9 C 210/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 367 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 317 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 023 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 807 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 907 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 980 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 050 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 320 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 367 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále také „CE“) se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky produktové řády/ceníkem poplatků. Elektřinu dodanou v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou splatnou datum na částku 3 023 Kč. Další dodávku elektřiny v době od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou na částku 2 980 Kč, která byla splatná dne datum. Žalovaný tyto částky neuhradil a nehradil ani pravidelné zálohy. Proto byla CE nucena žalovaného upomínat k úhradě záloh a faktur, a to také upomínkami č. hodnota, hodnota a hodnota, a poplatky s nimi spojené (200 Kč) žalovanému vyúčtovala fakturou č. hodnota, která byla splatná datum, fakturou č. hodnota, která byla splatná dne datum a fakturou č. hodnota, která byla splatná dne datum, na které žalovaný taktéž nic neuhradil. S ohledem na opakovaná prodlení žalovaného CE nejprve žalovanému přerušila dodávky elektřiny, kdy s tím spojené náklady ve výši 807 Kč žalovanému vyúčtovala fakturou č. hodnota, která byla splatná dne datum. Následně CE přistoupila i k odpojení odběrného místa žalovaného, s čímž byl spojen poplatek 1 815 Kč (za odpojení a opětovné připojení), který mu vyúčtovala fakturou č. hodnota, která byla splatná dne datum a z níž žalobkyně požaduje zaplatit jen polovinu, tj. 907 Kč, protože k opětovnému připojení již nedošlo). CE proto ukončila smlouvu se žalovaným, o čemž ho vyrozuměla písemně. S neplacením závazků ze strany žalovaného byl spojen i smluvní poplatek 6 050 Kč dle čl. K. odst. 1. písm. a) VOP ve spojení s čl. K. odst.

9. VOP, který mu CE vyúčtovala fakturou č. hodnota, která byla splatná dne datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly tyto pohledávky postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum a zástupci žalobkyně dne datum. Žalovaný ani žalobkyně se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze žalobkyní předložených listin, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran rozporována a které soud hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli, že CE bude po dobu 2 let dodávat elektřinu do jeho odběrného místa a za to se žalovaný zavázal CE uhradit tuto dodávku spolu s poplatky. nedílnou součástí písemné dohody byly i Všeobecné obchodní podmínky. Samotná dohoda měla charakter formuláře, do kterého se pouze vepsaly údaje o žalovaném, odběrném místě, délce trvání smlouvy. Podpis stran je připojen až za znění VOP, které se dohodou tvoří nedílný celek. (Smlouva a VOP). Dodávku elektřiny v období datum datum CE vyúčtovala žalovanému ve vyúčtování č. hodnota na nedoplatek 3 023 Kč, který měl žalovaný uhradit do datum (vyúčtování č. hodnota). Žalovaný tuto částku neuhradil.

5. CE a žalovaný si ujednali v rámci VOP a jejich části L. nazvané Úroky z prodlení a další smluvní poplatky, že žalovaný bude povinen zaplatit CE smluvní poplatek dle Ceníku poplatků v souvislosti s vystavenými písemnými upomínkami zasílanými, a to za každou takovou upomínku (část L. bod 3. VOP), který byl stanoven na 200 Kč za druhou a každou další upomínku (Ceník). Takto CE upomínala žalovaného o úhradu dlužné platby upomínkou ze dne datum (upomínka č. hodnota), upomínkou ze dne datum (upomínka č. hodnota) a upomínkou ze dne datum (upomínka č. hodnota), ve kterých byl žalovaný zároveň upozorněn, že pokud dlužnou částku obratem neuhradí, bude CE nucena přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny do jeho odběrného místa a zároveň jej obeznámila s tím, že upomínka je zpoplatněna. V souvislosti s vystavením upomínek CE rovnou žalovanému vyúčtovala i zmíněný 200 Kč poplatek, a to fakturou č. hodnota ze dne datum, která byla splatná dne datum, (faktura č. hodnota), fakturou č. hodnota ze dne datum, která byla splatná dne 12. 5. 202, (faktura č. hodnota), fakturou č. hodnota ze dne datum, která byla splatná dne datum, (faktura č. hodnota). CE z důvodu neplnění závazků žalovaného přerušila dodávky do jeho odběrného místa s čímž byly spojené náklady. Na úhradě těchto nákladů se žalobkyně a CE dohodli tak, že je nese žalovaný (část J. bod 3. VOP), a to ve výši 807,07 Kč (Ceník). Tento poplatek CE vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne datum pod č. hodnota, která byla splatná dne datum (faktura č. hodnota). Žalovaný stále nic neuhradil, a proto CE přistoupila k odpojení dodávek ke dni datum (náhled do portálu) s čímž byly opět spojené náklady, které dle písemné dohody nesl žalovaný (část J. bod 3. VOP). CE vyúčtovala žalovanému tento poplatek fakturou ze dne datum pod č. hodnota, která byla splatná dne datum (faktura č. hodnota), a to ve výši 1 815 Kč, která odpovídala Ceníku a skládala se z poplatku 907,50 kč za odpojení a z poplatku 907,50 Kč za opětovné připojení. Jelikož k opětovnému připojení odběrného místa žalovaného již nedošlo, požaduje nyní žalobkyně zaplacení pouze částky 907,50 Kč. V této souvislosti CE přistoupila k ukončení dohody o dodávkách žalovanému, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum (dopis o ukončení smlouvy vč. obálky). Dodávku elektřiny v období datum - datum CE vyúčtovala žalovanému v konečném vyúčtování č. hodnota na nedoplatek 3 023 Kč, který měl žalovaný uhradit do datum (vyúčtování č. hodnota). Protože došlo k ukončení dohody dříve než byla ujednaná doba, CE žalovanému fakturou č. hodnota ze dne datum, která byla splatná dne datum, vyúčtovala deaktivační poplatek 6 050 Kč. Samotný poplatek byl ujednán tak, že v případě porušení smluvních ujednání, které má za následek ukončení dodávek, CE vyúčtuje žalovanému smluvní poplatek (část K. bod 9. VOP), který činil 6 050 Kč (Ceník). K poplatku bylo dále v odkazované části VOP uvedeno, že zaplacením poplatku není dotčen nárok CE na náhradu škody. Část K přitom byla nazvaná Ukončení Smlouvy. Dlužno dodat, že ve VOP ani v Ceníku se nenachází žádný smluvní poplatek ani jiná podobná smluvní sankce pro porušení podmínek dohody ze strany CE (VOP a Ceník). VOP spolu s písemnou dohodou tvoří jeden celek, strany dohody a navazujících VOP jsou číslovány stranami 1-8. VOP jsou členěny na části obsahující nadpis a jednotlivé odstavce, jiným způsobem text členěn není, nejsou zde ani žádná zvýraznění, která by žalovaného upozornila na důležité povinnosti a práva (s výjimkou zkratek). Žalovaný žádnou ze shora uvedených částek neuhradil. Žalobkyně koupila předmětné pohledávky za žalovaným od CE, a to na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem (oznámení o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byla ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, oproti závazku žalovaného elektřinu odebírat a za tyto dodávky platit cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně, CE, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno. Stejně tak soud vyhověl žalobě, co do zaplacení poplatků za zaslané upomínky a co do poplatků za přerušení dodávek a odpojení, které byly prostým následkem úkonů, které CE musela v souvislosti s administrací prodlení žalovaného s placením vykonat, přičemž jejich podklad byl ujednán ve VOP, které byly nedílnou součástí kupní smlouvy, a jejichž přesná výše byla uvedena v Ceníku, který měl žalovaný k dispozici. Tyto částky soud žalobkyni přiznal včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování a faktur, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

7. V kupní smlouvě si strany ujednaly i poplatek za deaktivaci smlouvy, který podle názoru soudu s ohledem na jeho povahu a písemné vyjádření plnil funkci smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. Tento poplatek byl ujednán ve VOP. V tomto směru soud VOP posoudil, a vyplývá to i z jejich umístění do smlouvy, že jsou součástí smlouvy samotné, jsou s ní přímo spojeny, navíc podpis žalovaného se nachází až na konci jejich znění a tímto podpisem žalovaný i CE podepisovala celou smlouvu, nikoliv pouze formulář uvedený na prvních dvou stranách. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi CE jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože její základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (právní předchůdkyní žalobkyně), aniž slabší strana (žalovaný) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností –předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla CE, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy a CE jako podnikatelka nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že samotná smluvní pokuta byla upravena v části K. nazvaném „Ukončení Smlouvy“, a. to až v odstavci 9., který není nijak zvláště uvozen, neodlišuje se nijak od ostatních odstavců a soud má za to, že zákazník zde nemusí očekávat, že zde bude upravena jakákoliv sankce, a to navíc za situace, kdy ostatní poplatky jsou upraveny v samotném oddílu L., jež nese název „Úroky z prodlení a další smluvní poplatky“. Nelze navíc odhlédnout od toho, že aby si zákazník výši poplatku nebo samotné smluvní pokuty zjistil musí nahlédnout navíc ještě do Ceníku. CE tedy spotřebiteli (žalovanému) v žádném případě neusnadnila orientaci v podmínkách smlouvy ba právě naopak. Nelze totiž opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě za ukončení smlouvy je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti samotných VOP v návaznosti na jiné oddíly VOP. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu kupní smlouvy se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že CE v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 6 050 Kč a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná, co do částky 10 823,45 Kč, tj. 58 % z celku a neúspěšná, co do částky 7 864,66 Kč, tj. 42 %. Po odečtení neúspěchu od úspěch činí procesní úspěch žalobkyně 16 %.

9. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) a na věc aplikoval § 14b citované vyhlášky, když z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných případech opakovaně žaloby na ustáleném vzoru a dále se jedná o nárok nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2. AT částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále žalobkyni byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 3 x 100 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, činí 2 000 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 16 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 320 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.