8 C 409/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání SJM

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje - stavba [adresa] – rodinný dům, umístěný na pozemku parc. č. st. [číslo], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. [obec] u [obec], - zůstatek dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [bankovní účet], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a účastníky, který v době rozhodování soudu činí 2 059 034,60 Kč.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované v souvislosti s vypořádáním zaniklého společného jmění manželů na vypořádacím podílu částku 376 052,70 Kč do 90-ti dnů od právní moci rozsudku.

III. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a parc. [číslo] – zahrada, zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. [obec] u [obec] se zrušuje a tyto pozemky se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

IV. Žalobce je povinen uhradit žalované v souvislosti s vypořádáním zrušeného spoluvlastnictví na vypořádacím podílu částku 1 285 000 Kč do 90-ti dnů od právní moci rozsudku.

V. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. [obec] u [obec] se zastavuje.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] náklady řízení ve výši 6 860,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a to stavby domu [adresa] v k. ú. [obec] u [obec] a zůstatku dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] dne [datum]. To při zohlednění svého vnosu ze svého výlučného majetku na společný dluh, představující částku, kterou uhradil na výše uvedený hypoteční úvěr účastníků po rozvodu manželství poskytnutý a vnosu ze společných prostředků na výlučný závazek žalované ve výši 630 349,50 Kč. Žalobce navrhoval vypořádání společného jmění manželů tak, že bude nařízen prodej předmětné stavby [adresa] ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku rovným dílem mezi oba účastníky, přikázání zůstatku dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřenou s [právnická osoba] každému z účastníků v rozsahu jedné poloviny s tím, že žalovaná bude zavázána uhradit mu částky odpovídající polovině tvrzených vnosů. Žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu tohoto manželství mezi účastníky nedošlo k vypořádání zaniklého společného jmění, a proto svou žalobou, doručenou soudu dne [datum] se tohoto vypořádání domáhá soudním rozhodnutím. Vnos ve výši 630 349,50 Kč odůvodnil tím, že jde o částku, kterou účastníci uhradili ze společných prostředků na splacení úvěru ve výši 500 000 Kč, získaný od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne [datum] a který byl použit k vyplacení sestře žalované z bytové jednotky [číslo] v k. ú. [část obce], kterou žalovaná nabyla v rámci dědického řízení. Až po skončení prvního jednání a uplynutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobce k tomuto vnosu doplnil tvrzení tak, že v blíže neurčené minulosti se babička žalované [jméno] [příjmení], žalovaná a sestra žalované [jméno] [příjmení] dohodly, že [jméno] [příjmení] převede na žalovanou družstevní byt pouze za podmínky, že ta uhradí své sestře polovinu hodnoty tohoto bytu, což se mělo stát po smrti [jméno] [příjmení]. Pro případ nevyplacení bylo dohodnuto, že byt bude prodán a výtěžek bude rozdělen mezi sestry. Z toho důvodu si účastníci vzali úvěr ve výši 500 000 Kč, kterou poukázali sestře žalované. Toto nové tvrzení bylo učiněno až po koncentraci řízení, a proto soud k tomuto tvrzení v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o.s.ř. nepřihlížel a rovněž neprovedl důkaz k tomuto tvrzení navržený rovněž po koncentraci řízení. Podáním ze dne [datum] žalobce změnil svůj návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů a navrhoval, aby nemovitosti i závazek byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, což odůvodnil tím, že předmětný dům účastníci vybudovali za trvání manželství společně, avšak na pozemku parc. [číslo] který účastníci získali darem od rodičů žalobce, kteří vlastní pozemky v sousedství a nyní jako ztrátu vnímají možnost, že by měly být darované pozemky spolu s domem převedeny na třetí osobu a přáli by si, aby zůstaly ve vlastnictví žalobce. Tím by nebyly poškozeny ani děti účastníků, kteří nemovitosti užívají po dobu, když jsou v péči u žalobce. Žalobce navíc tyto nemovitosti nadále užívá, výlučně sám hradí náklady na energie a rovněž splácí úvěr získaný na stavbu nemovitostí. Žalovaná naopak není schopna ekonomicky zvládnout užívání domu a hrazení hypotečního úvěru jak vyplývá z její žádosti v tomto řízení o osvobození od soudních poplatků a z tohoto důvodu by nebyla schopna předmětný úvěr splácet a navíc uhradit žalobci vypořádací podíl. Naopak žalobce je schopen úvěr nadále splácet a žalované vyplatit vypořádací podíl (z poskytnutého úvěru), kdy jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 28 596 Kč.

2. Žalovaná se připojila k žalobě v části o vypořádání společného jmění, a to konkrétně stavby domu [adresa] a závazků u [právnická osoba] vyplývající z výše uvedeného hypotečního úvěru. Nesouhlasila s nařízením prodeje nemovitostí a přikázáním dluhu každému z účastníků v rozsahu jedné poloviny. Navrhovala, aby nemovitost i závazek byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že má prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobce. To odůvodnila skutečností, že je vlastníkem bytové jednotky, která má obvyklou cenu okolo 1 900 000 Kč a získaná cena by byla použita na vyplacení žalobce. Předmětnou hypotéku by byla schopna splácet pokud bude zaměstnána nebo bude podnikat v oboru poskytování masérských služeb, k čemuž získala osvědčení. Nesouhlasila se zohledněním vnosu ve výši 630 349,50 Kč. Učinila nesporným, že částku 500 000 Kč získaných z poskytnutého hypotečního úvěru od [právnická osoba] účastníci vyplatili její sestře, avšak nikoli na základě jejího závazku či povinnosti, ale pouze z morálních důvodů, které byly žalobcem akceptovány, a vyplacení této částky tedy představovalo jakési morální zadostiučinění, se kterým žalobce souhlasil. Poukazovala na skutečnost, že k převodu členských práv a povinností k bytové jednotce došlo v roce 1997 a následně [datum] i k uzavření smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru do jejího osobního vlastnictví s právními účinky vkladu ke dni 29. 6. 2000, tedy v době před uzavřením manželství. Žalovaná svým vzájemným návrhem ze dne [datum] se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [číslo], na kterém stojí dům [adresa] a k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] a jeho vypořádání tak, že výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí se stane žalovaná oproti zaplacení náhrady žalobci ve výši 670 833 Kč. Návrh odůvodnila tím, že spoluvlastnictví účastníků k těmto nemovitostem vzniklo na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a spoluvlastnický podíl každého z účastníků činí jednu polovinu z celku. Tyto pozemky s domem tvoří funkční celek, a proto zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví ve společném řízení s vypořádáním společného jmění manželů je hospodárné a v souladu s procesní ekonomií.

3. Na základě žaloby ze dne [datum] a vzájemné žaloby ze dne [datum] se předmětem spojeného řízení stalo řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů obou účastníků i řízení o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Svou vzájemnou žalobou se žalovaná domáhala původně i zrušení spoluvlastnictví k podílu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], v této části byla později vzájemná žaloba vzata zpět a proto v této části bylo řízení zastaveno dle § 96 o.s.ř..

4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zjistil soud, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a toto manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, a to nezl. [jméno], [datum narození] a nezletilá [jméno], [datum narození]. Žalovaná se s dětmi odstěhovala v srpnu 2015 ze společné domácnosti ke svému příteli a obě nezletilé děti byly svěřeny do péče žalobkyně. Příčina rozvratu manželství byla shledána na straně obou účastníků v jejich rozdílnosti povah, názorů a zájmů.

5. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] zjistil soud, že účastníci jako dlužníci uzavřeli s [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 2 704 000 Kč určený k výstavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a účastníci se zavázali tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách, které pro první období úrokové sazby činilo 11 303 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka je splatná [datum]. Mezi účastníky byly sjednány úroky z úvěru, které do 28. 2. [číslo] činily 3,19 % a následně 2,89 % ročně s tím, že období úrokové sazby je pravidelné a sjednává se v délce pěti let. Cena za pojištění schopnosti splácet činila 1 008 Kč měsíčně.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] č. [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], darovací smlouvy ze dne [datum], znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] včetně doplňků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyli darem od rodičů žalobce pozemky, nyní označené parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] přičemž výše podílů každého z účastníků představuje jednu polovinu celku. Tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem k zajištění pohledávky [právnická osoba] za účastníky do celkové výše 2 704 000 Kč. Na pozemku parc. č. st. [číslo] je postaven dům [adresa], který tvořil součást společného jmění manželů žalobce a žalované. Tyto nemovitosti tvoří funkční celek a znalcem z oboru ekonomiky Ing. [jméno] [příjmení] byly tyto nemovitosti (včetně spoluvlastnického podílu na pozemku parc. [číslo]) oceněny částkou 4 449 000 Kč ke dni 29. 6. 2018. S ohledem na to, že od vyhotovení tohoto znaleckého posudku do doby rozhodování soudu uplynula doba delší než tři roky, nechal soud vyhotovit nový znalecký posudek [celé jméno znalce], znalcem z odvětví ceny a odhady nemovitostí, který stanovil k datu 18. 1. 2022 obvyklou cenu rodinného domu [adresa] (bez pozemku) částkou 3 480 000 Kč a obvyklou cenu pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] částkou 2 570 000 Kč.

7. Z hypoteční smlouvy ze dne [datum] zjistil soud, že [právnická osoba] uzavřela s účastníky smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na základě které byl účastníkům poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč.

8. Z dohody o převodu členských práv a povinností a vzájemném majetkovém vypořádání ze dne [datum], nájemní smlouvy ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] zjistil soud, že [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalovaná uzavřely dne [datum] dohodu, kterou [jméno] [příjmení] převedla na žalovanou členská práva a povinnosti, zejména právo užívání družstevního bytu [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] ve [obec]. Žalovaná se stejného dne stala nájemkyní předmětného bytu a na základě smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum], se žalovaná stala vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [část obce] a vlastníkem podílu na společných částech domu v rozsahu [číslo].

9. Z ocenění nemovitostí ze dne [datum] zjistil soud, že Realitní kancelář [anonymizováno] k tomuto dni provedla odhad obvyklé hodnoty bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] ve [obec] včetně podílu na pozemku, na němž dům stojí částkou 1 800 000 Kč.

10. Z měsíčního předpisu příspěvku na správu domu a pozemku ze dne [datum] zjistil soud, že od tohoto data žalovaná platí za služby spojené s užíváním své bytové jednotky včetně příspěvku na správu domu 4 012 Kč měsíčně.

11. Z výpisu z živnostenského rejstříku (čl. 137), dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná má oprávnění pro provozování živnosti masérské, rekondiční a regenerační služby od [datum] a dne [datum] uzavřela dohodu o provedení práce spočívající v pomoci při masírování a relaxování klientů s centrem [anonymizováno] – [jméno] [příjmení] s tím, že práce má být zahájena od [datum] za sjednanou odměnu ve výši 150 Kč za hodinu a klienta. Dle tvrzení žalované na základě této dohody doposud výkon práce nezahájila.

12. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] zjistil soud, že žalobce je zaměstnancem [právnická osoba] [obec], v době od [datum] do [datum] dosáhl průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 28 596 Kč.

13. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého účastníci dne [datum] uzavřeli manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] a ten nabyl právní moci dne [datum]. Z tohoto manželství se narodily dvě nezletilé děti, které byly pro dobu po rozvodu svěřeny do péče žalované. Účastníci ukončili soužití v srpnu 2015, kdy se žalovaná odstěhovala i s dětmi ke svému příteli ze společné domácnosti, která byla vedena v domě [adresa] v k. ú. [obec] u [obec]. Rovněž žalobce měl již v době ukončení soužití novou partnerku, u které nejméně polovinu týdne bydlí a zbývající čas tráví ve společném domě, zejména když pečuje o nezletilé děti. Výlučně žalobce platí náklady spojené s energiemi v domě. Ještě před uzavřením manželství v roce 1997 převedla babička žalované [jméno] [příjmení] na žalovanou svá členská práva a povinností u SBD ve [obec], zejména právo užívat družstevní byt [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] ve [obec] a na základě smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne [datum] uzavřené se Stavebním bytovým družstvem se stala výlučnou vlastnicí této bytové jednotky [číslo] s účinností od [datum]. Za trvání manželství dne [datum] uzavřeli oba účastníci jako dlužníci s [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru dne [datum], na základě které obdrželi úvěr ve výši 500 000 Kč a tuto částku darovali sestře žalované. Předmětný úvěr byl již splacen za trvání manželství a uhrazeno bylo celkem 630 349,50 Kč ze společných prostředků obou účastníků. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] darovali rodiče žalobce oběma účastníkům pozemek parc. [číslo] o výměře 1894m2 a účastníci na tomto pozemku postavili dům [adresa]. Zastavěná plocha, na které je vystavěn tento dům je nyní označena parc. č. st. [číslo] o výměře 177m2 a hodnota předmětných pozemků dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] činí v současné době (k datu [datum]) 2 570 000 Kč. Obvyklá cena domu [adresa] činí dle téhož znaleckého posudku 3 480 000 Kč, přičemž předmětné pozemky tvoří s domem funkční celek. Účastníci se po rozvodu manželství nedohodli na vypořádání společného jmění manželů ani spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, přičemž dopisem ze dne [datum] žalobce navrhl, aby veškerý majetek ve společném jmění manželů i spoluvlastnictví v celkové hodnotě 3 600 000 Kč připadl do výlučného vlastnictví žalobce, stejně jako dluh vůči [právnická osoba] Žalovaná dle svých tvrzení navrhovala prodej nemovitostí a rozdělení výtěžku. Žalobce výlučně sám od právní moci rozvodu manželství, tj. od 8. 12. 2016 splácí [právnická osoba] výše uvedený hypoteční úvěr a do současné doby za období od 8. 12. 2016 uhradil na splátkách 668 860 Kč. Nesplacený zůstatek úvěru ke dni 6. 2. 2022 činil 2 058 386,33 Kč na jistině a 648,39 Kč na řádných úrocích.

14. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

15. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud.

16. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádaném jmění jsou stejné b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

17. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že dům [adresa] v k. ú. [obec] u [obec] je součástí jejich společného jmění manželů dle ustanovení § 708 1 o. z., a součástí tohoto společného jmění je i dluh vůči [právnická osoba] z titulu smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřené dne [datum]. Toto společné jmění manželů zaniklo dne [datum] v souvislosti s pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství účastníků, a protože se účastníci na vypořádání tohoto zaniklého společného jmění nedohodli a manžel ve lhůtě tří let od zániku společného jmění podal u soudu návrh na jeho vypořádání, rozhodl o tomto vypořádání soud. Dle ustanovení § 712 o. z., se na společné jmění manželů použijí obdobně ustanovení o společnosti případně o spoluvlastnictví, a protože v daném případě rozdělení společné věci (domu) není dobře možné, rozhodl soud o přikázání této nemovitosti do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků dle ustanovení § 1147 o. z. Při rozhodování o tom komu z účastníků tuto nemovitost přikázat do výlučného vlastnictví, při respektování zásad uvedených v § 742 o. z. vycházel soud ze skutečnosti, že to byli oba manželé, kteří se stejným způsobem zasloužili o nabytí této nemovitosti, protože ji postavili na společném pozemku ze společných prostředků. Skutečnost, že nezletilé děti narozené z manželství byly svěřeny do péče manželky neznamená, že by žalovaná měla na přikázání věci větší nárok, a to z toho důvodu, že v předmětném domě s dětmi nebydlí od roku 2015 a děti tento dům užívají spolu s žalobcem v době, kdy s ním tráví čas, což v případě přikázání věci žalobci nedozná změny. Soud nepovažoval za relevantní tvrzení manželky, že byla nucena se z domu odstěhovat, neboť z čteného rozsudku, kterým bylo manželství rozvedeno je patrno, že se žalovaná odstěhovala z domu ke svému příteli a důvodem rozvratu byly rozdílné povahy a zájmy obou účastníků. Ve prospěch rozhodnutí přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví žalobci svědčila skutečnost, že to byl právě on, kdo po opuštění společné domácnosti žalovanou o tuto nemovitost pečuje, platí náklady spojené s dodávkou energií a rovněž výlučně on splácí úvěr, za který byla nemovitost postavena. Nejpodstatnější pro rozhodnutí o přikázání stavby do výlučného vlastnictví žalobce je pak skutečnost, že žalobce, na rozdíl od žalované, je schopen nadále splácet hypoteční úvěr [právnická osoba], neboť je nanejvýš vhodné, aby tomu z manželů, komu je přikázána nemovitost byl přikázán i dluh, který je navíc zajištěn zástavním právem na této nemovitosti váznoucím, a dále skutečnost, že je schopen s ohledem na své příjmy žalované uhradit i vypořádací podíl. Pokud jde o solventnost každého z účastníků, ze spisu je patrno, že žalovaná je osvobozena od placení soudních poplatků, k němuž soud přistoupil po zjištění, že je samoživitelkou, evidovanou na úřadu práce, pobírající příspěvek na bydlení a jejíž příjem, se kterým měsíčně hospodaří, nepřesahuje částku 12 000 Kč. Za tohoto stavu, ke kterému žalovaná netvrdí žádnou změnu, tedy nelze předpokládat, že by žalovaná byla schopna splácet hypoteční úvěr měsíční splátkou ve výši přesahující 10 000 Kč a současně uhradit žalobci vypořádací podíl v souvislosti s vypořádáním společného jmění a v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví, od něhož nelze odhlédnout. Jak bude dále uvedeno součet vypořádacích podílů by se v daném případě pohyboval okolo 2 000 000 Kč (s přihlédnutím k vnosu žalobce), což představuje částku, která by byla dle tvrzení žalované získána prodejem jejího bytu, a žalované by posléze již nezbývalo na splácení hypoteční splátky. Naopak žalobce po celou dobu hypoteční úvěr řádně splácí, tedy je zde reálný předpoklad, že je schopen s ohledem na svůj příjem jej splácet i do budoucna a s ohledem na skutečnost, že v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví i společného jmění manželů nabude majetek v hodnotě přes 6 000 000 Kč je předpoklad, že při svém příjmu získá úvěr na vyplacení závazku vůči žalované. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl o přikázání domu i dluhu vůči [právnická osoba] žalobci a dále se zabýval výpočtem vypořádacího podílu. V souvislosti s tímto výpočtem se soud zabýval i tvrzenými vnosy žalobce do společného jmění manželů. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zaplatil na společný dluh účastníků po zániku manželství a společného jmění částku 668 860 Kč, což je vnosem žalobce, o který musí být snížena hodnota majetku k vypořádání a žalobce má tedy právo na zaplacení poloviny této vynaložené částky. Naopak při výpočtu vypořádacího podílu soud nepřihlédl k částce 630 349,50 Kč, která byla ze společného majetku účastníků vynaložena v souvislosti s tzv. vyplacením sestry žalované. Tato částka nebyla uhrazena na výlučný závazek žalované, ale byla darována sestře žalované za souhlasu obou účastníků. Tuto částku účastníci poskytli v souvislosti s jejich přesvědčení o morálním nároku sestry žalované na tyto peníze v situaci, kdy žalovaná před uzavřením manželství získala bezúplatně od své babičky členská práva a povinnosti vztahující se k družstevnímu bytu a následně od Stavebního bytového družstva bytovou jednotku nabyla do výlučného vlastnictví. Žádný z účastníků do koncentrace řízení netvrdil, že by v souvislosti s bezúplatným převodem členských práv a povinností k bytu v roce 1997, došlo ke vzniku závazku žalované vůči její sestře a z předložených listin nevyplynulo ani vyplynout nemohlo, že by takový závazek vzniknout měl. Nelze ani přehlédnout, že k převodu došlo více než 10 let před tím, než byly peníze vyplaceny, přičemž předmětnou bytovou jednotku žalovaná prokazatelně nenabyla v rámci dědického řízení. Při vypořádání dluhu účastníků vůči [právnická osoba] v souvislosti s hypotečním úvěrem poskytnutým na stavbu domu, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 702/2016, v němž dovolací soud uvedl, že soudy při vypořádání úročeného dluhu jsou povinny pro účel vypořádání zjišťovat výši jistiny případně i výši kapitalizovaných úroků ke dni svého rozhodnutí a následně dluh přikázat k uhrazení oběma manželům, tj. každému jednou polovinou či jen jednomu z nich. Úroky, které k dluhu přirostou teprve v budoucnu (tj. po rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů) je pak třeba vypořádávat tím způsobem, že se toliko obecně přikážou k úhradě oběma manželům či jen jednomu z nich a nedochází ke stanovení jejich konkrétní výše a ani k zanesení příslušenství do výpočtu o vypořádacím podílu. Z toho důvodu soud při vypořádání zjišťoval výši jistiny a kapitalizovaných úroků ke dni svého rozhodnutí a zjištěnou výši, tj. 2 059 034,60 Kč promítnul do svého výroku. Je tedy možno shrnout, že při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel soud z hodnoty domu ve výši 3 480 000 Kč, z dluhu vůči [právnická osoba] ve výši 2 059 034,60 Kč a z předmětného vnosu z výlučného vlastnictví žalobce na společný dluh ve výši 668 860 Kč. Celková suma aktiv, tj. majetek ve společném jmění manželů činí 3 480 000 Kč. Od výše společného majetku manželů je nutné odečíst vnos žalobce, tedy částku 668 860 Kč a hodnota majetku k vypořádání tedy činí 2 811 140 Kč. Tato hodnota (hodnota majetku v SJM bez pasiv) je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků a při rovnosti podílu je to polovina uvedené částky, tj. 1 405 570 Kč. Žalobce v důsledku vypořádání nabyl majetek ve výši 2 811 140 Kč (po odečtení vnosu), žalovaná nenabyla žádný majetek, tedy žalobce dostal majetek ve výši převyšující jeho vypořádací podíl na majetku (i po započtení vnosu) ve výši 1 405 570 Kč. V řízení však byl žalobci přikázán k úhradě společný dluh účastníků ve výši 2 059 034,60 Kč, proto je nutno z částky 1 405 570 Kč odečíst polovinu tohoto dluhu, tj. 1 029 517,30 Kč, z čehož vychází částka 376 052,70 Kč, kterou má žalobce žalované zaplatit na vyrovnání podílu.

18. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, které tvoří funkční celek s předmětným domem, postupoval soud dle ustanovení § 1147 o. z., a protože rozdělení předmětných pozemků není dobře možné, přikázal je soud za náhradu žalobci ze stejných důvodů, z jakých mu byl přikázán předmětný dům a rovněž proto, že je nanejvýš vhodné, aby ten, kdo se stane výlučným vlastníkem domu byl i výlučným vlastníkem pozemku, které s ním tvoří funkční celek, navíc za situace, kdy tyto pozemky jsou zatíženy zástavním právem v souvislosti s hypotékou, poskytnutou na stavbu domu. Protože soud přikázal předmětné pozemky v celkové hodnotě 2 570 000 Kč do výlučného vlastnictví žalobce, současně jej zavázal zaplatit žalované náhradu ve výši 1 285 000 Kč, představující polovinu hodnoty těchto nemovitostí. Tento vypořádací podíl, stejně jako vypořádací podíl v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů zavázal soud žalobce uhradit do 90 dnů od právní moci rozsudku. V daném případě je nepochybné, že žalobce bude nucen získat prostředky na uhrazení vypořádacích podílů z úvěru či půjček, jejichž vyřízení zabere určitý čas, tedy v daném případě soud nestanovil běžnou lhůtu k plnění do 3 dnů od právní moci rozsudku. Nepřistoupil však ani ke stanovení lhůty v rozsahu 6 měsíců jak žalobce navrhoval, neboť nejde o lhůtu přiměřenou z hlediska zájmu žalované, která má právo na to, aby její vypořádací podíl byl uhrazen v době přiměřené. Za takovouto dobu soud považuje lhůtu 90 dnů od právní moci rozsudku.

19. Při rozhodování o nákladech řízení účastníků vycházel soud ze skutečnosti, že se účastníci nedohodli na vypořádání společného jmění manželů ani na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jejich návrhy před podáním žaloby i samotném řízení neodpovídají vyhlášenému rozsudku a s ohledem na tuto skutečnost a na to, že s ohledem na tento předmět řízení nebyl soud žalobou vázán, rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Ze stejných důvodů při rozhodování o nákladech státu vycházel z výsledku sporu, jako by každý z účastníků měl ve sporu úspěch v rozsahu 50 %. Z toho důvodu zavázal žalobce zaplatit náklady státu v rozsahu 50 % celkových nákladů, v daném případě ve výši 6 860,50 Kč. Protože žalovaná byla v řízení osvobozena od soudních poplatků, nebyla zavázána náklady státu platit.