8 C 242/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 25 207,03 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 25 207,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 13 454,43 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 25 207,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 7. 2022 do zaplacení.Žalobu odůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2 126 m² v katastrálním území , adresa, s podílem ve výši jedné poloviny. Na části tohoto pozemku o výměře 797 m² stojí pozemní komunikace, konkrétně cyklostezka, jejímž výlučným vlastníkem je žalovaná. Jde o místní komunikaci 4. třídy, kterou žalovaná eviduje v pasportu místních komunikací, chová se jako její vlastník a dle názoru žalobkyně je tato cyklostezka samostatnou věcí v právním slova smyslu. Z důvodu neexistence právního titulu užívání této části pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně je žalovaná povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za to, že blíže neurčený okruh uživatelů tuto cyklostezku užívá, přičemž výše bezdůvodného obohacení představuje částku, která odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, což dle odhadu žalobkyně představuje 75 Kč za 1 m2 a rok. Žalobkyně však žádá pouze 22 Kč za 1 m2 a rok, a to za dobu od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2022, což činí celkem 25 207,03 Kč s ohledem na spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny. Žalovaná přes písemnou výzvu bezdůvodné obohacení nevydala.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nezpochybňovala, že je vlastníkem předmětné pozemní komunikace, která je užívána jako cyklostezka. Namítala však, že tato pozemní komunikace z hlediska stavebně technického a účelové samostatnosti tvoří neoddělitelnou součást tělesa ochranné hráze, po které vede a není samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním. Stavba ochranné hráze je jako samostatná nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, jako vodní dílo, hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni a je ve vlastnictví České republiky. S ohledem na tuto skutečnost se žalovaná nemohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, a proto není v souzené věci pasivně legitimována.

3. Vydání bezdůvodného obohacení z téhož titulu užívání části pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobkyně, avšak za předchozí období od 13. 9. 2017 do 30. 6. 2019, bylo předmětem sporu vedeného u , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém bylo provedeno rozsáhlé dokazování, týkající se stavby předmětné cyklostezky. Proto soud provedl důkaz obsahem tohoto spisu včetně příloh, konkrétně výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , stavebním povolením ze dne , datum, , kolaudačním rozhodnutím ze dne , datum, , usnesením z 34. zasedání zastupitelstva , adresa, ze dne , datum, včetně pasportu místních komunikací, znaleckým posudkem znalkyně z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , geometrickým pánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a rozsudky Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 87/2023-186 a Ústavního soudu ČR č. j. II ÚS 796/23. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalobkyně je spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře 2 126 m², s podílem ve výši jedné poloviny, na němž stojí stavba vodního díla - hráz ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro Povodí Odry, státní podnik, Ostrava. Na základě stavebního povolení, vydaného Okresním úřadem ve Frýdku-Místku dne , datum, byla na pozemcích tehdy označených parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a rovněž na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, postavena cyklistická stezka, jejíž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím ze dne , datum, a na základě usnesení zastupitelstva , adresa, ze dne , datum, byla jako místní komunikace zapsána v pasportu místních komunikací žalované. Z předmětného znaleckého posudku č. 07/2021 ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, vzal soud za prokázáno, že znalkyně při šetření na místě samém zjistila, že cyklostezka je situována v koruně ochranné hráze podél řeky Ostravice, její celková šířka je cca 3 m a je totožná se šířkou koruny hráze (str. 8 odst. d). Stejný závěr o situování cyklostezky v koruně ochranné hráze řeky Ostravice znalkyně učinila na základě analýzy dat z katastru nemovitostí a z projektové dokumentace (str. 10 a 11 posudku), kde znalkyně rovněž popsala, že výstavbou stezky došlo k nadvýšení úrovně koruny původní hráze podle požadavků správce toku, jemuž předcházelo zčásti odtěžení vrstvy zeminy z povrchu koruny hráze a zčásti k násypu potřebné vrstvy zeminy do plánované výškové úrovně. Vycházeje z geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne , datum, , jméno FO, stanovila znalkyně celkovou plochu části pozemku zastavěnou tělesem stezky orientačně na 797 m². Z tohoto geometrického plánu vyplývá, že cyklostezka vede téměř středem pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, . Vzorový příčný řez cyklistické stezky je zachycen na straně 6 znaleckého posudku a skutečný stav cyklostezky je zachycen na obrázku č. 4 na straně 8 posudku, z něhož je patrný tvar ochranné hráze, která vznikla navezením zeminy na původní rovinatý pozemek a při pohledu na obrázek je patrno, že lze jednoznačně rozlišit předmětnou hráz v okolním terénu, z něhož vystupuje. Rovněž je zřejmé, kde by se nacházel povrch pozemku nebýt této hráze. S ohledem na tato zjištění o situování cyklostezky v koruně hráze, které vyvrací tvrzení žalobkyně o tom, že cyklostezka zatěžuje pozemek ve spoluvlastnictví žalobkyně mimo hráz, soud nepřistoupil k navrhovanému novému geometrickému zaměření předmětné cyklostezky a s ohledem na další zjištění soudu z předmětného geometrického plánu, dle kterého lze rozlišit, kde hráz začíná a končí, tedy kde vystupuje z okolního terénu nad zatížený pozemek, soud neprovedl ani místní šetření.

4. Soud proto vzal za prokázaný skutkový stav, dle kterého je žalobkyně spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2 126 m² v k. ú. , adresa, s podílem ve výši jedné poloviny, který je zčásti, a to v odhadovaném rozsahu 797 m² zastavěn protipovodňovou sypanou hrází, která vystupuje z okolního terénu tak, že je zřejmé, kde začíná sypaná část a kde končí. V koruně této hráze v šíři 3 m vede cyklistická stezka s asfaltovým povrchem o šířce cca 2,5 m, která je po obou stranách lemovaná nezpevněnou krajnicí o šířce cca 0,25 m, přičemž celková šířka tělesa cyklistické stezky je totožná s šířkou koruny ochranné hráze. Tato cyklistická stezka je ve vlastnictví žalovaného, je zapsána jako místní komunikace v pasportu místních komunikací žalovaného a ke svému účelu je užívána.

5. Protože stavba cyklostezky byla realizována v letech 1996 - 1997 je nutno povahu stavby hráze právně posoudit dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.)

6. Podle § 119 odst. 1 obč. zák., věci jsou movité nebo nemovité.

7. Podle odst. 2 citového ustanovení jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

8. Podle § 120 odst. 1 obč. zák. je součástí věcí vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím stavba znehodnotila.

9. Podle odst. 2 citovaného ustanovení stavba není součástí pozemku.

10. Stejně jako soudy v řízení o vydání bezdůvodného obohacení za období od 13. 9. 2017 do 30. 6. 2019 se zabýval soud otázkou, zda stavba cyklostezky ve vlastnictví žalované, která je umístěna v koruně protipovodňové hráze, zatěžuje stavbu této hráze nebo zda je umístěna na pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně a hráz je pouhou součástí tohoto pozemku. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je třeba vždy zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů a také k jejímu stavebnímu provedení. Tam, kde je výsledkem stavební činnosti zpracování povrchu pozemku či vršení kompaktního stavebního materiálu, může být významným hlediskem, zda lze vymezit kde končí pozemek a kde začíná stavba. Pokud takové vymezení možné není, půjde zpravidla o součást pozemku (srovnej například rozsudek NS ČR 22 Cdo 1221/2022 nebo 28 Cdo 2155/2012). Otázka, zda výsledek stavební činnosti je stavbou ve smyslu občanského práva, tedy zde naplňuje skutkovou podstatu podle § 119 odst. 2 obč. zák. je přitom otázkou právní, nikoliv skutkovou (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1928/2010; její vyřešení je však do značné míry závislé na konkrétních skutkových okolnostech případu. V daném případě soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, dle něhož je možno vymezit, kde končí stavba hráze a naopak kde začíná část pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně stavbou protipovodňové hráze nezatížená a kde se nachází povrch pozemku, na němž je umísstěna tato sypaná protipovodňová hráz, přičemž je zřejmé, že případným odtěžením masy hmoty tvořící hráz nebude pozemek nijak dotčen, neboť bude moci dále sloužit svému účelu jako travnatý pozemek u řeky. S ohledem na výše uvedené, v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, vyjádřené i ve věci totožného pozemku, zatíženého stejnou hrází, ve věcí vedené u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, v usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 87/2023-186 ze dne 1. 2. 2023, učinil soud závěr, že stavba protipovodňové hráze, umístěná na předmětném pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je samostatnou věcí v právním slova smyslu. Tato hráz je ve vlastnictví České republiky, nikoliv ve vlastnictví žalobkyně a stavba cyklostezky se nachází jen v koruně této hráze. Proto se žalovaná, která je vlastníkem cyklostezky, nemůže bezdůvodně obohacovat na úkor žalobkyně, neboť pro cyklostezku užívá stavbu ve vlastnictví tohoto jiného subjektu. Z toho důvodu soud žalobu zamítnul.

11. Protože žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyh. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 2 140 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou advokáta z Ostravy do Frýdku-Místku a zpět k dvěma jednáním za 4 započaté půl hodiny v celkové výši 400 Kč a cestovní náklady za tuto cestu, kdy trasa tam a zpět činí 47,40 km. Při použití osobního vozidla s kombinovanou spotřebu 11,9 l benzinu Natural 95 na 100 km, činí při vyhláškové ceně této pohonné hmoty 41,20 Kč za 1 l a paušální sazbě 5,20 Kč za jeden ujetý kilometr cestovní náklady k jednání dne 16. 11. 2023 částku 478,74 Kč a s ohledem na vyhláškovou cenu této pohonné hmoty v roce 2024 ve výši 38,20 Kč a paušální sazbu 5,60 Kč na 1 km činí v případě jednání dne 6. 2. 2024 částku 480,63 Kč. Po navýšení o DPH přestavují celkové náklady částku 13 454,43 Kč.