8 C 438/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 54 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 19 920 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 45 744,32 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 40 140 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25 % ročně z částky 40 140 Kč od 1. 7. 2020 do 13. 2. 2021 a od 14. 2. 2021 do zaplacení z částky 19 920 Kč a z částky 20 220 Kč ve výši překračující 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá o částku 6 640 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 841,46 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 990 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25 % ročně z částky 13 990 Kč od 1. 7. 2020 do 13. 2. 2021 a od 14. 2. 2021 do zaplacení z částky 6 640 Kč a z částky 7 350 Kč ve výši překračující 8,25 % ročně od 14. 2. 2021 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku ve výši 541 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 40 140 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 45 744,32 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 40 140 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 ve výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Dále se domáhala zaplacení částky 13 990 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15 841,46 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 990 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 ve výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši Repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba se sídlem v obec, s žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o půjčce, dle které tento právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto půjčku zvýšenou o souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 16. 12. 2006. Žalovaná uhradila pouze částku 9 780 Kč a dluží celkem 40 140 Kč, což sestává z jistiny ve výši 24 122,60 Kč a souhrnného poplatku ve výši 16 017,40 Kč. Dne datum byla uzavřena mezi stejnými účastníky další smlouva o půjčce, dle které tento právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto půjčku zvýšenou o souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 13. 1. 2007. Žalovaná uhradila na tento dluh celkem částku 2 650 Kč a dluží na jistině 8 407,45 Kč a na poplatku 5 582,55 Kč právnická osoba postoupila tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z předložených listin, a to smlouvy o půjčce ze dne datum a ze dne datum včetně smluvních podmínek a zákaznické karty, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku a výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se sídlem v obec uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, a to dne datum a dne datum, jejíž součástí byly tzv. smluvní podmínky. Na základě první smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši 49 920 Kč vypočtenou jako součet půjčené částky a souhrnného poplatku ve výši 19 920 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. První splátka byla splatná sedmá den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Na základě druhé smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši 16 640 Kč vypočtenou jako součet půjčené částky a souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná půjčku nesplácela řádně a celkem právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na první půjčku 9 780 Kč a na druhou půjčku 2 650 Kč. Listinou ze dne 6. 1. 2021 bylo původním věřitelem žalované sděleno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a tato listina byla na adresu žalované odeslána Českou poštou dne 1. 2. 2021. Výzvou ze dne 11. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky. Přes tuto výzvu žalovaná neuhradila žalobkyni na žalovanou částku ničeho.

4. Na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat ustanovení § 657 a následujícího občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a rovněž zákon č. 321/2001 o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž v souladu se zjištěními, které jsou konstatovány ve výše uvedeném skutkovém stavu, je možno učinit závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku, přičemž předmětná smlouva obsahuje i všechny podstatné náležitosti, které jsou uvedeny v § 4 zákona č. 321/2001 Sb.

5. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku. S ohledem na výši souhrnného poplatku a splatnost úvěru představuje RPSN půjčky u obou smluv 199,4 % ročně. Dle závěru soudu souhrnný poplatek neměl jinou funkci než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnil tedy funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalované, která smlouvu uzavírala, neboť tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mj. poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že tento podnikatel byl založen za účelem zisku, který, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného případu generován nebyl. S ohledem na dobu splatnosti půjčky představující 52 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu pevnému úroku přesahujícímu více než 70 % jistiny, což je odměna nepřiměřeně vysoká, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy a proto je toto ujednání u obou výše uvedených smluv dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu tzv. souhrnného poplatku nevzniklo.

6. Dle § 41 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

7. Smlouva o půjčce je neplatná pouze v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, je tedy zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce neuzavřeli, přičemž tyto okolnosti musely být zřejmé i žalované. Na základě toho učinil soud závěr, že v tomto konkrétním případě částečná neplatnost ujednání o úrocích (souhrnný poplatek), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v případě obou výše uvedených smluv absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

8. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smluv o půjčce vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostal. Žalovaná obdržela dle smlouvy ze dne datum finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátila částku 9 780 Kč. Je proto povinna vrátit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 20 220 Kč. Dle smlouvy ze dne datum obdržela 10 000 Kč a vrátila 2 650, je proto povinna vrátit 7 350 Kč. Žalobkyně prokazatelně poprvé žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 6. 1. 2021, dle něhož měl být dluh uhrazen do deseti dnů od doručení oznámení. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán na jeho adresu 1. 2. 2021 a při řádném běhu událostí by byl tento dopis doručen do sféry dispozice žalované do tří dnů od odeslání. Následně plynula žalované desetidenní lhůta stanovená věřitelem k zaplacení, která uplynula dne 13. 2. 2021. Od následujícího dne je proto žalovaná v prodlení se zaplacením částky 20 220 Kč i 7 350 Kč a dle § 1970 občanského zákoníku ji soud zavázal žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení z těchto částek, které činí 8,25 % ročně od prvního dne prodlení do zaplacení. Protože ke dni rozhodování soudu nezaplatila žalovaná na žalovanou částku ničeho, bylo žalobě částečně vyhověno (výrok odst. I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

9. Protože procesní úspěch každého z účastníků v podstatě odpovídal jejich procesnímu neúspěchu, rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobkyně povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 541 Kč, neboť soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 2 707 Kč a žalobkyně zaplatila 2 166 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.