8 C 240/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 27 043 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 236 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 13 791 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 621,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 109,60 Kč, úrok ve výši 28 % z částky 8 230,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 230,25 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a od 28. 2. 2020 do zaplacení z částky 7 994,25 Kč.

III. Žaloba se zamítá o částku 8 920 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 315,66 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 724,76 Kč, úrok ve výši 28 % z částky 5 375,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 375,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

IV. Žaloba se zamítá o částku 4 096 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 017,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 408,91 Kč, úrok ve výši 27 % z částky 3 033,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 033,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 14 027 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8 230,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 4 621,74 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 230,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 109,60 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 8 920 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 315,66 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 724,76 Kč, úrok ve výši 28 % z částky 5 375,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 375,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále se domáhala zaplacení částky 4 096 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 017,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 408,91 Kč, úrok ve výši 27 % z částky 3 033,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 033,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 2 758 Kč (úroková sazba 28 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 7 141 Kč, nákladů za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 892 Kč. Celkovou částku 29 791 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 497 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 1. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 15 764 Kč a dluží částku 14 027 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 230,25 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 5 796,75 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 3 103 Kč, poplatku za komfortní splácení ve výši 10 499 Kč a poplatku za zpracování ve výši 1 850 Kč. Celkovou částku 33 452 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 558 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 18. 11. 2017. Žalovaná uhradila pouze částku 24 532 Kč a dluží částku 8 920 Kč, která sestává z dlužné jistiny 5 375,77 Kč a poplatků. Dne [datum] byla opět mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 27 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 4 779 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 726 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 11 610 Kč. Celkovou částku 50 115 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 836 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 16. 8. 2017. Žalovaná uhradila pouze částku 46 019 Kč a dluží částku 4 096 Kč, která sestává z dlužné jistiny 3 033,03 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], [datum], [datum], zákaznickými kartami žalované, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, výzvou k úhradě z 23. 4. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum], [datum], [datum] tři smlouvy o zápůjčce, dle které [právnická osoba] na základě prvé z těchto smluv poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 4 779 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 726 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 11 610 Kč v 60 týdenních splátkách po 836 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované částku 18 000 Kč a ona se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 3 103 Kč, poplatek za komfortní splácení ve výši 10 499 Kč a za zpracování ve výši 1 850 Kč v 60 týdenních splátkách po 558 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Na základě třetí smlouvy poskytla žalované částku 16 000 Kč a ona se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 2 758 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 141 Kč a za zpracování ve výši 3 892 Kč v 60 týdenních splátkách po 497 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované měla být zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, přičemž žalobkyně soudu nepředložila tzv. zákaznické karty, ve kterých měly být tyto údaje uvedeny ani další podklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem 46 019 Kč, na v pořadí druhou půjčku 24 532 Kč a na třetí půjčku 15 764 Kč. Dopisem ze dne [datum] jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta třikrát peněžní částka a to ve výši 27 000 Kč, 18 000 Kč a 16 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná v případě smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb. a v případě smlouvy ze dne [datum] dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětné smlouvy o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona a dle zákona č. 145/2010 Sb., a to i právní úprava dle § 9 odst. 1.

5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. i § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Z těchto zákaznických karet bylo zjištěno, že zástupce právního předchůdce žalobkyně při jejím vyplňování nemohl ověřovat řádně příjmy žalované z pracovního poměru. V případě zákaznické karty z [datum] a [datum] uvádí v kolonce ověřené dokumenty výplatní pásky i za měsíc, ve kterém byly karty podepsány, což nemůže odpovídat skutečnosti, neboť mzda je splatná pozadu. V zákaznické kartě ze dne [datum] nebyl čistý příjem z pracovního poměru ověřován vůbec. Pracovní poměr navíc dle pracovní smlouvy byl uzavřen na doby určitou. Další příjmy, které byly v kartách uváděny, nebyly specifikovány a lze jen dovozovat, že šlo o sirotčí důchod, který však nemůže být příjmem žalované, která dle této listiny má být vdaná a starší dvaceti šesti let. Navíc tyto další příjmy, kromě snad sirotčího důchodu nejspíše některého z pěti dětí žalované, nebyly nijak ověřovány. S odhlédnutím od těchto tzv. jiných příjmů by ke dni [datum] a [datum] příjmy žalované byly výrazně nižší než výdaje a ke dni [datum] právní předchůdce nijak neověřoval výdaje žalované a spokojil se s jejím odhadem na částku 8 000 Kč, přestože v předchozích i následných měsících tyto náklady měly činit více než 20 000 Kč. Ze všech těchto skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením všech tří smluv nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. (v případě smluv ze dne [datum] a [datum]) a ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (v případě smlouvy ze dne [datum]) proto jsou všechny tři smlouvy o zápůjčce neplatné.

10. S ohledem na tuto neplatnost smluv o zápůjčce si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná dosud vrátil částku 15 764 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 236 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] a [datum] obdržela žalovaná částku 27 000 Kč a 18 000 Kč a v obou případech vrátila více, než obdržela, proto žalobkyni z titulu těchto smluv nic nedluží. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 20. 1. 2020, který jí byl doručován 14. 2. 2020 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 17. 2. 2020 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 27. 2. 2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 236 Kč a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z této dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

11. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.