9 C 108/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 8 161,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 261,79 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 74,02 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 488,39 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 699,38 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč spolu s úrokem v prodlení ve výši 8,25 % z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 200 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 161,79 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od data [datum], ale ke dni [datum] byla dodávka plynu ze strany žalobkyně ukončena, pro opakované porušení platebních povinností žalovaným, a přípisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy. Plyn odebraný v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne [datum], splatnou [datum], na částku 1 304,02 Kč, ve faktuře rovněž vyúčtovala částku 300 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh a částku 100 Kč jako smluvní pokutu, kterou však žalobkyně neuplatňuje. Do faktury byly započteny i zaplacené zálohy ve výši 1 230 Kč a k úhradě tudíž zbývá celkem 374,02 Kč. Plyn odebraný v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne [datum], splatnou [datum], na částku 488,39 Kč, ve faktuře rovněž vyúčtovala částku 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh. Jelikož došlo k předčasnému ukončení dodávky plynu ze strany žalobkyně pro porušování platebních povinností žalovaným, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 10 měsíců od [datum] do [datum] činí celkem 2 000 Kč, která byla žalovanému vyúčtována ve výši jedné poloviny vyúčtováním smluvní pokuty, které bylo splatné dne [datum].

2. Dále žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data [datum], ale ke dni [datum] byla dodávka elektřiny ze strany žalobkyně ukončena pro opakované porušení platebních povinností žalovaným, a přípisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy. Elektřinu dodanou v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne [datum], splatnou [datum] na částku 2 649 Kč, ve faktuře rovněž vyúčtovala částku 300 Kč představující nárok na vrácení Bonusu (bonus za uzavření smlouvy), částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh a částku 100 Kč, kterou však žalobkyně neuplatňuje. Do faktury byly započteny i zaplacené zálohy ve výši 2 250 Kč a k úhradě tudíž zbývá celkem 799,38 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou platby dle smlouvy vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu 100 Kč ve vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum]. Jelikož došlo k předčasnému ukončení dodávky elektřiny ze strany žalobkyně pro porušování platebních povinností žalovaným, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 21 měsíců od [datum] do [datum] činí celkem 4 200 Kč, která byla žalovanému vyúčtována fakturou splatnou dne [datum]. Žalovaný žádnou z částek neuhradil, a to ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala naposledy dopisem odeslaným dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne [datum].

4. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli dne [datum], že žalobkyně bude dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa žalovaného a žalovaný bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného a případně doby, od které si přeje elektřinu a plyn do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v části dohody nazvané„ ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (dále bylo uvedeno, že tato smluvní pokuta zahrnuje případně náhradu škody, vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství) a byla sjednána pro tato porušení smluvní povinnosti žalovanou: 1) učiní-li žalovaná bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od žalobkyně, a/nebo 2) žalobkyně v souladu s energetickým zákonem od smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalované, a/nebo 3) žalovaná způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, s tím, že v případě elektřiny / plynu při odběru v nejnižším pásmu je smluvní pokuta snížena na polovinu. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném„ Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně.

5. Opravným vyúčtováním ze dne [datum], splatným dne [datum], žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 899,38 Kč. Z důvodu neuhraných záloh žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že mu přerušuje dodávky elektřiny s tím, že pokud nejpozději do [datum] dluh neuhradí, dojde k ukončení dodávky elektřiny a žalobkyně odstoupí od smlouvy. Dne [datum] došlo k předčasnému ukončení smlouvy se žalovaným z důvodu neplacení a žalobkyně mu v souvislosti s tím vystavila vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] na částku 4 200 Kč (400 Kč za 21 měsíců), které bylo splatné dne [datum]. Jelikož žalovaný vystavená vyúčtování nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Vyúčtováním ze dne [datum], splatným dne [datum], žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 474,02, přičemž v této částce byla zahrnuta i smluvní pokuta 400 Kč za pozdní platbu. Dodávky plynu za období od [datum] do [datum] byly vyúčtovány fakturou ze dne [datum] na částku 688,39 Kč, se splatností [datum]. V tomto vyúčtování byla opět zahrnuta pokuta za pozdní platbu 200 Kč. Z důvodu neuhraných záloh žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že mu přerušuje dodávky plynu s tím, že pokud nejpozději do [datum] dluh neuhradí, dojde k ukončení dodávky plynu a žalobkyně odstoupí od smlouvy. Dne [datum] došlo k předčasnému ukončení smlouvy se žalovaným z důvodu jejího neplacení a žalobkyně mu v souvislosti s tím vystavila vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] na částku 2 000 Kč (200 Kč za 10 měsíců), které bylo splatné dne [datum]. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny dvě kupní smlouva, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal komodity odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny zaplatil, a proto bylo žalobě v této části (74,02 Kč z faktury na plyn ze dne [datum], 488,39 Kč z faktury na plyn ze dne [datum] a 699,38 Kč z faktury na elektřinu ze dne [datum], která zahrnovala i vrácení bonusu) vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Lhůtu k plnění souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

7. V obou kupních smlouvách si strany v rámci článku nazvaného„ Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jednak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouvy byly navíc uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouvy zároveň neobsahují ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupních smluv. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně část smlouvy věnovanou smluvním pokutám zařadila do článku„ Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článku ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením„ smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvě jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smlouvy je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

8. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě v obou smlouvách je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že se v textu předložených kupních smluv bude spotřebitel orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak, než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a žalobu v těchto částech zamítl (výrok II.) Částka 6 900 Kč se stává z částky 2 000 Kč (předčasné ukončení smlouvy o dodávkách plynu), částky 4 200 Kč (předčasné ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny) a dále částek 300 Kč, 200 Kč a 100 Kč představující smluvní pokuty zahrnuté v uplatněných vyúčtováních.

9. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, je naprosto zřejmé, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.