9 C 215/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 16 369,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 307,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 307,47 Kč od , datum, do zaplacení, částku 1 372,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 372,55 Kč od , datum, do zaplacení, částku 179,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 179,70 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 Kč od , datum, do zaplacení, částku 100 Kč, částku 1 910 Kč, částku 8 800 Kč, částku 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 400 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 369,72 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal plyn odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Plyn dodaný v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 3 307,47 Kč, která představuje cenu odebraného plynu po odečtení záloh. Plyn za období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, na částku 1 772,55 Kč, která se skládá z částky 1 962,55 Kč představující cenu odebraného plynu, částky 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s placením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury, jakož i částky 100Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně aktuálně nepožaduje, a která byla splatná dne , datum, . Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, žalobkyně ještě vyúčtovala žalovanému pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS , var. symbol, . Jelikož žalovaný nehradil uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 2 400 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, , na které zbývá aktuálně uhradit 1 910 Kč, neboť byla uhrazena částka 490 Kč.

2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, na částku 2 239,70 Kč, představující cenu odebrané elektřiny, jakož i částku 400 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh. Jelikož žalovaný nehradil vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 8 800 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, .

3. Žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne , datum, .

5. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli ohledně dodávek plynu dne , datum, (změněno dodatkem ze dne , datum, ) a ohledně dodávek elektřiny dne , datum, (změněno dodatkem ze dne , datum, ), že žalobkyně bude dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa žalovaného a žalovaný bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného a případně doby, od které si přeje plyn a elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody o dodávce elektřiny i dohody o dodávce plynu (v rámci shora uvedených dodatků), a to v části nazvané „ostatní ujednání“ sjednány smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců, u plynu pak na dobu 36 měsíců s možností automatického prodlužování.

6. Vyúčtováním VS , var. symbol, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 3 307,47 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalovaný tuto částku neuhradil. Vyúčtováním VS , var. symbol, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 1 772,55 Kč, která zahrnovala i částku 300 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu, a kterou žalovaný rovněž neuhradil. Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování ze dne , datum, nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, smluvní pokutu ve výši 100 Kč. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách plynu, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč (200 Kč krát 12 měsíců), a to dne , datum, , které bylo splatné dne , datum, .

7. Vyúčtováním VS , var. symbol, ze dne , datum, , splatným , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 579,70 Kč, která zahrnovala i částku 400 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu (toto vyplývá z původně vystaveného dokladu VS , var. symbol, , který byl opraven právě citovaným dokladem), když částka 2 239,70 kč představovala cenu odebrané elektřiny a částka 2 060 Kč byla žalovaným zaplacena na zálohách, tedy vznikl nedoplatek 179,70 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty VS , var. symbol, ve výši 8 800 Kč (400 Kč krát 22 měsíců), a to dne , datum, , které bylo splatné dne , datum, .

8. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny kupní smlouvy, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn, oproti závazku žalovaného elektřinu a plyn odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny a plynu dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

10. V kupní smlouvě na elektřinu i v kupní smlouvě na plyn si strany v rámci článku nazvaného „Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouvy byly navíc uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouvy zároveň neobsahují ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupních smluv. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám zařadila do článků „Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článcích ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením „smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvách jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smluv je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny a koupi plynu je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložených kupních smluv se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 300 Kč z vyúčtování ze dne , datum, , smluvní pokutu 400 Kč dle vyúčtování ze dne , datum, , jakož i smluvní pokuty 100 Kč z vyúčtování ze dne , datum, , jakož i smluvním pokutám 8 800 Kč vyúčtované dne , datum, a 2 400 Kč, která byla vyúčtována dne , datum, , a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci je z výroků I. a II. naprosto zřejmé, že úspěšnějším účastníkem byl žalovaný, který by tak měl nárok na zaplacení poměrné části nákladů řízení, nicméně žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.