9 C 115/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem jméno FO sídlem adresa o zaplacení částek 75 280 Kč, 1 196 Kč, 37 640 Kč, 598 Kč, 37 216 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 280 Kč, částku 1 196 Kč, částku 37 640 Kč, částku 598 Kč, částku 37 216 Kč a částku 2 109 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve adresa doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 3 878 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, po jejím rozšíření a částečném zpětvzetí, domáhala zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Nárok na zaplacení částky 75 280 Kč, částky 37 640 Kč a částek 1 196 Kč a 598 Kč odůvodnila tím, že žalovaná bez důvodu užívala byt na ulici adresa, který měla žalobkyně v nájmu, a který žalovaná užívala na základě podnájemní smlouvy, která skončila ke dni datum, avšak žalovaná jej vyklidila až v červnu rok. Z tohoto důvodu žalobkyni dluží za bezdůvodné užívání bytu jednak bezdůvodné obohacení ve výši běžného nájemné vč. služeb ve výši 18 820 Kč za každý jednotlivý měsíc a 299 Kč za každý jednotlivý měsíc za bezdůvodné obohacení za užívání internetu v předmětném bytě, a to vždy za měsíce leden rok až červen rok. V souvislosti s opuštěním bytu žalobkyně zjistila, že v bytě byl poškozený domofon, který si vyžádal z důvodu neopravitelnosti výměnu za nový v hodnotě 2 109 Kč. V neposlední řadě byla v bytě zjištěna škoda způsobená nevhodným užíváním bytu a částka 37 216 Kč tudíž představuje částku, kterou žalobkyně vynaložila, aby byt uvedla do původního stavu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě shora specifikovaných částek, avšak žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo opatrovníkovi žalované řádně doručeno dne datum. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Listiny předložené žalobkyní nebyly stran jejich pravosti a správnosti rozporovány, tudíž je soud považoval za věrohodné a při zjišťování skutkového stavu z nich vycházel a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně měla od společnosti právnická osoba přenechán k užívání byt č. 2 v 1. nadzemním podlaží budovy č. p. adresa (dále jen „Byt“), a to na základě písemné dohody ze dne datum, a to na dobu od datum do datum (smlouva o nájmu), která však byla písemnými dodatky prodloužena až do datum (dodatky č. hodnota až 5 ke smlouvě o nájmu ze dne datum). Za užívání bytu se žalobkyně zavázala shora uvedené společnosti hradit částku 11 100 Kč měsíčně (po slevě ujednané v odstavci 3.3. dohody částku 9 915 Kč) a dále zálohy na služby 4 165 kč měsíčně, jejichž přesný výpočet je však uveden v evidenčním listu (smlouva o nájmu). Z evidenčního listu platného od datum pak vyplývá, že celková částka, kterou měla žalobkyně hradit uvedené společnosti, vč. záloh na služby činila 18 820 Kč měsíčně (evidenční list). V souvislosti s užíváním bytu žalobkyně dle písemné dohody se společností právnická osoba zařídila, že tato společnost bude v bytě poskytovat připojení k internetu oproti závazku žalobkyně za to hradit částku 299 Kč měsíčně (dodatek ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací – 8. odběrné místo). Žalovaná pracovala pro žalobkyni na základě písemné dohody nazvané Pracovní smlouva ze dne datum, a to na pozici všeobecná sestra s tím, že zde měla pracovat na dobu určitou do datum (pracovní smlouva). Z tohoto důvodu se žalobkyně se žalovanou písemně dohody, že žalobkyně přenechává žalované jako podnájemnici k užívání Byt na dobu určitou od datum do datum, a za to bude žalovaná hradit nájemné a zálohy na služby (podnájemní smlouva). Žalovaná však byt ke dni datum nevyklidila, a to ani na podkladě upomínky ze dne datum, kterou ji žalobkyně zaslala (výzva k vyklizení bytu). Žalovaná tak byt užívala až do června rok. Jelikož žalovaná byt užívala sama a bez právního důvodu, vyzvala ji žalobkyně fakturami č. hodnota a č. hodnota k uhrazení „nájemného“ a poplatku za internet ve výši 75 208 Kč a 1 196 Kč (užívání v měsících leden rok až duben rok) a 37 640 Kč a 598 Kč (užívání za měsíce květen a červen rok), jak vyplývá z faktur č. hodnota a č. hodnota. Poté, co se žalobkyně do bytu dostala, zjistila, že v bytě je potřeba udělat opravy, na které vynaložila částku 37 216 Kč, kterou žalované vyúčtovala na základě faktury č. hodnota (faktura č. hodnota). V souvislosti s opravami v Bytě musela žalobkyně vyměnit poškozený domofon za částku 2 109 Kč a žalovanou k úhradě této částky vyzvala fakturou č. hodnota. Žalovaná žádnou z částek neuhradila a k těmto nárokům se ani nijak nevyjádřila.

4. Podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

5. Podle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

9. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel 10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná užívala v době od ledna rok do června rok Byt aniž by zde existoval právní důvod takového užívání, neboť smlouva o podnájmu bytu dle § 2275 o. z., který ji žalobkyně, jako nájemkyně, přenechala k užívání v době od datum, skončila ke dni datum a žalovaná Byt fakticky opustila až v červnu rok. Podle § 2991 odst. 2 o. z. tak žalovaná užívala protiprávně (bez právního důvodu) cizí věc a získala tím obohacení spočívající v tom, že její majetek se nezmenšil (neplatila za toto užívání žalobkyni žádnou částku), čímž došlo na straně žalobkyně k „ochuzení“, které naopak spočívá v tom, že nemohla užívat svůj majetek a zároveň musela plnit své povinnosti na podkladě nájemní smlouvy k Bytu, aniž by za to obdržela přiměřenou náhradu. Protože předmět bezdůvodného obohacení (prospěch, kterého se žalované dostalo v souvislosti s bezplatným užíváním Bytu dostalo) nelze vydat, je žalovaná povinna v souladu s § 2999 o. z. zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Soud při stanovení obvyklé ceny vzniklého bezdůvodného obohacení vycházel z částky, kterou musela žalobkyně vynakládat na základě nájemní smlouvy k Bytu, kterou uzavřela se společností právnická osoba (dnes právnická osoba) a která v době užívání Bytu žalovanou trvala, a to z částky 18 820 Kč za užívání bytu za jeden měsíc a částky 299 Kč za jeden měsíc užívání internetového připojení. Takto stanovená náhrada za užívání Bytu a internetového připojení není v žádném případě nepřiměřená, naopak je to částka, za kterou žalobkyně Byt poskytuje. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení částek 75 280 Kč (bezdůvodné obohacení za užívání bytu za měsíce leden rok až duben rok), 1 196 Kč (bezdůvodné obohacení za užívání internetového připojení za měsíce leden rok až duben rok), 37 640 Kč (bezdůvodné obohacení za užívání bytu za měsíce květen rok a červen rok) a 598 Kč (bezdůvodné obohacení za užívání internetového připojení za měsíce květen rok a červen rok).

11. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 109 Kč a 37 216 Kč má pak oporu v ustanovení § 2010 o. z. ve spojení s § 2293 odst. 1, když žalovaná porušila svou povinnost a byt nepředala ve stavu, v jakém jej převzala, namísto toho jej žalobkyně musela opravit, za což vynaložila částku 37 216 Kč a navíc musela vyměnit zničený domofon v hodnotě 2 109 Kč, čímž byla žalobkyni způsobena škoda právě v této výši, navíc jednaní žalované je v přímé příčinné souvislosti se vznikem uvedené škody. Proto soud žalobě vyhověl i v této části.

12. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a dále také podle § 146 odst. 2. o. s. ř., když řízení bylo sice v části pro zpětvzetí žaloby zastaveno, nicméně toto zpětvzetí zapříčinila žalovaná. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobce, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalované, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. V průběhu řízení vzal zástupce žalobkyně žalobu zpět, a to co do nároku na vyklizení předmětného bytu. O tomto dispozičním úkonu žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka. S ohledem na to, že žalovaná byt vyklidila až v době po podání žaloby, i přesto, že ji žalobkyně před podáním žaloby vyzvala, zavinila svých chováním to, že žalobkyně musela žalobu podat a následně ji v tomto rozsahu vzít zpět. S ohledem na uvedené, soud toto zpětvzetí považoval za procesní neúspěch žalované.

13. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 28 222 Kč a jsou představovány zaprvé zaplaceným soudním poplatkem 4 824 Kč, (vč. nevrácené části zaplaceného soudního poplatku za vyklizení Bytu), soudním poplatkem dle výroku III. rozsudku, který je žalobkyně povinna doplatit ve výši 3 878 Kč a zadruhé náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši 19 520 Kč za čtyři úkony právní služby učiněné zástupcem žalobkyně [předžalobní výzva, sepis žaloby, rozšíření a zpětvzetí žaloby z datum, rozšíření žaloby z datum] po 4 580 Kč, dále částkou 1 200 Kč jako čtyři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon.

14. Žalobkyně v průběhu řízení rozšířila svoji žalobu o částku 2 109 Kč, částku 37 216 Kč a částky 37 640 Kč a 598 Kč, celkem 77 563 Kč, tudíž předmětem řízení o zaplacení částky se stala částka celkem 154 039 Kč. Žalovaná však v souvislosti s podáním žaloby zaplatila pouze poplatek 3 824 Kč, ačkoliv soudní poplatek činí dle Položky 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 7 702 Kč. Vzhledem k uvedenému vznikla žalobkyni dle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doplatit soudní poplatek ve výši 3 878 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.