9 C 126/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 19 928,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 541,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 991,67 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 541,67 Kč od , datum, do zaplacení, částku 2 480,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 480,56 Kč od , datum, do zaplacení, částku 1 238,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 238,22 Kč od , datum, do zaplacení, částku 268,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 268,22 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od , datum, do zaplacení, částku 12 000 Kč, částku 100 Kč a částku 100 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 19 928,67 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované do jejího odběrného místa elektřinu a žalovaná se ve smlouvě zavázala elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 3 991,67 Kč, na kterou žalovaná dne , datum, uhradila 450 Kč. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou splatnou , datum, , která však byla opravena fakturou ze dne , datum, na částku 2 480,56 Kč, která se skládá z částky 2 480,56 Kč představující cenu odebrané elektřiny a částky 200 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh. Jelikož žalovaná nehradila uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalované oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 12 000 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, .

2. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované do jejího odběrného místa plyn a žalovaná se ve smlouvě zavázala plyn odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Plyn dodaný v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 1 238,22 Kč, která představuje cenu odebraného plynu po odečtení záloh. Plyn za období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, na částku 268,22 Kč, která byla splatná dne , datum, . Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, žalobkyně ještě vyúčtovala žalované pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS č. , var. symbol, , vyúčtováním ze dne , datum, byla vyúčtována další smluvní pokuta 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury VS č. , var. symbol, .

3. Žádnou z požadovaných částek žalovaná neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalobkyni a žalovanou, aby se vyjádřily, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je obě poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne , datum, .

5. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná se písemně dohodly dne , datum, , že žalobkyně bude dodávat žalované plyn a elektřinu do odběrného místa žalované a žalovaná bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalované a případně doby, od které si přeje plyn a elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody o dodávce elektřiny i dohody o dodávce plnu, a to v části dohod nazvané „ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců, u plynu pak na dobu 36 měsíců.

6. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 3 991,67 Kč. Žalovaná uhradila dne , datum, částku 450 Kč. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 3 985,21 Kč, která zahrnovala i smluvní pokutu 200 Kč. K posledně uvedenému vyúčtování žalobkyně vydala opravné vyúčtování č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , kde opravila částku za žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 2 480,56 Kč, původní vyúčtování však zůstalo také v platnosti. Žalovaná vystavené vyúčtování nezaplatila. V důsledku opakovaných prodlení žalované s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalované oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalované vyúčtování smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč (800 Kč krát 15 měsíců), a to dne , datum, .

7. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 1 238,22 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 268,22 Kč, kterou žalovaná rovněž neuhradila. Jelikož žalovaná vystavené vyúčtování ze dne , datum, nezaplatila, vyúčtovala jí žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Obdobným vyúčtováním ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury ze dne , datum, .

8. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny kupní smlouvy, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn, oproti závazku žalovaného elektřinu a plyn odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny a plynu dle shora citovaných vyúčtování zaplatila, (s výjimkou částky 450 Kč) a proto bylo žalobě vyhověno, co do kupní ceny za odebranou komoditu, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

10. V kupní smlouvě na elektřinu i v kupní smlouvě na plyn si strany v rámci článku nazvaného „Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovanou ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouvy byly navíc uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaná) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouvy zároveň neobsahují ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupních smluv. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaná je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám zařadila do článků „Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článcích ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením „smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalované) usnadnila orientaci ve smlouvách jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smluv je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny a koupi plynu je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložených kupních smluv se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak, než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty dvakrát 100 Kč dle vyúčtování ze dne , datum, a ze dne , datum, , jakož i smluvní pokutě 200 Kč z vyúčtování ze dne , datum, , jakož i smluvním pokutám 12 000 Kč vyúčtované dne , datum, a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

12. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci, aniž by soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, bylo naprosto zřejmé, že úspěšnějším účastníkem byla žalovaná, která by tak měla nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.