9 C 166/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výši 2 800 Kč měsíčně, se s účinnosti od datum zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal s účinností od datum zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované, jeho dceři, stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu ve adresa č. j. spisová značka, s tím, že žalovaná ukončila denní studium na střední škole ke dni datum na vlastní žádost a nechala se zaevidovat na úřadu práce.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření uvedla, že opravdu ukončila studium v oboru kadeřník, který studovala na Střední škole adresa, kde dříve úspěšně ukončila studium složením maturitní zkoušky v oboru kosmetička. Do oboru kadeřník nastoupila z důvodu lepší možnosti uplatnit se na trhu práce, nicméně jí obor nevyhovoval a studium proto ukončila. poté se ke dni datum přihlásila na úřad práce, kde byla v evidenci do datum. Od té doby pracovala na dohodu o provedení práce u společnosti právnická osoba. jako obsluha atrakcí. Vzhledem k tomu, že práce byla jen na letní sezónu, je stále odkázána na zajištění od rodičů. Dále se vyjádřila ke svým osobním a majetkovým poměrům.

3. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalobce i žalovanou, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se v uvedené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas v podání ze dne datum. Žalované bylo citované usnesení řádně doručeno dne datum, avšak se nijak nevyjádřila a soud proto předpokládal, že s postupem rovněž souhlasí.

4. Z nesporných vyjádření účastníků vyplývá, že žalobce je otcem žalované, která má aktuálně 21 let, výživné je určeno shora citovaným rozsudkem. Dále žalovaná potvrdila, že úspěšně dokončila složením maturitní zkoušky studium v oboru kosmetička na Střední škole-adresa (nesporná tvrzení). Žalovaná ke dni datum ukončila studium v oboru kadeřník, který studovala ve třídě K1.B (potvrzení o zanechání studia), a to z důvodu, že jí nevyhovoval rozsah studia, který se překrýval s jejím předchozím oborem. Po zanechání studia se žalovaná evidovala na úřadu práce, kde byla v evidenci uchazečů o zaměstnání vedena v době od datum do datum (potvrzení úřadu práce). Dne datum žalovaná podepsala dohodu o provedení práce se společností právnická osoba., kde měla vypomáhat ve ski skladu v rozsahu 300 hodin v roce 2024 s tím, že práci měla provádět pouze v době od datum do datum (dohoda o provedení práce).

5. Soud pro doplnění uvádí, že je nerozhodné, jakým způsobem se žalobce dozvěděl o ukončení studia žalované, pro rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti pak nebylo ani podstatným, zda je žalobce se žalovanou v kontaktu či nikoliv. Rozhodným pro závěr soudu je pouze skutečnost, zda je žalovaná schopna sama se živit.

6. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť na straně žalované došlo k takové změně poměrů, která odůvodňuje změnu rozhodnutí o výživném, resp. zrušení výživného. Doba trvání vyživovací povinnosti je vázána na stav odkázanosti dítěte na výživu ze strany rodičů, tedy nikoliv na stav zletilosti, nabytí plné svéprávnosti nebo na ukončení určitého stupně vzdělávání. Rozhodující je okamžik, kdy dítě nabude schopností sám se živit, přičemž tato schopnost musí být hodnocena zvlášť v každém konkrétním případě, nelze ji zobecňovat. Je důležité hodnotit také, zda dítě dalším studiem usiluje o doplnění či prohloubení stávajícího oboru či zda pokračuje ve studiu zcela jiného oboru, ačkoliv je objektivně schopno se uplatnit v oboru v rámci současné kvalifikace. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit dítěti dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou. Povinností studujícího nezletilého je cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání, která ve své podstatě představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.

9. Aplikací právě uvedeného na projednávaný případ lze uvést, že žalovaná úspěšně ukončila studium v oboru kosmetička, následně se rozhodla rozšířit si své vědomosti a studovat v oboru kadeřnice, který by jí mohl zajistit širší uplatnění na trhu práce, byť i o tom by bylo možné polemizovat, když sama žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že studijní obor se z velké části překrýval s oborem kosmetička, což si žalovaná mohla bezpochyby zjistit prostudováním detailů učebního oboru, co je jeho náplní a zda tato náplň bude pro ni smysluplným rozšířením jejích nabytých znalostí. Možnost uplatnit se na trhu práce byla pro žalovanou reálná již poté, co úspěšně ukončila studium kosmetička, nicméně tato problematika není ani předmětem řízení, když žalobce požadoval výživné zrušit až od datum. Za určitých okolností by další studium v oboru kadeřnice mohl soud považovat za prohlubování kvalifikace, po kterou by vyživovací povinnost bezesporu trvala, nicméně žalovaná následně tohoto dalšího studia zanechala, protože jí nepřišlo smysluplné, zaevidovala se na úřadu práce a následně se nechala zaměstnat na dohodu o provedení práce. Soud má tedy za to, že zanecháním studia žalovaná nabyla schopnost sama se živit, mohla si hledat místo v oboru a pokud nyní podstupuje rekvalifikační kurz v tom stejném oboru, kterého ale zanechala, nelze toto považovat za dobu, po kterou by trvala vyživovací povinnost žalobce. Žalobce se navíc nedomáhal zrušení vyživovací povinnosti bezprostředně po ukončení studia žalované v dalším oboru, který nastal ke dni datum (soud zde zdůrazňuje, že to byla žalovaná, kdo studia zanechal), ale až od datum, tedy poskytl žalované příležitost, aby si našla práci a v oboru, který vystudovala, se uplatnila.

10. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, která byla stanovena naposledy rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, s účinností od datum zrušil.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého náhrada nákladů řízení náleží zcela žalobci, který měl v řízení plný procesní úspěch, proti žalované, která úspěch neměla. Jelikož žalobce náhradu nákladů nepožadoval, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat písemně ve dvou vyhotoveních.