8 C 412/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení věcného břemene

I. Zamítá se žaloba na určení, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] v rozsahu zaměření geometrickým plánem vázne věcné břemeno ve prospěch oprávněného jako vlastníka panujícího pozemku, jakož i všech dalších vlastníků panujícího pozemku – služebnost inženýrské sítě – kanalizační přípojky na svod dešťové vody, a to ve prospěch panujícího pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše v k. ú. a obci [obec], spočívající v : a) právu zřídit, mít a provozovat zařízení včetně jeho příslušenství b) právu vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřízením, stavebními úpravami, opravami a provozování zařízení, a to k tíží pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec].

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zdržet se zásahu do práva odpovídajícího věcnému břemeni vedení kanalizace v podobě bránění průtoku vody kanalizací, umisťování pevných překážek do kanalizačního potrubí a přerušení vedení tohoto potrubí, se zamítá.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 11 616 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobci se svou žalobou domáhali určení že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] v rozsahu zaměření geometrickým plánem vázne věcné břemeno ve prospěch oprávněného, tj. vlastníka panujícího pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], jakož i všech dalších vlastníků panujícího pozemku – služebnost inženýrské sítě – kanalizační přípojky na svod dešťové vody, spočívající v právu zřídit, mít a provozovat zařízení včetně jeho příslušenství a právu vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřízením, stavebními úpravami, opravami a provozování zařízení, a to k tíží pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobu odůvodnili tím, že v letech 1993 – 1994 vybudovali se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], kanalizaci pro odvod dešťové vody v souvislosti s výstavbou svého rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo]. Tato dešťová kanalizace byla následně v roce 1994 zkolaudovaná spolu s domem. Kanalizace byla rovněž vyznačena v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení], kde [jméno] [celé jméno žalobce] zápisem do tohoto geometrického plánu vlastní rukou dal souhlas žalobci a) s umístěním kanalizace. Kanalizace je vybudována v celkové výši 101 metrů a vede z pozemku parc. [číslo] přes pozemek žalované parc. [číslo] kdy na tomto jejím pozemku činí délka cca 43 metrů, sestává z trubek o průměru 200mm a je uložena nezámrzné hloubce cca 8 metrů. V roce 2001 daroval [jméno] [celé jméno žalobce] pozemek parc. [číslo] své manželce [jméno] [celé jméno žalobkyně] a v současné době je tento pozemek ve vlastnictví žalované. Žalobce a původní vlastník pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] se tedy ústně i písemně dohodli, že [celé jméno žalobce], jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], smí umístit a vést bez časového omezení dešťovou kanalizaci přes pozemek povinného [jméno] [celé jméno žalobce], který se zavázal toto omezení do budoucna strpět. Žalobci tak byli v dobré víře, že jim náleží právo odpovídající věcnému břemeni vedení a údržby dešťové kanalizace přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Tuto dešťovou kanalizaci žalobci užívali nepřetržitě 23 let, tedy plně v dobré víře drželi od roku 1993 až do současnosti nepřetržitě právo umístit a vést předmětnou kanalizaci na pozemku žalované. V roce 2016 v listopadu došlo k odbagrování půdy nad částí kanalizace a následně k porušení celistvosti kanalizačního potrubí. Po přívalových deštích v roce 2017 byl vytopen sklep a suterén domů žalobců a žalovaná spolu se svým otcem kanalizaci opět odkryli a manipulovali s betonem, což odůvodnili tím, že kanalizaci zrovna opravují. Následně došlo k ucpání této kanalizace, žalobci proto vyzývali k odstranění rušené držby a obnovení pokojného stavu a následně byli nuceni obrátit se na soud s žalobou, která je u Okresního soudu ve Frýdku-Místku vedená pod sp. zn. [spisová značka], a kterou se žalobci domáhají náhrady škody uvedením kanalizace do původního stavu. Žalobci jsou přesvědčeni, že jim do současné doby svědčí držba i vlastnické právo ke kanalizaci na pozemku parc. [číslo] nejpozději k 31. 12. 2014 proto vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni umístění a vedení dešťové kanalizace na shora uvedeném pozemku. Protože toto vydržené věcné břemeno není zapsáno do katastru nemovitostí, je na této určovací žalobě dán naléhavý právní zájem.

2. Žalobci se dále domáhali stanovení povinnosti žalované zdržet se zásahu do práva odpovídající věcnému břemeni vedení kanalizace v podobě bránění průtoku vody v kanalizaci, umisťování pevných překážek do kanalizačního prostředí a přerušení tohoto potrubí s ohledem na výše uvedená tvrzení.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. V určovací žalobě namítala, že žalobci nemohli vydržet právo odpovídající věcnému břemeni, neboť nemohli být poctivými držiteli práva, což zdůvodňovala tím, že předkládali stavebnímu úřadu evidentně pozměněné listiny a navíc tehdy příslušný stavební úřad nedostatečně přezkoumal předložené podklady a v důsledku toho povolil stavbu dešťové kanalizace i na pozemku PK [číslo], který není a nebyl ve vlastnictví stavebníků (žalobců) a ve výkresech byl označen jako součást jejich pozemku parc. [číslo]. Poukazovala na skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalobce] ve své svědecké výpovědi (v řízení o odstranění stavby) popřel, že by v minulosti udělil jakýkoliv souhlas žalobců k výstavbě kanalizace. Pokud jde o žalobu na zdržení se zásahů do právo odpovídajícího věcnému břemeni, namítá, že tuto žalobu nelze uplatnit v případě, že je možno domoci se náhrady škody, kterou žalobci uplatňují u zdejšího soudu v jiném řízení. Žalovaná navíc není v této věci pasivně legitimována, neboť zásahy do kanalizace byly provedeny právním předchůdcem žalované.

4. Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. [spisová značka], konkrétně žaloby z čl. 1, výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ve [obec], vyjádření žalovaných ([celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]) z čl. 16-17, stavebního povolení ze dne [datum], kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] včetně situace stavby rodinného domu na čl. 19-22, zápisu ze dne [datum] (čl. 45), protokolu o jednání ze dne [datum] a rozsudku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná [celé jméno žalované] se v uvedeném řízení domáhala proti žalobcům manželům [příjmení] odstranění dešťové kanalizace z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Zejména namítala, že tato kanalizace byla vybudována bez souhlasu jejího právního předchůdce. [celé jméno žalované] nabyla vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Předchozím vlastníkem pozemku byl [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (bratr žalobce a)) a následně jeho manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] ve svém vyjádření k žalobě na odstranění cizí stavby mimo jiné uvedli, že napojení jejich dešťové kanalizace trvalo až do [datum], kdy kanalizační přípojku manželé [celé jméno žalobce] na pozemku parc. [číslo] tehdy ve vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobkyně], odbagrováním přerušili, a to bez jejich vědomí. Následně byla kanalizace dne [datum] žalovanou utěsněna pěnovou hmotou a nakonec [datum] přerušena a zabetonována (tvrzení žalobců). Stavební úřad ve [anonymizována tři slova] dne [datum] vydal žalobcům stavební povolení pro stavbu rodinného domu včetně elektrické přípojky, žumpy a terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] jim bylo povoleno užívání této stavby s odůvodněním, že propojení dešťových svodů do dešťové kanalizace, osazení definitivního poklopu na žumpu a šachtice dešťové kanalizace bude provedeno v termínu do [datum]. V situačním plánu rodinného domu je vyznačeno i odkanalizování vedoucí z rodinného domu přes pozemek označený parcelním [číslo] na kterém je uvedena ručně psaná poznámka - souhlasím s vyměřením parcely [číslo] pro mého bratra [celé jméno žalobce] s nečitelným podpisem a poznámkou o přednostním právu na koupi parcely. Obsahem spisu je i kopie zápisu na čl. 45, ve kterém je uvedeno, že [datum] se dostavil [jméno] [celé jméno žalobce] na odbor výstavby a územního plánování ve věci projednání oznámeného zahájení územního rozhodnutí pro stavbu rodinného domu [jméno] [příjmení] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a je zde uvedeno, že po projednání a zjištění, že se rodinný dům bude napojovat s dešťovými vodami na dešťovou kanalizaci vedenou od rodinného domu [celé jméno žalobce] uloženého na svém pozemku souhlasil ([jméno] [celé jméno žalobce]) s napojením za níže popsaných podmínek. Ve své svědecké výpovědi však [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] uvedl, že nevěděl, že jeho bratr vyměnil roury v kanalizaci vedené přes jeho pozemek, kterou vybudoval jeho otec v roce 1962 a nevěděl, že jeho bratr zde vypouštěl své dešťové vody, což zjistil asi před dvěma nebo třemi lety. Tehdy ([jméno] [celé jméno žalobce]) přerušil kanalizaci na pozemku [celé jméno žalované]. Rovněž uvedl, že se původně se svým bratrem bavili o věcném břemeni kanalizace, ale nedotáhlo se to do konce a věcné břemeno nebylo zapsáno. Tato kanalizace se nacházela i na pozemku jeho bratra, který mu ([jméno] [celé jméno žalobce]) daroval, proto se o tom bavili. Trval na tom, že vlastníkem kanalizace je on sám. Tvrdil, že souhlasil s tím, že se jeho bratr napojí na kanalizaci, kterou vybudoval společně s otcem a která vedla a vede i přes pozemek [celé jméno žalované]. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve své výpovědi uvedla, že při prodeji pozemku [celé jméno žalované] tuto informovala o skutečnosti, že na tomto pozemku se nachází přerušená nefunkční kanalizace, kterou vybudoval její manžel se svým otcem. Rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum] byla zamítnuta žaloba o odstranění stavby kanalizace z pozemku parc. [číslo] kdy soud vycházel z prokázaného skutkového stavu, dle něhož původní vlastník pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] dal souhlas s vybudováním této dešťové kanalizace i přes tento pozemek, přičemž tento souhlas nebyl časově omezený.

5. Ze situace rodinného domu ze srpna 1992 (čl. 33 spisu) bylo zjištěno, že na rozdíl od stejné listiny založené ve spise sp. zn. [spisová značka] tato listina neobsahuje ruční text se souhlasem s vyměřením parcely [číslo] listina neobsahuje žádné ruční vpisky. Obsahuje však trasu odkanalizování přes pozemek označený parcelním [číslo].

6. Ze sdělení Krajského úřadu [územní celek], [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] zjistil soud, že tímto tento úřad sdělil žalované mimo jiné, že ze spisů předložených Stavebním úřadem [obec] zjistil, že přílohou návrhu na vydání územního rozhodnutí je výkres označený jako katastrální snímek s datem 12/ 1992, ve kterém je zakreslena navrhovaná novostavba rodinného domu včetně dešťové kanalizace, přičemž dle zjištění krajského úřadu tento snímek neodpovídá stavu v evidenci nemovitostí k datu podání návrhu, ani k datu zpracování výkresu. Podle takto zpracovaného výkresu byla stavba rodinného domu se všemi součástmi umístněné pouze na pozemku parc. [číslo] i když ve skutečnosti byla dešťová kanalizace navržena i na pozemku [číslo] (nyní parc. [číslo]). Přes tento nedostatek situačního výkresu není pochyb o trase navrhované dešťové kanalizace, přičemž tehdejší vlastník pozemku parc. [číslo] [jméno] [celé jméno žalobce] byl účastníkem územního řízení a při ústním jednání spojeném s místním šetřením dne [datum] zastupoval na základě plné moci navrhovatele. Tehdy měl možnost upozornit na nedostatky v podkladech, reagovat na to, že dešťová kanalizace je ve skutečnosti navržena i na jeho pozemku, přesto však on i [jméno] [celé jméno žalobkyně] zákres v přiložené situaci bez výhrad podepsali. [jméno] [celé jméno žalobce] následně nepodal odvolání proti územnímu rozhodnutí, které mu bylo oznámeno [datum] ani proti stavebnímu povolení, které za něho převzala manželka dne [datum] ani proti rozhodnutí o povolené změně stavby rodinného domu před dokončením, které mu bylo oznámeno [datum] Krajský úřad nepochyboval o tom, že dešťová kanalizace byla součástí stavebního povolení i předmětem kolaudace a vydaná rozhodnutí považuje za bezvadné a proto nebyl shledán důvod k tomu, aby stavební úřad přijímal opatření k nápravě.

7. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] tímto žalovanou písemně žádá, aby zamezila vytékání vod z jejího pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo]. Konstatovala, že byla přítomná odkrytí kanalizace, která vede pozemkem parc. [číslo] to dne [datum], viděla, že kanalizace je přímo napojena na výusť nacházející se na jejich pozemku (parc. [číslo]), a proto žalovanou žádá o pomoc se zamezením vytékání jakýchkoli vod na tento pozemek a zabetonování výusti na pozemku.

8. Z dopisu ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobci tímto žádali žalovanou, aby provedla sanaci a opravu s uvedením kanalizace vedoucí přes pozemek parc. [číslo] do původního stavu, aby dešťová voda mohla odtékat jako dříve a nedocházelo ke škodám. V dopise je konstatováno, že kanalizace byla postavena v roce 1993 se souhlasem a vědomím bývalého majitele [jméno] [celé jméno žalobce], přesto jí žalovaná nechala úmyslně z nepochopitelných důvodů rozbít. Následnou upomínkou stanovili žalobci žalované termín k opravení kanalizace do [datum].

9. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto dopisem žalobce a) opětovně vyzval žalovanou k opravě dešťové kanalizace vedoucí přes pozemek parc. [číslo] nejpozději do 15. 1. 2018 s tvrzením, že 16. 9. 2017 žalovaná se svým otcem úmyslně zničila a betonovala dešťovou kanalizaci vedoucí přes její pozemek.

10. Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že v roce 1992, kdy se začaly vyřizovat doklady týkající se stavby jejich rodinného domu se s bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] dohodl, že si vybudují dešťovou kanalizaci, která povede od tohoto domu až k obecní cestě, tedy měla být vedena i přes pozemek parc. [číslo] kdy mělo být dohodnuto, že tento pozemek si žalobce v budoucnu odkoupí poté, co jeho bratr s manželkou přestanou na pozemku hospodařit. Se souhlasem bratra kanalizaci vybudovali, ta byla zkolaudována, tedy bratr i jeho manželka o výstavbě kanalizace věděli. Jeho bratr jej v roce 1994 požádal, aby se mohl na kanalizaci napojit, což se rovněž stalo a kanalizace byla užívána bez problému až do roku 2016, kdy manželka jeho bratra začala jednat o prodeji tohoto pozemku. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že neví, zda se s [jméno] [celé jméno žalobce] někdy bavil o zřízení věcného břemene, ale myslí si, že ne, protože bylo jasně dáno, že si předmětný pozemek v budoucnu koupí a vlastní rukou bratra bylo napsáno, že mají předkupní právo. [jméno] [celé jméno žalobce] nikdy právo na zbudování kanalizaci nezpochybňoval, toto právo nebylo časově omezeno a nikdy nebylo bráněno v užívání kanalizace až do listopadu 2016. V současné době je dešťová voda čerpána ze šachtice, umístěné na pozemku žalobců na tento pozemek, kde vsakuje.

11. Žalobkyně b) ve své účastnické výpovědi uvedla, že kanalizace sloužící k odtoku dešťových vod byla vybudována se souhlasem [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho manželky, kteří o stavbě věděli, souhlasili s ní a do prodeje nemovitosti žalované nikdo nezpochybňoval vedení této kanalizace přes pozemek v současném vlastnictví žalované. Nehovořilo se o časovém omezení tohoto práva vést přes pozemek dešťovou vodu. Žalobkyně uvedla, že o věcném břemeni k této kanalizaci neví nic, ví pouze to, že žalobce a) jednal se svým bratrem o tom, že kanalizace povede i přes pozemek parc. [číslo] což bylo ústně dohodnuto, stejně jako to, že následně si pozemek žalobci odkoupí.

12. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování rozhodoval soud na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého je žalovaná vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] od 18. 4. 2017, kdy nastaly právní účinky zápisu jejího vlastnického práva k tomuto pozemku dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Tuto nemovitost žalovaná koupila od [jméno] [celé jméno žalobkyně], přičemž předchozím vlastníkem této nemovitosti byl její manžel [jméno] [celé jméno žalobce]. V letech 1993 až 1994 žalobci spolu s výstavbou svého rodinného domu vybudovali kanalizaci na odvod dešťové vody z jejich domu, která vede mimo jiné i přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], který byl v té době ve výlučném vlastnictví bratra žalobce a) [celé jméno žalobce]. Soud nemá pochybnosti o tom, že tehdejší vlastník pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] o vybudování této kanalizace žalobci věděl a k tomuto dal souhlas. Tento skutkový závěr učinil soud na základě provedených důkazů, zejména ze situačního plánu rodinného domku založeného na čl. 32, na němž je zaznamenána trasa odkanalizování, se kterým byl původní vlastník nepochybně seznámen, neboť tuto listinu opatřil vlastním textem a ze sdělení Krajského úřadu [územní celek], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], v němž úřad konstatuje zjištění ze spisu stavebního úřadu ve [obec], dle kterých byl [jméno] [celé jméno žalobce] nepochybně seznámen s trasou dešťové kanalizace proti které ničeho nenamítal, a to po celou dobu, kdy byl vlastníkem nemovitosti, přes kterou dešťová kanalizace prochází. Rovněž však soud vzal za prokázáno, že žalobci s [jméno] [celé jméno žalobce] ani s jeho právními nástupci nikdy nejednali o zřízení věcného břemene k vedení dešťové kanalizace přes jeho pozemek, což vyplývá z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] i [celé jméno žalobkyně]. Dle těchto výpovědí takovéto jednání nevedli, protože bylo dané, že si předmětný pozemek v budoucnu koupí na základě předkupního práva. Předmětnou dešťovou kanalizaci účastníci bez jakýchkoliv námitek vlastníků pozemků, přes které kanalizace vedla, užívali až do 23. 11. 2016. Jak vyplývá z tvrzení žalobců uvedených v jejich vyjádření k žalobě v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka], tento den [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] tuto dešťovou kanalizaci na pozemku [číslo] přerušili, což měla učinit následně [datum] a [datum] i žalovaná. Od té doby je dešťová kanalizace nefunkční a žalobci čerpají dešťovou vodu ze šachtice umístěné na jejich pozemku a odvádějí ji rovněž na tento svůj pozemek, kde vsakuje. Žalovaná se svou žalobou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhala odstranění této dešťové kanalizace ze svého pozemku parc. [číslo] tato její žaloba byla zamítnuta rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum], neboť soud ve věci dospěl k závěru, že původní vlastník tohoto pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] dal souhlas s vybudováním této dešťové kanalizace i na tomto jeho pozemku.

13. Podle § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. z.), věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

14. Podle § 130 odst. 1 obč. z., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

15. Podle § 134 odst. 1 obč. z., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

16. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

17. Podle § 3066 o. z., Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem, nabytí účinností tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinností tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

18. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Ve vztahu k určovací žalobě se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda je naléhavý právní zájem na určení, že na pozemku ve vlastnictví žalované vázne věcné břemeno ve prospěch pozemku, který je ve společném jmění žalobců. Protože právo odpovídající věcnému břemeni je právem, které se zapisuje do katastru nemovitostí a toto právo, o kterém žalobci tvrdí, že jim svědčí v katastru nemovitostí zapsáno, není, žalobcům nezbývá než se domáhat určení tohoto práva rozhodnutím soudu. Tím je dán na této určovací žalobě naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř.

20. Tato určovací žaloba je založena na tvrzení žalobců, že předmětné právo odpovídající věcnému břemeni vydrželi. S ohledem na to, že předmětná dešťová kanalizace byla vybudována v roce 1994 a od té doby jí žalobci začali užívat, je nutno řádnou držbu tohoto práva posuzovat dle ustanovení § 129 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. Dle § 130 odst. 1 tohoto zákona, je k vydržení práva zapotřebí, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, že mu předmětné právo náleží. Není možno vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele, ale dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, z nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu titulu, který by mohl mít za následek vznik práva (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 2 Cdon 1178/96). V daném případě tato podmínka splněna nebyla. Žalobce a) ve své výpovědi uvedl, že si nevzpomíná, že by se s vlastníkem zatíženého pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] někdy bavil o zřízení věcného břemene, má však za to, že ne, protože bylo dohodnuto, že předmětný pozemek, pod kterým je vedena dešťová kanalizace, si v budoucnu koupí. Stejným způsobem vypovídala i druhá žalobkyně, která uvedla, že o věcném břemeni k této kanalizaci neví nic, věděla pouze to, že její manžel jednal se svým bratrem o tom, že kanalizace povede i přes pozemek parc. [číslo] byli dohodnuti, že tento pozemek následně odkoupí. Ve vztahu k této dešťové kanalizaci bylo žalobci v prvé řadě tvrzeno, že byla jimi postavena se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku, pod kterým vede, což nezakládá titul, který by mohl mít za následek vznik práva odpovídajícího věcnému břemeni, jehož určení se žalobci domáhají. Tím méně titul k tzv. pozemkovému věcnému břemeni zřízenému ve prospěch všech vlastníků panujícího pozemku. Předmětný souhlas se zbudováním a užíváním dešťové kanalizace měl tedy za následek pouze to, že předmětná stavba kanalizace nebyla stavbou neoprávněnou ve smyslu § 135c obč. zák.

21. V souvislosti s vydržením tohoto věcného práva se soud zabýval i otázkou tzv. mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z). Dle tohoto ustanovení se na rozdíl od výše uvedeného ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. nevyžaduje prokázání právního důvodu, na kterém se držba žalobců zakládá. Dle tohoto ustanovení postačí, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí k vydržení věcného práva k nemovitosti, v daném případě doba 20 let. Protože do doby stanovené v § 1095 o. z. je nutno započíst i dobu, po kterou měli žalobci věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinností zák. č. 89/2012 Sb. nemohla tato doba skončit dříve, než uplynutím 5-ti let ode dne nabytí účinností tohoto zákona dle ustanovení § 3066 o. z. Protože zákon č. 89/2012 Sb. nabyl účinností 1. 1. 2014, nemohlo k vydržení dojít dříve než 1. 1. 2019. Z výše uvedeného skutkového stavu však vyplývá, že žalobci již od 23. 11. 2016 nebyli držiteli předmětného práva odpovídající věcnému břemeni, protože nevykonávali toto právo pro sebe, a to z důvodu přerušení dešťové kanalizace na pozemku parc. [číslo] jak vyplývá i z jejich vyjádření k žalobě v řízení, vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka]. Navíc od začátku roku 2018 již nemohli být v dobré víře, že jim toto právo svědčí, neboť žalovaná v této době podala u zdejšího soudu žalobu na odstranění předmětné dešťové kanalizace, kterou zpochybňovala právo žalobců dešťovou kanalizaci po jejím pozemku vést. S ohledem na toto přerušení držby před 1. 1. 2019 žalobci nemohli právo odpovídající věcnému břemeni vydržet, a protože předmětné věcné právo jehož určení se žalobci domáhají nevzniklo ani jiným způsobem, soud žalobu na určení, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] vázne věcné břemeno ve prospěch vlastníků pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] jako nedůvodnou zamítnul. S ohledem na učiněný závěr a rozhodnutí soudu bylo nadbytečné vyhotovit geometrický plán pro zaměření trasy dešťové kanalizace.

22. Žalobci se dále domáhali stanovení povinnosti žalované zdržet se zásahu do práva odpovídající výše uvedenému věcnému břemeni vedení kanalizace v podobě bránění průtoku vody kanalizace, umisťování pevných překážek do kanalizačního porubí a přerušení vedení tohoto potrubí. Jak vyplývá ze znění petitu této části žaloby, žalobci se domáhají proti žalované zdržet se zásahu do jejich práva odpovídajícího věcnému břemeni vedení kanalizace. Protože soud dospěl k závěru, že žalobcům nesvědčí právo odpovídající tomuto věcnému břemeni a zamítnul výše uvedenou určovací žalobu, není možné žalovanou zavázat, aby se zdržela zásahu do práva, které žalobcům nesvědčí. Z toho důvodu proto soud i v této části žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou, zda žalovaná brání průtoku vody kanalizací a umisťuje do ní pevné překážky či přerušuje vedení tohoto potrubí.

23. Protože byla žalovaná ve sporu plně úspěšná přiznal jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby po 2 900 Kč, 3 x režijní paušál po 300 Kč, což po zvýšení o DPH ční celkem 11 616 Kč. Při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby vycházel soud z ustanovení § 8 odst. 1, odst. 3 a § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. a stanovil výši odměny dle součtu tarifních hodnot spojených věcí v celkové výši 45 000 Kč.