8 C 437/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 54 788 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 892,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 19 920 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 45 007,72 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 39 812,42 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25 % ročně z částky 39 812,42 Kč od 1. 7. 2020 do 13. 2. 2021 a od 14. 2. 2021 do zaplacení z částky 19 920 Kč a z částky 19 892,42 Kč ve výši překračující 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 007,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 7 968 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 17 066,46 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 975,58 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25 % ročně z částky 14 975,58 Kč od 1. 7. 2020 do 13. 2. 2021 a od 14. 2. 2021 do zaplacení z částky 7 968 Kč a z částky 7 007,58 Kč ve výši překračující 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku ve výši 548 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 39 812,42 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 45 007,72 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 39 812,42 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 ve výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Dále se domáhala zaplacení částky 14 975,58 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 17 066,46 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 975,58 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 ve výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba se sídlem v obec, s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o půjčce, dle které tento právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto půjčku zvýšenou o souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 20. 1. 2007. Žalovaný uhradil pouze částku 10 107,58 Kč a dluží celkem 39 812,42 Kč, což sestává z jistiny ve výši 23 925,73 Kč a souhrnného poplatku ve výši 15 886,69 Kč. Dne datum byla uzavřena mezi stejnými účastníky další smlouva o půjčce, dle které tento právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto půjčku zvýšenou o souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 16. 12. 2006. Žalovaný uhradil na tento dluh celkem částku 4 992,42 Kč a dluží na jistině 8 999,75 Kč a na poplatku 5 975,83 Kč právnická osoba postoupila tuto svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z předložených listin, a to smlouvy o půjčce ze dne datum a ze dne datum včetně smluvních podmínek a zákaznické karty, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku a výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se sídlem v obec uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o půjčce, a to dne datum a dne datum, jejíž součástí byly tzv. smluvní podmínky. Na základě první smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 19 968 Kč vypočtenou jako součet půjčené částky a souhrnného poplatku ve výši 7 968 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč. První splátka byla splatná sedmá den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Na základě druhé smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 49 920 Kč vypočtenou jako součet půjčené částky a souhrnného poplatku ve výši 19 920 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný půjčku nesplácel řádně a celkem právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na první půjčku 4 992,42 Kč a na druhou půjčku 10 107,58 Kč. Listinou ze dne 6. 1. 2021 bylo původním věřitelem žalovanému sděleno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a tato listina byla na adresu žalovanému odeslána Českou poštou dne 1. 2. 2021. Výzvou ze dne 11. 11. 2021 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky. Přes tuto výzvu žalovaný neuhradil žalobkyni na žalovanou částku ničeho.

4. Na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat ustanovení § 657 a následujícího občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a rovněž zákon č. 321/2001 o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž v souladu se zjištěními, které jsou konstatovány ve výše uvedeném skutkovém stavu, je možno učinit závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku, přičemž předmětné smlouvy obsahují i všechny podstatné náležitosti, které jsou uvedeny v § 4 zákona č. 321/2001 Sb.

5. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku. S ohledem na výši souhrnného poplatku a splatnost úvěru představuje RPSN půjčky u obou smluv 199,4 % ročně. Dle závěru soudu souhrnný poplatek neměl jinou funkci než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnil tedy funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalované, která smlouvu uzavírala, neboť tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mj. poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že tento podnikatel byl založen za účelem zisku, který, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného případu generován nebyl. S ohledem na dobu splatnosti obou půjček představující 52 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu pevnému úroku přesahujícímu více než 70 % jistiny, což je odměna nepřiměřeně vysoká, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok v obou výše uvedených smlouvách pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu tzv. souhrnného poplatku nevzniklo.

6. Dle § 41 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

7. Smlouva o půjčce je neplatná pouze v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, je tedy zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce neuzavřeli, přičemž tyto okolnosti musely být zřejmé i žalované. Na základě toho učinil soud závěr, že v těchto dvou konkrétních případech částečná neplatnost ujednání o úrocích (souhrnný poplatek), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v obou případech absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

8. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o půjčce ze dne datum a ze dne datum vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle těchto neplatných smluv dostal. Žalovaný obdržel dle smlouvy ze dne datum finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátil částku 4 992,42 Kč. Je proto povinen vrátit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 7 007,58 Kč. Dle smlouvy ze dne datum obdržel 30 000 Kč a vrátil 10 107,58 Kč, je proto povinen vrátit 19 892,42 Kč. Žalobkyně prokazatelně poprvé žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 6. 1. 2021, dle něhož měl být dluh uhrazen do deseti dnů od doručení oznámení. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán na jeho adresu 1. 2. 2021 a při řádném běhu událostí by byl tento dopis doručen do sféry dispozice žalovaného do tří dnů od odeslání. Následně plynula žalované desetidenní lhůta stanovená věřitelem k zaplacení, která uplynula dne 13. 2. 2021. Od následujícího dne je proto žalovaný v prodlení se zaplacením dlužných částek a dle § 1970 občanského zákoníku ho soud zavázal žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení z těchto částek, které činí 8,25 % ročně od prvního dne prodlení do zaplacení. Protože ke dni rozhodování soudu nezaplatil žalovaný na žalovanou částku ničeho, bylo žalobě částečně vyhověno (výrok odst. I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

9. Protože procesní úspěch každého z účastníků v podstatě odpovídal jejich procesnímu neúspěchu, rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobkyně povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 548 Kč, neboť soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 2 740 Kč a žalobkyně zaplatila 2 192 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.