9 C 209/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A, IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B o zaplacení částky 2 941 000 Kč s příslušenstvím, částky 91 766,40 Kč s příslušenstvím a částky 528 000 Kč s příslušenstvím doplňující rozsudek

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 53 334 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 590 Kč od datum do zaplacení, a to do vše patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 941 000 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 837 666 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 91 766,40 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 91 766,40 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 89 176,40 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 528 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vydáním doplňujícího rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 3 560 766,40 Kč s příslušenstvím představující jednak nemajetkovou újmu ve výši 2 080 000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s trestním stíháním vedeným u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka, které pravomocně skončilo jeho zproštěním po 123 měsících (datum až datum), jednak náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v uvedeném trestním řízení ve výši 861 000 Kč a jednak majetkovou škodu ve výši 91 766,40 Kč, která je odměnou za zastupování advokátem v trestním řízení a účelně vynaložené hotové výdaje a rovněž ušlý zisk ve výši 528 000 Kč, když nemohl působit v dozorčí radě právnická osoba. v době od roku rok do roku rok.

2. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, soud částečně vyhověl žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody a zaplacení přiměřeného zadostiučinění s ohledem na nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka a za nezákonné rozhodnutí vydané v téže věci. Citovaným rozsudkem soud vyhověl žalobě v tom směru, že uložil žalované, aby žalobci zaplatila částku 50 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí, částku 53 334 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a částku 2 590 Kč představující náhradu škody v podobě nákladů na zastoupení v předmětné trestní věci. Ve zbytku, tj. co do částky 2 837 666 Kč představující přiměřená zadostiučinění, částky 89 176,4 Kč představující náhradu škody v podobě nákladů na zastoupení a částky 528 000 Kč představující škodu v podobě ušlého zisku, soud žalobu zamítl. Pokud se týká odůvodnění rozhodnutí, soud pro stručnost odůvodnění citovaného rozsudku.

3. Při vyhlašování rozsudku však soud nerozhodl o příslušenství v podobě úroků z prodlení, kterých se žalobce z uvedených částek taktéž domáhal. V souladu s § 166 odst. 1 o. s. ř. proto soud postupoval tak, že přistoupil k vyhlášení doplňujícího rozsudku, a to poté, co obě strany v podáních ze dne datum projevily souhlas, aby k rozhodnutí o úrocích z prodlení došlo bez nařízení jednání.

4. Co se týká skutkových zjištění, soud pro tento doplňující rozsudek vyšel zejména následujících listin, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran rozporována a zjistil z nich tyto skutečnosti.

5. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne datum a z uplatnění nároků na zadostiučinění ze dne datum soud zjistil, že žalobce nároky na odškodnění v rozsahu, jak je požadováno i v tomto řízení u žalované uplatnil u žalované. Z potvrzení o příjmu podání ze dne datum a ze dne datum vyplývá, že žalovaná přijala žádost žalobce o odškodnění dne datum a dne datum.

6. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Žalobci uznala nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, omluvila se mu a přiznala mu zadostiučinění v penězích ve výši 70 000 Kč. Žalovaná rovněž konstatovala, že předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v objektivně nepřiměřené délce řízení a žalobci v tomto směru přiznala zadostiučinění ve výši 64 000Kč. Tento svůj závěr ve stručnosti odůvodnila tím, že vyšla ze zjištění, že bylo rozhodováno dvakrát soudem prvé instance a dvakrát soudem odvolacím, po stránce skutkové lze věc považovat za velmi složitou, po stránce právní za složitou, ve věci proběhlo mnoho hlavních líčení, muselo být nashromážděno velké množství důkazů a bylo vyslechnuto mnoho svědků, přičemž žadatel nikterak nezapříčinil délku řízení. Dále žalovaná konstatovala, že řízení trvalo 10 let a 3 měsíce.

7. Ze stanoviska žalované z datum soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Žalobci zde přiznala náhradu škody představující náklady obhajoby v rozsahu 309 760 Kč Žalobci přiznala všechny vyúčtované náklady a výjimky konkrétně uvedla ve stanovisku, když tyto odpovídají vyjádření žalované ze dne datum (č. l. 35 a násl.) vč. odůvodnění výše mimosmluvní odměny. Současně žalobci sdělila, že mu nahrazuje náklady za znalecký posudek Ing. jméno FO v rozsahu 10 500 Kč. V neposlední řadě žalovaná odmítla žalobci uhradit náhradu škody v podobě ušlého zisku, který žalobce požaduje v tomto řízení, s odkazem na to, že do dozorčí rady byl zvolen s účinností k datum a jeho členství zaniklo k datum stejně jako ostatním členům dozorčí rady.

8. Z těchto listinných důkazů pak soud dospěl ke skutkovému stavu věci, že dne datum požádal žalobce žalovanou o poskytnutí zadostiučinění ve formě nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem spořívajícím v nepřiměřené délce řízení, jak uplatňuje i v tomto řízení (shodné odůvodnění) a dne datum pořádal žalovanou o náhradu škody, jak požaduje v tomto řízení (ušlý zisk a náhradu za poskytnuté právní služby). Dne datum žalovaná vyřídila žádost žalobce tak, že konstatovala, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, uznala nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, omluvila se mu a přiznala mu zadostiučinění v penězích ve výši 70 000 Kč. Žalovaná rovněž konstatovala, že předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v objektivně nepřiměřené délce řízení a žalobci v tomto směru přiznala zadostiučinění ve výši 64 000 Kč. Dne datum pak žalovaná vyřídila druhou žádost žalobce tak, že konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci přiznala náhradu škody představující náklady obhajoby v rozsahu 309 760 Kč, a to v rozsahu vyúčtovaných nákladů a výjimky konkrétně uvedla ve stanovisku, když tyto odpovídají vyjádření žalované k žalobě, vč. odůvodnění výše mimosmluvní odměny. Současně žalobci sdělila, že mu nahrazuje náklady za znalecký posudek Ing. jméno FO v rozsahu 10 500 Kč. V neposlední řadě žalovaná odmítla žalobci uhradit náhradu škody v podobě ušlého zisku, který žalobce požaduje v tomto řízení, s odkazem na to, že do dozorčí rady byl zvolen s účinností k datum a jeho členství zaniklo k datum stejně jako ostatním členům dozorčí rady. Co se týká základů nároků bez jejich příslušenství soud pro stručnost odkazuje na shora citovaný rozsudek ze dne datum, č. j. spisová značka, kde důvody svého rozhodnutí podrobně rozvedl.

9. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Zjištěný skutkový stav v návaznosti na skutečnosti zjištěné stran základů nároků soud posoudil po právní stránce a zjistil, že nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení ze shora uvedených částek je důvodný pouze částečně. Žalobce požadoval a také má v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy byl jeho nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatněn u žalované postupem dle § 14 OdpŠk (§ 605 odst. 2 o. z.). Žalobce uplatnil nárok na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a nesprávným úředním postupem u žalované zákonem stanoveným způsobem podáním doručeným žalované dne datum. Nárok na náhradu škody za náklady obhajoby a náklady vynaložené za znalecký posudek žalobce uplatnil zákonným způsobem u žalované dne datum. Lhůta 6 měsíců tedy uplynula dne datum a datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení s plněním právě dne datum a dne datum, kdy soud vyšel z toho, že po celou dobu 6 měsíců (bez ohledu na vydaná stanoviska) měla žalovaná možnost žalobci splnit požadované částky. Soud v tomto směru tudíž musel žalobu částečně zamítnout. Výše zákonného úroku z prodlení pak odpovídá výši, jež je stanovena nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb.) s tím, že pro prodlení v druhém pololetí roku 2024 činila výše úroku z prodlení 12,75 %. Z toho vyplývá, že u nároku na náhradu škody za spočívající v „obhájcovném“ soud musel částečně zamítat žalobu i z důvodu úrokové sazby, když žalobce požadoval v tomto směru úrok 14,75 % ročně. Lhůtu k plnění 15 dnů soud stanovil podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; tedy v takové délce, aby žalovaná, která je organizační složkou státu a čerpá finanční prostředky ze státního rozpočtu, měla dostatek prostoru pro administrativu dané pohledávky. Současně má soud za to, že takto stanovená delší lhůta nebude na újmu žalobci, kterému se vyplacení prostředků dostane i tak v poměrně krátké lhůtě.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl úspěšnějším účastníkem stran nároku na úroky z prodlení ze žalovaných částek, nicméně žádné ze stran dle obsahu spisu nevznikly žádné náklady řízení, jejichž náhrada by jim náležela, v souvislosti s vydáním tohoto doplňujícího rozsudku. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vydáním tohoto doplňujícího rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat písemně ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.