8 C 24/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 16 061 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 8 361 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 845,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 024,97 Kč, úrok ve výši 19,98 % z částky 8 747,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 747,34 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a od 8. 2. 2021 do zaplacení z částky 1 047,34 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 16 061 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 747,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a za dobu do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 10 845,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 747,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a za dobu do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 5 024,97 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 277 Kč (úroková sazba 19,98 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku 18 361 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 11. 2014. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 2 300 Kč a dluží částku 16 061 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 747,34 Kč a dlužných poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o půjčce ze dne [datum], zákaznické karty žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, výzvy k úhradě z 11. 11. 2021 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou smlouva o půjčce, dle které [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla být v roce 2013 na mateřské dovolené a její příjem představoval podporu ve výši 3 800 Kč, dále pobírala přídavky na dítě ve výši 500 Kč a její jiné příjmy měly činit 2 500 Kč a příjmy domácnosti 15 000 Kč Tyto příjmy měly být ověřeny výměrem podpory a další příjmy ve výši 17 500 Kč nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Celkové výdaje měly činit v roce 2013 celkem 20 400 Kč, z čehož nájemné činilo 10 000 Kč. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 11. 11. 2021.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 10 000 Kč ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona.

5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové, rodinné a pracovní poměry žalované, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Ze zákaznické karty žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla v době uzavírání smlouvy na mateřské dovolené s měsíčním příjmem 3 800 Kč ověřeným„ výměrem podpory“, dále pobírala přídavek na nezl. dítě ve výši 500 Kč měsíčně a měla mít jiné příjmy a další příjmy domácnosti v celkové výši 17 500 Kč měsíčně, které nebyly ničím ověřeny. Při porovnání pravidelných měsíčních příjmů žalované, s odhlédnutím od neověřených ostatních příjmů, s měsíčními výdaji je nutno konstatovat, že žalovaná není bez dalšího zadlužování schopna jakýkoliv úvěr splácet. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] neplatná.

7. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 2 300 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 7 700 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 6. 1. 2021, který jí byl doručován 25. 1. 2021 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 28. 1. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 7. 2. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 7 700 Kč následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

8. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 800 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč.