8 C 39/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 183 866,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 183 866,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5. 10. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 49 213,58 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 183 866,73 Kč s příslušenstvím ve formě úroků z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě rámcové smlouvy pro produkty a služby platebního styku a pro spořící účty, uzavřené mezi účastníky , datum, , vede pro žalovaného běžný účet číslo , č. účtu, . Součástí této rámcové smlouvy byly i karetní obchodní podmínky, ze kterých plyne, že první virtuální debetní platební kartu žalovaný získal společně se založením účtu a byla mu takto vydána debetní platební karta číslo , hodnota, . Dle článku I. karetních podmínek platí, že klient je oprávněn využívat debetní platební kartu pouze do výše disponibilního zůstatku na běžném účtu k němuž byla platební karta vydána. Výše uvedenou platební kartou uskutečnil žalovaný ve dnech 18. 7. až 22. 7. 2024 platby na terminálech samoobslužných čerpacích stanic na různých místech USA, v důsledku čehož se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 183 866,73 Kč.V doplnění žaloby žalobkyně vysvětlila, že k nepovolenému debetu, který překročil disponibilní zůstatek na běžném účtu žalovaného došlo díky použití automatizovaných výdejních stojanů na čerpacích stanicích v USA, při jejichž použití se ověřuje toliko existence příslušné platební karty a účtu, k němuž byla vydána, avšak není ověřováno, zda se na předmětném bankovním účtu nachází dostatek finančních prostředků k provedení celkové transakce. V daném případě postačí, když se na bankovním účtu nachází dostatek finanční hotovosti alespoň ve výši ekvivalentu jednoho USD pro každou takto avizovanou a následně autorizovanou transakci. Posléze dojde k načerpání paliva a platební transakce prostřednictvím platební karty jsou již pouze avizované a provozovatel výdejních stojanů nečeká na jejich autorizaci bankou vydávající příslušnou platební kartu. Platba provedená v rámci druhé fáze není strhávána přímo z bankovního účtu klienta, ale z tzv. nostro účtů banky, na kterých jsou bankovní institucí zadržovány finanční prostředky za účelem vypořádání tzv. karetního clearingu prostřednictvím společnosti Visa, jejíž platební karty jsou žalobkyní využívány. Až následně jsou tyto částky zaúčtovány na straně banky, což může vést k zápornému zůstatku na účtu klienta, který tímto eviduje pohledávku za klientem. Žalobkyně žalovaného na tento nepovolený debet opakovaně upozornila a poskytla mu lhůtu k úhradě do 4. 10. 2024, na což žalovaný nijak nereagoval.Po výzvě dle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. žalobkyně doplnila, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z karetních podmínek a obchodních podmínek tím, že údaje ke své platební kartě zpřístupnil neznámé cizí osobě, která zneužila jeho platební kartu a v důsledku toho byla žalobkyní způsobena škoda ve výši 183 866,73 Kč.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť měl za to, že nemohl způsobit vznik debetu na jeho debetní kartě. K tomu došlo tak, že mu někdo neznámý poslal přes aplikaci Telegram žádost, kterou žádal o směnu kryptoměny, kterou poslal na jeho účet. Žalovaný dle dohody tuto kryptoměnu směnil za peníze, které převedl na svůj bankovní účet vedený u žalobkyně a dohoda zněla tak, že prostřednictvím debetní karty, ke které žalovaný tomuto neznámému poskytnul údaje k disponování s ní, byly provedeny desítky transakcí, které způsobily debetní stav na účtu žalovaného. Dle dohody s tímto neznámým měly být provedeny pouze úhrady do výše vložené částky. Žalovaný si nedovedl vysvětlit, jak se mohl dostat do debetu a má za to, že to banka neměla připustit. Žalovaný nevyloučil, že se s ním žalobkyně snažila spojit tak, jak uvádí v dopisech ze dne 30. 7. 2024. On sám zneužití debetní karty oznámil Policii ČR a věc byla odložena.

3. Z rámcové smlouvy pro produkty a služby platebního styku ze dne 31. 5. 2024 včetně obchodních a karetních podmínek, výpisu z účtu číslo , č. účtu, za dobu od 31. 5. 2024 do 6. 8. 2024 a písemné výzvy k navázání kontaktu zjistil soud, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu nazvanou Rámcová smlouva pro produkty a služby platebního styku a pro spořící produkty, jejíž součástí byly obchodní podmínky pro produkty a služby platebního styku a karetní obchodní podmínky, platné pro klienty žalobkyně, na základě, které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet číslo , č. účtu, od 31. 5. 2024. Od uzavření smlouvy měl žalovaný k dispozici virtuální debetní platební kartu uloženou v mobilní aplikaci. V článku 2. karetních podmínek je uvedeno, že žalobkyně požadavek na karetní transakci schválí, zejména s ohledem na to, zda karta takovou transakci umožňuje a zda má klient na příslušném běžném účtu dostatečný disponibilní zůstatek pro požadovanou karetní transakci. Ve stejném článku je uvedeno, že za kartu a karetní transakce z ní provedené odpovídá klient od okamžiku, kdy byla karta nahrána do aplikace. Článek 8. karetních podmínek uvádí, že limit karty určuje, s jakou částkou v souhrnu může klient během určité doby jejím prostřednictvím ve všech jejich podobách všemi možnými způsoby disponovat. To vše za předpokladu, že má na příslušném běžném účtu dostatek peněz pro to, aby limit mohl v plné výši využít. Je zde rovněž uvedeno, že u debetních platebních karet banka klienta na běžném účtu do minusu nepustí. Čl. 14. obsahuje souhlas žalovaného, že kromě veškerých plateb kartou banka zúčtuje bez dalšího k tíži příslušného běžného účtu také případné škody, které vznikly v souvislosti s neoprávněným použitím karty, porušením povinností pro používání karty a podobně, a to i tehdy, pokud se jich dopustil držitel karty, který není majitelem běžného účtu, k nimž byla karta vydána. V čl. 16. je uvedeno, že každou karetní transakci klient uvidí v mobilní aplikaci ihned poté, kdy proběhne. Čl. 19. obsahuje podmínky pro blokaci karty, kterou je klient povinen provést například při vyzrazení PINu. Je stanovena povinnost klienta reagovat co nejdříve, aby byla minimalizována možná rizika, jakož i případná škoda a odpovědnost klienta za takovou škodu. V čl. 22. je uvedeno, že klient má povinnost chránit svoji kartu, počínat si tak, aby ji nikdo nezcizil, aby ji nikdo nezneužil, přičemž kartu může využívat výhradně její držitel a nikdo jiný. Povinností klienta je bezpodmínečné uchovávání, používání a zobrazování PINu v tajnosti a zákaz klienta psát PIN do SMS, emailu či jej sdělovat telefonicky případně zveřejňovat na internetu či na sociálních sítích. Čl. 23. obsahuje pravidla pro bezpečné používání chytrých zařízení klienta s nahranými kartami, ve kterých je uveden zákaz sdělování přístupových údajů do chytrého zařízení, v němž jsou nainstalovány mobilní aplikace nebo platební aplikace, kdy v případě porušení některého z těchto pravidel si banka vyhrazuje právo dočasně či nastálo zablokovat používání dotčené karty a neprovést požadovanou platební transakci.Jak vyplývá z výpisu z běžného účtu v době od 1. 6. 2024 do 18. 7. 2024 byl pohyb na výše uvedeném běžném účtu v řádu stokorunových transakcí. Dne 18. 7. 2024 byly prostřednictvím přidělené platební karty žalovaného provedeny platby, a to ve 49 případech, kdy částka platby ve většině jednotlivých plateb odpovídala 175 USD a jedna takováto platba proběhla 22. 7. 2024, přičemž tyto platby byly zúčtovány 22. 7. 2024 a způsobily debetní zůstatek na účtu ve výši 183 914,11 Kč. Dopisem ze dne 30. 7. 2024 doručovaného žalovanému doporučeně na adresu , adresa, , odpovídající adrese uvedené v rámcové smlouvě, byl žalovaný informován, že na jeho běžném účtu vedeném u žalobkyně byly dne 18. 7. 2024 zaznamenány podezřelé karetní platební transakce v celkové výši 183 866,73 Kč, které jsou evidovány jako nepovolený záporný důsledek na uvedeném účtu. Je zde konstatováno, že se žalobkyně snažila žalovaného v této záležitosti v uplynulých dnech opakovaně kontaktovat na telefonním čísle , hodnota, , nicméně žalovaného nezastihli, ten jim nezavolal zpět a nereagoval ani na emailové, ani SMS zprávy. Žalovaný je proto požádán, aby se ve vlastním zájmu s bankou spojil buďto telefonicky nebo emailem pro stanovení dalšího postupu.

4. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 9. 2024 zjistil soud, že žalovaný na dopis ze dne 30. 7. 2024, doručený mu 14. 8. 2024 nereagoval a až v následném telefonickém kontaktu dne 21. 9. 2024 se účastníci dohodli na neprodleném nahlášení zneužití debetní karty na Policii ČR, přičemž informaci o tom žalobkyně neobdržela. Žalovaný byl proto vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky 183 866,73 Kč nejpozději do 4. 10. 2024. Tato výzva byla žalovanému doručena 27. 9. 2024.

5. Z oznámení ze dne 16. 8. 2024, usnesení Policie ČR ze dne 6. 12. 2024 a usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne 9. 1. 2025 zjistil soud, že žalobkyně jako oznamovatel podala u Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, oznámení, že žalovaný si dne 31. 5. 2024 založil u žalobkyně běžný účet číslo , č. účtu, a k běžnému účtu byla vydána debetní karta číslo , hodnota, , a to ve virtuální podobě. Od okamžiku založení běžného účtu až do 18. 7. 2024 byl tento využíván standardně. Od 18. 7. 2024 došlo k excesivnímu použití platební karty k tomuto běžnému účtu na terminálech samoobslužných čerpacích stanic na různých místech v USA, kdy bylo využito schéma používané v USA na nákup paliva na automatizovaných výdejních stojanech, které umožňují vznik nepovoleného debetu na běžném účtu. V daném případě došlo k nepovolenému debetu na výše uvedeném běžném účtu žalovaného ve výši 183 914,11 Kč. Dne 22. 7. 2024 žalobkyně žalovaného kontaktovala prostřednictvím mobilního chatu, snažila se s ním i telefonicky spojit ve dnech 23. a 24. 7. 2024 a 26. 7. 2024 mu zaslala SMS a emaily bez jakékoliv reakce.Věc byla postoupena Policii ČR, Obvodnímu ředitelství policie , adresa, , 5. oddělení obecné kriminality, které provedlo šetření, přičemž žalovaný v podání vysvětlení uvedl, že jej dne 18. 7. 2024 prostřednictvím platformy Telegram oslovila neznámá osoba s prosbou o pomoc. Žalovanému sdělila, že je v Americe, že mu nefunguje platební karta a navrhla mu, že když mu žalovaný dá k dispozici svoji kartu k účtu v bance, na oplátku mu pošle prostředky na jeho účet u krypto směnárny binance. Žalovaný této osobě měl v adekvátní výši vložit prostředky ve Fiat měně na kartu, kterou dá pachateli k dispozici. Žalovaný dal této osobě číslo virtuální karty ke svému účtu číslo , č. účtu, a ve večerních hodinách 18. 7. nebo 19. 7. 2024 zjistil, že k jeho účtu bylo vydáno zhruba 20 virtuálních karet a bylo uskutečněno velké množství transakcí, které způsobilo minusový stav účtu zhruba ve výši 180 000 Kč. Na výzvy ze strany banky však žalovaný žádným způsobem nereagoval. Šetřením bylo zjištěno, že neoprávněné transakce byly uskutečněny na čerpacích stanicích v USA ve 48 případech s celkovou škodou 187 818,86 Kč, přičemž je zřejmé, že žalovaný musel pachateli potvrdit veškeré tokeny přidané pachatelem k jeho peněžence. Usnesením ze dne 6. 12. 2024 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákona, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Na základě stížnosti žalobkyně bylo toto usnesení Obvodním státním zastupitelstvím pro , adresa, zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

6. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný rámcovou smlouvu pro produkty a služby platebního styku, na základě, které byl žalovanému založen u žalobkyně běžný účet číslo , č. účtu, a k tomuto běžnému účtu byla vydána debetní platební karta číslo , hodnota, , a to ve virtuální podobě. Dne 18. 7. 2024 žalovaného oslovila prostřednictvím platformy Telegram neznámá osoba, které žalovaný poskytnul údaje ke své virtuální platební kartě tak, aby s ní tato neznámá osoba mohla disponovat a za to mu tato neznámá osoba měla poslat na jeho účet prostředky v kryptoměnách. Díky tomu došlo za pomocí výše uvedené virtuální platební karty číslo , hodnota, zřízené k účtu žalovaného číslo , č. účtu, ke 48 neoprávněným transakcím v USA na terminálech samoobslužných čerpacích stanic, které způsobily nepovolený debet na běžnému účtu žalovaného ve výši 187 818,96 Kč. Přestože se tuto skutečnost žalovaný dozvěděl ve dnech 18.

7. či 19. 7. 2024 neprovedl zablokování svého účtu, a dokonce ani nereagoval na výzvy ze strany žalobkyně učiněné po zjištění těchto podezřelých transakcí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 183 866,73 Kč do 4. 10. 2024. Žalovaný však tuto částku neuhradil.

7. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

8. Podle § 2951 odst. 1 OZ, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

9. Vycházeje z výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z rámcové smlouvy pro produkty a služby platebního styku uzavřené s žalobkyní dne , datum, , zejména čl. 23. karetních obchodních podmínek platných pro klienty žalobkyně, stanovující pravidla pro bezpečné užívání chytrých zařízení s nahranými kartami. V rozporu s tímto článkem žalovaný sdělil údajně neznámé osobě v USA své přístupové údaje ke své virtuální platební kartě, prostřednictvím které neznámý pachatel zneužil v USA využívaný systém plateb, umožňující platit finanční částky překračující zůstatek na účtu a provedl ve dnech 18. 7. a 24. 7. 2024 prostřednictvím samoobslužných stojanů na čerpacích stanicích v různých místech v USA celkem 48 neoprávněných transakcí, v důsledku kterých vznikla žalobkyni škoda ve výši 187 816,96 Kč, představující neoprávněný debet, tedy částku, kterou žalobkyně vyplatila, aniž by na účtu žalovaného byla kryta zůstatkem. V příčinné souvislosti s tímto porušením smluvní povinnosti vznikla žalobkyni škoda ve výši 183 866,73 Kč, proto je žalovaný ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 1 OZ povinen tuto škodu žalobkyní nahradit. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně neuhradil do 4. 10. 2024, proto se následujícího dne dostal do prodlení s touto platbou a dle § 1970 OZ je povinen zaplatit žalobkyní i úroky z prodlení dlužné částky ve výši 12,75 % ročně. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, proto ji soud vyhověl.

10. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025 za tři úkony právní služby po 8 460 Kč, 3x režijní paušál 450 Kč, dva paušály po 300 Kč představující odměnu nezastoupeného účastníka za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestami ke dvěma jednáním z , adresa, a zpět 332 km, osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 4,7 litru benzínu Natural 95, při vyhláškové ceně této pohonné hmoty 35,80 Kč a paušální sazbě 5,80 Kč za jeden ujetý kilometr, což při každé z cest představuje 2 484 Kč a náhradu za promeškaný čas v rozsahu osmi započatých půlhodin po 150 Kč. Po navýšení o DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 355 Kč činí tyto náklady řízení celkem 49 213,58 Kč.