9 C 123/2022
č. j. 9 C 123/2022-17
V PLATNOSTIOkresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl ve prospěch žalobkyně o závazku žalovaného k zaplacení částky 1 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od doby vzniku nároku. Soud uznal, že mezi žalovaným a dopravcem vznikla smlouva o přepravě, za jejíž splnění byl povinen zaplatit jízdné a přirážku, což nebylo provedeno. Pohledávka byla zákonitě převedena na žalobkyni, která tak získala právní účast na řízení. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 054 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 054 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 054 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 054 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku má žalovaný dlužit za nezaplacené jízdné a přirážku, protože dne datum cestoval vlakem společnosti právnická osoba (dále jen„ ČD“) číslo směr obec, neprokázal se platným jízdním dokladem, a jelikož jízdné ve výši 54 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč nezaplatil, ačkoliv splatnost nastala v den provedení přepravní kontroly, dostal se následujícím dnem do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum předchůdkyně žalobkyně příjmení prodala pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, který byl zároveň předžalobní upomínkou, ale žalovaný nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum náhradním způsobem. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
3. Ze žalobkyní předložených listin soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaný dne datum využil k přepravě vlak číslo směr obec, který provozovala předchůdkyně žalobkyně, přičemž se na výzvu pověřené osoby předchůdkyně žalobkyně nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo dne datum v údaj o čase hodin s žalovaným sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO variabilní symbol číslo, ve kterém byl žalovaný obeznámen s tím, že mu vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 000 Kč a byl upozorněn, že je povinen zaplatit přirážku a jízdné (v nesnížené výši činí 54 Kč) zaplatit. Žalovaný ani přesto nic nezaplatil, a to ani na základě výzvy před podáním žaloby, kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě dne datum. Na základě dohody uzavřené dne datum mezi ČD a žalobkyní prodala ČD pohledávku za žalovaným žalobkyni.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Mezi předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného předchůdkyní žalobkyně, uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla přeprava žalovaného dopravním prostředkem žalobkyně. Obecná úprava dle § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) je doplněna zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, a rovněž vyhláškou č. 175/2000 Sb. Na základě smlouvy vznikla žalovanému dle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. povinnost zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného předchůdkyní žalobkyně za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a při kontrole provedené pověřenou osobou předchůdkyně žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, jak mu ukládá § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. Vzhledem k tomu žalobkyně a předtím její právní předchůdkyně v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvními přepravními podmínkami po žalovaném oprávněně požadovala jednak nezaplacené jízdné ve výši 54 Kč za jízdu a jednak přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek předchůdkyně žalobkyně, jako dopravce, činila 1 000 Kč. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkem částku 1 054 Kč. Soud žalobě vyhověl i pokud se týká zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dnem následujícím po provedení přepravní kontroly dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky a žalobkyni tak tímto dnem vznikl nárok požadovat úrok z prodlení na podkladě § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím.
5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
6. Lhůtu k plnění soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.