8 C 388/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 62 535 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 051 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 5 044 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 936,03 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 160,43 Kč, úrok ve výši 29 % z částky 8 688,44 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 688,44 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a od 8. 2. 2021 do zaplacení z částky 2 637,44 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 17 906 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 35 944,49 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 137,43 Kč, úrok ve výši 27,8 % z částky 41 783,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 783,50 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a od 8. 2. 2021 do zaplacení z částky 8 249,50 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 11 095 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 688,64 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a za dobu do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 6 936,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 688,44 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a za dobu do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 2 160,43 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 51 440 Kč, úroku ve výši 27,8 % ročně z částky 41 783,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 35 944,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 137,43 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 783,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 2 295 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 931 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 760 Kč. Celkovou částku 18 986 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 583 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 7 949 Kč a dluží částku 11 095 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 688,44 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 2 406,56 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 60 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 9 414 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 7 986 Kč, nákladů za zpracování ve výši 500 Kč. Celkovou částku 77 900 Kč se zavázala uhradit v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 6 492 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 30. 11. 2017. Žalovaná uhradila pouze částku 26 466 Kč a dluží částku 51 440 Kč, která sestává z dlužné jistiny 41 783,50 Kč a poplatků 9 656,50 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum], zákaznických karet žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, výzvy k úhradě z 28. 6. 2021 včetně podacích lístků byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, a [právnická osoba] na základě těchto smluv poskytla žalované v prvém případě částku 14 000 Kč a ve druhém případě peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala v případě prvé zápůjčky vrátit jistinu navýšenou o úrok ve výši 2 295 Kč, poplatek za administrativní činnost 931 Kč a hotovostní inkaso splátek 1 760 Kč, ve 12 měsíčních splátkách po 1 583 Kč, počínaje pátým kalendářním dnem po uplynutí měsíce od data uzavření smlouvy. V případě druhé zápůjčky se žalovaná zavázala vrátit jistinu navýšenou o úrok ve výši 9 414 Kč, poplatek za zpracování 500 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 7 986 Kč, ve 12 měsíčních splátkách po 6 492 Kč, počínaje pátým kalendářním dnem po uplynutí měsíce od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, uvedenými v zákaznických kartách, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2016 bez zaměstnání, s údajným, blíže neurčeným příjmem ve výši 13 498 Kč a dalším příjmem ve výši 15 000 Kč ověřovanými údajně výpisy z bankovního účtu za měsíce srpen až říjen 2016. V roce 2017 byla zaměstnána s pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši 12 994 Kč a ostatní blíže neurčené příjmy měly činit 15 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje v roce 2016 byly odhadovány na částku 8 000 Kč měsíčně se splátkami úvěru ve výši 1 250 Kč a v roce 2017 byly odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč a celkové splátky úvěrů byly ve výši 15 796 Kč měsíčně. Žalovaná splatila na zápůjčku poskytnutou [datum] celkem částku 26 466 Kč a na druhou zápůjčku 7 949 Kč. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 28. 6. 2021.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka ve výši 60 000 Kč a 14 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, resp. podle zákona č. 257/ 2016 Sb. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona, resp. v případě smlouvy ze dne 28. 3. 2017 právní úprava zákona č. 257/ 2016 Sb., a to i právní úprava zakotvena v § 86 a § 87 tohoto zákona.

5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Výše uvedená ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. i § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Z předložených zákaznických karet však vyplývá, že příjem žalované v roce 2016, kdy byla bez zaměstnání, měl být zjišťován z výpisu z bankovního účtu a v roce 2017 z pracovní smlouvy, uzavřené na tři měsíce. Měsíční výdaje žalované byly pouze odhadovány a ničím neověřeny. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. a proto je smlouva o úvěru z [datum] neplatná. V případě druhé smlouvy o úvěru byl porušen § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] neplatná.

10. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 26 466 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 33 534 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 14 000 Kč, žalovaná dosud vrátila částku 7 949 Kč a je proto žalobkyni povinna vrátit částku 6 051 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnutých částek dopisem ze dne 6. 1. 2021, který jí byl doručován 25. 1. 2021 prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 28. 1. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 7. 2. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením obou částek dne 8. 2. 2021 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a IV.).

11. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.