9 C 144/2022
č. j. 9 C 144/2022-18
V PLATNOSTIOkresní soud ve Frýdku-Místku vyhověl žalobě o zaplacení televizního poplatku ve výši 945 korun s úrokem z prodlení ve výši 41,46 korun. Soud uznal, že žalovaný, jako držitel televizního přijímače, byl povinen platit poplatek v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto předpokládal jeho souhlas s projednáním bez jednání. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 600 korun, z nichž 200 korun připadlo na paušální náhradu za podání žaloby a výzvy k plnění.
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 41,46 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků do příslušené evidence splnil dne datum, čímž mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ ZoRTP“) televizní poplatek k 15. dni kalendářního měsíce, žalovaný však nedostál své poplatkové povinnosti, když nehradil televizní poplatky za leden, duben až září rok, přičemž ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobkyni částku 986,46 Kč, skládající se z poplatku 135 Kč za každý měsíc uvedeného období, jakož i souvisejícího kapitalizovaného příslušenství. Žalobkyně písemně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, pročež žalobkyně požaduje i zákonné úroky z prodlení, které kapitalizovala, a to za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. datum, na částku 41,46 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný se jako poplatník televizních poplatků přihlásil v květnu rok jako poplatník televizního poplatku, čímž byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku, a vznikla mu povinnost tento poplatek ve výši 135 Kč hradit vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, s tím, že platby nejprve hradil, ale neuhradil poplatky za měsíce leden, duben až září rok. Z tohoto důvodu byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, ve kterém byl upozorněn, že pokud dluh neuhradí, žalobkyně přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu. Žalovaný ani přesto dlužné televizní poplatky neuhradil a žalobkyni tudíž dluží celkem 945 Kč (7krát 135 Kč), jakož i zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum ve výši 41,46 Kč.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se jako vlastník televizního přijímače přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku, čímž mu v souladu s § 3 odst. 2 ZoRTP vznikla povinnost hradit televizní poplatek z jednoho televizního přijímače v měsíční výši 135 Kč (§ 6 ZoRTP), přičemž splatnost poplatku byla stanovena nejpozději na 15. den každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 ZoRTP). Protože žalovaný nehradil televizní poplatek za měsíce leden, duben až září rok řádně a včas, dostal se do prodlení, a dluží tak žalobkyní jak částku ve výši 945 Kč (7krát 135 Kč) na poplatku samotném, tak i zákonný úrok z prodlení dle § 10 ZoRTP ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jenž žalobkyně kapitalizovala ve vztahu k jednotlivým dlužným měsíčním úhradám poplatku ke dni datum na částku 41,46 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v celém rozsahu vyhověl.
5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, a proto má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Soud tak zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobkyni v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč jako dvě paušální náhrady dle § 2 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., za podanou žalobu a výzvu k plnění (pozn.: příprava a převzetí zastoupení není pro účely citované vyhlášky explicitně úkonem), když ve věci jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou v obdobných věcech na ustáleném vzoru. Další náklady vyúčtované žalobkyní přiznány nebyly v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 405/2014, z něhož plyne, že náklady vynaložené žalobkyní na zastupování advokátem jsou v tomto případě, kdy jde o prosté vymáhání zákonem stanovených televizních poplatků, náklady nikoliv potřebnými k účelnému uplatňování práva. S ohledem na citovaný judikaturní závěr soud žalobkyni přiznal vedle soudního poplatku toliko částku 200 Kč. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.