9 C 210/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 367 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 317 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 023 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 807 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 907 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 980 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 050 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 320 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 367 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále také „CE“) se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky produktové řády/ceníkem poplatků. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou splatnou , datum, na částku 3 023 Kč. Další dodávku elektřiny v době od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou na částku 2 980 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalovaný tyto částky neuhradil a nehradil ani pravidelné zálohy. Proto byla CE nucena žalovaného upomínat k úhradě záloh a faktur, a to také upomínkami č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , a poplatky s nimi spojené (200 Kč) žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , která byla splatná , datum, , fakturou č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, a fakturou č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, , na které žalovaný taktéž nic neuhradil. S ohledem na opakovaná prodlení žalovaného CE nejprve žalovanému přerušila dodávky elektřiny, kdy s tím spojené náklady ve výši 807 Kč žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, . Následně CE přistoupila i k odpojení odběrného místa žalovaného, s čímž byl spojen poplatek 1 815 Kč (za odpojení a opětovné připojení), který mu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, a z níž žalobkyně požaduje zaplatit jen polovinu, tj. 907 Kč, protože k opětovnému připojení již nedošlo). CE proto ukončila smlouvu se žalovaným, o čemž ho vyrozuměla písemně. S neplacením závazků ze strany žalovaného byl spojen i smluvní poplatek 6 050 Kč dle čl. K. odst. 1. písm. a) VOP ve spojení s čl. K. odst.

9. VOP, který mu CE vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly tyto pohledávky postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaný ani žalobkyně se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze žalobkyní předložených listin, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran rozporována a které soud hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli, že CE bude po dobu 2 let dodávat elektřinu do jeho odběrného místa a za to se žalovaný zavázal CE uhradit tuto dodávku spolu s poplatky. nedílnou součástí písemné dohody byly i Všeobecné obchodní podmínky. Samotná dohoda měla charakter formuláře, do kterého se pouze vepsaly údaje o žalovaném, odběrném místě, délce trvání smlouvy. Podpis stran je připojen až za znění VOP, které se dohodou tvoří nedílný celek. (Smlouva a VOP). Dodávku elektřiny v období , datum, , datum, CE vyúčtovala žalovanému ve vyúčtování č. , hodnota, na nedoplatek 3 023 Kč, který měl žalovaný uhradit do , datum, (vyúčtování č. , hodnota, ). Žalovaný tuto částku neuhradil.

5. CE a žalovaný si ujednali v rámci VOP a jejich části L. nazvané Úroky z prodlení a další smluvní poplatky, že žalovaný bude povinen zaplatit CE smluvní poplatek dle Ceníku poplatků v souvislosti s vystavenými písemnými upomínkami zasílanými, a to za každou takovou upomínku (část L. bod 3. VOP), který byl stanoven na 200 Kč za druhou a každou další upomínku (Ceník). Takto CE upomínala žalovaného o úhradu dlužné platby upomínkou ze dne , datum, (upomínka č. , hodnota, ), upomínkou ze dne , datum, (upomínka č. , hodnota, ) a upomínkou ze dne , datum, (upomínka č. , hodnota, ), ve kterých byl žalovaný zároveň upozorněn, že pokud dlužnou částku obratem neuhradí, bude CE nucena přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny do jeho odběrného místa a zároveň jej obeznámila s tím, že upomínka je zpoplatněna. V souvislosti s vystavením upomínek CE rovnou žalovanému vyúčtovala i zmíněný 200 Kč poplatek, a to fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla splatná dne , datum, , (faktura č. , hodnota, ), fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla splatná dne 12. 5. 202, (faktura č. , hodnota, ), fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla splatná dne , datum, , (faktura č. , hodnota, ). CE z důvodu neplnění závazků žalovaného přerušila dodávky do jeho odběrného místa s čímž byly spojené náklady. Na úhradě těchto nákladů se žalobkyně a CE dohodli tak, že je nese žalovaný (část J. bod 3. VOP), a to ve výši 807,07 Kč (Ceník). Tento poplatek CE vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne , datum, pod č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, (faktura č. , hodnota, ). Žalovaný stále nic neuhradil, a proto CE přistoupila k odpojení dodávek ke dni , datum, (náhled do portálu) s čímž byly opět spojené náklady, které dle písemné dohody nesl žalovaný (část J. bod 3. VOP). CE vyúčtovala žalovanému tento poplatek fakturou ze dne , datum, pod č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, (faktura č. , hodnota, ), a to ve výši 1 815 Kč, která odpovídala Ceníku a skládala se z poplatku 907,50 kč za odpojení a z poplatku 907,50 Kč za opětovné připojení. Jelikož k opětovnému připojení odběrného místa žalovaného již nedošlo, požaduje nyní žalobkyně zaplacení pouze částky 907,50 Kč. V této souvislosti CE přistoupila k ukončení dohody o dodávkách žalovanému, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, (dopis o ukončení smlouvy vč. obálky). Dodávku elektřiny v období , datum, - , datum, CE vyúčtovala žalovanému v konečném vyúčtování č. , hodnota, na nedoplatek 3 023 Kč, který měl žalovaný uhradit do , datum, (vyúčtování č. , hodnota, ). Protože došlo k ukončení dohody dříve než byla ujednaná doba, CE žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla splatná dne , datum, , vyúčtovala deaktivační poplatek 6 050 Kč. Samotný poplatek byl ujednán tak, že v případě porušení smluvních ujednání, které má za následek ukončení dodávek, CE vyúčtuje žalovanému smluvní poplatek (část K. bod 9. VOP), který činil 6 050 Kč (Ceník). K poplatku bylo dále v odkazované části VOP uvedeno, že zaplacením poplatku není dotčen nárok CE na náhradu škody. Část K přitom byla nazvaná Ukončení Smlouvy. Dlužno dodat, že ve VOP ani v Ceníku se nenachází žádný smluvní poplatek ani jiná podobná smluvní sankce pro porušení podmínek dohody ze strany CE (VOP a Ceník). VOP spolu s písemnou dohodou tvoří jeden celek, strany dohody a navazujících VOP jsou číslovány stranami 1-8. VOP jsou členěny na části obsahující nadpis a jednotlivé odstavce, jiným způsobem text členěn není, nejsou zde ani žádná zvýraznění, která by žalovaného upozornila na důležité povinnosti a práva (s výjimkou zkratek). Žalovaný žádnou ze shora uvedených částek neuhradil. Žalobkyně koupila předmětné pohledávky za žalovaným od CE, a to na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem (oznámení o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byla ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, oproti závazku žalovaného elektřinu odebírat a za tyto dodávky platit cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně, CE, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno. Stejně tak soud vyhověl žalobě, co do zaplacení poplatků za zaslané upomínky a co do poplatků za přerušení dodávek a odpojení, které byly prostým následkem úkonů, které CE musela v souvislosti s administrací prodlení žalovaného s placením vykonat, přičemž jejich podklad byl ujednán ve VOP, které byly nedílnou součástí kupní smlouvy, a jejichž přesná výše byla uvedena v Ceníku, který měl žalovaný k dispozici. Tyto částky soud žalobkyni přiznal včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování a faktur, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

7. V kupní smlouvě si strany ujednaly i poplatek za deaktivaci smlouvy, který podle názoru soudu s ohledem na jeho povahu a písemné vyjádření plnil funkci smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. Tento poplatek byl ujednán ve VOP. V tomto směru soud VOP posoudil, a vyplývá to i z jejich umístění do smlouvy, že jsou součástí smlouvy samotné, jsou s ní přímo spojeny, navíc podpis žalovaného se nachází až na konci jejich znění a tímto podpisem žalovaný i CE podepisovala celou smlouvu, nikoliv pouze formulář uvedený na prvních dvou stranách. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi CE jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože její základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (právní předchůdkyní žalobkyně), aniž slabší strana (žalovaný) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností –předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla CE, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy a CE jako podnikatelka nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že samotná smluvní pokuta byla upravena v části K. nazvaném „Ukončení Smlouvy“, a. to až v odstavci 9., který není nijak zvláště uvozen, neodlišuje se nijak od ostatních odstavců a soud má za to, že zákazník zde nemusí očekávat, že zde bude upravena jakákoliv sankce, a to navíc za situace, kdy ostatní poplatky jsou upraveny v samotném oddílu L., jež nese název „Úroky z prodlení a další smluvní poplatky“. Nelze navíc odhlédnout od toho, že aby si zákazník výši poplatku nebo samotné smluvní pokuty zjistil musí nahlédnout navíc ještě do Ceníku. CE tedy spotřebiteli (žalovanému) v žádném případě neusnadnila orientaci v podmínkách smlouvy ba právě naopak. Nelze totiž opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě za ukončení smlouvy je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti samotných VOP v návaznosti na jiné oddíly VOP. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu kupní smlouvy se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že CE v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 6 050 Kč a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná, co do částky 10 823,45 Kč, tj. 58 % z celku a neúspěšná, co do částky 7 864,66 Kč, tj. 42 %. Po odečtení neúspěchu od úspěch činí procesní úspěch žalobkyně 16 %.

9. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) a na věc aplikoval § 14b citované vyhlášky, když z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných případech opakovaně žaloby na ustáleném vzoru a dále se jedná o nárok nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2. AT částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále žalobkyni byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 3 x 100 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, činí 2 000 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 16 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 320 Kč.