9 C 137/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí právnická osoba zastoupenou advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení

I. Žalovaný je povinen vyklidit pokoj č. , hodnota, Domova se zvláštním režimem , právnická osoba, , který je umístěn na adrese , adresa, ev. č. , hodnota, , , adresa, , a to do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Stát nemá proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení žalovaného z domova pro seniory , právnická osoba, (dále také „Domov“) s odůvodněním, že žalovaný byl jejím klientem na základě Smlouvy o poskytování sociálních služeb č. , číslo, ve znění dodatků, nicméně dne , datum, dala žalovanému výpověď z důvodu uvedeného v článku XII. odst. 2 písm. c), citované smlouvy za jeho nevhodné chování, jak je popsáno ve výpovědi a záznamech péče, které byly připojeny k žalobě, jakož i v záznamu u pana , jméno FO, . Jednalo se konkrétně o vstup na cizí pokoj a prohledávání stolku, narušení intimní sféry pana , jméno FO, , na které přišla sociální pracovnice tak, že pan , jméno FO, byl sklíčený, přiznal jí, že žalovaný se vůči němu chová, tak, že se mu to nelíbí, po převozu k lékařskému vyšetření sice nebyly zjištěny znaky sexuálního napadení, nicméně na dotaz sociální pracovnice jí toto pan , jméno FO, v pláči odkýval, žalovaný také neustále opouští svůj pokoj a chodí po chodbách. Za narušení intimní sféry žalobkyně považuje i to, že žalovaný vstupoval na pokoje jiných klientů, že se zavíral na WC, kde masturboval a dožadoval se léků na zvýšení erekce. Nevhodné chování žalovaného bylo projednáno s opatrovníkem, jak je uvedeno v záznamech péče. Žalobkyně dále doplnila, že nevhodné chování žalovaného dosud pokračuje.

2. Žalovaný, prostřednictvím svého opatrovníka, se žalobou nesouhlasil a uvedl, že nebylo prokázáno, že by se choval způsobem popsaným ve výpovědi, tj. žádné konkrétní opakovaní narušování intimní sféry jiných klientů ani jiné závažné pochybení, které by odůvodňovalo výpověď, navíc vystěhování by mělo závažný dopad na jeho zdravotní stav. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně provozuje domov se zvláštním režimem, který je určen pro klienty s duševními poruchami a jinými onemocněními vyžadujícími specifický přístup a péči. Žalovaný dále odkázal na článek XII. odst. 2 písm. d) smlouvy s tím, že žalovaný jednak nebyl písmeně upozorněn a jednak se tento výpovědní důvod neuplatní v případě, že k porušení došlo v duševní poruše.

3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl dokazování listinami a výslechy svědků, jak bylo navrženo účastníky a zjistil z nich následující skutečnosti.

4. Z rozsudků zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti a jeho opatrovníkem je obec , adresa, , která jej zastupuje v rozsahu jeho omezení ve svéprávnosti (rozsudek na č. l. 146, omezení svéprávnosti pak bylo prodlouženo na dalších 5 let rozsudkem na č. l. 301). Žalovaný není způsobilý mimo jiné uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb. Dále soud z rozsudku (č. l. 273) zjistil, že soud za žalovaného schválil smlouvu o poskytování sociální služby č. 147/2022, která za něj byla uzavřena opatrovníkem dne , datum, .

5. Z listiny nazvané Smlouva o poskytování sociální služby č. , číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, zastoupený opatrovníkem, se písemně dohodli, že žalobkyně se zavazuje ode dne , datum, poskytovat žalovanému v Domově na adrese , adresa, ev. č. , hodnota, sociální a další služby ve sjednaném rozsahu oproti závazku žalovaného za tyto služby hradit sjednanou úplatu. Jednou ze služeb bylo i poskytnutí ubytování po celý rok v pokoji č. , hodnota, . Výpovědní důvody byly sjednány v článku XII., a to tak, že žalovaný mohl smlouvu vypovědět bez udání důvodu, žalobkyně naopak jen z uvedených důvodů, kterým byl i důvod pod písm. c) „klient svým chováním opakovaně ohrožuje ostatní uživatele Domova a poskytovatel není běžnými a přípustnými prostředky schopný tomuto stavu zabránit“. Výpovědní doba byla dohodnuta pro citovaný výpovědní důvod na 2 měsíce, která počíná běžet od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé straně. V neposlední řadě bylo dohodnuto, že výpověď musí být písemná. Dále soud zjistil, že tato Smlouva byla upravena písemnými dodatky číslovanými 1 až 3, které však měnily jen výši úhrady za poskytnuté služby. Skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, jak bylo popsáno, nebylo mezi stranami sporné.

6. Z listiny nazvané Výpověď smlouvy o poskytování sociálních služeb č. , číslo, bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, napsal písemně žalovanému, že jednostranně ukončuje Smlouvu o poskytování sociální služby č. , číslo, , a že výpovědní lhůta končí dne , datum, . V listině žalobkyně uvedl, že „V průběhu poskytování služeb došlo k závažným situacím, které zcela hrubě porušují pravidla, za kterých jsou služby klientovi poskytovány. Narušení pravidel občanského soužití, spočívající v absolutním nerespektování soukromí osob spolužijících v Domově, kdy klient opakovaně bez souhlasu vstupuje na pokoje jiných klientů, kde prohledává jejich osobní věci, vstupuje bez dovolení do intimní sféry jiných klientů, obtěžuje spolubydlící osoby apod., zásadním způsobem ovlivňuje život velkého počtu jiných klientů, a tedy naprosto nepřijatelným způsobem narušuje chod samotného Domova.“ Pro podrobný popis jednotlivých situací žalobkyně odkázal na výpis z osobní karty žalovaného, jež byl přílohou tohoto dopisu. Připojenou doručenkou z datové schránky bylo prokázáno, že dopis byl doručen opatrovníkovi žalovaného dne , datum, , což opatrovník ani nezpochybňoval.

7. Ze záznamů péče žalovaného, které, jak potvrdily svědkyně, byly výpisem ze systému, kde pracovníci Domova zapisovali, soud zjistil toto. Dne , datum, personál žalobkyně řešil nevhodné chování žalovaného vůči panu , jméno FO, , všichni zaměstnanci byli obeznámeni s tím, aby udržovali zvýšený dohled nad žalovaným, který neustále hledal pana , jméno FO, . Žalovaný se pana , jméno FO, dožadoval zpět, zprvu se chtěl přestěhovat do jiného zařízení, ale když zjistil, že pan , jméno FO, je stále v Domově, změnil názor. Dne , datum, žalovaný v noci chodil po chodbách a něco hledal, žalovaný vcházel do cizího pokoje, kde spala klientka upoutaná na lůžko, která uvedla, že jí žalovaný prohledával stolek. Po upozornění žalovaný vyběhl z pokoje a křičel na pracovnici vulgární slova, opakovaně bylo žalovanému sděleno, že na cizí pokoje nemá chodit, on tvrdil, že to má dovoleno. Téhož dne byl na nevhodné chování vůči panu , jméno FO, , chození po pokojích, vstupování na toalety, upozorněn opatrovník žalovaného. Dne , datum, byl žalovanému po souhlasu lékaře nařízen zákaz opouštění areálu, což jak potvrdily svědkyně bylo jedním z opatření, které bylo využito, aby bylo žalovanému zabráněno v jeho chování. Dne , datum, byl žalovaný přistižen, jak jde do dveří, kde byl ubytován pan , jméno FO, Dne , datum, byl žalovaný na kontrole u lékaře, byla mu změněna medikace na mimo jiné lék Androcur, na zmírnění sexuálního pudu. Ze záznamu z , datum, je dále zřejmé, že žalovaný byl zvýšeně monitorován a byl sledován jeho pohyb. Dne , datum, žalovaný v noci neustále opouštěl pokoj. Zprávy v systému žalobkyně dle názoru soudu zcela korespondují s výpověďmi vyslechnutých svědkyň, zachycují zejména události po zjištění situace ohledně pana , jméno FO, a potvrzují, že pracovníci Domova zvýšeně dohlíželi nad žalovaným, že mu byla upravena medikace, nicméně žalovaný nadále chodil po Domově, vstupoval na cizí pokoje, byl vulgární na zaměstnance.

8. Pokud se týká popisovaného nevhodného chování vůči spolubydlícímu , jméno FO, , tak to je pak zachyceno ve výpisu záznamu péče jmenovaného (č. l. 23), kde je uvedeno u data , datum, (pozn. soudu: později je uvedeno, že již dne , datum, byl pan , jméno FO, přestěhovaný do jiného pokoje a dne , datum, byl na lékařském vyšetření, kde nebyly shledány známky sexuálního zneužívání , tudíž se s největší pravděpodobností jedná pouze o záznam z uvedeného data, nicméně faktická situace nastala dříve, tj. dne , datum, .), že pan , jméno FO, sdělil pracovnici, že má obavy ze žalovaného, byl sklíčený a přiznal, že žalovaný mu činí věci, které mu nejsou příjemné. Z tohoto důvodu byl pan , jméno FO, přestěhován na jiný pokoj.

9. Z vyrozumění o odložení věci ze dne , datum, (č. l. 22) bylo zjištěno, že Magistrát města , adresa, odložil oznámení o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měl dopustit žalovaný, neboť došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení ani předání věci.

10. Z lékařské zprávy (č. l. 80 spis sp. zn. , spisová značka, ) soud zjistil, že dne , datum, byla lékařem u žalovaného konstatována homosexuální gerontofilie se sexuálním obtěžováním při defektu osobnosti a dále paranoidní schizofrenie a postpychotický defekt osobnosti. Dle lékaře bylo možné obtěžující chování potlačit androgenní léčbou, nicméně lék Androcur se přestal dovážet do ČR a jelikož nemá jiné prostředky, jak chování žalovaného zabránit, nezve ho už na kontrolu. Dále soud zjistil, že lékaři žalovaný popřel jakékoliv sexuálně nevhodné chování, zástupkyně opatrovníka však lékaře informovala o pokračujícím sexuálně obtěžujícím chování žalovaného, a to nejen na pokoji Domova, ale i na chodbách. V dokumentaci žalovaného bylo popsáno, že v noci masturbuje nad spícími klienty, žalovaný měl za to, že ho k sexuologovi poslali, aby mu dal léky na podporu erekce, přiznal orientaci na muže.

11. Z výpovědi svědkyně , právnická osoba, bylo zjištěno, že pracuje u žalobkyně od srpna minulého roku, stará se i o žalovaného. Spolubydlícímu žalovaného (z provedeného dokazování je zřejmé, že se jedná o pana , jméno FO, ) se zhoršil zdravotní stav a stal se zakřiknutým, byla s ním těžká komunikace, byl smutný. Postupně si jeho stav daly dohromady s různými věcmi, např. pokoj býval zamknutý, po odemčení tam našla pana , jméno FO, s napůl staženou inkontinenční pomůckou, žalovaný byl v tu dobu v koupelně nebo po nich žalovaný chtěl projímadla a pan , jméno FO, měl často průjmy. Z tohoto důvodu je začali více hlídat. , jméno FO, nakonec potvrdil paní , jméno FO, , že ho žalovaný obtěžuje a byl pak přestěhován na jiný pokoj. Žalovaný pana , jméno FO, hledal, chodil do různých pokojů, pohyboval se po budově, hledal ho. Pohyb žalovaného viděli na kamerách, rozhlížel se na chodbě, zda tam někdo je a když zjistil, že tam nikdo není, tak procházel do jiných pokojů, nevěděla, co tam konkrétně dělal. Je možné, že žalovaný byl i na pokoji pana , jméno FO, , který byl také imobilní a začal vykazovat zvláštní chování. Žalovaný pak dostal nového spolubydlícího, pana , jméno FO, , který byl ráznější a měl stomii, nicméně i on se začal žalovaného bát a měl podezření, že mu něco hází do pití. Po konzultaci s psychiatrem se zavolala policie, která věc začala řešit a v této souvislosti poslali pana , jméno FO, a , jméno FO, na vyšetření, kde se neprokázalo sexuální násilí, pan , jméno FO, mezitím zemřel. V Domově žalobkyně se klienti mohou pohybovat, jak chtějí, nebylo proto moc co dalšího vůči žalovanému užít, nechali si alespoň od doktora potvrdit, že nemůže opouštět areál domova. Situace s jeho chováním se však naopak zhoršila, byl urputný, naléhal, ať mu dají léky a kdy bude moci zase opustit areál.

12. Z výslechu , jméno FO, , sociální pracovnice v Domově žalobkyně, bylo prokázáno následující. Žalovaný byl na pokoji s panem , jméno FO, , který ztrácel soběstačnost, žalovaný se k němu nevhodně choval, pana , jméno FO, nacházeli v nevhodných polohách s žalovaným, žalovaný byl vždy překvapen, když k němu na pokoj někdo přišel, navíc žalovaný pokoj neustále zamykal. , jméno FO, vykazoval známky negativní nálady, ustrašení, byl nešťastný a měl ze žalovaného strach, přestal jíst, přestal pít, měl neustále průjmy nevysvětlitelného charakteru. Toto si dali do souvislosti s tím, že žalovaný po nich neustále požadoval projímadla a dostával projímavé minerálky. Z tohoto důvodu věnovali zvýšenou pozornost žalovanému a zvýšili monitoring. V Domově byly naistalovány kamery, nicméně i přesto s ohledem na to, že nejsou uzavřené oddělení a klienti se mohou různě pohybovat, nebylo v jejich silách žalovaného ohlídat. Z kamer zjistili, že žalovaný v noci navštěvuje pokoje jiných klientů, kteří jsou imobilní, mají těžkou demenci a případně by nebyli schopni vyjádřit nesouhlas s jednáním žalovaného. Pracovníci přímé péče na noční směně několikrát přistihli žalovaného, jak vychází z cizích pokojů, pak zpětně vyhodnocovali kamerové záznamy, kde žalovaný prokazatelně na cizí pokoje vstupoval. Žalovaný byl přistižen na pokoji jiného klienta, pana , jméno FO, , který byl v tu chvíli z toho velmi rozrušený a měl strach, že tam žalovaný vstoupil. Během následujících dní se stav pana , jméno FO, nezlepšil, vykazoval známky bezbrannosti, nemluvil, reagoval ustrašeně, nacházeli rozbalené inkontinenční pomůcky, stolici na povlečení atd. Toto vše bylo umocněno tím, že žalovaný se domáhal nákupu másla, tvrdých klobás, byť tvrdil, že je vegetarián, máslo spotřeboval hned druhý den a dožaloval se jej znovu. Kolegyně , jméno FO, , využila situaci, kdy žalovaný nebyl na pokoji, a zeptala se pana , jméno FO, , zda se mu nedělo nějaké příkoří, zda mu něco nebylo nepříjemné, na což se pan , jméno FO, rozplakal, což s ohledem na jeho povahu, kdy nikdy neplakal, vše zvládal, tak brali jako doznání, že se mu dělo příkoří. Ošetřující lékař vypsal žádanku a pan , jméno FO, byl převezen na ošetření, kde se známky zneužití neprokázaly, následně pan , jméno FO, zemřel. Ještě předtím pana , jméno FO, přestěhovali na jiný pokoj, ale žalovaný ho hledal, dožadoval se informací o něm, neustále se ptal, kdy mu ho vrátí na pokoj. Žalovanému situaci vysvětlovali, snažili se ho uklidnit, nicméně žalovaný vykazoval známky agresivity a neustále se dožadoval pana , jméno FO, . Kamerový systém byl následně instalován i do kanceláří, když s ohledem na agresivitu měli strach, že by jim žalovaný mohl ublížit. Žalovanému na pokoj umístili klienta se stomií s povahou, že by se podle nich ubránil žalovanému, ale i on začal být ospalý, začal si je k sobě volat, že má obavu o zdraví, že nejí a nepije, protože má podezření, že mu žalovaný něco sype do pití, v této souvislosti pracovnice přímé péče našla ve sklenici zbytky asi rozdrcených prášků. Celou tuto situaci opakovaně řešili s paní , jméno FO, , a snažili se najít nějaký kompromis, konzultovali to i s vedením a žalovaného více monitorovali, ale situace se nezlepšila a agresivita žalovaného narůstala. Když se situace vyhrotila, zavolali policii, které se žalovaný doznal, že masturbuje nad imobilními klienty. Aktuálně je žalovaný v takovém stavu, že chodí do kanceláře a do sesterny, polemizuje nad smrtí, což si dávají do souvislosti s tím, že má spolubydlícího se silnou povahou, který se mu ubrání, je křesťansky založený, navíc je žalovaný zvýšeně monitorován, proto nemá možnost nikoho obtěžovat. Domov je sice zařízení se zvláštním režimem, ale chování žalovaného aktuálně zvládnou nemůžou, resp. musí dbát na bezpečnost ostatních klientů, kteří se ubránit nemohou. Domov nemá uzavřené oddělení a nemohou eliminovat pohyb žalovaného po celém zařízení. Monitoring žalovaného probíhá na úkor ostatních klientů.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno shodné, co popsaly shora uvedené svědkyně. Svědkyně pracuje u žalobkyně od května 2023. Žalovaného viděli na kamerách, jak chodí do cizích pokojů, většinou chodil k mužům, ale neví, co tam konkrétně dělal. Žalovanému vysvětlovali, že toto dělat nesmí. Za tu dobu už žalovaný ví, kdy vykonávají určité činnosti, kdy roznáší jídlo, kdy chodí po chodbě a je proto těžké ho při něčem přistihnout. Na kamerách také viděli, že žalovaný chodil do pokoje k panu , jméno FO, , který pak byl vystrašený a vykřikoval. Svědkyně potvrdila, že mluvila s panem , jméno FO, , u kterého si delší dobu všímala, že nebyl ve své kůži, že ho něco trápí, a protože s nimi nechtěl komunikovat v přítomnosti žalovaného, tak si vyhlédla den, kdy byl žalovaný na nákupech v , adresa, , a za panem , jméno FO, zašla. Toto vše bylo v době, kdy si všimli, že žalovaný zamyká pokoj, že pan , jméno FO, mívá stáhnutou plenku, a má průjmy. S panem , jméno FO, se nejprve bavila, jaký má den, a pak se jej opatrně zeptala, jestli mu žalovaný nedělá něco, co je mu nepříjemné. , jméno FO, jen kýval a rozbrečel se, přičemž o tomto svědkyně vyrozuměla kolegy a vedení. Když se pana , jméno FO, na něco takového ptali v přítomnosti žalovaného tak žalovaný znervózněl, vykřikoval, že je vše v pořádku. U pana , jméno FO, se lékařsky neprokázalo sexuální násilí. , jméno FO, byl přestěhován na jiný pokoj, ale žalovaný pak byl nervózní a hledal pána po celém domově. Poté, co byl žalovanému přidělen spolubydlící pan , jméno FO, , tak tento odmítl přijímat tekutiny z toho důvodu, že měl má podezření, že mu žalovaný dává do čaje prášky. Žalovanému se snažili domluvit, kontrolovali ho, zda nechodí na jiné pokoje a celkově na něho měli zvýšený dohled. Klienti se po domově mohou volně pohybovat. Žalovaného není možné stoprocentně uhlídat. Žalovaný bývá občas nervózní, shání modré tabletky, zavírá se v koupelně, kde tráví celé dny, často po nich chce máslo, jedenkrát ho s ním přistihla v koupelně svlečeného. Když mají noční směnu, tak přijde na patro s nějakou záminkou, aby zjistil, kdo je v práci.

14. Z výpovědí shora uvedených svědkyň, jejichž výpovědi soud považoval za věrohodné, když svědkyně vypovídaly shodně, navíc popsaly obdobně i to, co bylo zavedeno v systému Domova a navíc chování žalovaného bylo následně promítnuto do lékařské zprávy provedené k důkazu. Z výpovědí svědkyň tak soud vzal za prokázané samotné projevy chování žalovaného, a to jak vůči panu , jméno FO, , které trvalo nějakou dobu předtím, než svědkyně pana , jméno FO, konfrontovala, tak ostatním spolubydlícím a dalším klientům Domova, kterým žalovaný vstupoval na pokoje (byť nebylo zřejmé, co konkrétně tam dělal), jakož i další doprovodné projevy, jako bylo dožadování se tabletek, projímadel, másla a klobás, stejně tak jednání vůči zaměstnancům. Z výpovědí svědkyň tak bylo prokázáno, že v době před výpovědí se žalovaný dopouštěl nevhodného chování zejména vůči svému spolubydlícímu panu , jméno FO, , který bez jakékoliv jiné souvislosti začal vykazovat známky negativní nálady, ustrašení, jeho stav se nelepšil, vykazoval známky bezbrannosti a v přítomnosti žalovaného nechtěl mluvit. Tyto projevy pak neustaly ani po přestěhování pana , jméno FO, na jiný pokoj.

15. O tom, že chování vůči panu , jméno FO, nebylo ojedinělé, pak má soud za potvrzené tím, že po výpovědi se takové jednání žalovaného opakovalo nadále i vůči dalšímu spolubydlícímu. Stejně tak soud z výpovědí svědkyň zjistil, jaké konkrétní opatření žalobkyně v Domově přijala, aby jednání žalovaného zabránila, či jej alespoň zmírnila, a že všechna taková opatření se projevila jako nedostatečná.

16. Soud k důkazu neprovedl záznam Policie ČR, když z něj nevyplývala žádná relevantní informace pro tuto věc, dále soud neprovedl dokazování spisem Magistrátu města , adresa, , když soud vyšel z toho, že věc vedená proti žalovanému byla odložena, samotný tento fakt pro závěr soudu postačoval, navíc bylo prokázáno jednání žalovaného jako takové a pro soud pak nebylo podstatné, zda takové jednání naplňuje znaky přestupku.

17. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný je z důvodu svého onemocnění omezen ve svéprávnosti a v rozsahu svého omezení zastoupen opatrovníkem obcí , adresa, . Opatrovník žalovaného se za něj dne , datum, písemně dohodl se žalobkyní, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat sociální služby, které zahrnovaly i ubytování v pokoji č. , hodnota, , v Domově, a to oproti závazku žalovaného hradit za to úplatu.

18. Žalovaný využívá služby Domova žalobkyně, nicméně se dopouští jednání, které narušuje chod Domova. Žalovaný byl ubytován na pokoji společně s panem , jméno FO, , který postupně ztrácel soběstačnost, v průběhu této doby se u pana , jméno FO, začaly projevovat známky ustrašenosti, smutku a celkového zhoršení zdravotního stavu, přestal jíst a pít, trpěl častými průjmy. Průjmy si pracovníci postupně dali do souvislosti s tím, že žalovaný požadoval projímadla a dostával projímavé minerálky. Současně pracovníci zaznamenali, že žalovaný opakovaně zamykal společný pokoj a poté pana , jméno FO, nacházeli v nevhodných polohách, někdy s napůl staženou inkontinenční pomůckou, měl stolici na povlečení. Při rozhovoru mimo přítomnost žalovaného, kdy se pracovnice Domova dotázala pana , jméno FO, , zda se k němu žalovaný chová tak, že je mu to nepříjemné, se pan , jméno FO, rozplakal, což nebylo běžné, a naznačil tak, že se mu děje příkoří. Lékařské vyšetření sexuální násilí neprokázalo, nicméně pan , jméno FO, byl v rámci opatření přestěhován na jiný pokoj. Po jeho přestěhování žalovaný opakovaně hledal pana , jméno FO, po budově, dožadoval se toho, aby mu byl na pokoj vrácen, byl agresivní na pracovníky, dožadoval se přemístění do jiného zařízení (to jen do doby, než zjistil, že pan , jméno FO, je stále v Domově).

19. Žalovaný kromě toho opakovaně vstupoval do cizích pokojů a pohyboval se po budově, byť mu bylo opakovaně řečeno, že to dělat nemá, což bylo potvrzeno kamerovými záznamy. Žalovaný v nočních hodinách navštěvoval pokoje dalších klientů, zejména imobilních mužů, kteří nebyli schopni vyjádřit nesouhlas. Byl přistižen na pokoji pana , jméno FO, , který byl následně rozrušený a vystrašený. Po přidělení nového spolubydlícího, pana , jméno FO, (byl povahou rázný a měl stomii), tento začal odmítat tekutiny z obavy, že mu žalovaný sype prášky do pití; ve sklenici byly nalezeny zbytky rozdrcených tablet. , jméno FO, i pan , jméno FO, byli na lékařském vyšetření, sexuální násilí se neprokázalo. Žalovaný se rovněž dožadoval léků, sháněl „modré tabletky“, často se uzavíral v koupelně, kde trávil dlouhou dobu, a opakovaně požadoval klobásy, byť tvrdil, že je vegetarián, rovněž se dožadoval každý den másla (jedenkrát s ním byl přistižen v koupelně). Žalovaný se uspokojoval u sebe v koupelně, kde trávil i celý den. Celá situace byla opakovaně řešena s opatrovníkem, snažili se najít nějaký kompromis, ale situace se nezlepšila. Situace se postupně vyhrotila natolik, že byla přivolána policie; žalovaný se tehdy doznal, že masturbuje nad imobilními klienty. Pracovníci Domova na takové jednání žalovaného reagovali zvýšeným dohledem nad žalovaným, instalací kamerového systému a monitoringem jeho pohybu. Přestože se snažili žalovanému domluvit a omezit jeho přístup do cizích pokojů, vzhledem k otevřenému režimu zařízení nebylo možné jeho pohyb zcela eliminovat, pouze po domluvě s lékařem bylo zamezeno jeho pohybu mimo areál. Domov je sice zařízením se zvláštním režimem, nicméně chování žalovaného není možné zvládat, protože musí dbát o bezpečnost o jiné klienty, kteří se ubránit nemohou, a monitoring žalovaného je tak prováděn na úkor péče o ostatní klienty. Žalovaný rovněž za dobu pobytu ví, kdy pracovníci provádí jednotlivé úkony (např. roznos jídla), čehož využívá k pohybu po budově, když se střídají směny, chodí žalovaný se záminkou do kanceláře, aby zjistil, kdo směnu má.

20. Z popsaných důvodů se žalobkyně rozhodla věc řešit a dala žalovanému výpověď. V dohodě o poskytování sociální služby si žalobkyně a žalovaný dohodli také výpovědní důvody tak, že žalobkyně byla oprávněna dohodu vypovědět i z důvodu, že klient svým chováním opakovaně ohrožuje ostatní uživatele Domova a poskytovatel není běžnými a přípustnými prostředky schopný tomuto stavu zabránit. Taková výpověď musela být písemná a musela být doručená druhé straně s tím, že výpovědní doba pak činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem následujícího měsíce. Žalobkyně s ohledem na shora popsané chování žalovaného využila svého práva a zaslala žalovanému (doručila jeho opatrovníkovi dne , datum, ) písemnou výpověď s odůvodněním, že: „V průběhu poskytování služeb došlo k závažným situacím, které zcela hrubě porušují pravidla, za kterých jsou služby klientovi poskytovány. Narušení pravidel občanského soužití, spočívající v absolutním nerespektování soukromí osob spolužijících v Domově, kdy klient opakovaně bez souhlasu vstupuje na pokoje jiných klientů, kde prohledává jejich osobní věci, vstupuje bez dovolení do intimní sféry jiných klientů, obtěžuje spolubydlící osoby apod., zásadním způsobem ovlivňuje život velkého počtu jiných klientů, a tedy naprosto nepřijatelným způsobem narušuje chod samotného Domova.“ Pro podrobný popis jednotlivých situací žalobkyně odkázala na výpis z osobní karty žalovaného, jež byl přílohou tohoto dopisu. S ohledem na uvedené tak výpovědní doba 2 měsíce počala běžet dnem , datum, . Žalovaný nadále využívá služeb Domova žalobkyně a pokoj nevyklidil.

21. Soud k tomuto závěru dodává, že dospěl k tomu, jak se žalovaný choval vůči panu , jméno FO, , a to aniž by jakkoliv hodnotil, zda byl takovým jednáním spáchán jakýkoliv trestný čin či přestupek, toto nebylo předmětem tohoto řízení. Pro závěr, zda výpověď byla oprávněná, však bylo nutné zjišťovat, jak vypadalo chování žalovaného a zda opakovaně ohrožoval ostatní klienty.

22. Podle § 2 odst. 2 věty třetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, (dále jen „ZoSS“) sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Přednost mají takové formy poskytování sociálních služeb, které podporují setrvání osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí.

23. Podle § 50 odst. 1 ZoSS se v domovech se zvláštním režimem poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.

24. Podle § 91 odst. 1, odst. 2 písm. g) ZoSS o poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb; tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58, 64, 67 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 54, 56, 60, 60a, 65, 70 a 70a musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne. Smlouva obsahuje tyto náležitosti: výpovědní důvody a výpovědní lhůty.

25. Podle § 91 odst. 5 ZoSS se pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy použijí ustanovení občanského zákoníku.

26. Podle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

27. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní, která poskytuje pobytovou sociální službu Domov se zvláštním režimem v souladu s § 50 ZoSS, a žalovaným, jako jejím klientem, který je omezen ve svéprávnosti a který byl při uzavírání smlouvy zastoupen opatrovníkem, byla platně uzavřena smlouva o poskytování pobytové sociální služby v souladu s § 91 ZoSS, přičemž žalobkyně se mimo další služby zavázala poskytnout ubytování, oproti povinnosti žalovaného platit za to úplatu. Tato smlouva splňovala náležitosti dané zákonem a byla za žalovaného schválena opatrovnickým soudem.

28. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně písemně vypověděla smlouvu s odkazem na závadné chování žalovaného (viz závěr o skutkovém stavu věci), kterou doručila opatrovníkovi žalovaného dne , datum, . Výpověď jako taková splňovala formální náležitosti stanovené zákonem a smlouvou, proto ji soud přezkoumal z hlediska její důvodnosti.

29. Soud nejprve přezkoumal, zda se uvedený výpovědní důvod (popsané chování žalovaného) skutečně stal a zda byl natolik závažný, aby opodstatnil ukončení sociální služby. V řízení však bylo prokázáno, jak bylo uvedeno v závěru o skutkovém stavu věci, že žalovaný se v době před výpovědí choval tak, jak žalobkyně popsala v písemné výpovědi (a v záznamech péče, které byly její součástí), tedy, že se nevhodně choval ke spolubydlícím, chodil po chodbách, vstupoval na cizí pokoje, dožadoval se léků, másla, se kterým se zavíral v koupelnách, byl agresivní i na personál apod. Po zhodnocení skutkového stavu ve vztahu k chování žalovaného soud dospěl k závěru, že takové opakované jednání je natolik závažné, ohrožuje zdraví i bezpečnost ostatních klientů, je zde podezření, že žalovaný spolubydlícímu něco sypal do pití, že jim podával projímadla a nevhodně s nimi nakládal (byť se neprokázalo, že by docházelo k sexuálnímu násilí, tak pan , jméno FO, naznačil, že mu chování žalovaného nebylo příjemné). Jelikož klienti Domova jsou většinou osobami, které nejsou schopné o sebe pečovat a bránit se, je popsané jednání žalovaného o to závažnějším.

30. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně vyčerpala možnosti vyřešení věci jiným způsobem než výpovědí, přičemž dospěl k závěru, že ano. Žalobkyně poté, co zjistila chování žalovaného, přistoupila k preventivním opatřením, mezi které patřilo přestěhování pana , jméno FO, na jiný pokoj, což mělo za následek pouze stupňování chování žalovaného tak, že žalovaný se urputně dožadoval pana , jméno FO, , hledal ho po Domově, byl agresivní na personál. Stejně tak žalobkyně zavedla monitoring kamerami a zvýšila dohled nad žalovaným, nicméně ani tato skutečnost nezabránila žalovanému v tom, aby se nepohyboval po chodbách Domova a bez dovolení nevstupoval na cizí pokoje, kdy byli ubytováni jiní, většinou imobilní klienti. Stav žalovaného byl konzultován s opatrovníkem, s psychiatrem, byla mu upravena medikace, nicméně ani tyto prostředky nebyly sto jeho chování zamezit. Je nutné si v tomto kontextu taktéž uvědomit, že Domov žalobkyně, jak potvrdily svědkyně, nedisponuje uzavřeným oddělením a není tak možné žalovaného plně izolovat ani zcela zabránit jeho závadovému chování. Navzdory všem těmto přijatým opatřením nebylo možné závadové chování žalovaného zcela eliminovat a je proto nutné dospět k závěru, že žalobkyně není schopna běžnými a přípustnými prostředky jednání žalovaného zabránit. Z tohoto důvodu žalobkyně v souladu se smlouvou vypověděla žalovanému písemně smlouvu a tuto výpověď řádně odůvodnila tak, jak je opět popsáno již shora.

31. Soud se samozřejmě zabýval také tím, zda výpověď smlouvy daná žalobkyní je v souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že souladná je, neboť sledovala legitimní cíl, a to ochranu zdraví a zejména důstojnosti ostatních klientů, kteří jsou navíc zvlášť zranitelnými osobami (osoby imobilní, trpící demencí apod., které často nejsou schopni obrany vůči závadovému chování a nejsou schopni se o sebe postarat bez pomoci třetí osoby). Výpověď daná žalovanému tedy byla přiměřeným a nezbytným krokem k ochraně ostatních klientů, což je ostatně naplněním principu poskytování sociálních služeb (§ 2 odst. 2 věta třetí ZoSS).

32. Soud měl dále za to, že na daný případ nespadá výjimka v § 36 písm. c) ZoSS, neboť se u žalovaného nejednalo o typický projev poruchy, pro níž jsou zřízeny Domovy se zvláštním režimem. Povinnost přijímat přiměřená opatření neznamená povinnost tolerovat jednání, které závažným způsobem ohrožuje práva, zdraví a důstojnost ostatních. Výpověď nebyla dána z důvodu nemoci jako takové, ale z důvodu konkrétních, nezvladatelných a nebezpečných projevů žalovaného, které nebylo možné eliminovat jinými prostředky. Po zvážení všech okolností, které byly uvedeny soud dovodil, že ačkoliv by výpověď smlouvy o poskytování sociální služby měla být až posledním a krajním institutem, jak zabránit žalovanému v ohrožování ostatních, tak v tomto případě byla přiměřená dané situaci.

33. V neposlední řadě je potřeba dodat, že dle rozhodovací praxe platí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3139/2020), že pokud je ve smlouvě o poskytnutí sociální služby obsažen závazek poskytovatele vypovědět smlouvu jen z důvodů ujednaných ve smlouvě, na kterou se mimochodem subsidiárně užijí ustanovení obecné úpravy nájmu v o. z., nemůže smlouvu vypovědět z jiných důvodů. V projednávané věci žalobkyně ve výpovědi uvedla shora specifikované důvody, s přihlédnutím k připojeným záznamům péče. Jak bylo prokázáno, žalovaný se závadně choval minimálně ke dvěma spolubydlícím, a to jak k panu , jméno FO, , tak k panu , jméno FO, , další klienty Domova žalovaný obtěžoval tím, že vstupoval na cizí pokoje, aniž by toto měl povoleno. Soud má za to, že již jen opakované vstupy na cizí pokoje je chováním, které může ohrozit ostatní klienty, a to i s přihlédnutím k tomu, jací klienti využívají služeb domova se zvláštním režimem.

34. Závěrem lze shrnout, že žalovaný popsaným jednáním naplnil výpovědní důvod ujednaný v předmětné smlouvě, konkrétně v jejím článku XII. bodu 2. písm. c), neboť opakovaně ohrožoval ostatní uživatele Domova a žalobkyně, ačkoliv využila prostředky přípustné pro zvládnutí jeho chování, nebyla schopná jeho jednání zabránit a oprávněně smlouvu vypověděla. Jelikož v předmětné smlouvě byla dispozitivně ujednána výpovědní doba 2 měsíců, tato začala plynout dne , datum, a skončila , datum, . Ode dne následujícího žalovanému nesvědčí žádný právní důvod, aby nadále v Domově žalobkyně setrval. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému pokoj v Domově vyklidit.

35. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty za středníkem a s ohledem na osobu žalovaného, jeho zdravotní stav a trvající nutnost, aby péči o nej zajišťovala další osoba, když je omezen ve svéprávnosti, zcela zřejmě není schopen sám dodržet užívání medikace, soud stanovil lhůtu pro vyklizení v trvání 2 měsíců, která dá opatrovníkovi alespoň nějakou možnost, zajistit pro žalovaného jiné ubytování, případně situaci vyřešit. Takto stanovená lhůta sice bude tížit v nezbytné míře žalobkyni, nicméně soud má za to, že i tato doba je pro ni přijatelná, když z výpovědi paní , jméno FO, vyplynulo, že aktuálně žalovaný nemá možnost nikoho obtěžovat, protože má spolubydlícího se silnou povahou, ubrání se mu a je nad ním stanoven zvýšený monitoring, byť tento je na úkor péče o ostatní klienty. Ve spojitosti s krajním řešením, tedy rozhodnutím o vyklizení žalovaného, soud nicméně takto stanovenou lhůtu považoval za zcela přiměřenou věci.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal, neboť s ohledem na povahu sporu, zejména na to, že žalovaný je osobou omezenou ve svéprávnosti, byl klientem žalobkyně, která jej vyklidila a s ohledem na jeho zdravotní stav a dostupnost ubytování pro tyto osoby a povinnosti opatrovníka, bylo zjevně namístě vedení tohoto sporu. Je třeba dodat, že ani jedna ze stran nepůsobila průtahy v řízení a poskytovala soudu součinnost tak, aby věc byla skončena v přiměřené době. Soudu je dále navíc zřejmé, že žalovaný je starší osobou, omezenou ve svéprávnosti, která velkou část svých prostředků vynakládá na poskytování sociální služby u žalobkyně, je tedy namístě přihlédnout i k těmto jeho poměrům. Žalobkyně pak účtovala náklady řízení v rozsahu 300 Kč, ostatní náklady nevyúčtovala, a to ani poté, co jí byl z důvodu její nepřítomnosti u jednání, zaslán protokol, tudíž aplikace citovaného ustanovení příliš nezasáhne do její majetkové sféry.

37. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 o. s. ř., dle kterého by je měl zcela zaplatit neúspěšný žalovaný (jedná se o náklady, které soudu vzniknou v souvislosti s vyplacením svědečného), nicméně ten splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto nebylo možné mu náhradu takových nákladů uložit.