8 C 315/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o ochranu a uchování držby

I. Žalovanému se ukládá, aby žalobkyni zpřístupnil branku umístěnou na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] při hranici s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a zdržel se tak rušení držby práva žalobkyně vstupovat touto brankou na pozemek žalovaného parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účelem přístupu žalobkyně do sklepa a kotelny nacházející se v domě [adresa] v k. ú. [část obce].

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala odstranění oplocení a zdržení se znemožňování, ohrožování a rušení držby – výkonu práva věcného břemene (služebnosti, služebnosti práva cesty a stezky) na své nemovitosti parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve prospěch nemovitosti žalobkyně parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k. ú. [část obce], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou na ochranu rušené držby ve smyslu ustanovení § 1003 a následujících občanského zákoníku domáhala ochrany a uchování držby služebnosti, spočívající v právu cesty a stezky, které jí umožňovalo přístup do sklepa a kotelny v domě [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce] přes pozemek žalovaného parc. [číslo]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] jí žalovaný znemožnil obsluhovat sklep a kotelnu oplocením pozemku parc. [číslo] zamčením brány a přes příslib přístupu tuto bránu nadále uzamyká a znemožňuje tak žalobkyni přístup k jejím nemovitostem. V podání ze [datum] žalobkyně doplnila tvrzení, že nabyla předmětnou služebnost vydržením, když obsluhovala sklep a kotelnu od nabytí nemovitosti v roce 2013 do 18. 9. 2023.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné a namítal, že žalobkyně žalovaného nekontaktovala a ten proto o vzniklé situaci nevěděl. Tvrdil, že žalobkyně disponuje třemi volnými přístupy ke sklepu, a to zejména z pozemku parc. [číslo] z pozemku [číslo], kde má rovněž další vlastní branku. Zavřenou bránou proto nemá žalobkyně jediný přístup do svého sklepa a tento přístup jí odepřen není. Skutečnost, že žalobkyně se na pozemku parc. [číslo] před sklepem vyskytuje a do sklepa chodí, prokazuje fotografiemi z 29. 9. 2023 a 15. 10. 2023. Namítal, že si žalobkyně žalobou nárokuje pouze přístup kratší či pohodlnější. Rovněž namítl, že žalobkyně neprokázala držbu služebnosti a má za to, že odstranění oplocení a zpřístupnění brány by převyšoval zájem žalobkyně nad zájmem žalovaného. Rovněž namítal, že se nejedná o pokojnou držbu, neboť mezi účastníky po dobu devíti let probíhá silně znepřátelený vztah a jednání ze strany žalobkyně je řešeno v přestupkovém řízení. Pozemek žalovaného proto žalobkyně využívá nad míru pokojné držby, kdy navíc na straně žalobkyně neexistuje oprávněná držba, tedy držba řádná, poctivá a pravá. Žalovaný nepopíral uzavření předmětné brány, kterou odůvodnil ochranou svého majetku, avšak je přesvědčen, že tímto se nedopustil rušení držby.

3. Z výpisu z [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [část obce] zjistil soud, že žalobkyně je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a dále rovněž pozemků [číslo] a [číslo] a naopak žalovaný je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. [číslo] který dle snímku z pozemkové mapy z východní a severní strany přiléhá k domu [adresa]. Žalobkyni jako vlastníku panujících pozemků parc. [číslo] svědčí věcné břemeno chůze, honění dobytka a stahování dřeva po pozemcích ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] přičemž rozsah tohoto věcného břemene není vymezen, jak soud zjistil ze směnné a kupní smlouvy a smlouvy o věcném břemeni ze dne [datum].

4. Z rozhodnutí Magistrátu města Třinec ze dne [datum] zjistil soud, že tento správní orgán vydal tímto souhlas se stavbou plotu, pojezdové brány, gabionu a rozšíření příjezdové cesty na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Z fotografií předložených oběma účastníky bylo zjištěno, že pojezdová brána, jejíž součástí je i vstupní branka, již byly zbudovány a z těchto fotografií rovněž vyplývá, že na tuto bránu i branku navazuje oplocení z kovových sloupků a pletiva, které přiléhá k rohu domu žalobkyně [adresa] a znemožňuje tak volný přístup na pozemek žalovaného parc. [číslo] z příjezdové komunikace a následně z pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Na čísle listu 11 a 12 spisu se nacházejí fotografie, které prokazují, že zbudované oplocení zamezuje i přístupu na pozemek parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně.

5. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] zjistil soud, že žalobkyně tohoto dne v 15:50 hodin oznámila na obvodním oddělení Policie ČR [obec], že [datum] telefonicky kontaktovala linku 158 s tím, že její soused [jméno] [celé jméno žalovaného] uzamkl bránu pozemku, na který má mít přístup a má zde věcné břemeno. Po příjezdu hlídky policie zmiňovaný uvedl, že bránu otevře a umožní žalobkyni přístup, což se stalo, ovšem následně asi po 20 minutách byla branka opět uzavřena. Od té doby soused branku nadále uzavírá a otevře ji pouze pro svou potřebu, a to až do dnešního dne ([datum]).

6. Z úředního záznamu ze dne [datum] zjistil soud, že tohoto dne žalobkyně hlídce Policie ČR sdělila, že již 10 let má problémy a soudcovské sousedské rozpory se sousedem [jméno] [celé jméno žalovaného], které se stupňují, a dne [datum] po návratu z dovolené, zjistila, že bylo postaveno oplocení na hranici s jejím pozemkem.

7. Z fotografií předložených žalovaným s datem [datum] a [datum] soud zjistil, že na těchto fotografiích je zachycen pozemek parc. [číslo] roh budovy, která dle kopie katastrální mapy je budovou [adresa] v k. ú. [část obce] a na obou fotografiích je vidět postava, která se pohybuje směrem od branky zbudované na pozemku žalovaného směrem k předmětnému domu, konkrétně ke dveřím sklepa.

8. Z výše udaných listin i shodných tvrzení účastníků vzala soud za prokázaných skutkový stav, dle kterého je žalobkyně vlastníkem domu [adresa] v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. K tomuto domu má žalobkyně přístup ze svého pozemku parc. [číslo] případně [číslo], a to k jeho jižní a západní části, kdežto z východní části je tento dům obklopen pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Přístup do sklepa a kotelny tohoto domu je možný pouze přes předmětný pozemek parc. [číslo]. Na pozemku [číslo] při hranici s pozemkem parc. [číslo] je zbudována pojezdová brána s brankou, na které navazuje oplocení a ty zabraňují volnému přístupu na pozemek parc. [číslo] z tohoto směru ke sklepu a kotelně v předmětném domě žalobkyně. Předmětnou branku k přístupu na pozemek parc. [číslo] do svého sklepa a kotelny žalobkyně po jejím zbudování užívala, naposledy například [datum] jak vyplývá z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum], rovněž [datum] a [datum], jak vyplývá z fotografií předložených žalovaným. V současné době tento přístup žalobkyně nemá, neboť žalovaný předmětnou branku (ve vyjádřeních účastníků se hovoří o bráně, která však dle fotografií je pojezdová a na ní navazuje vstupní branka) zamknul a nemíní žalobkyni tento přístup umožnit s vysvětlením, že má k dispozici další tři volné přístupy z pozemku parc. [číslo].

9. Podle § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

10. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

11. Podle § 178 o.s.ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

12. Jak je výše uvedeno, žalobkyně se svojí žalobou domáhal ochrany rušené držby v šesti týdenní prekluzivní lhůtě (§ 1008 odst. 1 OZ) s tvrzením, že zbudováním plotu a brány jí žalovaný brání v držbě práva obsluhovat sklep a kotelnu, které jsou součástí jejího domu [adresa] v [část obce]. Na předmětnou žalobu se použijí ustanovení § 177–180 o.s.ř. Smyslem žaloby zrušené držby není ochrana práva, jak se dle obsahu svého vyjádření domnívá žalovaný, ale ochrana pokojného stavu. Ustanovení § 1003 OZ tedy chrání držbu jako takovou, tedy i držbu neřádnou. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně k přístupu k části svého domu, kde se nachází sklep a kotelna, používala pozemek parc. [číslo] (jiný přístup není možný), a to v místě, kde je umístěna příjezdová brána s brankou, a to až do [datum]. Od té doby žalovaný, případně jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného] branku zamyká, otevírá ji pouze pro svoji potřebu a žalobkyni tak znemožňuje tuto branku používat s vysvětlením, že má používat jiného přístupu. Z uvedeného je patrno uzamykáním branky žalovaný ruší pokojný stav, v daném případě poslední držbu žalobkyně spočívající v přecházení přes pozemek žalovaného parc. [číslo] do sklepa a kotelny vlastního domu, a to přes branku umístěnou při hranici s pozemkem žalobkyně parc. [číslo]. Žalovaný nejdříve [datum] začal tuto pokojnou držbu rušit uzamčením branky a protože žalobkyně prokázala svoji poslední pokojnou držbu i svémocné rušení tržby ze strany žalovaného soud žalobě zčásti vyhověl a žalovanému uložil obnovení výše popsaného původního stavu stanovením povinnosti zpřístupnit předmětnou branku žalobkyni za výše uvedeným účelem.

13. Naopak z uvedeného skutkového stavu vyplývá, že zmiňovaný plot nebrání obsluze předmětného sklepa a ničím jiným, než uzamčením branky žalobkyně ve svém pokojném stavu rušena není. Rovněž navrhovaný petit nepřípadně konstatuje rušení výkonu práva věcného břemene spočívající ve služebnosti práva, cesty a stezky, která ve prospěch pozemku žalobkyně parc. [číslo] zřízena nebyla, a proto soud ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

14. Soud připomíná, že smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu a v tomto řízení nedochází k posuzování právních otázek týkajících se existence subjektivního práva držitele. Nic proto nebrání tomu, aby některý z účastníků podal žalobu petitorní, kde bude rozhodováno o ochraně subjektivního práva, kdy právní moc petitorního rozhodnutí má za následek, že ochrana prostřednictvím tohoto rozhodnutí se stane bezpředmětnou.

15. Protože oba účastníci byli ve sporu úspěšní v zásadě ve stejném rozsahu, v jakém je stíhá neúspěch, soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo národ nákladu řízení.