8 C 274/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, zapsaných u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. a obec , adresa, se zrušuje.Nařizuje se prodej pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, zapsaných u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. a obec , adresa, ve veřejné dražbě.Výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. 19-223781/0710, VS: 8110027422 na nákladech řízení částku 9 205,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, -223781/0710, VS: 8110027422 na nákladech řízení částku 9 205,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba číslo popisné , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, a jeho vypořádání tak, že bude nařízen prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě případně, že nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalované, která bude zavázána zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 2 235 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že jsou s žalovanou, každý z nich, vlastníky jedné ideální poloviny výše uvedených nemovitostí, avšak žalobce nechce dále setrvat ve spoluvlastnictví s žalovanou, a to zejména proto, že není schopen se s ní dohodnout na způsobu užívání ani správě společné věci. Úpravami, které v domě žalovaná provedla prakticky zamezila žalobci v užívání té části domu, kterou před časem užíval, proto nemovitosti vyklidil a k dnešnímu dni je neužívá. Letité spory o tom, které části domu mají být užívány každým ze spoluvlastníků se přes snahu obou stran nepodařilo urovnat, a protože se žalobci nepodařilo dohodnout se s žalovanou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, domáhá se téhož žalobou. Žalovaná nesouhlasila s odkoupením spoluvlastnického podílu od žalobce a navrhovala rozdělení nemovitosti formou vymezení bytových jednotek dle faktického stavu užívání nemovitostí účastníky. Tento návrh žalobce odmítl, neboť takové řešení by vyžadovalo dohodu spoluvlastníků na řadě náležitostí, k čemuž žalobce s ohledem na dlouhodobé neshody nevidí prostor. Žalobce nesouhlasil s tím, aby společná věc byla rozdělena podle toho, jak věc spoluvlastníci aktuálně užívají. K dohodě nedošlo, a proto žalobci nezbylo, než podat žalobu na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že zrušením spoluvlastnictví by došlo na její straně ke škodě. V případě opačného názoru soudu navrhovala reálné rozdělení nemovitostí s tím, že předmětný dům by byl rozdělen na bytové jednotky. Nerozporovala, že předmětné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků a každý z nich je vlastníkem jedné ideální poloviny. Nemovitosti získali účastníci darem od svých rodičů v roce , Anonymizováno, v době, kdy původní dům byl rozšířen o přístavbu a nástavbu. Žalovaná poté upravila a rekonstruovala přístavbu a nástavbu domu a žalobce obýval a zrekonstruoval původní dům. Žalovaná dosud užívá bytovou jednotku v přízemí o velikosti 3+1 a bytovou jednotku o velikosti 1+1 ve druhém nadzemním podlaží. Žalobce, než se odstěhoval, užíval bytovou jednotku 3+1 ve druhém nadzemním podlaží. Žalovaná nepopírala, že mezi účastníky celou dobu společného užívání nemovitostí panovaly spory o tom, která část domu a pozemku má být kterým z účastníků užívána, a to zejména ve vztahu ke garáži, která je součástí domu a k zahradě. Rovněž probíhaly spory o připojení domu na veřejnou kanalizaci a úhradu nákladů na opravu škody poškozené větrem. Účastníci se vícekrát pokoušeli dohodnout na společném užívání nemovitosti, případně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k dohodě však nikdy nedošlo. Dle žalované podanou žalobou dochází ze strany žalobce ke zjevnému zneužití práva, kdy užitek, který by žalobce prodejem získal, by byl ve značném nepoměru ke ztrátě, kterou by utrpěla žalovaná. V případě zrušení spoluvlastnictví žalovaná navrhovala reálné rozdělení nemovitostí s tím, že v současné době není schopna uhradit žalobci přiměřenou náhradu v případě přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, zjistil soud, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům číslo popisné , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, – zahrada o výměře , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , kdy každý z účastníků vlastní podíl o velikosti jedné poloviny k celku, a to na základě darovací smlouvy z roku , Anonymizováno, . Parcela st. , Anonymizováno, byla zatížena osobním věcným břemenem bytu pro , jméno FO, , narozenou , datum, , které však dle shodných tvrzení účastníků zaniklo smrtí , jméno FO, .

4. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, a dopisů ze dne , datum, a , datum, zjistil soud, že na zadání žalobce zhotovil znalec z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí , jméno FO, znalecký posudek dne 20. 4. 2022, ve kterém stanovil tržní hodnotu výše uvedených nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, částkou 4 470 000 Kč. Dopisem ze dne , datum, žalobce navrhl žalované zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a jeho vypořádání tak, že veškeré nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalované a ta vyplatí žalobci vypořádací podíl ve výši 2 235 000 Kč dle znaleckého posudku , jméno FO, . Pro případ, že žalovaná nebude mít zájem o odkoupení spoluvlastnického podílu, nabízí se varianta prodeje těchto nemovitostí o rozdělení kupní ceny rovným dílem mezi účastníky, neboť žalobce nemá o předmětné nemovitosti zájem. V případě, že žalovaná nebude na nabídku reagovat nebo nebude ochotna akceptovat žádnou z uvedených variant, dojde ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudní cestou. Současně žalobce žádal o zpřístupnění prostor rodinného domu číslo popisné , Anonymizováno, , a to prostor, ve kterých se nachází soustruh s příslušenstvím, který je ve vlastnictví žalobce, jenž nemá k těmto věcem přístup. Na tento dopis reagovala právní zástupkyně žalované dopisem ze dne 23. 6. 2022, ve kterém bylo konstatováno, že žalovaná nemá zájem o odkoupení podílu žalobce, a to proto, že si odkup nemůže dovolit. V předmětných nemovitostech žalovaná bydlí od narození, plánuje zde dožít, a proto nesouhlasí ani s prodejem nemovitostí jako celku o rozdělení výtěžku mezi účastníky. Pro vyřešení panujících neshod mezi účastníky a uspokojení jejich požadavků navrhuje vymezení bytových jednotek v domě podle faktického stavu užívání účastníky a konstatuje, že žalobce společné nemovitosti opustil přibližně před dvěma roky.

5. Z odhadu číslo , Anonymizováno, ze dne 1. 10. 2019 zjistil soud, že tento odhad vypracoval , jméno FO, podnikající v oceňování majetku pro věci nemovité na základě objednávky zástupkyně žalované. Nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, byly oceněny na částku 1 800 000 Kč.

6. Ze znaleckého posudku , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavby obytné ze dne 22. 5. 2023 a jeho výpovědi zjistil soud, že dům číslo popisné , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je možno stavebně rozdělit na dvě samostatné části tak, aby obě části mohly plnit svůj účel určený k bydlení, to je na část nyní užívanou žalovanou (dva samostatné byty 3+1 a 1+1) a část užívanou žalovaným (garáž a byt 3+1), přičemž celkové náklady na rozdělení budou činit cca 50 000 Kč a budou vynaloženy na přezdění dělící příčky mezi garáží a technickou místností v prvním nadzemním podlaží a zazdění dveřního prostoru mezi sklepy v prvním podzemním podlaží, probouráním vstupu do sklepa se zřízením schodů v prvním podzemním podlaží z garáže. Dalšími náklady jsou náklady správní v souvislosti s prohlášením vlastníků jednotek. Tomuto rozdělení nebrání skutečnost, že bytové jednotky se prolínají horizontálně a rozdělení na bytové jednotky by nesnížilo podstatně hodnotu domu či možnost jeho užívání. Znalec ve své výpovědi poukázal na to, že dům je po provedených přístavbách zkolaudovaný jako rodinný dům a jeho součástí jsou tři bytové jednotky, které v době vyhotovení posudku byly samostatně uživatelné, pouze nebyly jako bytové jednotky vymezené. Přípojky vodovodní i kanalizační jsou umístěny na společném pozemku a vnitřní rozvody prochází budovou v jednotlivých bytech, případně ve společných konstrukcích, proto v případě oprav či rekonstrukcí vnitřních rozvodů, by byla nutná spolupráce spoluvlastníků. V případě, že by mělo dojít k rozdělení domu na dvě zásadně stejné části vertikálně, náklady na toto rozdělení by byly neúměrně vysoké, a to s ohledem na to, jak je dům vystavěn a zkolaudován. Pro vymezení bytových jednotek by bylo nutné, aby se spoluvlastníci dohodli na pravidlech pro užívání společných částí domu a tyto pravidla by se týkaly i rozvodů vody, elektřiny, plynu a podobně.

7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná podala proti žalobci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhala zaplacení 1/4 nákladů na realizaci přípojky splaškové kanalizace k rodinnému domu číslo popisné , Anonymizováno, a 1/2 nákladů na opravu střechy tohoto domu poničené silným větrem 12. 12. 2017. Podanému návrhu předcházelo oznámení žalované ze dne 18. 9. 2017, ve kterém sděluje žalobci, že ani jednou neprojevil zájem o stavbu či průběh stavby odkanalizování rodinného domu , hodnota, , a proto žádá o úhradu platby podílu ve výši 15 123 Kč dle smlouvy uzavřené 27. 4. 2017 (která nebyla součástí spisu) a dopis ze dne 28. 2. 2018, ve kterém žalovaná oznámila žalobci poškození střechy a její následnou opravu s tím, že nejeví zájem o společnou nemovitost a dělá slepého, proto jej o poškození střechy informuje oficiálně.

8. Na základě výše uvedených důkazů vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého jsou žalobce a žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne , datum, spoluvlastníky pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům číslo popisné , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , kdy každý z účastníků je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny. Jak vyplývá ze znaleckého posudku a výpovědi znalce , jméno FO, , k předmětnému domu byly realizovány dvě přístavby, které byly následně kolaudovány a je rozdělen na tři byty, z nichž dva užívá žalovaná (3+1 v prvním nadzemním podlaží a 1+kk ve druhém nadzemním podlaží) a třetí byt je ve druhém nadzemním podlaží o velikosti 3+1, který byl užíván žalobcem. Dům má rovněž společné části, a to sklep, kotelnu a garáž. Z těchto důvodů je možné dle závěrů znalce rozdělit dům číslo popisné , Anonymizováno, na dvě samostatné části tak, aby mohly plnit svůj účel určený k bydlení s náklady ve výši 50 000 Kč, nutnými k přezdění dělící příčkou mezi garáži a technickou místností, zazdění dveřního prostoru mezi sklepy a probouráním vstupu do sklepa a zřízení schodů z garáže. Naopak při jiném způsobu rozdělení domu, tedy vertikálním způsobem na dvě zásadně stejné části by náklady na toto rozdělení byly neúměrně vysoké. Vnitřní rozvody procházející budovou v jednotlivých bytech případně ve společných konstrukcích vyžadují nutnou spolupráci spoluvlastníků, stejně jako vymezení bytových jednotek, při kterých je třeba dohodnout pravidla pro užívání společných částí domu. Žalobce v současné době předmětné nemovitosti neužívá, opustil je v roce 2020 (dle informací uvedených v dopisu z 23. 6. 2022) a mezi účastníky jsou dlouholeté spory o způsobu užívání těchto nemovitostí. Spory mezi účastníky se dostaly i do roviny sporů soudních, kdy žalovaná podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v , adresa, v roce 2020, ve kterém se domáhá zaplacení podílu na nákladech za zřízení přípojky splaškové kanalizace k rodinnému domu v roce 2017 a podílu na nákladech za opravu střechy na tomto domě v roce 2017. Předmětné spory o tom, která část domu a pozemku má být tím kterým z účastníků užívána navrhovala žalovaná vyřešit rozdělením domu na bytové jednotky na sobě nezávislé, s čímž žalobce nesouhlasil a naopak navrhnul zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s postoupením jeho podílu žalované oproti zaplacení částky 2 235 000 Kč, odpovídající polovině tržní hodnoty nemovitostí dle znaleckého posudku , jméno FO, , případně vypořádání formou prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku mezi oba účastníky, s čímž naopak nesouhlasí žalovaná.

9. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 OZ, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, rozdělení věcí však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílů spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věcí ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Podle § 1140 OZ, nikdo nemůže mít nucen ve spoluvlastnictví setrvat.Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. S ohledem na stanovisko žalované, uvedené v písemném vyjádření k žalobě, se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou zde zákonné důvody vylučující právo domáhat se zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 OZ. V daném případě nepřichází v úvahu použití prvního hlediska umožňujícího zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tedy hlediska nevhodné doby, kdy navíc žalovaná v tuto nevhodnou dobu ani nenamítá. Naopak je namítáno druhé hledisko, kdy žalovaná tvrdí, že zrušením spoluvlastnictví a jeho vypořádáním by došlo k újmě právě žalované. Tuto újmu ve svém vyjádření blíže nespecifikuje, ovšem z písemné reakce na návrh žalobce na zrušení spoluvlastnictví z 23. 6. 2022 vyplývá, že ji shledává v tom, že by jí bylo zabráněno v domě, ve kterém bydlí od svého narození, bydlet až do své smrti, a naopak žalobce by prodejem nemovitosti získal užitek, což je ve značném nepoměru ke ztrátě, kterou by utrpěla žalovaná. Újmu tedy žalovaná shledává v tom, že má citovou vazbu na užívanou společnou věc, ve které chce proto bydlet až do své smrti. Dle názoru soudu nejde o okolnost, pro kterou nelze spoluvlastnictví věci zrušit tak, jak má na mysli výše citované ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku. Tato citová vazba žalované k předmětným nemovitostem a její nechuť nemovitosti opustit v situaci, kdy nemá prostředky na vyplacení náhrady žalobci po přikázání věci do jejího výlučného vlastnictví, nemůže být výjimkou zásady, dle které žalobce nemůže být nucen ve spoluvlastnictví z žalovanou setrvat navíc za situace, kdy vztahy mezi účastníky jsou s ohledem na neshody ohledně užívání nemovitostí zásadně narušeny a žalobce proto nemá zájem nemovitosti užívat.Narozdíl od stanoviska žalované soud nepovažuje podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem za zjevné zneužití práva žalobcem. I zde je nutno přihlédnout ke sporům mezi účastníky ohledně užívání společné věci, které vedly až k soudnímu řízení, což logicky vysvětluje skutečnost, že žalobce se z předmětné nemovitosti odstěhoval, nemá zájem v spoluvlastnictví setrvat a za této situace naopak má zájem o získání finančního ekvivalentu, který odpovídá hodnotě jeho spoluvlastnického podílu. Lze tedy konstatovat, žalobce má skutečný zájem na výkonu svého práva, spočívajícího ve zrušení a vypořádání jeho spoluvlastnictví, nejde mu o poškození druhé strany, a proto nelze podání žaloby považovat za šikanózní. Z uvedeného vyplývá, že soud neshledal žádný výjimečný důvod, pro který mohlo být porušeno výchozí pravidlo vyplývající z § 1140 odst. 1 OZ, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a protože se účastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, rozhodl o něm na návrh žalobce ve smyslu ustanovení § 1143 OZ soud se současným rozhodnutím o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání. Naopak občanský zákoník ve svém ustanovení § 1143 a § 1147 stanoví zákonnou posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání, a to v pořadí, že soud nejprve zjišťuje možné rozdělení společné věci ve smyslu § 1144 OZ a teprve, když toto rozdělení možné není, přikáže věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníků a až poté, nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků (případně není schopen poskytnout přiměřenou náhradu druhému ze spoluvlastníků) nařídí prodej věci ve veřejné dražbě.

15. Z toho důvodu se soud v prvé řadě zabýval otázkou možnosti rozdělení společných nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Předmětem vypořádání je přitom pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jeho součástí je rodinný dům číslo popisné , Anonymizováno, a pozemek , Anonymizováno, – zahrada o výměře , Anonymizováno, . Pro rozdělení pozemků platí, že pozemek je v zásadě vždy možné dělit. V daném případě je z fotodokumentace tvořící přílohu znaleckého posudku , jméno FO, patrno, že zmiňované dva pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, o celkové výměře , Anonymizováno, tvoří funkční celek s domem číslo popisné , Anonymizováno, , který je součástí stavebního pozemku, což znamená, že reálným rozdělením zahrady parc. č. , Anonymizováno, by nepochybně došlo ke snížení hodnoty stavební parcely č. , hodnota, ,, Anonymizováno, což má za následek nemožnost rozdělení těchto pozemků či alespoň jednoho z nich ve smyslu ustanovení § 1144 odst. 1 OZ věta za středníkem. Rozdělení těchto pozemků by bylo smysluplné pouze v případě rozdělení domu číslo popisné , Anonymizováno, , po němž by bylo možno rozdělit i zmiňované pozemky, aniž by došlo k podstatnému snížení její hodnoty.Soud se proto zabýval otázkou reálného rozdělení předmětného rodinného domu. Dle současné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 22 Cdo 1438/2014) má rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky přednost před jinými způsoby vypořádání. Z toho důvodu (i proto, že reálné rozdělení budovy vertikálně by bylo spojeno s neúměrnými náklady) soud řešil otázku možnosti rozdělení společného domu č.p. , Anonymizováno, na dvě nebo více bytových jednotek. Za tím účelem byl vyhotoven znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , dle jehož závěrů je možné předmětný dům rozdělit na dvě samostatné části tak, aby mohly plnit svůj účel určený k bydlení, a to právě rozdělením na samostatné bytové jednotky, které by mohly být užívány samostatně za relativně přiměřených nákladů 50 000 Kč, potřebných k drobným stavebním úpravám. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné však nelze vycházet pouze z technického, případně právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k dalšímu možnému soužití účastníků v jednom domě. Přesněji řečeno, k rozdělení na bytové jednotky soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu. Z výše uvedeného skutkového stavu však vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě nesouladné a jejich konflikty, vyplývají právě z rozdílných představ, v jakém rozsahu bude každý z nich společné nemovitosti užívat, případně jak se budou podílet na opravách, údržbě společných částí domu či na investicích do nemovitosti a tyto spory již vedly i k zahájení soudního řízení. Soud má za to, že neshody mezi účastníky, které vedly i k odstěhování žalobce z předmětného domu jsou neúnosné v takové míře, že není možno přistoupit k dělení domu na jednotky a následně i k rozdělení předmětných pozemků. Proto soud učinil závěr, že rozdělení společných nemovitostí účastníků možné není.

16. V případě, že není rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí prodej ve veřejné dražbě. V daném případě žalobce o předmětné nemovitosti zájem nemá, stejně jako žalovaná, u které je důvodem tohoto nezájmu skutečnost, že není schopna žalobci vyplatit náhradu přiměřenou jejich tržní hodnotě. Za takovéhoto stavu je nutno postupovat dle ustanovení § 1147 věta druhá OZ, a proto soud po zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky řízení.

17. S ohledem na skutečnost, že soud v tomto řízení nebyl vázán návrhem účastníků, a proto nelze hovořit o jejich míře úspěchu a neúspěchu ve věci, postupoval soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzal přitom v úvahu, že žalobce od počátku navrhoval způsob vypořádání, který byl nakonec soudem akceptován, avšak přihlížel i k tomu, že žalovanou preferovaný způsob reálného rozdělení nemovitostí z technického a právního hlediska možný byl, pokud by jej konfliktní vztahy mezi účastníky nevyloučily. To vše vedlo soud k rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

18. Z výše uvedených důvodů byl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. každý z účastníků zavázán zaplatit polovinu nákladů státu. Tyto náklady představovaly náklady na znalecké dokazování v celkové výši 18 410,40 Kč, z čehož jedna polovina je 9 205,20 Kč.