvýšeného rizika souvisejícího s nemocí Covid-19, o níž má žalobkyně za to, že by se na ni měla vztahovat.

14. Z žádosti o sdělení (o přezkum postupu zřizovatele) ze dne 27. 2. 2021 soud zjistil, že touto se žalobkyně obrátila na [anonymizováno] úřad [územní celek], aby přezkoumal závěr žalovaného 1. ohledně toho, že stávající platové zařazení žalobkyně je správné, a opět se dotázala, zda by neměla být zařazena do platové tabulky č. 2 vládního nařízení platného k 1. 1. 2021.

15. Ze sdělení žalovaného 1. ze dne 16. 2. 2021 (v protokolu z jednání ze dne 6. 10. 2021 nesprávně uvedeno 11. 2. 2021), jehož přílohou bylo stanovisko advokátní kanceláře MM ze dne 11. 2. 2021, soud zjistil, že tímto bylo žalobkyni sděleno, že její zařazení do platové tabulky č. 1, 2 platové třídy a tarifního stupně 12 je správné, a to s odkazem na stanovisko Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, v němž bylo s odůvodněním shrnuto, že žalobkyně vykonává činnost (pomocné práce v kuchyni), jež není podřaditelná pod činnosti pracovníka v sociálních službách a sociálního pracovníka, a proto nemůže být zařazena do platové tabulky č. 2.

16. Ze životopisu žalobkyně ze dne 18. 11. 2019 soud mj. zjistil, že žalobkyně pracovala jako prodavač potravin 5 let (1989 – 1993), další její pracovní praxe nemá žádnou souvislost s výkonem práce kuchaře.

17. Z čl. 4) písm. e) vnitřního platového předpisu žalovaného 2. ze dne 1. 3. 2019 ve spojení s jeho přílohou č. 1 ze dne 1. 3. 2019 soud zjistil, že tento určuje v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zvláštní způsob určení platového tarifu, kdy u zaměstnanců zařazených do 1. a 2. platové třídy není hodnocena praxe a tito jsou zařazeni do 12. platového stupně.

18. Z výplatního lístku žalobkyně za květen 2021 mj. plyne, že této byly přiznány odměny ve výši 14 598 Kč.

19. Z podání výpovědi z pracovního poměru – dohodou ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného 2. skončil dohodou na návrh žalobkyně ke dni 5. 9. 2021.

20. Z výslechu svědkyně paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracuje u žalovaného 2. na pozici vedoucí stravovacího provozu, kdy žalobkyně jako její podřízená po celou dobu trvání jejího pracovního poměru pracovala jako pomocná kuchařka. Žalobkyně vykonávala pomocné práce v kuchyni, kdy se podílela na přípravě snídaní tak, že připravovala nápoje (kávu, čaj, kakao apod.), chystala pečivo, míchala pomazánky zhotovené kuchařkou apod.; pomáhala kuchaři tak, že čistila zeleninu, cibuli, brambory, dávala vařit těstoviny do vody osolené kuchařem, zahušťovala polévky jíškou; umývala nádobí. Žádné jídlo kompletně žalobkyně nevařila.

21. Po provedeném dokazování soud dopěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně, vyučená prodavačka se zaměřením na potravinářské zboží a absolventka rekvalifikačního kurzu účetních, vykonávala u žalovaného 2. sjednaný druh práce nazvaný„ pomocné práce v kuchyni“ od 2. 12. 2019, a to na základě pracovní smlouvy z téhož dne, ve znění dodatku ze dne 10. 12. 2020. Pro účely odměňování byla zařazena do platové tabulky č. 1, 2 platové třídy a 12. tarifního stupně, a to podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a v návaznosti na vnitřní platový předpis žalovaného 2. ze dne 1. 3. 2019 ve spojení s jeho přílohou č. 1 ze dne 1. 3. 2019. Dle pracovní náplně žalobkyně, upřesněné svědeckou výpovědí vedoucí stravovacího provozu, paní [jméno] [příjmení], sjednaný druh práce žalobkyně zahrnoval její asistenci nadřízenému kuchaři, podílení se na přípravě snídaní (příprava nápojů, nachystání pečiva, míchání pomazánek zhotovených kuchařkou apod.), provádění běžných pomocných prací jako je čištění zeleniny, cibule, brambor, obalování, příprava příloh (vkládání těstovin do kuchařem osolené vody), dohotovování polévek, účast na výdeji pokrmů, umývání nádobí; a nikoliv tedy komplexní přípravu pokrmů. Protože žalobkyně nabyla dojmu, že by měla být zařazena do platové tabulky č. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., podala dne 31. 1. 2021 žalovanému 1., a následně pak dne 27. 2. 2021 i [anonymizováno] úřadu [územní celek], žádost o vyjádření, zda je její stávající platové zařazení správné. Oba tyto subjekty žalované sdělily, žalovaný 1. pak na podkladu stanoviska Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, že její platové zařazení tak, jak jej určil žalovaný 2. jako zaměstnavatel, je správné, resp. že tento nepochybil, když žalobkyni nezařadil do platové tabulky č. 2, jelikož druh práce, který žalobkyně vykonává, nelze podřadit pod činnosti pracovníka v sociálních službách nebo sociálního pracovníka, jak jsou tyto činnosti specifikovány v nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Z důkazů rovněž plyne, že žalobkyni byly společně s platem za květen 2021 poskytnuty odměny ve výši 14 598 Kč, jakož i to, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného 2. byl rozvázán dohodou na návrh žalobkyně ke dni 5. 9. 2021.

22. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen„ nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“) zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen„ katalog prací“) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

24. Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9.

25. Podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

26. Dle § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce.

27. Podle § 4 odst. 5 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle jiného právního předpisu.

28. Dle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze [číslo] k tomuto nařízení stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

29. Podle § 5 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zaměstnanci, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, pokud současně není 1. zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce, nebo 2. úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze [číslo] k tomuto nařízení.

30. Dle § 6 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému do první až páté platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem.

31. Podle 2. části, dílu 2.08, pododdílu 2.08.01 přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen„ katalog prací“) pracovník v sociálních službách provádí tyto činnosti (vztaženo k nejnižší 4. platové třídě):

1. Provádění úkonů pečovatelské služby u mobilních a imobilních osob, komplexní péče o jejich domácnost. Provádění pečovatelských úkonů v péči o děti a dospělé osoby; 2. Poskytování přímé obslužné péče o osoby, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání osob, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u osob.

32. Podle 2. části, dílu 2.08, pododdílu 2.08.02 přílohy katalogu prací sociální pracovník provádí tyto činnosti (vztaženo k nejnižší 10. platové třídě):

1. Provádění cíleného sociálního šetření u osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci, analýza této situace a poskytování navazujícího sociálního poradenství k jejímu řešení; 2. Posuzování individuálních potřeb osob, skupin a komunit v nepříznivé sociální situaci, tvorba návrhů jejího řešení, společné plánování a hodnocení; 3. Zajišťování sociální prevence a poskytování sociálně-právního poradenství, sociální podpory a pomoci osobám, skupinám, rodinám a dětem v nepříznivé sociální situaci, sociálně vyloučeným či sociálním vyloučením ohroženým, osobám po ukončení hospitalizace nebo pobytové léčby závislostí, osobám bez přístřeší, osobám v bytové nebo hmotné nouzi či osobám bytovou nebo hmotnou nouzí ohroženým, osobám a rodinám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby a osobám ohroženým násilným chováním vykázané osoby včetně vedení případové dokumentace a zpracování citlivých dat; 4. Řešení nepříznivé sociální situace osob, rodin, skupin nebo komunit s využitím metod a technik sociální práce, která je souhrnem odborných činností a postupů k řešení sociálních problémů a utváření žádoucích životních podmínek pro sociální fungování jedince, skupiny či komunity a podporující sociální spravedlnost, sociální soudržnost, prosazování lidských práv, sociální změnu a rozvoj a respektování lidské důstojnosti; 5. Zajišťování spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli sociálních služeb, poskytovateli zdravotních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obecními a krajskými úřady, Policií České republiky, obecní policií a orgány veřejné moci; 6. Tvorba koncepce sociální práce v zařízeních sociálních služeb, v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí, ve zdravotnických zařízeních nebo v záchytných zařízeních; 7. Zajišťování a provádění specializované sociální prevence, posuzování příčin negativních jevů a navrhování a realizace preventivních opatření; 8. Zajišťování a provádění sociálně-výchovné prevence negativních jevů a sociální práce s osobami, skupinami nebo komunitami sociálně vyloučenými nebo ohroženými sociálním vyloučením; 9. Samostatné zpracovávání individuálních socioterapeutických plánů, samostatné provádění socioterapie směřující k sociální rehabilitaci a integraci.

33. Podle 2. části, dílu 2.05, pododdílu 2.05.02 přílohy katalogu prací činnost kuchaře ve 4. platové třídě představuje výrobu běžných druhů jídel.

34. Podle 2. části, dílu 2.05, pododdílu 2.05.02 přílohy katalogu prací činnost kuchaře ve 3. platové třídě spočívá v dohotovování a regeneraci jídel, výdeji jídel a další práci v kuchyni spojené s výrobou částí jídel.

35. Dle 2. části, dílu 2.05, pododdílu 2.05.05 přílohy katalogu prací činnost pracovníka obchodního provozu zahrnuje mj. pomocné práce při výrobě jídel, například sběr nádobí, jeho mytí, čištění a obsluhu ručních kuchyňských strojků (1. platová třída), pomocné práce při prodeji zboží spojené s jeho doplňováním, balením a tříděním (2. platová třída), expedici zboží, pokrmů, cukrářských výrobků, polotovarů jednotlivě nebo hromadně (3. platová třída).

36. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

37. Soud v prvé řadě konstatuje, že neshledal naléhavý právní zájem žalobkyně na žalobou požadovaném určení, že žalobkyně byla žalovanými 1. a 2. chybně zařazena do platové třídy č. 2 dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a nesprávně zařazena do platové tabulky č. 1 dle přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a měla být od svého nástupu do zaměstnání dne 2. 12. 2019 zařazena do platové třídy č. 4, platového stupně č. 12 dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a ode dne 1. 1. 2020 do platové tabulky č. 2 jako pracovník v sociálních službách. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972), přičemž současně musí naléhavý právní zájem existovat nejen v době podání žaloby, ale i době, kdy se vyhlašuje rozsudek (srov. § 154 odst. 1 o.s.ř.). Protože pracovní poměr žalobkyně u žalovaného 2. byl rozvázán dohodou ke dni 5. 9. 2021, je zcela zjevné, že žádné právo žalobkyně vztahující se k výše uvedenému určení již ohroženo být nemůže, a stejně tak ani její právní postavení v rámci pracovního poměru u žalovaného 2. nemůže být nejisté, přičemž rozhodováním o požadovaném určení ani nemůže být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v § 6 o.s.ř., tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná. V daném případě lze žalovat na plnění, tj. zaplacení dlužné mzdy, jak žalobkyně současně učinila. Z uvedených důvodů soud žalobu na určení v dotčené části zamítl (výrok I.).

38. Žalobkyně se dále žalobou domáhala zařazení do platové tabulky č. 2 s tvrzením, že je pracovníkem v sociálních službách dle přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Obecně platí, že zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak, přičemž jinak je stanoveno mj. v § 5 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 341/2017 Sb., jenž určuje, že zaměstnanci, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb (pokud současně není zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce, nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů) přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Pro učinění závěru o tom, zda zaměstnanec je nebo není pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, je rozhodný popis činností obsažený v katalogu prací, který zaměstnanec na této pozici vykonává (srov. § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.). Dle 2. části, dílu 2.08, pododdílu 2.08.02 přílohy katalogu prací je podstatou činnosti pracovníka v sociálních službách provádění úkonů pečovatelské služby a poskytování přímé obslužné péče. Činnost sociálního pracovníka v zařízení sociálních služeb je pak, a to v jeho nejnižší platové třídě, ještě kvalifikovanější, když zahrnuje např. provádění cíleného sociálního šetření u osob v nepříznivé sociální situaci, analýzu této situace a poskytování navazujícího poradenství, jakož i řešení takové situace s využitím metod a technik sociální práce, dále zajišťování sociální prevence, tvorba koncepce sociální práce atd. Žalobkyně v rámci výkonu práce u žalovaného 2. vykonávala činnosti spočívající v pomocných pracích v kuchyni, konkrétně se podílela dílčími úkony na přípravě snídaní, čistila zeleninu, obalovala, připravovala přílohy, dohotovovala polévky, umývala nádobí apod. Při srovnání těchto jejich činností s činnostmi výše uvedenými je zcela zřejmé, že žalobkyně nebyla při výkonu práce pro žalovaného 2. ani pracovníkem v sociálních službách, ani sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, když jejich náplň práce je diametrálně odlišná, a jako taková žalobkyně nemůže a nemohla být zařazena do platového tarifu stanoveného podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Z tohoto důvodu byla žaloba i ohledně stanovení povinnosti žalovanému 1. či žalovanému 2. žalobkyni nově se zpětnou platností od 1. 1. 2020 zařadit jako pracovníka v sociálních službách do stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., jakož i přímo související a navazující povinnost vydat žalobkyni nový platový výměr za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, zamítnuta (výrok II.).

39. Žalobkyně se pak, v rozporu s uplatňovaným nárokem na její platové zařazení do stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. jakožto pracovníka v sociálních službách, žalobou domáhala i stanovení povinnosti žalovanému 1. či žalovanému 2. zaplatit jí na nevyplacené mzdě částku 63 190 Kč, kdy tento nedoplatek měl vzniknout nesprávným platovým zařazením žalobkyně, jelikož tato měla správně být zařazena podle pododdílu 2.05.02, tj. pracovní pozice kuchař, do 4. platové třídy a 12. tarifního stupně. Je obecnou povinností zaměstnavatele zařadit zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje, přičemž pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti (srov. § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.). Zaměstnanci přitom přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak (srov. § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.), přičemž ani pro pracovní pozici kuchař, ani pro pracovní pozici pracovníka obchodního provozu, na níž byla žalobkyně žalovaným 2. pro účely odměňování pracovně zařazena, nařízení vlády č. 341/2017 Sb. jinak nestanovuje, a rozhodná je tak pro žalobkyni v každém případě stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Jak bylo uvedeno výše, pro platové zařazení zaměstnance je rozhodný popis činností obsažený v katalogu prací. Žalobkyně dle vykonávaných činností byla zaměstnancem na pracovní pozici kuchař a měla být zařazena ve 3. platové třídě kde je jako náplň práce předepsáno dohotovování a regenerace jídel, výdej jídel a další práce v kuchyni spojené s výrobou částí jídel (2. část, díl 2.05, pododdíl 2.05.02 přílohy katalogu prací). Dle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. by však žalovaný 2. v takovém případě musel pro zařazení žalobkyně do platového stupně příslušné platové třídy zohledňovat započitatelnou praxi žalobkyně a míru jejího zápočtu, kdy s použitím pravidel obsažených v § 4 odst. 2, § 4 odst. 3 a § 4 odst. 5 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. by tato činila maximálně 9,33 let (2/3 z pětileté praxe prodavačky potravin, tj. praxe jiné než v oboru s ohledem na její využitelnost pro výkon práce u žalovaného 2., a při započtení 6 let čerpání mateřské a rodičovské dovolené), což by znamenalo, že by žalobkyně musela být zařazena do 6. platového stupně a její platový tarif by činil 14 990 Kč, což je méně, než kolik jí bylo na základě platového zařazení určeného žalovaným 2. hrazeno (17 070 Kč). Z toho důvodu žalovaný 2. jako zaměstnavatel žalobkyně této na mzdě nic nedluží a proto i v této části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III.). Pro úplnost je nutno podotknout, že žalobkyně by nemohla být zařazena do 12. platového stupně s ohledem na omezení stanovené čl. 4) písm. e) vnitřního platového předpisu žalovaného 2. ze dne 1. 3. 2019 ve spojení s jeho přílohou č. 1 ze dne 1. 3. 2019, jež v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. určují zvláštní způsob určení platového tarifu, kdy pouze u zaměstnanců zařazených do 1. a 2. platové třídy není hodnocena praxe a tito jsou bez dalšího zařazeni do 12. platového stupně; pro ostatní platové třídy to však neplatí.

40. Na straně žalovaného 1 navíc nelze shledat pasivní věcnou legitimaci ve sporu, neboť nebyl zaměstnavatelem žalobkyně a proto se proti němu žalobkyně nemůže účinně domáhat stanovení povinnosti zařadit ji do příslušné platové tabulky, vydat jí nový platový výměr či doplatit mzdu, neboť jde o případné povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Stejný závěr je nutno vztáhnout i k určovací žalobě.

41. Žalovaný 1., který byl ve sporu zcela úspěšný, se na jednání dne [datum] náhrady nákladů řízení vzdal, proto mu tato přiznána nebyla (výrok IV.).

42. Výrok o nákladech řízení ve vztahu k žalovanému 2. pak má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř., na jehož základě mu soud jako procesně úspěšnému účastníku přiznal náklady řízení a zavázal žalobkyni, aby mu nahradila na nákladech řízení částku 11 880 Kč Tyto náklady tvoří náklady právního zastoupení tj. 3 úkony právní služby po 3 660 Kč a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum]. Celkovou částku 11 880 Kč je pak žalobkyně povinna zaplatit žalovanému 2. ve lhůtě 3 dní, a to k rukám právního zástupce žalovaného 2. v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok V.).