8 C 22/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 36 694,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 28.2.2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 9 289,60 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 181,98 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 583,70 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 9 541,17 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 541,17 Kč od 21.1.2020 do 27.2.2020 a od 28.2.2020 z částky 2 941,17 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 28.2.2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 15 905 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 947,32 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 119,34 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 12 768,20 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 768,20 Kč od 21.1.2020 do 27.2.2020 a od 28.2.2020 z částky 7 868,20 Kč.

V. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 367 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 15 889,6 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 541,17 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a za dobu do 20.1.2020 v kapitalizované výši 3 181,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 181,98 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a za dobu do 20.1.2020 v kapitalizované výši 1 583,70 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 20 805 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 768,20 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 947,32 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 119,34 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 768,20Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 2 146 Kč (úroková sazba 29 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 5 050 Kč, nákladů za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč. Celkovou částku 22 600 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2.12.2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 5 400 a dluží částku 15 889,60 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 9 541,17 Kč a dlužných poplatků. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 3 577 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 8 416 Kč a poplatku za zpracování ve výši 5 340 Kč. Celkovou částku 37 333 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 26.9.2018. Žalovaná uhradila pouze částku 15 100 Kč a dluží částku 20 805 Kč, která sestává z dlužné jistiny 12 768,20 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že jí půjčky byly nabídnuty, když byla ve špatné životní situaci a nebyla si jistá, zda je schopna je splácet. Půjčka byla schválena přesto, že v té době byla proti ni vedena exekuce, což bylo patrno z výplatních pásků. Po srážkách jí ze mzdy zůstávalo 3 500 až 6 000 Kč a pobírala vdovský důchod ve výši 7 500 Kč.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] a [datum], zákaznickými kartami žalované, oznámením o postoupení pohledávky z 20.1.2020, výzvou k úhradě z 23.4.2020 včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce, dle které [právnická osoba] na základě prvé z těchto smluv poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 3 577 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 8 416 Kč a poplatek za zpracování ve výši 5 340 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované částku 12 000 Kč a ona se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 2 146 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 050 Kč a za zpracování ve výši 3 404 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2017 zaměstnána a její průměrný čistý měsíční příjem byl ve výši 11 057 Kč měsíčně a v roce 2018 ve výši 11 016, což bylo ověřováno výplatními páskami. Dále měla dosahovat blíže neurčených ostatních příjmů v měsíční výši 14 840 Kč Celkové výdaje měly činit v roce 2017 měsíčně 10 000 Kč, případně 15 100 Kč měsíčně (dle druhé karty z roku 2018), z nichž splátky úvěru činily ve druhém případě 2 759 Kč. Žalovaná je vdova, byla nájemcem bytu, vyživovací povinnost měla k jedné osobě. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem 15 100 Kč a na druhou půjčku 5 400 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka a to ve výši 20 000 Kč a 12 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Pokud by věřitel porovnal skutečně ověřené příjmy žalované z výdaji, musel by dojít k závěru, že žalovaná nemá prostředky na splácení úvěrů, aniž by se zadlužila. Jediným prokázaným příjmem žalované, která je vdova, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájemním bytě byla mzda ve výši okolo 11 000 Kč Měsíční výdaje žalované byly odhadovány na 10 000 případně ve druhém případě 15 000 Kč měsíčně, navýšené v roce 2018 o splátky úvěru ve výši 2 759 Kč měsíčně, avšak nebyly ničím ověřeny. Je nepochybné, že měsíční náklady ženy, vyživující jednu osoby a bydlící v nájemním bytě jsou vyšší než odhadovaná částka. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto jsou podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona obě smlouvy o zápůjčce neplatné.

9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná dosud vrátil částku 15 100 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 4 900 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] obdržela žalovaná částku 12 000 Kč a dosud vrátil částku 5 400 Kč, je proto povinna žalobkyni zaplatit 6 600 Kč. Žalovaná byl vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 20.1.2020, který mu byl doručován 14.2.2020 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději 17.2.2020 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 27.2.2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením výše uvedených částek následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 28.2.2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a IV.).

10. Protože žalované, který byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 1 468 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 367 Kč.