8 C 61/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 74 368,07 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 74 368,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 19 413,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení v plné výši, přičemž konkrétní částka bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 74 368,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že jako objednatel uzavřela s žalovaným coby zhotovitelem dne [datum] smlouvu o dílo, ve které se žalovaný zavázal provést dílo spočívající v realizaci zemních prací, terénních úprav a povrchu komunikací. Ke smlouvě byly následně sjednány dva dodatky, kterými byla změněna cena za dílo a prodloužen termín provedení díla. Sjednanou cenu díla ve výši 487 967,16 Kč žalobkyně žalovanému zaplatila. Žalobkyně následně žalovanému vytkla vady díla v zápise o předání a převzetí díla ze dne 31. 7. 2021, tyto požadovala odstranit a žalovaný v tomto protokole reklamaci vad akceptoval a zavázal se je odstranit nejpozději do 22. 8. 2021. Protože vady včas neodstranil, postupovala žalobkyně dle článku IX. odst. 7 smlouvy o dílo ve spojení s článkem XI. odst. 1, odst. 2 písm. g) a zajistila odstranění vad prostřednictvím třetí osoby. Dle článku XI. odst. 4 smlouvy je takto vynaložené náklady žalovaný nahradit, a proto žalobkyně vystavila fakturu č. 2021 na částku 26 133,87 Kč a č. 2021 na částku 53 310 Kč a č. 2021 na částku 8 736,20 Kč. Předmětné náklady na odstranění vad díla vyúčtované těmito fakturami žalovaný neuhradil ani částečně a po zápočtu vzájemných pohledávek dluží žalobkyni částku 74 368,07 Kč. Tuto žalovaný neuhradil ani po upomínce učiněné před podáním žaloby.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítal, že zápis o předání a převzetí díla (jehož součástí je i dohoda o odstranění vad) podepsal až po lhůtě určené k jejich odstranění a podpisem na této listině chtěl dosáhnout pouze toho, aby mu byla zaplacena cena díla. Namítal dále, že k poklesu terénu nedošlo v důsledku nedostatečného hutnění, ale v důsledku použití nevhodného materiálu na hutnění, na což upozorňoval žalobkyni prostřednictvím stavbyvedoucího. Naopak tvrdil, že hutnění výkopu prováděl řádně, jednal dle pokynu objednavatele díla.

3. Ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] včetně dodatků č. 1 a č. 2 zjistil soud, že tuto smlouvu uzavřel jako objednatel právní předchůdce žalobkyně [příjmení] & [právnická osoba], se sídlem v [obec] s žalovaným jako zhotovitelem, kdy předmětem díla bylo provedení zemních prací, terénních úprav a povrchů komunikací dle specifikace v položkovém rozpočtu a dle technických výkresů a projektové dokumentace, které se staly nedílnou součástí smlouvy o dílo. V článku VII odst. 3 bylo ujednáno, že zjistí-li zhotovitel při provádění díla překážky bránící řádné provádění díla, oznámí tuto skutečnost objednateli a navrhne další postup. V čl. VII. odst. 7 smlouvy bylo ujednáno, že do doby předání díla nese zhotovitel odpovědnost za vznik škody na zhotoveném díle, stejně tak i za vznik škody na majetku třetích osob, která vznikne při realizaci díla. Za takové škody se považují i škody vzniklé odcizením nebo poškozením či jiné škody způsobené nedbalostí zhotovitele při provádění díla. V čl. IX. odst. 6 a 7 smlouvy bylo ujednáno, že zhotovitel je povinen reklamované vady odstranit primárně v dohodnuté době zhotovitelem a objednatelem a není-li taková doba dohodnuta ve lhůtě sedmi dnů od odeslání reklamace ze strany objednavatele zhotoviteli elektronickou nebo doporučenou poštou. Pokud zhotovitel neodstraní reklamované vady ve shora uvedených lhůtách, je objednatel oprávněn postupovat dle čl. XI. této smlouvy. Dle čl. XI. odst. 1, odst. 2 písm. g) a odst. 4 je objednatel oprávněn na náklad zhotovitele provést opatření, pokud zhotovitel neplní své smluvní povinnosti a těmito opatřeními se rozumí mimo jiné i odstranění zjištěných vad díla. Bylo ujednáno, že objednatel odstraní za zhotovitele jeho vady díla v případě, že zhotovitel vady neodstraní ve lhůtě, ke které se zavázal buď ve smlouvě o dílo nebo v dohodě o odstranění vad. Náklady, které v souvislosti se shora specifikovaným opatřením objednatel vynaloží, se považuje za pohledávku objednatele za zhotovitelem, kterou je objednatel oprávněn jednostranně započíst vůči pohledávce zhotovitele, a to i oproti doposud nesplatným pohledávkám, které má zhotovitel za objednatelem.

4. Z listiny nazvané zápis o předání a převzetí díla s datem 31. 7. 2021 zjistil soud, že tento zápis týkající se díla dle smlouvy [číslo] obsahuje dohodu o odstranění vad a nedodělků v nichž je uvedeno, že pokles terénu a přiléhajících chodníků včetně obrubníků, okapových chodníků s nopovou fólií způsobený nedostatečným hutněním výkopku při zásypech u budovy velké B a C ze strany od hřiště je nutno opravit nejpozději do 22. 8. 2021. Zámkovou dlažbu v trase výkopu u jídelny napravo od hlavního vstupu je třeba opravit nejpozději do 22. 8. 2021, stejně jako okapové chodníky pokleslé z důvodu sedání podloží/podsypu v rámci celého objektu školy. Listina obsahuje razítko a podpis objednatele i žalovaného jako zhotovitele.

5. Z faktury [číslo] včetně faktur [číslo] [číslo] č. [rok], [číslo] [číslo] [číslo] listiny nazvané provedení terénních a zahradnických úprav ze dne 23. 8. 2021 zjistil soud, že výše uvedenou fakturou [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 26 133,87 Kč za dopravu mini bagru, pronájem válce, pronájem přívěsu a mini rypadla, terénní a zahradnické práce a materiál dle příloh, které tvoří výše uvedené faktury a listina ze dne 23. 8. 2021.

6. Z faktury č. 2021 zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalovanému pomocné stavební práce v celkové výši 53 310 Kč za pomocné stavební práce dle přílohy, kterou je faktura vystavena [jméno] [příjmení] na tutéž částku za pomocné stavební práce na Základní škole [obec] představující okapový chodník, chodníkové obruby, zámkovou dlažbu, dořezy a doložení dlažby.

7. Z faktury č. 2021 zjistil soud, že touto fakturou právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 8 736,20 Kč za pronájem mini rypadla a vibrační desky a podložky dle přílohy, které tvoří faktury [právnická osoba], a.s. na částku 3 194,40 Kč a 5 541,80 Kč.

8. Z výzvy k zaplacení ze dne 26. 11. 2021 zjistil soud, že právní zástupce žalobkyně tímto dopisem vyzval žalovaného k zaplacení částky 74 368,07 Kč představující náklady na odstranění vad díla, k jejichž odstranění se zavázal v zápisu o předání a převzetí díla nejpozději do 22. 8. 2021, avšak tyto neodstranil a je proto povinen uhradit vynaložené náklady na ocenění těchto vad dle smlouvy.

9. Z dopisu ze dne 18. 10. 2021 a sdělení k výzvě ze dne 18. 10. 2001 bylo zjištěno, že jednatel právní předchůdce žalobkyně [příjmení] & [právnická osoba] v reakci na dopis z 18. 10. 2021 mimo jiné uvedl, že 31. 7. 2021 byl na předmětné stavbě sepsán protokol o předání a převzetí díla, které nebylo do dnešního dne řádně předáno, neboť předmětný zápis sloužil k sepsání vad a nedodělků, které brání užívání a převzetí díla a tyto vady měly být odstraněny do 22. 8. 2021.

10. Z dopisu z 1. 11. 2021, 29. 11. 2021 a 10. 12. 2021 bylo zjištěno, že jde o komunikaci mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, která se zabývá předáním a převzetí díla, reklamovaných vad a nákladů na ocenění vad díla, které nebyly oceněny žalovaným.

11. Z emailu ze dne 23. 8. 2021 zjistil soud, že [jméno] [příjmení] zaslal tohoto dne žalovanému v příloze tohoto emailu předávací protokol a dodatek k podpisu, který požadoval podepsat a poslat zpět s tím, že až bude mít cestu kolem, vyzvedne si podepsané originály.

12. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je zaměstnancem [právnická osoba] & [právnická osoba] od června 2020 v pozici přípravář stavební výroby. U zakázky rekonstrukce Základní školy [obec] plnil funkci stavbyvedoucího a k dílu se dostal v době, kdy byly zjištěny vady prací, které prováděl žalovaný. V části jeho díla došlo k poklesu terénu, rovněž i dlažby, a protože stavebník tyto vady vytkl byl zaměstnavatel svědka vyzván k nápravě těchto vad. Odstranění vad prováděl i žalovaný, ale pouze jako strojník, kdy opětovně prováděl výkop a zásyp včetně hutnění, protože vady bylo nutno odstranit do konce prázdnin, bylo nutno použít i dalších dodavatelů, a to pro rozebírání a pokládku zpevněných ploch. Svědek uvedl, že důvodem poklesu terénu a dlažby bylo nedostatečné hutnění výkopku, který je po výkop použit při zásypu. Dle svědka mělo být hutněno ve vrstvách asi po 30 cm, došlo však fakticky k hutnění pouze v jedné vrstvě, což způsobilo pokles. Této části výpovědi svědka o nedostatečném hutnění soud neuvěřil, neboť dle předchozí výpovědi se svědek k dílu dostal až v době, kdy byly zjištěny vady, tedy až po provedení zásypu. Zásyp byl provedený vykopanou zeminou, což odpovídalo projektu, v rámci opravy byl však k zásypu namísto části vykopané zeminy použito i kamenivo, aby se předešlo sedání povrchu. Toto technické řešení vzešlo dle svědka od Ing. [anonymizováno].

13. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] zjistil soud, že na základě příkazní smlouvy vykonával pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] technický dozor na rekonstrukci školy v této obci a docházel zde asi 2x týdně v rámci kontrolních dnů či při kontrole některých stavebních činností. Ví, že žalovaný prováděl zemní práce za pomoci strojů, tedy i zásyp a obsyp, terénní úpravy, ukládání obrubníků, dlažby a podobně. Při převzetí stavby, kterou se účastnila komise a kde byl i svědek, byl zjištěn pokles terénu v důsledku, kterého došlo i k poklesu okapového chodníku, obrubníků, které se posléze musely rozebrat, opravit a nově položit včetně terénních úprav. Pokles terénu obecně způsobuje sedání zeminy a při přebírání díla nebyl přítomen žádný znalec, který by skutečnou příčinu poklesu zjišťoval. Obecně platí, že pokles způsobuje použití nevhodné zeminy při zásypu a nesprávné hutnění. Svědek ví, že pro zásypy bylo stanoveno použití původní vykopané zeminy bez uvedení míry zhutnění, což však nebylo nutné, protože na místě výkopu neměly stát žádné stavby. Hutnění se provádí po vrstvách v úsecích 30 cm. Protože svědek na místě stavby viděl stroje, tedy vibrační pěch a vibrační desku, se kterými pracovali pracovníci ví, že hutnění prováděno bylo, neví však, v jakém rozsahu. Dle názoru svědka došlo k poklesu v důsledku kombinace použití nevhodné zeminy a nedostatečného hutnění. Svědek nevěděl, zda v rámci opravy byl proveden podsyp i jiným materiálem než vykopanou zeminou. On sám takové řešení nenavrhoval, neboť to nepatřilo do náplně jeho činnosti.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je zaměstnancem žalobkyně a byl zaměstnancem i jejího právního předchůdce a po dobu pěti let vykonává práci stavbyvedoucího. Jako stavbyvedoucí vystupoval i při rekonstrukci školy ve [obec], kde žalovaný prováděl výkopy včetně bouracích prací, následně zásyp a terénní úpravy. Používal k tomu i další pracovníky, kteří se strojvedoucímu nezdáli kvalifikovaní pro tuto práci. Svědek vypověděl, že žalovaný prováděl hutnění zásypu poprvé asi po zasypání zeminou ve výšce jednoho metru, což odhadl z časového odstupu od nasypání zeminy a práci na hutnění. Svědek uvedl, že žalovanému toto vytknul, avšak tuto skutečnost nezapsal do stavebního deníku, který vede jako stavbyvedoucí, neboť se tam takové věci nezapisují. Soud výpovědi svědka o výše popsaném nedostatečném hutnění neuvěřil, neboť by takovouto skutečnost nepochybně zapsal do stavebního deníku. Svědek si nebyl vědom toho, zda mu žalovaný sděloval, že pro zásyp je použitá nevhodná zemina, on sám si myslí, že zemina zásypu vhodná byla.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví, specializace statika a poruchy staveb, sanace a zakládání staveb ze dne 19. 4. 2023 a výpovědí tohoto znalce zjistil soud, že znalec prováděl ohledání na místě stavby 20. 4. 2023 a z důvodu časového odstupu nemohl zkontrolovat práce žalovaného, které jsou v současné době konstrukcemi zakrytými a není k nim přístup. Vycházel tedy ze stavebního deníku označený jako č. 3 opatřený razítkem [anonymizováno] [právnická osoba] s názvem stavby, z nichž však nenašel, kdo zásyp hutnil, jakou techniku použil, kdo práci řídil a kontroloval či přebíral. Rovněž zde nenašel upozornění, že žalovaný nehutní zemní materiál na projektem předepsanou hodnotu a s odstupem nemůže posoudit, zda vykopaná zemina použitá i pro zemní zásyp byla k zásypu vhodná. Obecně jílovitá zemina bývá pro zásypy označovaná jako nevhodná, protože mění svůj objem v závislosti se stupněm nasycení vodou. Znalec však poukázal na zápis ve stavebním deníku ze dne 15. 7. 2021, který zachycuje mimořádnou událost dne 14. 7. 2021 v podvečer, konkrétně přívalový déšť, při níž došlo k zatečení v prostoru jídelny a vstupní haly do prostoru šatny. Znalec k tomu konstatoval, že povrchová voda z průtrže pronikla do školní budovy a také silně zavodnila čerstvě zhutněné zásypy, které ke školní budově přiléhají. Dešťová voda stékala z vyšších poloh pozemku nad školou a zaplnila příkop a následně se přelila přes neodvodněný příkop, který vodu nezastavil ani nesvedl od objektu. V důsledku toho došlo k sufozi, což je mechanicky odnos drobných půdních či horninových částic vodou v podzemí, což má za následek sedání zemského povrchu a po na stále situaci vedení stavby hlavního dodavatele rozhodlo chybějící odplavený objem hliněných částic nahradit hrubým kamenivem o zrnitosti do 63 mm, přičemž po doplnění objemu se situace stabilizovala a stabilní zůstává dosud. Znalec proto učinil závěr, že příčinou poklesu terénu byly následky sufoze, která nastala po přívalovém dešti dne 14. 7. 2021 ve večerních hodinách, když proti škodlivým účinkům přívalového deště stavba a zemní práce nebyly chráněny. Ve své výpovědi znalec doplnil, že zasypaný povrch měl být dle projektu pokryt ornicí a oset trávou, což se do zmiňovaného přívalového deště nestalo. K poklesu terénu by tedy došlo i v situaci řádného hutnění, kdy znalec nemá pochyb o tom, že řádně hutněno bylo. Zásyp bylo možno ochránit funkčním žlabem, který by odvedl vodu z přívalového deště do kanalizace. Na místě samém, takovýto žlab znalec zjistil, avšak rovněž zjistil, že je zcela nefunkční, neboť není zaústěný do kanalizace a odtoku vody brání zeď na konci tohoto žlabu. Z tohoto důvodu došlo i k zatečení do místnosti školy. Dle znalce by měl každý zkušený stavbyvedoucí tuto skutečnost zjistit a provést zaústění.

16. Z dalších provedených důkazů soud žádné další skutečnosti významné pro rozhodování soudu nezjistil.

17. Po zhodnocení výše uvedených provedených důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

18. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně [příjmení] & [právnická osoba] jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení zemních prací, terénních úprav a povrchů komunikací, které bylo specifikováno v položkovém rozpočtu. V rámci zhotovení díla žalovaný prováděl mimo jiné i zásyp jam šachetních nebo kolem objektů sypaninou se zhutněním. Po provedení díla došlo dne 14. 7.2021 k průtrži mračen s přívalovým deštěm v důsledku, kterého došlo k vyplavení jemných jílovitých zrníček do spodních partií zásypového tělesa, které tak ubylo na objemu a následkem tohoto jevu (sufoze) došlo k poklesu terénu v místě zhotoveného díla. Tento pokles terénu měl za následek i pokles přiléhajících chodníků včetně obrubníků, okapových chodníků s nopovou fólií, což právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil jako vadu díla, kterou žalovanému vytknul v listině nazvané zápis o předání a převzetí díla s datem 31. 7. 2021. Součástí této listiny byla kolonka s názvem dohoda o odstranění vad a nedodělků, v níž je konstatováno, že předmětná vada byla způsobena nedostatečným hutněním výkopků při zásypech a má být opravena nejpozději do 22. 8. 2021. Předmětná listina obsahuje razítko a podpis žalovaného, který však byl na tuto listinu připojen prokazatelně až po 22. 8. 2021 jak vyplývá z emailu, který žalovanému zaslal [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně, který na předmětné stavbě v té době pracoval jako stavbyvedoucí. Přílohou k tomuto emailu byl předmětný zápis o předání a převzetí díla s datem 31. 7. 2021, který dle pokynu Ing. [anonymizováno] měl žalovaný podepsat a poslat zpět. Je tedy zřejmé, že podpis žalovaného na předmětné listině nemohl být připojen dříve než 23. 8. 2021 kdy byla tato listina žalovanému doručena. Právní předchůdce žalobkyně poté započal s opravou pokleslého terénu, tedy pokleslých okapových chodníků, přiléhajících chodníků včetně obrubníků a povrchových úprav, na které se podílel i žalovaný, a to s pomocí dalších dodavatelů a na tyto práce vynaložil nejméně 88 183,07 Kč. Z faktur, které prokazují tyto náklady je patrno, že tyto práce byly dokončeny do 30.8.2021. Po opakovaných výkopech, které byly předmětem smlouvy o dílo, již k zásypu výkopu nebyla použita pouze vykopaná zemina, ale k zásypu bylo použito i kamenivo, aby zabránilo následkům sufoze. Právní předchůdkyně žalobkyně posléze opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě nákladů spojených s odstraněním vad díla, avšak bezúspěšně.

19. Podle § 2594 odst. 1 občanského zákoníku, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na vhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal nebo příkazu, který mu objednatel dál. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

20. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

21. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

22. Podle odst. 2 citovaného ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit a předat zhotoviteli.

23. Podle § 2106 odst. 1 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo za a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo d) odstoupit od smlouvy.

24. Podle § 2624 občanského zákoníku zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

25. Žalobkyně se domáhala náhrady nákladů na odstranění vad, na základě dohody o odstranění vad uzavřené mezi účastníky s původním tvrzením, že vady díla vytknul v zápise o předání a převzetí díla s datem 31. 7. 2021, žalovaný tímto protokolem reklamaci vad akceptoval a zavázal se jej odstranit nejpozději do 22. 8. 2021. V textu dohody je uvedena lhůta k odstranění těchto vad do 22. 8. 2021. Z výše uvedené emailové korespondence je však patrno, že žalovaný předmětnou listinu podepsal nejdříve v den, kdy mu byla doručeno tj. 23. 8. 2021, tedy až po uplynutí lhůty k odstranění předmětných vad. Tedy i v případě, že by soud podpis žalovaného na předmětné listině vyhodnotil jako akceptaci dohody na odstranění vad, je předmětná dohoda absolutně neplatná dle ustanovení § 580 odst. 2 pro nemožnost plnění žalovaným. Z toho důvodu mezi účastníky nedošlo k platné dohodě o odstranění tvrzených vad do 22. 8. 2021 a je třeba vycházet z toho, že mezi účastníky nebyla dohodnuta doba pro odstranění reklamované vady. Pro případ zhotovení díla žalovaným s vadami, je proto nutno postupovat dle ustanovení článku IX. odst. 5 smlouvy o dílo, dle kterého objednatel písemně oznámí zhotoviteli zjištěné vady a po odeslání písemného oznámení se má za to, že požaduje bezplatné odstranění vady. Objednatel v daném případě oznámil zjištěné vady žalovanému elektronickou poštou 23. 8. 2021, jehož přílohou byl zápis o předání a převzetí díla, kde jsou předmětné vady vymezeny a dle odst. 6 předmětného článku smlouvy o dílo vznikla žalovanému jako zhotoviteli povinnost vady odstranit do sedmi dnů od odeslání předmětné reklamace bez ohledu na to, zda vady uzná či nikoliv. Až v případě, že by žalovaný neodstranil vady v této sedmidenní lhůtě, tj. do 30. 8. 2021, mohl objednatel postupovat v souladu s odst. 7 tohoto článku, dle čl. 9 smlouvy o dílo a odstranit zjištěné vady díla na náklad žalovaného jako zhotovitele. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že právní předchůdce žalobkyně tak nepostupoval, přistoupil k odstranění vad prostřednictvím třetích osob již před uplynutím této lhůty a všechny náklady spojené s odstraněním vad vznikly do 30. 8. 2021. Na straně zhotovitele tedy nebyly naplněny podmínky pro odstranění vad na náklad zhotovitele dle čl. IX. odst. 1 a 2 smlouvy o dílo a náklady vynaložené v souvislosti s tímto opatřením nemohou být považovány za pohledávku objednatele za zhotovitelem. Je tedy možno uzavřít, že i v případě, že by dílo zhotovené žalovaným obsahovalo popsané vady, právnímu předchůdci žalobkyně nevzniknul nárok na náhradu toho, co vynaložil k odstranění vad, a to z toho důvodu, že žalovanému neumožnil ve sjednané lhůtě vady bezplatně odstranit.

26. Výše uvedené závěry vychází z předpokladu, že předmětné dílo zhotovované žalovaným skutečně trpělo vadami ve smyslu § 2615 občanského zákoníku. V daném případě bylo mezi účastníky nesporné, že v důsledku poklesu terénu v místě výkopů prováděných žalovaným došlo k poklesu chodníků včetně obrubníků a okapových chodníků s nopovou fólií, v důsledku čehož dílo nemělo vlastnosti, které dle smlouvy o dílo mít mělo. V řízení však bylo prokázáno, že k poklesu zmiňovaného terénu došlo nezávisle na vytýkané kvalitě hutnění výkopku, tedy nezávisle na tom, zda hutnění zásypového materiálu bylo prováděno dostatečně či nikoliv. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] vyplývá, že důvodem poklesu terénu byla tzv. sufoze, k níž došlo v důsledku přívalového deště po dokončení díla před jeho předáním. Z toho je nutno dovodit, že předmětné dílo netrpělo vadami ve smyslu ustanovení § 2615 občanského zákoníku, ale bylo poškozeno právě vlivem živelné události, tedy v důsledku okolností, které nijak nesouvisí s prováděním díla a nastaly by i nezávisle na něm. Za takovouto škodu pak žalovaný ve smyslu ustanovení § 2624 občanského zákoníku odpovědnost nenese, neboť smlouva o dílo nestanovila jiný než tento zákonný režim. Dle čl. VII. odst. 7 bylo pouze ujednáno, že žalovaný odpovídá pouze za škody vzniklé odcizením, poškozením či jiné škody, které byly způsobené nedbalostí zhotovitele při provádění díla. Touto otázkou odpovědnosti za škodu se soud zabýval pouze nad rámec podané žaloby, neboť žalobkyně se takovéto náhrady škody nedomáhala.

27. Je proto možno uzavřít, že žalobkyni nevzniklo právo na plnění v důsledku vadného provedení díla ze strany žalovaného z toho důvodu, že dílo vadně provedeno nebylo, a i v případě opačného závěru by žalobkyni právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s odstraněním vad díla nevznikly, neboť nebylo naplněno ustanovení článku XI. ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky tak, jak je výše uvedeno. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému přiznal právo na nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují náklady původního obecného zmocněnce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], vzniklé v souvislosti s cestou tohoto zástupce ke třem jednáním soudu z místa bydliště tohoto zástupce, tedy z [obec] do [obec] a zpět, kdy délka jedné cesty tam a zpět představuje 102 km. Při použití osobního vozidla s kombinovanou spotřebou 6,6 litru benzínu Natural 95 na 100 km i při vyhláškové ceně 44,50 Kč za 1 litr této pohonné hmoty v roce 2022 (první dvě jednání) a paušální sazbě 4,70 Kč za 1 km, představuje náklady za jednu cestu k jednání a zpět ve výši 779 Kč. Při dvou cestách v roce 2022 to činí 1 558 Kč Náklady na cestu k jednání dne [datum] stejným vozidlem při vyhláškové ceně benzínu Natural 41,20 Kč za 1 litr a paušální sazbě 5,20 Kč za 1 km činí náklady na cestovné 807,75 Kč Náklady tohoto obecného zmocněnce tedy představují částku 2 365,75 Kč. Dalšími náklady jsou náklady advokáta zastupujícího žalovaného od [datum], které představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 4 100 Kč, tři režní paušály po 300 Kč, cestovní náklady za cestu z [obec] do [obec] a zpět 70 km osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 5,2 litru motorové nafty na 100 km, což při vyhláškové ceně této pohonné hmoty 34,40 Kč a paušální částce 5,20 Kč a 1 km činí celkem 489 Kč. Po připočtení náhrady za promeškaný čas v rozsahu čtyř započatých půlhodin po 100 Kč a po navýšení o DPH představují náklady advokáta celkem 17 048 Kč. Žalovanému tedy byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 19 413,75 Kč. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů za znalecký posudek vyhotovený Ing. [jméno] [jméno], na základě jeho zadání, neboť tento znalecký posudek řešil právní otázky týkající se odpovědnosti žalovaného za pokles zeminy a soud z tohoto znaleckého posudku při svých závěrech nevycházel.

29. Při rozhodování o nákladech státu postupoval soud dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve sporu neúspěšná zavázal zaplatit tyto náklady v plné výši. Konkrétní částka nákladu státu bude uvedena v samostatném usnesení poté, co bude pravomocně rozhodnuto o přiznání všech nákladů ustanoveného znalce.