9 C 223/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 25 917 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně vždy k 25. dni kalendářního měsíce až do úplného zaplacení, a to počínaje kalendářním měsícem, následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek, s tím, že náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 2 100 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Stát nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu v penězích, která jí měla vzniknout tím, že jí žalovaná zatajila její skutečný zdravotní stav, což mělo v konečném důsledku za následek neléčení tohoto zdravotního stavu a operaci. Žalobkyně popsala, že dne , datum, upadla z 3metrové výšky z hliníkového žebříku na záda na beton (zámkovou dlažbu) a spadl na ni i tento žebřík a poté se postupně léčila v různých zařízeních s tím, že výsledky vyšetření byly vždy takové, že žalobkyni nic není a jedná se o potíže související s jejím psychickým stavem, a byla léčena pouze léky tlumícími bolest. Dne , datum, se žalobkyně dostavila do svého zaměstnání, kde se jí začala točit hlava a zvracela, v důsledku čehož si musela okamžitě lehnout přímo v zaměstnání. Dne , datum, v ranních hodinách vyhledala pomoc v zaměstnání pro přetrvávající zdravotní potíže, kdy ji tehdejší paní z vrátnice společně se svým manželem odvezli do Nemocnice s poliklinikou , adresa, na chirurgickou pohotovost. Žalobkyně na chirurgické pohotovosti popsala své obtíže spočívající v bolestech celého těla, bolesti očí a dýchacích obtížích, byla odeslána na oddělení neurologie k MUDr. , jméno FO, , kde bylo provedeno obsáhlé vyšetření žalobkyně vč. vyšetření očního pozadí a CT vyšetření. Žalobkyně rovněž absolvovala rentgenové vyšetření krku, krční páteře a lebky. Dle sdělení ošetřujících lékařů žádné z těchto vyšetření neodhalilo jakékoli vážné poranění žalobkyně. Následovala kontrola zdravotního stavu dne , datum, , při které ošetřující lékaři opět neodhalili žádné zranění žalobkyně. Žalobkyně tak nadále trpěla ve velkých bolestech, byla omezena na hybnosti, trpěla ztrátou koordinace a rovnováhy, ztrátou motoriky, bolestmi hlavy a očí, pocitem chladu v hlavě, zvracením a pocity elektrizace, pocity otoku mozku, v důsledku čehož opakovaně upadla a utrpěla další úrazy. V konečném důsledku se žalobkyni zhoršil psychický stav, kdy pociťovala deprese, úzkosti a strach z pohybu. V důsledku zhoršení jejího zdravotního stavu byla v červenci , rok, hospitalizována v Hornické nemocnici v , adresa, a byla propuštěna s konstatováním, že jí nic vážného není. Žalobkyně pro přetrvávající problémy navštívila svého tehdejšího neurologa, MUDr. , jméno FO, , který ji odeslal na rentgenové vyšetření do nemocnice , adresa, kvůli bolesti kyčle. Z lékařské zprávy k rentgenovému vyšetření však vyplývá, že je znatelná pouze drobná kalcifiace kyčle, když ostatní nález je přiměřený. Žalobkyně následně dne , datum, opět upadla na zahradě svého domu, v důsledku čehož si stěžovala na bolesti zad a pánve. Žalobkyně následně v Hornické nemocnici v , adresa, získala žádanku na vyšetření mozku magnetickou rezonancí v nemocnici , adresa, dne , datum, , avšak vyšetření vyšlo opět bez traumatu. Dne , datum, provedla žalovaná magnetickou rezonanci, konkrétně ji provedl MUDr. , jméno FO, , s výsledkem „bez traumatických změn skeletu“ a diagnóza sinistroskolioza, anterolisteza L5 v rozsahu cca 5 mm. Jelikož nadále trpěla bolestmi, dne , datum, navštívila MUDr. , jméno FO, , neurologa, ke kterému byla odeslána od praktické lékařky, a který jí po nahlédnutí do magnetické rezonance sdělil, že měla zlomený krček, stydkou kost a bederní obratel, zároveň po provedení EMG konstatoval, že má poškozenou centrální nervovou soustavu o 60 %. Zmíněný doktor uvedl, že její obtíže nejsou psychického rázu a dále jí vystavil žádanku na CT, které bylo u žalované provedeno dne , datum, , a to se závěrem porucha postavení L páteře, anterolistéza L5, pokročilá spondylarthoza L5/25, foraminosteroza L5/S bilat vlevo a lehká komprese kořene L5 a malé protruze disků L3-5, tedy nebyla diagnostikována žádná z uvedených zlomenin ani srůsty zlomenin. Téhož dne navštívila i svého ošetřujícího psychologa, který po nahlédnutí do zdravotnické dokumentace a radiologického materiálu žalobkyně potvrdil existenci zlomenin krčku stehenní kosti a krčního obratle. Postup žalované tedy nebyl podle žalobkyně správný a nebyl v souladu s platnými lékařskými postupy. Tento vadný postup žalované měl za následek zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, kdy došlo ke špatnému srůstu uvedených zlomenin a k dalšímu utlačování nervů. Když jí MUDr. , jméno FO, sdělil výsledky, resp. předal jí pouze lékařskou zprávu, tak už věděl, že žalovaná pochybila, neudělala, co měla, a proto jí pouze předal lékařskou zprávu a dále to již pro něj skončilo, protože nebyl jejím lékařem. Žalobkyně ještě dne , datum, absolvovala u žalované magnetickou rezonanci páteře, kde však opět nebylo konstatováno trauma. Žalobkyně dne , datum, opět upadla celou plochou páteře na zem, v důsledku čehož si stěžovala na bolesti zad a pánve. Žalobkyně poté navštívila nemocnici , adresa, , kde absolvovala vyšetření rentgenu páteře a EKG. Poslední vyšetření magnetickou rezonancí absolvovala žalobkyně u žalované dne , datum, , kdy bylo konstatováno, že stav je bez podstatných změn, degenerativní změny jsou bez předpokladu podstatného zlepšení. Žalobkyně byla následně v době od , datum, do , datum, umístěna v Léčebně dlouhodobě nemocných , adresa, (Fakultní nemocnice , adresa, ), která dostala k dispozici veškeré magnetické rezonance provedené žalovanou od roku , rok, doposud. Na základě těchto magnetických rezonancí bylo ošetřujícími lékaři v propouštěcí zprávě ze dne , datum, konstatováno, že žalobkyně (pozn. v důsledku úrazu z roku , rok, ) utrpěla frakturu hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene, krčku, a levého kotníku.

2. Zdravotní stav žalobkyně se po úraze ze dne , datum, tedy podstatně zhoršil oproti stavu předtím. Ošetřující lékaři žalované přikládali subjektivní potíže, jak je žalobkyně popisovala, jejím chronickým onemocněním a osobní anamnéze, s čímž však žalobkyně zcela zásadně nesouhlasí. Žalobkyně má za to, že při pádu dne , datum, utrpěla poškození nervového systému v rozsahu 60 %, a to v důsledku kontuze lbi a distorze krční páteře, a dále v důsledku dosud neprokázaných poškození zdraví – zlomeniny obratle krční páteře a obratle bederní páteře, jakož další poškození páteře spočívajících v možné protruzi/hernii některého meziobratlového disku, dále možné úrazové anterolistéze či oploštělé lordóze páteře, a případně související možné stenózy páteřního kanálu, dále utrpěla vymknutí a zlomeninu dolní čelisti, pohmoždění stěny hrudní těžkého stupně, zlomeninu stydké kosti, pohmoždění celé levé i pravé horní končetiny, pohmoždění celé levé i pravé dolní končetiny, zlomeninu krčku stehenní kosti, kdy tato zranění se projevila způsobem, jak je popsáno výše, přičemž způsobila podstatné zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, zanechaly trvalé následky a prohloubily chronická onemocnění žalobkyně. Zejména poškození nervového systému žalobkyně dovozuje ze subjektivně pociťovaných potíží, které se projevují způsobem, že žalobkyně má od předmětného úrazu ze dne , datum, pálivé impulzy z hlavy do celého těla až ke kotníkům a prstům na nohou, pociťuje chlad v hlavě, nevolnosti, chvění, ztuhnutí celého těla, potíže s řečí, algické grimasy, poruchy paměti, potíže se slovní zásobou, úzkosti, lekání, pláč, trnutí aker horních a dolních končetin, potíže s chůzí, ztráta rovnováhy, a koordinace, mžitky, neschopnost se zahřát, pocity chladu. Žalovaná chybně diagnostikovala zdravotní stav žalobkyně, opakovaně zamlčela její skutečný zdravotní stav, nesprávným postupem žalobkyni léčila, v důsledku čehož byla skutečná poškození zdraví žalobkyně (např. zlomenina 5. krčního obratle, zlomenina krčku stehenní kosti) řešena pozdě. Žalobkyně teprve až dne , datum, podstoupila operaci páteře v Městské nemocnici , adresa, , kde jí byl operován 5. krční obratel. Pokud by žalovaná správně diagnostikovala aktuální poškození zdraví žalobkyně, žalobkyně by nemusela zbytečně vytrpět nesmírné bolesti, její zdravotní stav by byl příznivější, než jaký je doposud. Žalobkyně by nebyla omezena v hybnosti, netrpěla by ztrátou koordinace a rovnováhy. jakož i dalšími již popsanými obtížemi. Rovněž by u žalobkyně nedošlo k samovolnému a špatnému srůstu zlomenin, které mají vliv na její aktuální hybnost.

3. Žalobkyně k výzvě soudu rozdělila svůj nárok do tří částí. Na bolestném požadovala uhradit částku 1 000 000 Kč s tím, že jde o vytrpěnou bolest způsobenou následkem neléčené zlomeniny krčku, stydké kosti a bederního obratle a nediagnostikováním ze strany žalované došlo k samovolným srůstům jednotlivých zlomenin. Léčebný postup žalované nelze tedy označit za léčebný postup „lege artis“. Srůsty měly za následek dlouhodobé přetrvávající bolesti, které trvají až do současnosti a budou přetrvávat i nadále, tedy až do smrti žalobkyně. Následkem porušení povinností žalované došlo u žalobkyně k výraznému omezení hybnosti, bez opory není schopna se žalobkyně pohybovat, bez berlí neujde vůbec žádnou vzdálenost. S berlemi ujde obtížně a s bolestmi pouze minimální nejnutnější vzdálenost, každé vstávání, každé sedání, každý předklon a sebemenší pohyb je provázen výraznou bolestí, kdy bez možnosti podání silných analgetik je pohyb žalobkyně v podstatě vyloučen. U žalobkyně došlo ke ztrátě koordinace pohybu a ke ztrátě rovnováhy, kdy tato skutečnost rovněž v podstatě vylučuje jakoukoliv větší motoriku na straně žalobkyně. Následkem neléčených zlomenin došlo u žalobkyně k častým bolestem hlavy, častému točení hlavy, bolestem očí a vzniku chladu v hlavě - studený mozek. Následkem neléčených zlomenin jsou rovněž časté ataky, kdy žalobkyni zchladne hlava, následuje ztráta koordinace, začne cítit zápach, začne zvracet a následně má pocit elektrizace v celém těle, od hlavy až k patě. Poté se cítí žalobkyně slabá a má pocit otoku mozku a následně proleží dva nebo tři dny ve vážném zdravotním stavu. Ataky jsou 2 až 3 do měsíce. V případě silnější ataky dochází k úplné ztrátě prostorové orientace, nedokáže stát na místě a následuje úplná ztráta ovládání těla. Ještě před ztrátou ovládání těla musí zavolat rychlou záchrannou službu a následně podstoupit několikadenní hospitalizaci v nemocnici, než problémy odezní. Žalobkyně měla v období následujícím po vadném léčebném postupu žalované velké množství pádů a úrazů, jednalo se o cca 5 zranění, které následně řešila jako pojistné události s jednotlivými pojišťovnami, a to s Českou pojišťovnou a pojišťovnou Allianz.

4. Částku 1 000 000 Kč žalobkyně požadovala vyplatit na ztížení společenského uplatnění, protože následkem nesprávného léčebného postupu žalované se jí změnil způsob života, kdy dříve sportovala, vedla aktivní život, cvičila, třikrát týdně chodila běhat, jezdila na výlety, chodila do kina a vedla společenský život. Žalobkyně navštěvovala kamarádky a následně už to nebylo možné z důvodu opakovaných a úporných bolestí hlavy, krku, hrudníku a kyčlí, tedy v podstatě celého těla a z důvodu nemožnosti pohybu. Je odkázána pouze na pobyt doma, musela ukončit veškeré sportovní, kulturní a společenské aktivity a v mnohém je dokonce odkázána na pomoc druhých.

5. Poslední 1 000 000 Kč žalobkyně opřela o duševní útrapy, tj. vytrpěnou psychickou bolest spočívající ve značném zhoršení psychického stavu žalobkyně v době po nesprávném léčebném postupu žalované, kdy žalobkyně trpěla a v podstatě do současnosti trpí psychickými depresemi, velkou úzkostí a velkým strachem v případě každého dalšího pohybu, v případě nutností se kamkoliv přemístit, a to i v případě pohybu na velmi krátkou vzdálenost za účelem vykonání osobní potřeby či osobní hygieny. Žalobkyně musela velmi dlouho čekat na poskytnutí zdravotní pomoci, která se jí následně vůbec nedostala, když docházelo k samovolnému srůstání jednotlivých zlomenin. Tyto skutečnosti si žalobkyně velmi dobře uvědomovala a byla velice deprimována tou skutečností, že se jí nedostávalo pomoci ze strany zdravotnického zařízení. Žalobkyně si uvědomovala, že její zdravotní stav vyžadoval okamžitého léčebného zásahu.

6. Nesprávným léčebným postupem žalované došlo u žalobkyně ke vzniku uvedených škod ve výše uvedených výších, když žalobkyně spatřuje mezi nezákonným jednáním žalované a vznikem jednotlivých škod příčinnou souvislost. Žalovaná nebyla schopna u žalobkyně diagnostikovat zlomeninu krčku, stydké kosti a bederního obratle a následkem této skutečnosti došlo u žalobkyně ke vzniku škody na zdraví. Na tuto skutečnost nemá žádný vliv to, že se žalobkyně léčila i v jiných nemocnicích. K dotazu soudu žalobkyně u prvního jednání doplnila, že žalované vytýká, jak postup dne , datum, , tak postup dne , datum, , ačkoliv v doplnění žaloby (č. l. 72-73) rozporovala pouze postup ze dne , datum, .

7. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, nebylo totiž zřejmé, že udávaná traumata žalobkyně jsou v přímé příčinné souvislosti s jednáním žalované. Žalovaná poskytovala žalobkyni služby opakovaně, což bylo mnohdy doprovázeno množstvím stížností. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně byla dne , datum, a podstoupila vyšetření na magnetické rezonanci a dne , datum, pak vyšetření CT, avšak oba tyto postupy žalovaná považuje za lege artis. Žalobkyně je osobou s chronicky zhoršeným zdravotním stavem, nicméně příčinou tohoto jejího stavu není porušení povinností žalovanou. Z žaloby podle žalované není patrná příčinná souvislost postupu žalované se zdravotním stavem žalobkyně. Vyšetření z roku , rok, nemohlo mít ani vliv na srůst zlomenin a zhoršení zdravotního stavu, když ke zlomeninám došlo v předchozí době. Dále uvedla, že v řízení nebylo srozumitelně tvrzeno ani konkrétní porušení povinností žalované při poskytování zdravotní péče a tvrzení jsou nahrazována dojmologií.

8. Na straně žalované do řízení vstoupila i vedlejší účastnice – , právnická osoba, ., která stejně jako žalovaná s žalobou nesouhlasila. Podle vedlejší účastnice žalobkyně nedotvrdila ani neprokázala, jakým jednáním mělo dojít k poškození jejího zdraví a vůbec k jakému poškození mělo dojít, navíc ani nepopisuje, jakým způsobem dospěla k uváděným částkám. Žalobkyně je polymorbidním pacientem, který hledá viníka svého chronicky špatného zdravotního stavu, který je zcela bez zavinění žalované a vznikl z podstaty zdravotního stavu a obecným vývojem.

9. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém se snažil zpřesnit tvrzení žalobkyně. Vzhledem k situaci soud dříve než soud přistoupil k výslechu žalobkyně a zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, vyslechl lékaře, kteří sepisovali jednotlivé zprávy, ve kterých se měly podle žalobkyně objevit zprávy o zlomeninách, nebo je měli lékaři sami diagnostikovat a žalobkyni potvrdit. Tento postup soud zvolil s ohledem na procesní postup žalobkyně, která žaluje více zdravotnických zařízení, které podle ní měly pochybit ve vztahu ke stejnému úrazu z roku , rok, , a rovněž pojišťovny, a v rámci doplnění žaloby rozšiřovala postupy žalované, které měly být špatné a měly být příčinou jejích zdravotních obtíží, které rovněž neustále rozšiřovala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se odvolávala na MUDr. , jméno FO, , který u ní měl jako první pozorovat srostlé zlomeniny, a propouštěcí zprávu z LDN , adresa, , kde byly konstatovány zlomeniny jí tvrzené, jevil se tento postup jako hospodárný a zcela logický, a to za situace, kdy sama žalobkyně výslech těchto lékařů navrhla. Žalobkyně zprostila vyslýchané lékaře mlčenlivosti (viz č. l. 137)

10. Z výslechu svědka MUDr. , jméno FO, byly zjištěny následující skutečnosti. Žalobkyně se u něj pro stejné obtíže léčila od roku , rok, . V tomto roce žádala o důchod a změnu pracovní schopnosti, proto jí dělal CT a rentgen páteře, byl zde posun. Důchod jí pak přiznán nebyl. Žalobkyně ležela dvakrát v , adresa, , kde nic nezjistili. Potom žalobkyně říkala, že spadla a stěžovala si na všechno, na hlavu, na nohy, ruce. Úrazové změny u ní neviděl, má blokádu páteře, tu měla už i dřív. Snímky z magnetických rezonancí k dispozici neměl. Ve svých záznamech má u žalobkyně diagnozu mnohočetné postižení páteře, nejvíce si ale stěžovala na bederní páteř a měla subklinicky kořenový syndrom, ale neví, zda byl úrazový, nebo neúrazový. Svědkovi soud předložil lékařské zprávy na č. l. 6v a 7 svazku příloh z , datum, , resp. výsledky EMG vyšetření, zdravotní záznam ze stejného data a m. report z , datum, , a svědek k nim uvedl, že je zde napsáno kořenový syndrom L5 vlevo a S1 oboustranně, bez klinických příznaků. Dále je zde měření vápníku, kde u ní vyšla osteoporóza v počínající fázi, což je většinou neúrazového charakteru. V předložených zprávách není dle svědka nic o úrazech, spondylolýza je skoro vždycky neúrazová. EMG naznačovalo poškození nervové soustavy, ale neříká to nic o jeho příčině, může to být i při jiných nemocech. Funkčně to měla dobré, ale mohly tam být nějaké polyneuropatie, při polyneuropatií podle výšky těch potenciálů, protože je měla nízké, žalobkyně to však neudávala, takže toto vyšetření spíš udělal, protože už věděl, že žalobkyně má problémy se spondylolýzou. Ve zprávě musí být vždy, co pacient řekne, klinický nález a měření. Z měření v roce , rok, nelze jednoznačně říct, zda poškození vzniklo v souvislosti s jednou událostí, nebo dlouhodobě, protože měření není úplně spolehlivé, u žalobkyně bylo provedeno dvakrát, pokaždé s jiným výsledkem, ale většinou jde o neúrazové změny. Lýzu mohla mít žalobkyně i před rokem , rok, , ale bylo to poddiagnostikované, v roce , rok, , tam byl už ten posun, ten se zvýrazňuje se to ve stoje, v předklonu a záklonu. U žalobkyně to tak bylo, tudíž se lýza zvýraznila a posun byl větší. Svědkovi soud dále předložil lékařské zprávy z č. l. 19 svazku, je to zápis o vyšetření magnetickou rezonancí páteře z , datum, - MUDr. , jméno FO, , ke které svědek uvedl, že je tam lýza, ta se nenazývá zlomeninou, znamená to přerušení mezi obratlem a jeho obloukem. Ve zprávě nic o zlomenině není. V ambulantním nálezu ze , datum, (svazek příloh č. l. 34v) podepsaného MUDr. , jméno FO, rovněž nejsou žádné zlomeniny. Shodně nic o zlomeninách není ani v CT vyšetření bederní páteře z , datum, podepsaného MUDr. , jméno FO, . Ve zdravotním záznamu z , datum, na č. l. 7 spisu je uvedeno, že oblouk není přerušen, že není spondylolýza, zde to možná neviděl. Žalobkyně zde asi měla menší potíže a nějaké trnutí, ale to jsou subjektivní potíže pacienta, které zaznamenal. Ve zprávě ze dne , datum, (svazek příloh č. l. 39) jsou pouze subjektivní údaje, ale žádné objektivní. Žalobkyně tehdy neměla žádné hematomy, stěžovala si od hlavy přes celé tělo, studený mozek, což někdy hraničí s psychiatrickými diagnózami, když si stěžuje úplně na všechno. Je tam zaznamenáno něco o pádu, ale nic objektivního, neměla hematomy ani bolesti. Objektivně tam byla blokáda bederní páteře a možná trochu krční, která tam je od roku , rok, , o zlomeninách nic, to měla jít správně na chirurgii. Neví, proč by žalobkyni říkal něco o zlomeninách, neměl k tomu důvod, možná jí řekl, ať jde na chirurgii, na rentgen se ošetřit, protože to musí být vždycky zdokumentováno traumatologem, chirurgem. Neřekl jí ani to, že má poškozenou centrální nervovou soustavu o 60 %, to je absurdní, když k tomu nemá podklady. Na CT ji poslal z forenzních důvodů, dělá to tak kvůli sobě i kvůli pacientovi, je to vždycky lepší. V EMG bylo nějaké dráždění nervů, ale klinicky to nebylo jisté, protože žalobkyně si nestěžovala jednoznačně, ale když máte kořenový syndrom tak to bolí ve stejném místě a ona udávala pořád někde jinde – ruce, nohy, hlava a potom více bederní páteř, protože ji měla dlouhodobě poškozenou nebo blokovanou. EMG nenaznačovalo nic o zlomeninách, znamená akorát ty nervy, což může být jakéhokoliv původu, při cukrovce, při alkoholu, borelióze. Obvodní lékař žalobkyně mu volal informaci, že pacientka si bude stěžovat na lékařské postupy, volal mu tak jednou a neví, jak to dopadlo.

11. Výpovědí svědka MUDr. , jméno FO, , Ph.D., primář LDN , adresa, , který informace čerpal z dokumentace, protože od pobytu žalobkyně v jejich zařízení už uběhla dlouhá doba, soud zjistil následující. Žalobkyně k nim měla ode dne , datum, podanou žádost z terénu od praktického lékaře MUDr. , jméno FO, a byla přijata až , datum, , protože pacienty z terénu berou málo. Důvodem přijetí podle dokumentace bylo, že prodělala , datum, operační zákrok na páteři s tím, že má dlouhodobé obtíže s páteří, to byla hlavní diagnóza, proč k nim přišla. U nich pak absolvovala program léčebné rehabilitace, hospitalizace byla zcela nekomplikovaná. Absolvovala rovněž plánované neurochirurgické vyšetření na neurochirurgické ambulanci Městské nemocnice , adresa, , při kterém lékař konstatoval, že není indikován další neurochirurgický zákrok, ale že lze předpokládat, že obtíže můžou progredovat. Výstup z rehabilitace byl takový, že žalobkyně byla schopná chůze na dlouhou vzdálenost s pomocí 4bodového chodítka, případně na krátkou vzdálenost s oporou jedné francouzské hole, případně bez ní. Žalobkyni prověřovali i z hlediska kognitivních funkcí, tj. na přítomnost demence, testovacím nástrojem minimental state exam, kde dosáhla skóre třicet ze třiceti, takže demenci neměla. V rámci přijímacího protokolu mají určité postupy, odebírají tzv. anamnézu, součástí které je tzv. osobní anamnéza, tedy zjišťují předchorobí, tzn. diagnózy, které pacient má, když k nim přichází. Zkratky v propouštěcí zprávě, jsou zkratky pro oblast páteře, tzn. z latiny TH – hrudní páteř, L bederní, C krční páteř. V diagnózách, se kterými žalobkyně přišla, bylo, že má pokročilé degenerativní změny ve smyslu spondylartrózy nebo chondrózy obratlů a že má skoliózu. Segmenty, které jsou jmenovány, jsou segmenty, které jí bolí nebo kde jsou změny vyjádřeny a které způsobují obtíže. Dominanta je asi v oblasti krční páteře. V anamnéze je zmínka, ale skutečně pouze zmínka, že někdy v roce , rok, měla zlomeniny několika míst, byla to asi lopatka, hrudník, nějaký krček, oni sami nepátrali po podrobnostech, zaměřili se hlavně na páteř, kde diagnózy z jejich pohledu hrály nějakou roli. Zmínka o zlomeninách byla čistě sdělení z dokumentace, když dostanou dokumentaci odjinud, tak přebírají to, co je tam zmíněno. V anamnéze stp. fr. hrudník, krční a bederní obratle, lopatky, kolene, krčku znamená stav po fraktuře, to znamená, že jde o anamnestický údaj, který nijak neověřovali. Tento údaje je buď v žádosti nebo to sdělí ten pacient. Sám lékař by k tomu nedošel. Na konci lékařské zprávy jsou kódy dle mezinárodní klasifikace nemocí revize 10, které tam dávají kvůli výkaznictví na zdravotní pojišťovny. Kódy zadávají při přijímání pacienta, aby pojišťovna věděla, proč se u nich daný pacient léčí. Snímky CT nebo magnetické rezonance neměli, byla tam řada přiložených nálezů, byla tam nějaká fibrogastroskopie, nějaké CT, které byly vytvořeny na jiných pracovištích. Pokud přijde pacient z terénu od praktického lékaře většinou mají jenom tu žádost. Oni sice diagnostikují pacienty, ale většinou pacient s těma diagnózama už přichází, oni doplňují diagnózy, např. se zapomíná se na diagnózy osteosklerózy, demence apod. Objektivně si zlomeniny neověřovali, nebylo to pro ně důležité, protože rozhodujícím byl důvod přijetí, což byly degenerativní změny páteře, skolióza, a stav po neurochirurgickém zákroku na páteři.

12. V neposlední řadě byla vyslechnuta MUDr. , jméno FO, , která je lékařkou v LDN , adresa, a je uvedena na propouštěcí zprávě. K předložené propouštěcí zprávě z č. l. 137 uvedla, že žalobkyně k nim přišla , datum, po žádosti praktického lékaře k rehabilitaci pro chronický polytopní bralgický syndrom krční, hrudní a bederní páteře s dominancí cervikalgie, propuštěna byla , datum, . Při přijetí si žalobkyně stěžovala na bolesti zad. U nich žalobkyně dostávala chronickou medikaci DHC 60 mg večer, Nolpaza 40 mg ráno a Trombex a absolvovala neurochirurgické vyšetření, po kterém doktor napsal, že operace není indikovaná a že bolest se může zvyšovat, progredovat. Po rehabilitacích žalobkyně zvládala samostatnou chůzi po schodech, po chodbě zvládala krátkou vzdálenost bez opory a mohla chodit s oporou jedné francouzské berle. V anamnéze jsou oddíly páteře - C je krční, S je hrudní a L je bederní, dále je tam uvedeno, že měla předtím zlomeninu hrudníku, což zjistili z předchozí dokumentace, ale nepamatuje si z jaké konkrétně. Podle zprávy neměla v době pobytu žádné zlomeniny. Snímky k dispozici neměli, jejich prací je rehabilitace. Kódy na konci zprávy znamenají choroby a jejich mezinárodní kódování.

13. Soud ve věci rovněž provedl listinné důkazy v nezbytném rozsahu, když žalobkyně předložila množství lékařských zpráv, které mnohdy ani nesouvisely s podanou žalobou. Důležitým bylo provést lékařské zprávy jednak vypracované žalovanou a jednak zprávy lékařů, kteří měli žalobkyni potvrdit zlomeniny. Z provedených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.

14. Výpisem řízení (č. l. 4) bylo prokázáno, že žalobkyně u Okresního soudu v , adresa, podala dne , datum, celkem sedm žalob, a to na žalovanou, Fakultní nemocnici , adresa, , , právnická osoba, , Nemocnici s poliklinikou , adresa, , dále na , právnická osoba, , , právnická osoba, a v neposlední řadě taky na ČSSZ pracoviště , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , (č. l. 164-167) bylo prokázáno, že žaloba proti Fakultní nemocnici , adresa, byla zamítnuta mimo jiné s odůvodněním, že žádná zlomenina čelisti u žalobkyně diagnostikována být nemohla, neboť ji do dne vyšetření dne , datum, neutrpěla. Citovaný rozsudek dosud nenabyl právní moci. Dle připojené žaloby (č. l. 168-169) žalobkyně zranění (zlomeninu) čelisti rovněž připisovala pádu, který měla utrpět dne , datum, , následně byla poprvé vyšetřena dne , datum, v Nemocnici s poliklinikou , adresa, na chirurgické pohotovosti, neurologii, podstoupila CT vyšetření, rentgen krku, krční páteře a lebky, přičemž dle sdělení ošetřujících lékařů zde neutrpěla jakékoliv vážné poranění. V současné době je řízení proti , právnická osoba, vedeno u Obvodního soudu pro , adresa, a proti , právnická osoba, u Obvodního soudu pro , adresa, , ČSSZ je pak žalována u Krajského soudu v , adresa, (č. l. 144).

15. Ve zprávě MUDr. , jméno FO, , datum, (svazek příloh č. l. 39) žalobkyně upozorňovala na popis problému, avšak i zde je potřeba upozornit, že zápis jejích problémů, mechanismu pádu, bolestí apod. jsou pouze subjektivní nálezy, tedy se jedná o přepis toho, co pacient lékaři uvedl. V dalším lze odkázat na výpověď MUDr. , jméno FO, .

16. Z průvodního listu ze dne , datum, (č. l. 7) vyplývá, že žalobkyně byla MUDr. , jméno FO, odeslána na CT vyšetření kyčle a LS funkce.

17. Ze zprávy radiodiagnostického oddělení žalované ze dne , datum, (č. l. 7v) soud zjistil, že žalobkyni bylo provedeno RTG LS páteře, byla u ní zjištěna spondyloza a artróza, jakož i drobná kalcifikace na kyčli. Dále na snímcích zjištěna anterolistéza L5.

18. Ze ambulantního nálezu ze dne , datum, sepsaného lékařem žalované MUDr. , jméno FO, (č. l. 9) bylo zjištěno, že se zde žalobkyně dostavila poté, co včera upadla a bolí ji bederní páteř. Lékař u ní objektivně zjistil, že nemá na L páteři poklepovou bolestivost trnů, nemá hematomy, jen mírnou citlivost v oblasti spodní L páteře. Bylo provedeno i rentgenové vyšetření, které na L páteři nezjistilo žádné traumatické změny skeletu, jen skoliózu bederní páteře. Lékař doporučil fyzické šetření.

19. Ze zprávy o provedení magnetické rezonance páteře ze dne , datum, (svazek příloh č. l. 19) soud zjistil, že tohoto dne byla provedena MUDr. , jméno FO, provedena, resp. přečtena provedená, magnetická rezonance L páteře, tedy bederní páteře, kterou žalobkyně absolvovala u žalované, ze které lékařka uzavřela, že žalobkyně má poruchu postavení L páteře, anterolisthezu L5 (5. bederní obratel) a sinistroskoliozu, cirkulární protruzi disků L1-L5, lýzu oblouku L5 s degenerativními změnami.

20. Z ambulantního nálezu z , datum, (svazek příloh č. l. 34v), který zapsal lékař žalované MUDr. , jméno FO, , vyplývá, že žalobkyně byla přijata pro vyšetření MR L páteře. Zjištěna byla porucha postavení L páteře, anterolistheza L5 s posunem, sinistroskolioza. Žalobkyni doporučeno ošetření PRT, aplikace analgetik a kortikoidu do kořene L5 vlevo, což prozatím žalobkyně neakceptovala.

21. Zprávou CNS CENTRA , adresa, ze dne , datum, (č. l. 15) bylo prokázáno, že žalobkyně nepotřebovala psychiatrickou medikaci ani léčbu. Dne , datum, bylo doplněno, že má algické potíže spojené s patologickým nálezem na magnetické rezonanci.

22. Ze zprávy MUDr. , jméno FO, ze dne , datum, (č. l. 18) kromě výsledků MR LS páteře doporučil žalobkyni vyvarovat se zvedání břemen v předklonu, nedělat rychlé a extrémní pohyby v bederní páteři, cvičit bederní páteř a používání bederního pásu při zátěži.

23. Ze zprávy MUDr. , jméno FO, z , datum, (svazek příloh č. l. 6v) soud zjistil, že žalobkyně u něj byla vyšetřena dne , datum, a že neakceptovala operaci a hospitalizaci. V Závěru, který je ve zprávě uveden tučně (mimo subjektivní nález, který popisuje sdělení udaná žalobkyní) je uvedeno mimo jiné, že žalobkyně trpí kořenovým syndromem. Rozhodně zde není uvedeno nic objektivního o zlomeninách nebo srostlých zlomeninách. Ve zbytku lze odkázat na výpověď MUDr. , jméno FO, jako svědka, který se vyjádřil k závěrům v této zprávě, jakož i k diagnózám.

24. Z EMG vyšetření MUDr. , jméno FO, (svazek příloh č. l.6) bylo zjištěno, že bylo provedeno rovněž , datum, a že zde (kromě vpisku žalobkyně) není uvedeno nic o poškození nervové soustavy o 60 %. Naopak ze závěrů vyplývá, že nález je subklinický, tedy, že není zcela patrný příznak choroby, na kterou byla takto žalobkyně testována, tj. axonopatie. Ve zbytku lze taktéž odkázat na výpověď MUDr. , jméno FO, , který se i k EMG vyšetření žalobkyně a jeho výsledkům vyjádřil.

25. Zprávou z Nemocnice s poliklinikou , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byl proveden snímek C páteře a bylo zjištěno, že má na C páteři oploštělou lordosu, snížení plotének a na Tg páteři esovitou skoliózu s akcentovanou kyfosou.

26. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, (č. l. 6) soud pouze zjistil, že se jednalo o cílené neurologické vyšetření provedené MUDr. , jméno FO, , žalobkyně podstoupila CT bederní páteře. Diagnostický závěr lékařky byl takový, že žalobkyně má recidivující algický sy LS páteře s dysfunkcí, kořenovou iritaci S1 a L5, antelisthezu L5 a jsou u ní pokročilé artrotické změny. Lékařka mimo jiné doporučila nezatěžovat nadměrně LS páteř, nebýt dlouhodobě ve vynucených polohách, dlouhodobě ani prudce nezaklánět hlavu s rotací, nešvihat s hlavou. Stejné doporučení se objevuje i v ambulantním nálezu ze dne , datum, (č. l. 12).

27. Ze zdravotního záznamu MUDr. , jméno FO, (č. l. 7) ze dne , datum, bylo zjištěno, že se jedná o návštěvu poté, co bylo provedeno CT vyšetření u žalované dne , datum, . Ze zprávy žalované ze dne , datum, (č. l. 7v), ze které zjevně čerpal MUDr. , jméno FO, vyplývá, že bylo provedeno CT bederní páteře a byla zjištěna porucha postavení L páteře, Anterolistéza LŘ, pokročilá spondylarthróza L5/21, protruze disků, lehká komprese kořene L5. Tuto zprávu sepsal lékař žalované MUDr. , jméno FO, .

28. Ze zprávy MUDr. , jméno FO, , lékaře žalované, ze dne , datum, (č. l. 11) soud zjistil, že u žalobkyně bylo provedeno kontrolní neurologické vyšetření a byla indikována ke stabilizační operaci segmentu L5/S1. Žádný náznak o zlomenině se ve zprávě nenachází, byť na ni žalobkyně rukou dopsala „jak jsem se dostala ke zlomenině….“.

29. Propouštěcí zprávou ze dne , datum, (č. l. 138) bylo prokázáno, že žalobkyně byla v době od , datum, do , datum, hospitalizovaná v LDN , adresa, poté, co zde byla odeslána praktickým lékařem k celkové rehabilitaci pro chronické polytopní C-Th-L páteře, dominující cervikalgie. V anamnéze na začátku zprávy je uvedeno, že žalobkyně je po stabilizační operaci L páteře L5-S1, která byla provedena dne , datum, , dále žalobkyně uvedla, že je po fraktuře hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene, krčku a levého kotníku. Více se ke zprávě vyjádřili lékaři uvedeného zařízení.

30. Dne , datum, bylo u žalované provedeno RTG pánve žalobkyně (č. l. 17v) ze kterého nebyly zjištěny žádné traumatické či strukturální změny skeletu. Zprávu zapsala MUDr. , jméno FO, .

31. Protokolem sepsaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně zde uvedla, že dne , datum, měla úraz, při kterém měla zlomený 5. obratel, krček, raménko stydké kosti, zlomenou čelist, přičemž se nejprve léčila v Nemocnici s poliklinikou , adresa, , po zhoršení jejího stavu v červnu , rok, se léčila v Hornické nemocnici v , adresa, , u žalované byla vyšetřena neurologem vícekrát v letech , rok, .

32. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění skutkového stavu věci. Soud neprovedl účastnický výslech žalobkyně pro nadbytečnost, když účastnickým výslechem nelze doplňovat skutková tvrzení žalobkyně. Soud nepřistoupil k provedení požadovaných znaleckých posudků pro nadbytečnost, jelikož žalobkyně neprokázala ničím zejména to, že zde existuje příčinná souvislost mezi jejím zdravotním stavem, který je jak vyplývá z připojených zpráv a výslechu zejména MUDr. , jméno FO, , kterou žalobkyně považovala za klíčovou osobu, která ji jako první upozornila na zlomeniny, chronický a nemá nic společného s neléčenými zlomeninami, jak žalobkyně tvrdila. Pokud žalovaná měla žalobkyni zatajit zlomeniny, pak je z uvedeného zcela zřejmé, že nemohla zatajit zlomeniny, které žalobkyně neutrpěla.

33. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

34. Žalobkyně se pro problémy s páteří léčila u MUDr. , jméno FO, již od roku , rok, , ve kterém zároveň žádala o přiznání invalidního důchodu. V tomto roce u ní uvedený doktor konstatoval blokádu páteře a spondyolúzu, která bývá neúrazového charakteru. Žalobkyně v roce , rok, upadla, poté se se svými zdravotními obtížemi léčila v různých zařízeních, a to jak v několika dnech po pádu v roce , rok, , tak i později. V roce , rok, nebyla u žalobkyně zjištěna žádná zlomenina, a to nezávisle na zařízení žalované, dokonce ani MUDr. , jméno FO, u ní dne , datum, , kdy se k němu dostavila, nepozoroval žádné úrazové změny, hematomy a žalobkyně si nestěžovala ani na bolest. Žalobkyně se poprvé dostala na vyšetření k žalované dne , datum, , kdy u ní bylo provedeno RTG LS (L je bederní páteř, S je hrudní páteř) páteře a byla u ní konstatována spondyolýza a artróza, jakož i drobná kalcifikace kyčle. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že v zařízení žalované žalobkyně skutečně podstoupila vyšetření ve dnech , datum, a dne , datum, , které žalobkyně označila za vyšetření, ve kterých shledává pochybení (viz protokol o prvním jednání ve věci). Dne , datum, žalovaná provedla u žalobkyně magnetickou rezonanci páteře se závěrem porucha postavení bederní páteře, anterolistézu L5, sinistriskoliozu, cirkulární protruzi disků L1-L5, lýzu oblouku L5 s degenerativními změnami. V roce , rok, bylo žalobkyni lékaři žalované doporučeno páteř nezatěžovat, nedostávat ji do vynucených poloh, cvičit bederní páteř, nezvedat věci z předklonu. V listopadu , rok, MUDr. , jméno FO, žalobkyni doporučil ošetření PRT s aplikací analgetik a kortikoidu na kořen L5, což neakceptovala. V lednu , rok, se žalobkyně dostavila ke svému neurologovi MUDr. , jméno FO, . Žalobkyni byla doporučena operace a hospitalizace, což neakceptovala. Nebylo však prokázáno, že by tento lékař měl k dispozici snímky magnetické rezonance, nebo CT, ze kterých by žalobkyni potvrdil její zlomeniny, jak se žalobkyně v řízení snažila tvrdit. MUDr. , jméno FO, ani nepotvrdil, že žalobkyni diagnostikoval 60 % poškození nervové soustavy. Vyšetření EMG, ze kterého žalobkyně zjevně toto poškození dovodila, bylo neprůkazné, pouze naznačovalo nějaké poškození, navíc takové měření není spolehlivé. Tento den lékař zjistil, že žalobkyně má nadále spondyolýzu, což znamená přerušení mezi obratlem a jeho obloukem, nikoliv zlomeninu. Toto onemocnění bývá neúrazového charakteru. U žalobkyně dále zjistil osteoporózu a konstatoval kořenový syndrom bez klinických příznaků, tj. že žalobkyně neměla typické příznaky, protože si stěžovala na bolest všeho, kdežto u kořenového syndromu je typické, že bolí stále stejné místo. Dne , datum, byla žalobkyně vyšetřena u žalované, konkrétně absolvovala cílené neurologické vyšetření u MUDr. , jméno FO, . Žalobkyni bylo provedeno CT bederní páteře se závěrem recidivující algický syndrom LS páteře, kořenová iritace S1 a L5, antelistheza L5 a pokročilé artrotické změny. Lékařka doporučila opět nepřetěžovat LS páteř, nebýt dlouho ve vynucených polohách (předklon a záklon), nezvedat věci v předklonu, fyzickou zátěž pouze do bolesti, nehýbat prudce hlavou. Dne , datum, se pak žalobkyně opět dostavila k MUDr. , jméno FO, , který však pouze výslech žalobkyni a do zprávy konstatoval závěry z provedeného CT bederní páteře u žalované.

35. Operace, kterou žalobkyně podstoupila na počátku roku , rok, , byla indikována lékařem žalované MUDr. , jméno FO, ve zprávě ze dne , datum, , přičemž se mělo jednat o stabilizační operaci segmentu L5/S1. Ve zprávě není uvedeno nic o zlomeninách, ani o tom, že operace byla indikována v důsledku zlomenin. Po operaci byla žalobkyně na vlastní žádost, podanou jejím praktickým lékařem, přijata dne , datum, do LDN , adresa, k celkové rehabilitaci pro chronické polytropní onemocnění C-Th-L páteře, s tím, že žalobkyně dne , datum, prodělala stabilizační operaci páteře. Nebylo prokázáno, resp. bylo vyvráceno, že by lékaři MUDr. , jméno FO, , PhD. nebo MUDr. , jméno FO, u žalobkyně diagnostikovali zlomeniny, jak sama uvedla. Lékaři navíc neměli k dispozici žádné snímky páteře žalobkyně a sami si ji po této stránce ani nediagnostikovali. Sdělení, která se objevují na počátku zprávy, jsou převzaty od samotné žalobkyně, případně z jiné dokumentace, nejedná se o jejich diagnózu. Shodně jako na konci uvedené diagnózy nic nevypovídají o skutečných diagnózách žalobkyně, ale jde pouze o kódy, které se zde vpisují pro účely zdravotního pojištění.

36. Z provedeného dokazování naopak vyplývá, že žalobkyně dlouhodobě trpí blokádou páteře, došlo u ní k spondylolistéze, která se postupně zvýrazňovala a byla větší. Tato situace byla pozorována dlouhodobě u 5. bederního obratle. Pro tento problém a také skoliózu či kyfosu, případně subklinicky diagnostikovaný kořenový syndrom, se žalobkyně dle výpovědi MUDr. , jméno FO, a předložených lékařských zpráv dlouhodobě léčila. Zhoršování těchto onemocnění pak v samotném důsledku vedlo k indikaci stabilizační operace páteře právě v segmentu 5. bederního obratle a 1. hrudního obratle. Tato operace, kterou indikoval MUDr. , jméno FO, , však nebyla důsledkem srostlých zlomenin a jejich neodhalení, jak uváděla žalobkyně, ale důsledkem jejího dlouhodobě špatného zdravotního stavu. Jak vypověděl MUDr. , jméno FO, ke zhoršování lýzy, lépe řečeno k jejímu zvýraznění a posunu, dochází ve stoje, v předklonu a v záklonu. Pokud tyto příčiny srovnáme s doporučeními, které lékaři žalované dávali žalobkyni (vyvarovat se prudkých pohybů, záklonům, zvedání břemen v předklonu), je nutné konstatovat, že tato doporučení lékařů byla na místě. Již v roce , rok, byla žalobkyni doporučena operace, kterou odmítla, a v roce , rok, jí MUDr. , jméno FO, doporučil léčbu aplikací analgetik a kortikoidů, což však žalovaná nechtěla. Pokud žalobkyně doporučení lékařů nedodržovala a neakceptovala včas nabízené léčebné postupy, nelze zhoršení jejího zdravotního stavu přičítat k tíži žalované.

37. Je dále s podivem, že u žalované byla žalobkyně vyšetřena nejméně 6 lékaři (MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, ) v různých dnech a letech a všichni se dle závěrů z CT a MR, případně RTG shodovali i s neurologem žalobkyně MUDr. , jméno FO, , že jde o jiná onemocnění než zlomeniny, jak žalobkyně v průběhu celého řízení tvrdí. Je více než pravděpodobné, že žalobkyně své bolesti způsobené chronickými onemocněními připisuje všemožným zlomeninám, aniž by si připustila lékařské závěry několika lékařů z různých institucí, že její problémy jsou neúrazového charakteru. Pokud žalobkyně opírala tvrzení o zlomeninách v prvé řadě o závěry MUDr. , jméno FO, a lékařů z LDN , adresa, , pak tyto byly v řízení nepochybně vyvráceny. Pro závěr soudu rovněž svědčí dosud nepravomocný výsledek řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, , kde nebyla prokázána tvrzená zlomenina čelisti, která měla vzniknout shodně jako zlomeniny tvrzené v tomto řízení.

38. Žalobkyně své problémy vázala na srůsty zlomenin, které měly nastat v důsledku jejich neléčení žalovanou, ale z obecného hlediska je nemožné, aby zlomeniny, které měly podle žalobkyně nastat v říjnu , rok, , začaly srůstat až v říjnu , rok, , kdy se poprvé dostavila na MR k žalované a ta je zde měla nevidět. Žaloba byla v průběhu řízení na výzvu soudu navíc několikrát doplňována, přičemž snahou bylo zejména zjistit, který konkrétní léčebný postup žalobkyně považuje za non lege artis a se kterým spojuje své problémy. Postupně jsme se dobrali k tomu, že špatný postup měl spočívat v nediagnostikování zlomeniny krčku, zlomené stydké kosti a zlomeného bederního obratle s tím, že a tyto měly vzniknout po pádu ze dne , datum, , přičemž žalovaná měla tyto zlomeniny opomenout při vyšetření magnetickou rezonancí dne , datum, a při CT vyšetření dne , datum, . K tomuto závěru žalobkyně podle svých tvrzení dospěla po návštěvě MUDr. , jméno FO, , který jí dne , datum, po nahlédnutí do MR sdělil, že měla uvedené zlomeniny a rovněž jí zjistil poškození nervové soustavy o 60 % (což je podle žalobkyně důsledek toho, že žalovaná u ní neodhalila zlomeniny při uvedených dvou vyšetřeních). Poté byla žaloba před koncentrací ještě doplněna, že další MR byla u žalované provedena dne , datum, a byla rovněž špatně, další MR proběhla , datum, . Žalobkyně dále připustila, že v době po provedení MR v roce , rok, a , rok, utrpěla další pády. Žalobkyně tak v průběhu řízení neustále přizpůsobovala svá tvrzení podle toho, jakým směrem se řízení vyvíjelo, aniž by byla schopná konkrétně označit konkrétní lékařský postup, který považuje za non lege artis, až nakonec, snad pro jistotu, označila všechna vyšetření provedená u žalované. Soud má však za to, že není cílem sporného řízení zjišťovat za žalobkyni, jaká konkrétní újma jí vznikla jakým konkrétním postupem žalované, ale má zde jít o to, že soud navrženými důkazy zjistí, zda tvrzené újmy jsou v přímé příčinné souvislosti s konkrétním jednáním žalované. Soud poučil žalobkyni při prvním jednání, že nemá za prokázáno příčinnou souvislost mezi popisovanými újmami žalobkyně a jednání žalobkyně a dále, že žalobkyně dosud neoznačila důkazy k prokázání tvrzených újem, tj. samovolný srůst uváděných zlomenin, přetrvávající bolest, omezení hybnosti, ztráta koordinace a rovnováhy, ztráta motoriky, bolesti hlavy, bolesti očí, chlad v hlavě, cítění zápachu, zvracení, pocit elektrizace, pocit otoku v mozku, ležení na lůžku dva až tři dny a jejich četnost, pády a úrazy po vadném postupu a kdy tyto pády a tvrzená zranění nastaly, zhoršení psychického stavu – deprese, úzkosti, strach z pohybu. Sodu má však za to, že minimálně možná příčinná souvislost nebyla vůbec prokázána. Snaze žalobkyně zjistit pomocí sporného řízení, ve kterém je navíc osvobozena od soudních poplatků, svůj zdravotní stav, o kterém má sama vlastní představu, zcela nasvědčuje i poslední podání jejího zástupce, ve kterém tvrdí dosud nezjištěné újmy, které má soud zjistit ze znaleckého dokazování. Znovu je potřeba upozornit na to, že dokazováním nelze nahrazovat skutková tvrzení, která jinak absentují. Z posledního podání žalobkyně je navíc patrné, že žalobkyně dále rozšiřuje ošetření u žalované a seznam tvrzených zlomenin a obtíží, přičemž sama vlastně ani neví, které konkrétní potíže měly být způsobeny kterým konkrétním jednáním žalované.

39. Soud dříve než přistoupil ke znaleckému dokazování, nejprve vyslechnul lékaře, kteří měli žalobkyni potvrdit zlomeniny, a předložil jim jejich lékařské zprávy, o které žalobkyně svůj nárok opírá primárně. Ani jeden z lékařů nepotvrdil tvrzená poranění (zlomeniny shora uvedené a poškození nervové soustavy o 60 %). Pokud už bylo ve zprávě z LDN psáno o zlomeninách, jednalo se pouze o opisy buď z lékařských zpráv, nebo popisy subjektivních obtíží žalobkyně. Žádný z lékařů navíc neměl k dispozici snímky z magnetických rezonancí, jak žalobkyně v průběhu celého řízení tvrdí. Dokonce ani MUDr. , jméno FO, , o kterém žalobkyně tvrdila, že pozoroval srostlé zlomeniny a diagnostikoval u ní poškození nervové soustavy o 60 % tyto informace popřel a logicky vysvětlil, co znamená výstup z EMG a jaký vliv takový výstup na zdravotní stav žalobkyně má. Rozhodně se nejednalo o žádnou diagnózu poškození nervové soustavy, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Tento lékař také popsal zdravotní stav žalobkyně a jeho vývoj.

40. Soud v žádném případě nebagatelizuje zdravotní problémy žalobkyně, nicméně je třeba se podívat, že žalobkyně dlouhodobě trpí blokádou páteře, probíhají u ní artrotické změny, měla anterolistézu 5. bederního obratlem, skoliózu apod. v důsledku čehož docházelo ke změnám na její páteři a bolestivosti. Tyto všechny zdravotní problémy pak vedly k indikaci operace, zcela určitě to nebyly nepotvrzené zlomeniny. Pokud na tvrzení o zlomeninách navazovaly další problémy, pak tyto rovněž nemůžou být v přímé příčinné souvislosti s postupem žalované, když zlomeniny nebyly potvrzeny, naopak byly zcela vyvráceny.

41. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že spondylolistéza je ventrální posune obratlového těla vzhledem k obratlovému tělu níže uloženého obratle, jedná se o patologický stav. Jde o onemocnění, které zahrnuje skupinu různých typů olistézy (slovo pochází z řeckého olisthanein, což znamená sklouznout). Jednotlivé typy se odlišují etiologicky, četností výskytu, patologickým významem, rychlostí progrese skluzu, prognózou i terapií. (viz Spondylolistéza – chirurgické léčení, doc. MUDr. Martin Krbec, CSc., dostupné na: www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/ 2002/01/03.pdf). V případě obtíží je vhodná nejprve vhodná konzervativní terapie s posílením svalů bederní páteře a analgetika či nesteroidní antirevmatika. Pokud se stav zhoršuje, nebo je konzervativní terapie bez efektu, přistupuje se k operaci. (viz https://fyzioterapie.utvs.cvut.cz/document/show/id/35/ webové stránky jsou vytvořené odborníky a určené pro studenty). Soudu je zřejmé, že není odborníkem na danou oblast, nicméně již z uváděného popisu žalobkyni diagnostikovaného onemocnění (shodně s lékaři žalované a jejím neurologem) je zřejmé, že diagnóza provedená žalovanou a její doporučení nebyla nesprávná a bylo jen důsledkem běhu času, že se onemocnění žalobkyně zhoršilo a musela podstoupit operaci.

42. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně slouží.

43. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

44. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

45. Ke vzniku odpovědnosti za škodu podle § 2913 je potřeba splnit tři základní předpoklady, a to porušení povinnosti stanovené ve smlouvě, vznik újmy a příčinnou souvislost mezi vznikem újmy a porušením smluvené povinnosti. Pokud jedna z těchto základních premis chybí, není škůdce za škodu odpovědný. U povinnosti nahradit škodu v důsledku porušení smlouvy se nepřihlíží k zavinění, jedná se tudíž o odpovědnost objektivní. Základní povinností lékaře plynoucí ze smlouvy je postupovat lege artis. Příčinná souvislost znamená, že bez daného porušení smluvní povinnosti by daná újma nevznikla, resp. se nezhoršila, případně by nenastala takovým způsobem, jakým nastala.

46. Soud se vzhledem k průběhu řízení zaměřil nejprve na vznik tvrzené újmy a příčinnou souvislost. Jak bylo popsáno již shora v rámci skutkových zjištění, žalobkyně dlouhodobě trpí chronickým onemocněním páteře v důsledku, kterého u ní byla provedena stabilizační operace. Bylo zcela vyvráceno, že by provedení stabilizační operace bylo zaviněno špatně srostlými zlomeninami a poškozením nervové soustavy o 60 %, které by u ní žalovaná nediagnostikovala. Naopak bylo prokázáno, že diagnózy stanovené žalovanou se shodují s dlouhodobým zdravotním stavem žalobkyně, který u ní minimálně od roku , rok, pozoroval její neurolog MUDr. , jméno FO, . Soud má tedy za to, že zde chybí minimálně příčinná souvislost mezi postupem žalované a tvrzenými zdravotními problémy žalobkyně. Z tohoto důvodu žalovaná za újmu žalobkyně neodpovídá. Nelze ponechat bez povšimnutí, že žalobkyně měla upadnout a způsobit si tak zlomeniny v říjnu , rok, a až v roce , rok, se dostavit k žalované k vyšetření, kdy je zřejmé, že žalovaná ani případné zlomeniny pozorovat nemusela. Navíc v listopadu , rok, se žalobkyně dostavila ke svému neurologovi, neměla žádné hematomy ani bolesti, což i z obecného hlediska nelze ve spojení se zlomeninami, které žalobkyně popisuje, považovat za možné. V řízení tak bylo vyvráceno, že by případné nediagnostikování zlomenin žalovanou u žalobkyně bylo důsledkem jejích bolestí, poškození nervové soustavy a operace. V důsledku uvedených skutečností soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení žalované činí 25 917 Kč a jsou představovány zaprvé náklady právního zastoupení žalované tvořené odměnou advokáta dle § 9 odst. 4 a § 7 AT ve výši 18 600 Kč za 6 úkonů právní služby učiněných zástupcem žalované [příprava a převzetí zastoupení (úkon vyúčtovaný jako první porada, která je zde zahrnuta), sepis vyjádření z , datum, , sepis vyjádření z , datum, , účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:50, účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 13:07, účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:50 ] po 3 100 Kč, dále částkou 1 800 Kč jako 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, a dále cestovným zástupce žalované z , adresa, k Okresnímu soudu ve FrýdkuMístku a zpět osobním vozidlem se spotřebou 6,3 l/100 km motorové nafty dle následující tabulky.

48. Z těchto částek náleží rovněž náhrada za 21% DPH (vyjma částky za spotřebu paliva, která je již s DPH), tj. částka ve výši 4 430 Kč (počítáno z částky 21 095 Kč), protože zástupce žalované prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Pokud se týká zbytku, soud nic dalšího žalované nepřiznal, jelikož zástupce žalované nic více do vyúčtování nákladů řízení nesepsal, neboť jestliže strana požádá o náklady v nižší míře, zpravidla se jí tyto náklady přiznají právě v této nižší míře, zvláště pokud je zastoupena advokátem, protože je její povinností střežit si právo; pokud požádá o méně, pak se má za to, že její vůle odpovídá jejímu projevu vůle, a že tedy více nepožaduje (shodně BÍLÝ, Martin. § 151 [Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 718).

49. Soud ve věci neshledal podmínky pro postup podle § 150 o. s. ř., jak navrhovala žalobkyně při posledním jednání. Jedná se totiž o výjimečný institut, který má být aplikován jen ve výjimečných případech, přičemž takový postup soudu musí být řádně odůvodněn. Postup, při kterém není výjimečně přiznána náhrada nákladů, odůvodňují zejména majetkové, sociální a osobní poměry neúspěšného účastníka, nicméně je nutné přihlédnout také k poměrům druhého účastníka a vystupování účastníků v daném řízení. Typicky může jít o případy tzv. iudicium duplex, spory mezi rodinnými příslušníky, složitost věci pro dosud neřešenou právní otázku, účastník byl v době zahájení řízení nezletilý apod. V tomto případě se také nejednalo o řízení, kde by přiznaná výše plnění záležela na úvaze soudu, ani o situaci, kdy by účastník bez důvodu odmítl první setkání s mediátorem. Je bezpochyby, že žalobkyně trpí dlouhodobě problémy s páteří, nicméně tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalované, která jak vyplynulo z provedeného dokazování, nemá s tímto stavem žalobkyně nic společného. Okolnosti věci na straně žalobkyně, tedy její finanční situaci a nepříznivý zdravotní stav soud promítl do lhůty k plnění, kterou v souladu s § 160 větou za středníkem o. s. ř. a pro úhradu nákladů stanovil splátky ve výši 1 500 Kč měsíčně, která vzhledem k příjmům žalobkyně, jak byly doloženy pro rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, nebude pro žalobkyni likvidační a bude schopna ji hradit. Na druhou stranu povolení platit náhradu nákladů řízení nebude nepřiměřeným zásahem do majetkové sféry žalované, když se jedná o nemocnici, která může vzhledem k výši přiznané náhrady vyčkat a přijmout plnění ve splátkách. Žalobkyni je potřeba upozornit, že pokud se dostane do prodlení s úhradou byť jedné splátky, stane se splatnou celá částka nákladů řízení. Soud dodává, že přiznání náhrady nákladů řízení žalované není v rozporu s dobrými mravy, když žalobce je pánem sporu a jako takový si musí být vědom důsledků spojených s podáním žaloby, kterým je bezesporu i neúspěch ve věci. Žalovaná v řízení činila nezbytné úkony a nepočínala si tak, aby náklady řízení zbytečně navyšovala.

50. Vzhledem k účasti vedlejší účastnice soud výrokem pod bodem III. rozhodl i o náhradě nákladů mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí, která shodně jako žalovaná, na jejíž straně vystupovala, má v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Vedlejší účastnici, která nebyla v řízení zastoupena advokátem, náleží náhrada nákladů řízení v paušální výši stanovené ve vyhlášce č. 254/2015 Sb., kterou tvoří paušální náhrada za 7 úkonů (vstup do řízení, účast u jednání dne účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:50, účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 13:07, účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:50 a tři přípravy k těmto jednáním) po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) tj. 2 100 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena na 1 měsíc podle § 160 odst. 1 větou za středníkem o. s. ř., když lze odkázat na výše uvedené a skutečnost, že částka, kterou má žalobkyně uhradit vedlejší účastnici není vysoká a lze předpokládat, že takovou částku si žalobkyně bude schopna ve lhůtě 1 měsíce zajistit a uhradit ji vedlejší účastnici. Pokud by soud stanovil lhůtu delší, nebo splátky, neúměrně by tak zvýhodnil žalobkyni oproti žalované, která by musela tuto nízkou částku přijímat ve splátkách.

51. Žalobkyně byla pro toto řízení zcela osvobozena od soudních poplatků, proto soud posledním výrokem tohoto rozsudku rozhodl o nákladech státu tak, že stát nemá vůči žalobkyni, jako neúspěšnému účastníkovi, který by byl jinak v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit náklady státu.