8 C 52/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 849 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni 151 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje o částku 13 698 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 77 753,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému vydání peněz, a to částky 13 849 Kč, částky 264 055,43 PLN a částky 664,47 EUR do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že vyhláškou název soudu č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ dlužník“). Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne datum v 14:33 hodin. Opatřením insolvenčního soudu ze dne datum byla do funkce insolvenčního správce ustanovena právnická osoba (dále jen„ žalobkyně“), kde ohlášeným společníkem je Ing. jméno příjmení. Usnesením název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek dlužníka a jako způsob jeho řešení byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs. Žalovaný je jediným jednatelem a společníkem výše uvedené společnosti, když jednatelem je od datum a jediným společníkem se 100% obchodním podílem od datum. Dle účetních podkladů spol. právnická osoba ke dni datum byly na pokladně této společnosti celkem tyto finanční prostředky: 13 849 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR. Insolvenční správce na jednání, které se týkalo prohlášení o majetku, a které proběhlo dne datum u název soudu se dotazoval žalovaného, zda fyzicky vedl pokladnu spol. právnická osoba, přičemž mu byla dána kladná odpověď. Dále se insolvenční správce žalovaného tázal, nechť sdělí, kdo má fyzicky u sebe pokladnu spol. právnická osoba a jaký je zůstatek na pokladně. Žalovaný sdělil insolvenčnímu správci, že pokladnu má u sebe, přičemž nezná její zůstatek, neboť nejsou zúčtovány veškeré položky. Insolvenční správce již před konáním předmětného jednání opakovaně vyzýval žalovaného k vydání zůstatku hotovosti na pokladně spol. právnická osoba, a to výzvami ze dne 30. 1. 2020 a dne 6. 4. 2020. Do dnešního dne ze strany žalovaného nebyly insolvenčnímu správci tyto finanční prostředky v hotovosti vydány. Uvedené prostředky v pokladně insolvenčního dlužníka byly zapsány do soupisu majetkové podstaty na stránce číslo v oddíle III.

2. U jednání dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět o částku 13 698 Kč, a proto soud postupem dle § 96 o.s.ř. v této části řízení zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudním jednáním se nedostavil.

4. Soud provedl důkaz listinami, a to protokolem o výslechu jednatele dlužníka o prohlášení majetku ze dne datum, opakovanou výzvou k součinnosti ze dne datum a datum, usnesením název soudu ze dne datum insolvenční spisová značka anonymizováno, výpisem z obchodního rejstříku vedeného KS v obec oddíl C, vložka číslo, obratovou předvahou společnosti právnická osoba ze dne datum, opakovanou výzvou vydání majetku ze dne datum a soupisem majetkové podstaty dlužníka právnická osoba z datum. Z těchto důkazů vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého společnost právnická osoba byla v obchodním rejstříku zapsána datum a současným jednatelem této společnosti a jediným společníkem je žalovaný. Usnesením název soudu ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba se sídlem adresa, insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně a na majetek dlužníka právnická osoba byl prohlášen konkurz. Z obratové předvahy právnická osoba za dobu od datum do datum bylo zjištěno, že v pokladně insolvenčního dlužníka ke dni 22. 1. 2020 bylo 151 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR. Dne datum se u název soudu konal výslech žalovaného, který do protokolu o výslechu jednatele dlužníka a prohlášení o majetku uvedl mj., že fyzicky vedl pokladnu dlužníka, tuto má ve své dispozici, ale nezná zůstatek pokladny, protože nejsou zaúčtovány všechny položky. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k součinnosti, a to dopisy ze dne 30. 1. 2020, ze dne 6. 4. 2020 i ze dne 23. 9. 2021 a v těchto výzvách jej vyzývala k předání pokladny dlužníka, přičemž 23. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k vydání hotovosti na pokladně konkrétně částky 13 849 Kč, 664,47 EUR a 2 235 875,56 PLN, které náleží do majetkové podstaty dlužníka. Do majetkové podstaty dlužníka byl stav pokladny s částkami 151 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR zapsán pod pořadovým číslem 8 v čl. III. mezi finanční prostředky.

5. Předmětem žaloby je vydání peněz patřících do majetkové podstaty dlužníka právnická osoba, na kterého byl prohlášen konkurz, přičemž tato žaloba směřuje proti žalovanému jako fyzické osobě, který je současně jednatelem a společníkem dlužníka. Nejde však o právní vztah mezi dlužníkem a insolvenčním správce, neboť žalovaný není dlužníkem (tím je právě právnická osoba) a není tedy ani účastníkem insolvenčního řízení. Proto zde není dána věcná příslušnost krajského soudu ve smyslu § 7a písm. e) insolvenčního zákona, ale okresního soudu ve smyslu § 9 odst. 1 o.s.ř..

6. Podle § 229 odst. 3 písm. c) insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

7. Podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

8. Podle § 206 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména a) peněžní prostředky.

9. Podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.

10. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování učinil soud právní závěr, že dnem datum, kdy byl na dlužníka právnická osoba prohlášen konkurz, přešlo dle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona na insolvenčního správce, tedy na žalobkyni, oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Dle tohoto ustanovení ve spojení s § 229 odst. 3 písm. c) téhož zákona, je tedy žalobkyně od prohlášení konkurzu ve vztahu k majetkové podstatě jedinou osobou s dispozičními oprávněními. Finanční prostředky, které ke dni 22. 1. 2020 dle obratové předvahy tvořily stav pokladny, tedy částka 151 Kč, 264 055,43 PLN a 664,47 EUR, tvoří dle ustanovení § 206 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona majetkovou podstatu a tyto peníze byly zapsány do soupisu majetkové podstaty, tedy od té doby s nimi kromě insolvenčního správce není nikdo oprávněn disponovat. Žalovaný ve své výpovědi dne 25. 8. 2020 uvedl, že pokladnu má ve své dispozici on a od té doby netvrdil a tedy ani neprokázal, že by tyto finanční prostředky předal do dispozice jiného. Přes opakované výzvy žalobkyně, která jako jediná od datum je oprávněná disponovat a nakládat s majetkovou podstatou, žalovaný nevydal tyto peněžní prostředky, které od téhož data spadají do majetkové podstaty, a proto soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal žalobkyni tyto peníze vydat.

11. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud ze skutečnosti, že žalobkyně podala návrh důvodně, vyjma částky 13 698 Kč, ale protože žaloba byla nedůvodná pouze v nepatrné části, přiznal soud žalobkyni dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta za 4 úkony právní služby představující přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání dne datum a datum. Předmětem řízení jsou peníze i v cizí měně a proto tarifní hodnota byla závislá na kurzu EUR a PLN, platných v době započetí úkonu právní služby, jíž se právní služba týká (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Protože ke dni datum, kdy advokát převzal zastoupení, byl kurz EUR 26, 125 Kč a kurz 1 PLN 5, 704 Kč představovala tarifní hodnota 1 553 223,60 Kč a tedy hodnota jednoho úkonu 14 540 Kč. Stejnou hodnotu měl úkon právní služby představující podání žaloby, kdy tarifní hodnota s ohledem na kurz 1 EUR činila 25, 955 Kč a kurz PLN 5, 770 Kč. Ke dni datum, kdy proběhlo první jednání, byl kurz EUR 24, 710 Kč a 1 PLN 5, 390 Kč, tedy tarifní hodnota činila 1 453 526,70 Kč a odměna za úkon této právní služby 14 140 Kč. Ke dni datum, kdy proběhlo poslední jednání, činil kurz 1 EUR 24, 660 Kč a 1 PLN 5, 221 Kč, tedy tarifní hodnota představovala částku 1 408 868,20 Kč a odměna za tento úkon právní služby 13 940 Kč. Celková výše odměny proto představuje částku 57 160 Kč. Po připočtení 4 režijních paušálů po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas v rozsahu 10 půlhodin po 100 Kč představující cestu z obec do obec a zpět ke dvěma jednáním a cestovních nákladů advokáta v celkové výši 4 699,38 Kč za dvě cesty z obec do obec a zpět celkem 670 km při použití vozidla s kombinovanou spotřebou 5,2 l benzinu Natural na 100 Km, při vyhláškové ceně 44 Kč a paušální sazbě 4,70 Kč/km. Po navýšení o DPH činí náklady řízení celkem 77 753,80 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a režijní paušál za úkon právní služby představující podání ze dne datum, neboť toto podání obsahovalo doplnění tvrzení, které zástupce žalobkyně nebyl schopen na výzvu učinit u jednání dne datum, ač tak učinit měl. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.