8 C 339/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/1 proti žalovanému: Anonymizováno bytem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , se kterým sousedí pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného. Vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, nabyl se svou manželkou na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou jeho matka na manžele převedla nově vzniklou parcelu č. , Anonymizováno, o výměře 700 m2 s budovou zchátralé stodoly. Žalobce poté začal stodolu opravovat a v roce 1992 požádal Obecní úřad v , Anonymizováno, o stavební úpravy této hospodářské budovy. V roce 2021 chtěl stavbu stodoly zkolaudovat a požádat o její zaměření a bylo mu řečeno, že stodola zčásti stojí na pozemku ve vlastnictví žalovaného a fyzický stav je v rozporu se stavem právním, a tato poznámka je vyznačena v katastru nemovitostí. V blíže neurčené době žalobce postavil na hranici parc. č. , Anonymizováno, železný plot s betonovou podezdívkou o délce 15 m, když se domníval, že plot postavil na hranici svého pozemku a pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Po celou dobu pozemek parc. č. , Anonymizováno, udržoval, stříhal trávu a udržoval plot. Od roku 1976 byl žalobce přesvědčen, že stodola stojí na pozemku v jeho vlastnictví a že předmětný plot jeho vlastnictví ohraničuje. Je proto rovněž přesvědčen, že splnil podmínky mimořádného vydržení dle ust. § 1995 občanského zákoníku. U jednání dne 16.3.2023 žalobce doplnil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, má po celou dobu hranice jaké míval, avšak připustil, že potřeboval přístup ke svému domu, proto chtěl přidat 7 m ke svému pozemku parc. č. , Anonymizováno, z jedné strany a snad se ubralo 7 m pozemku ze strany jiné. Nepodepisoval však žádnou směnnou smlouvu a nic o ní neví.Následně v dalším podání žalobce doplnil svá tvrzení tak, že v roce 1976 si nechal vypracovat geometrický plán pro zaměření stavebního místa, č. plánu , Anonymizováno, , ze kterého je zřejmé kudy vede hranice pozemku č. , Anonymizováno, a na této hranici postavil plot a byl přesvědčen, že dle tohoto plánu plot postavil na hranici své parcely. V roce 1981 žádal o posunutí svého pozemku parc. č. , Anonymizováno, do pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tehdejší MNV na , Anonymizováno, požádal o odměření toliko 7 m z parcely č. , Anonymizováno, a domníval se, že jeho stavební parcela č. , Anonymizováno, se zvětší o 7m a původní spodní hranice zůstane zachována. Poté skutečně došlo k novému zaměření, jeho parcela se skutečně posunula o 7 m, výměra ovšem zůstala zachována a z parcely č. , Anonymizováno, byl vyměřen nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, , o čemž žalobce nevěděl, neboť byl vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, . V roce 1983 od své sestry odkoupil nově vyměřenou parcelu parc. č. , Anonymizováno, . Nevěděl kde pozemek parc. č. , Anonymizováno, leží, kde jsou její hranice, navíc v situaci, kdy v odstupní smlouvě je uvedeno, že je vlastníkem stodoly a byl mu zde zřízen přístup k této stodole přes parcely ve vlastnictví jeho sestry. Jeho jednání bylo vždy poctivé a morální a žalovaný nikdy proti jeho držbě neprotestoval.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu a tvrdil, že v minulosti došlo ke směně pozemků, v důsledku kterých došlo ke zmiňovanému posunutí o 7m. žalobce o této směně musel vědět, ale přesto si na pozemku parc. č. , Anonymizováno, postavil plot. On sám věděl, kde má pozemek parc. č. , Anonymizováno, hranice, ale nikdy ho neužíval, protože byl oplocený, žalobce tam měl psa a matka žalovaného si nepřála, aby žalobce rušil v hospodaření. Proto nikdy nežádal, aby mu pozemek zpřístupnil.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , notářského zápisu ze dne , datum, , geometrického plánu na zaměření stavebního místa ze dne , datum, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce a jeho matka , jméno FO, – , jméno FO, byli každý z jedné poloviny spoluvlastníky pozemků v k. ú. , adresa, , mimo jiné stavební plochy parc. č. st. , Anonymizováno, s budovou zchátralé stodoly a č. , Anonymizováno, - role. Na základě geometrického plánu ze dne , datum, vznikla z příslušných částí těchto pozemků nová parcela č. , Anonymizováno, – role s výměrou 700 m2 a budovou uvedené stodoly. Tento pozemek měl v délku 35 m a šíři 20 m. , jméno FO, darovala na základě darovací smlouvy ze dne , datum, svůj podíl na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jméno FO, , tj. manželce žalobce, přičemž v darovací smlouvě je konstatováno, že předmětná zchátralá stodola má být dle územního rozhodnutí ONV ve , adresa, ze dne , datum, zbourána. Manželka žalobce zemřela dne , datum, a žalobce zdědil mimo jiné i její podíl na pozemku parc. č. , Anonymizováno, .

4. Z žádosti o změnu situování parcely č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a geometrického plánu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce požádal tehdejší Místní národní výbor , adresa, dne , datum, o změnu situování pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s odůvodněním, že stavební parcela č. , Anonymizováno, je součástí parc. č. , Anonymizováno, a č. , hodnota, a na tomto pozemku (, Anonymizováno, ) je umístěna hospodářská budova sloužící potřebám domku čp. , Anonymizováno, . Situování rodinného domku žalobce bylo navrženo ve stávající zástavbě hospodářské budovy a z části na pozemku č. , Anonymizováno, , avšak zbouráním hospodářské budovy by vznikl požadavek nové hospodářské budovy pro účely skladování a jeho rodiče, kteří tuto hospodářskou budovu užívají, by nebyli schopni provést výstavbu nové hospodářské budovy. Z toho důvodu žádal o posunutí vyměřené parc. č. , Anonymizováno, o 7 m do parc. č. , Anonymizováno, , která je jeho vlastnictvím. Dne , datum, byl vyhotoven geometrický plán pro zaměření směny pozemku, kterým byl pozemek č. , Anonymizováno, rozšířen o díl b o výměře 245 m2, odměřený z pozemku č. , Anonymizováno, a naopak z pozemku , Anonymizováno, byl odebrán díl c o výměře 245 m2, z něhož vznikl pozemek parc. č. , Anonymizováno, . V tomto geometrickém plánu tedy došlo ke změně situování pozemku č. , Anonymizováno, v souladu z výše uvedenou žádostí žalobce tak, že jeho hranice se posunuly o 7 m směrem do pozemku parc. č. , Anonymizováno, při zachování výměry 700 m2.

5. Z notářského zápisu ze dne , datum, , Anonymizováno, zjistil soud, že žalobce jako vlastník spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny na nemovitostech zapsaných ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro k. ú. , adresa, (dle odevzdací listiny ze dne , datum, ) odstoupil své sestře , Anonymizováno, svůj spoluvlastnický podíl na těchto pozemcích (mimo jiné parc. č. st. , Anonymizováno, a rovněž , Anonymizováno, za odstupní cenu 55 400 Kč). Ve smlouvě se nabyvatelka zavázala zajistit žalobci právo doživotního a bezplatného užívání hospodářských budov u čp. , Anonymizováno, ve , adresa, včetně chléva, seníku, sklepa s právem chovat v budovách drůbež a zvířata podle vlastního uvážení s výběhem na dvoře, s právem příjezdu a příchodu k budovám včetně průjezdu a příjezdu ke stodole v jeho vlastnictvím.

6. Z notářského zápisu ze dne , datum, zjistil soud, že sestra žalobce , Anonymizováno, prodala žalobci na základě kupní smlouvy pozemek parc. č. , Anonymizováno, role o výměře 737 m2, jak byl odměřen geometrickým plánem ze dne , datum, s tím, že jde o příjezdní komunikaci do dvora žalobce a jeho manželky k hospodářské budově a žumpě a rozšiřuje stávající zahrádku kupujících.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, a geometrického plánu č. , hodnota, bylo zjištěno, že stavba stodoly (jiná stavba bez čp./če.), z větší části, a to v rozsahu 131 m2 stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , menší částí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, (63 m2) a nepatrnou částí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v rozsahu 10 m2. Vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 245 m2 je žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne , datum, .

8. Ze sdělení k ohlášení stavební úpravy hospodářské budovy u rodinného domku čp. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ze dne , datum, zjistil soud, že Obecní úřad , adresa, , stavební úřad nevyslovil námitky proti stavební úpravě hospodářské budovy na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , spočívajících ve výměně stávajících dřevěných zdí za zděné s novými základy betonovými se zachováním stávající střešní konstrukce se vznikem nové žumpy na vybírání.

9. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého žalobce (od roku 1945) a jeho matka , jméno FO, (od roku 1928) byli podílovými spoluvlastníky pozemků zapsaných v knihovní vložce č. , hodnota, v pozemkové knize v k. ú. , adresa, , mimo jiné k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, se stavbou čp. , Anonymizováno, a stodolou. Podíl každého z nich byl v rozsahu jedné poloviny. Geometrickým plánem, č. zakázky , Anonymizováno, ze dne , datum, vznikla oddělením z původních parcel č. , Anonymizováno, a st. , Anonymizováno, nová parcela č. , Anonymizováno, o výměře 700 m2 s budovou původní stodoly, která měla být dle územního rozhodnutí ONV ve , adresa, ze dne , datum, zbořena. , jméno FO, darovala svůj podíl na pozemku parc. č. , Anonymizováno, manželce žalobce , jméno FO, . Z žádosti žalobce o změnu situování parcely č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je patrno, že situování rodinného domu žalobce bylo původně navrženo na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jak nakonec vyplývá i z geometrického plánu z roku 1976 (účelem tohoto geometrického plánu bylo zaměření stavebního místa), a to právě ve stávající zástavbě hospodářské budovy ( stodoly), která měla být zbourána dle výše uvedeného územního rozhodnutí. Ke zbourání však nedošlo a na základě předmětné žádosti o změnu situování parcely č. , Anonymizováno, byl , datum, vyhotoven další geometrický plán, odůvodněný směnnou pozemku, na základě kterého došlo k tzv. posunutí hranic pozemku parc. č. , Anonymizováno, severovýchodním směrem do pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a to o 7 m, v důsledku čehož vznikla nová parc. č. , Anonymizováno, o výměře 245 m2 jako díl odměřený z parc. č. , Anonymizováno, a zároveň se zvětšila parcela č. , Anonymizováno, o týchž 245 m2 o díl odměřený z parcely č. , Anonymizováno, . Výměra pozemku parcely č. , Anonymizováno, tedy zůstala stejná v rozsahu 700 m2 a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , na němž se nachází převážná část zmiňované stodoly, byla zapsána do katastru nemovitostí bez doložené listiny (směnné smlouvy). Následně došlo k rozdělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, a k vytvoření pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , na kterém stojí dům čp. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce.Odstupní smlouvou ze dne , datum, žalobce odstoupil svoji sestře , Anonymizováno, svůj podíl na pozemcích zapsaných ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro k. ú. , adresa, , mimo jiné také pozemek parc. č. , Anonymizováno, a nabyvatelka se zavázala zajistit žalobci právo doživotního a bezplatného užívání hospodářských budov u čp. , Anonymizováno, s právem chovu zvěře a výběhem ve dvoře a zejména s právem příjezdu a příchodu k budovám včetně stodoly v jeho vlastnictví. Žalobce dle svého tvrzení dle geom. plánu ze dne , datum, postavil v hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, plot, který při hranici s pozemkem , Anonymizováno, navazuje na předmětnou stodolu, tuto stodolu užíval a postupně opravoval, kdy dřevěné zdi vyměnil za zděné a vybudoval nové základy. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, po celou dobu užíval výlučné sám, stejně jako předmětnou stodolu a v roce 1983 od sestry , Anonymizováno, koupil pozemek parc. č. , Anonymizováno, , který vznikl odměřením z pozemku parc. č. , Anonymizováno, a sloužil k příjezdu do dvora žalobce k hospodářské budově a žumpě a rozšiřoval jeho zahradu. , Anonymizováno, darovací smlouvou ze dne , datum, darovala pozemek parc. č. , Anonymizováno, žalovanému. Žalovaný tento pozemek nikdy neužíval s vysvětlením, že byl oplocen a jeho matka trvala na tom, aby pozemek ke svému hospodaření užíval žalobce.

10. Podle § 1095 občanského zákoníku, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

11. Podle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku, k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

12. Podle § 3066 občanského zákoníku, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

13. Žalobce v řízení tvrdil, že vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, držel jako poctivý držitel od jeho vzniku až do roku 2021, kdy se dozvěděl, že stodola stojí z větší části na tomto pozemku ve vlastnictví žalovaného. S ohledem na délku této doby (od roku 1982 do roku 2021) lze konstatovat, že v daném případě skutečně uplynula doba dostatečná pro mimořádné vydržení vlastnického práva dle ust. § 1095 občanského zákoníku s přihlédnutím ust. § 1091 odst. 2 a § 3066 občanského zákoníku. Žalovaný však při svém zamítavém stanovisku k žalobě uváděl, že v minulosti došlo v důsledku směny pozemků k posunutí pozemku parc. č. , Anonymizováno, o 7 m a přestože žalobce o této směně věděl, postavil si na pozemku parc. č. , Anonymizováno, plot. Z obsahu tohoto vyjádření tedy vyplývá, že žalovaný nesouhlasí s vydržením vlastnického práva a tvrdí nepoctivý úmysl žalobce. Soud se proto zabýval otázkou nepoctivosti žalobce při jeho držbě. V řízení nebylo prokázáno uzavření směnné smlouvy, pro kterou vznikl pozemek parc. č. , Anonymizováno, , avšak ze čtených listin bylo zjištěno, že tento pozemek byl zaevidován do katastru nemovitostí bez doložené listiny na základě geometrického plánu z roku 1981, který byl vyhotoven na základě žádosti žalobce o změnu situování parcely č. , Anonymizováno, , která měla spočívat v posunutí tohoto pozemku o 7 m do parc. č. , Anonymizováno, . Zmiňovaným geometrickým plánem skutečně došlo ke změně situování této parcely tak, že se parcela bez změny výměry posunula o 7 m do pozemku parc. č. , Anonymizováno, při zachování délky i šíře, v důsledku čehož došlo ke zmenšení pozemku parc. č. , Anonymizováno, o 245 m2 a naopak ke vzniku pozemku parc. č. , Anonymizováno, o téže výměře 245 m2. Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že byl přesvědčen, že po novém zaměření pozemku parc. č. , Anonymizováno, dojde k rozšíření tohoto pozemku o zmiňovaných 7 m, tedy o 245 m2 a že je tedy vlastníkem i části pozemku, která byla v katastru nemovitostí vyznačena parc. č. , Anonymizováno, . Žalobce předmětnou žádost nazývá žádostí o změnu situování parcely, nikoliv žádostí o rozšíření parc. č. , Anonymizováno, a navíc z předmětného geometrického plánu ze dne , datum, je zcela patrné, že nedošlo k rozšíření, ale skutečně pouze ke změně situování, tedy posunutí hranic tohoto pozemku. Navíc důvodem změny situování pozemku mělo být ustoupení od záměru zbourání hospodářské budovy (stodoly) proto, aby tuto stodolu mohli užívat jeho rodiče a plánovaná stavba domu žalobce byla provedena v jiné části nově situovaného pozemku č. , Anonymizováno, . Soud rovněž neuvěřil tvrzení žalobce, že si nevšimnul, že své sestře postoupil pozemek parc. č. , Anonymizováno, , na jehož podstatné části stojí předmětná stodola, a to rovněž i z toho důvodu, že v odstupní smlouvě si vyhradil zajištění přístupu k této stodole přes postoupené pozemky. Při přesvědčení o tom, že je vlastníkem i pozemku parc. č. , Anonymizováno, by ke zmiňované stodole takovýto přístup nepotřeboval, neboť tato je dostupná z obecní komunikace a celá by byla umístěna na jeho pozemku. V každém případě si soud neumí představit, že za stavu kdy žalobce požádal o změnu situování pozemku parc. č. , Anonymizováno, formou nového zaměření, by mu toto nové zaměření (geometrický plán z roku 1981) nebylo předloženo a on si nebyl vědom vzniku pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který je v tomto geometrickém plánu vymezen a následně se objevuje v předmětné odstupní smlouvě. Naopak soud je přesvědčen o tom, že žalobce o těchto skutečnostech od počátku nepochybně věděl, musel se o ní utvrzovat i při dalším měření v souvislosti se vznikem stavební parcely č. st. , Anonymizováno, na které stojí jeho dům ( v roce 1982) a v souvislosti se vznikem pozemku č. , Anonymizováno, odměřeného z parcely č. , Anonymizováno, a zmiňovaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, užíval na základě ujednání v odstupní smlouvě z , datum, , která mu umožňovala v podstatě neomezené užívání odstoupených pozemků, tedy i pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a to až do současné doby, přičemž mu muselo být známo, že předmětný pozemek parc. č. , Anonymizováno, není od roku 1982 v jeho vlastnictví. Pokud v současné době se domáhá mimořádného vydržení vlastnického práva k tomuto pozemku, shledává soud v jeho jednání nepoctivý úmysl, a proto k mimořádnému vydržení vlastnického práva dle ust. § 1095 občanského zákoníku nedošlo. Z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

14. Protože byl žalovaný ve věci plně úspěšný, přísluší mu dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však nepožadoval nahradit náklady spojené s tímto řízením, netvrdil, že mu takové náklady vznikly a po poučení o tomto právu se domáhal částky 250 000 Kč, která nepředstavuje jeho náklady spojené s tímto řízením náhradu újmy za poškození na jeho cti. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.