8 C 273/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 73 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 17 800 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 178,68 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 494,44 Kč, úrok ve výši 21,27 % z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a od 8. 3. 2021 do zaplacení z částky 2 970 Kč a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 356 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 24 720 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 761,29 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 036,03 Kč, úrok ve výši 19,23 % z částky 29 896,55 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 896,55 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a od 8. 3. 2021 do zaplacení z částky 15 540,55 Kč a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 29 896,55 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku ve výši 739 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 34 830 Kč, úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a za dobu do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši 3 178,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a za dobu do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši 1 494,44 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 39 076 Kč, úroku ve výši 19,23 % ročně z částky 29 896,55 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 7 761,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 036,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 896,55 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 3 400 Kč (úroková sazba 21,27 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, nákladů za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku 37 800 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 485 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 4. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 2 970 Kč a dluží částku 34 830 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 14 830 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 6 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatku za zpracování ve výši 12 000 Kč a pojistné ve výši 720 Kč. Celkovou částku 54 720 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 912 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 17. 9. 2019. Žalovaná uhradila pouze částku 15 644 Kč a dluží částku 39 076 Kč, která sestává z dlužné jistiny 29 896,55 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a [datum], zákaznickými kartami žalované, oznámením o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021, výzvou k úhradě z [datum] včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle které [právnická osoba] na základě prvé z těchto smluv poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 6 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 000 Kč a pojistné ve výši 720 Kč v 60 týdenních splátkách po 912 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované částku 20 000 Kč a ona se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 3 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2018 na mateřské dovolené, s tvrzeným měsíčním příjmem ve výši 31 200 Kč (v červenci 2018), resp. 16 100 Kč (v říjnu 2018), přičemž tyto příjmy nebyly ničím ověřovány. Celkové výdaje měly činit v roce 2018 měsíčně 12 000 Kč (v červenci 2018), resp. 9 648 Kč měsíčně (v říjnu 2018), když ani tyto výdaje nebyly ničím ověřovány. Žalovaná splatila na úvěr poskytnutý 24. 7. 2018 celkem 15 644 Kč a na druhý úvěr celkem 2 970 Kč. Dopisem ze dne 19. 2. 2021 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka a to ve výši 30 000 Kč a 20 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak z těchto nevyplývá ověřování těchto měsíčních příjmů ani výdajů. Právní předchůdce žalobkyně tím, že neověřoval měsíční příjmy a výdaje žalované a spokojil se s jejím tvrzením, před uzavřením obou smluv nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto jsou podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona obě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné.

9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, při zohlednění jejího dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované jistinu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 15 644 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 14 356 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] obdržela žalovaná částku 20 000 Kč a dosud vrátila částku 2 970 Kč, je proto povinna žalobkyni zaplatit 17 030 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 19. 2. 2021, který jí byl doručován 22. 2. 2021 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 25. 2. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 7. 3. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením výše uvedených částek následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně od 8. 3. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a IV.).

10. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 2 957 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 739 Kč.