9 C 259/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci osvojitele: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 osvojenky: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 za účasti manželky osvojitele: Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 dětí osvojenky: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 3/0 bytem Adresa zainteresované osoby 3/2, narozený datum bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni opatrovníkem městem instituce sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0 o osvojení zletilé osoby

I. Osvojenka Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0, rodné číslo hodnota, se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou jméno FO, narozeného Datum narození zainteresované osoby 0/0, rodné číslo hodnota, přičemž se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

II. Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0, se zapíše v rodném listu zletilé osvojenky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, narozené Datum narození zainteresované osoby 1/0, zapsaném v knize narození právnická osoba adresa, ve svazku číslo, ročník rok, na straně číslo pod č. řad. číslo, namísto otce této zletilé osvojenky jméno FO, narozeného datum.

III. Toto osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku Jméno zainteresované osoby 1/0 a pro její potomky.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se podaným návrhem, se kterým vyslovila souhlas jak osvojenka, tak manželka osvojitele a zároveň matka osvojenky a také manžel osvojenky, domáhal, aby se stal osvojitelem osvojenky a byl do jejího rodného listu zapsán jako její otce. V návrhu je pak uvedeno, že osvojenka biologického otce nikdy nepoznala, neprojevoval o ni zájem a když se matka osvojenky provdala za osvojitele, vychovával ji osvojitel jako vlastní dceru. Takto se mezi osvojitelem a osvojenkou vytvořilo silné citové pouto, které stále trvá a je stejné jako pouto mezi otcem a dcerou.

2. Soud návrh zaslal otci osvojenky spolu s výzvou, aby se vyjádřil, zda s osvojením souhlasí, či nikoliv. Zásilku si otec nepřevzal a k jednání soudu, byť řádně předvolán, se nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování u jednání soud zjistil tento skutkový stav věci. Osvojenka se narodila dne Datum narození zainteresované osoby 1/0 a je dítětem jméno FO, nar. rok, a jméno FO, nar. rok, (rodný list č. l. 6v a 7). Osvojitel je manželem matky osvojenky od datum (oddací list č. l. 5). Osvojenka je provdaná za jméno FO (oddací list č. l. 4). Soud rovněž vlastním šetřením zjistil, že osvojenka má dvě nezletilé děti, a to Jméno zainteresované osoby 1/0, nar. rok, a jméno FO, nar. rok, kterým opatrovnický soud pro účely účastenství v tomto řízení ustanovil opatrovníka (město adresa).

4. Osvojitel se s osvojenkou setkal poprvé v době, kdy měla 4 roky a v podstatě od té doby nahradil jejího biologického otce, považuje ji za svou dceru, pomáhal s její výchovou a výživou. I potomky osvojenky považuje osvojitel za svá vnoučata, všichni žijí jako rodina. Stejně tak osvojenka považuje osvojitele za svého otce, jiného ani nemá, a její děti jej považují za dědečka. Biologický otec byl s osvojenkou v kontaktu naposledy, když jí byly asi 3 měsíce, výživné na ni nedoplatil, vůbec se o ni nezajímal a nezajímá se dosud. Skutečnosti uvedené v tomto odstavci soud zjistil ze zcela shodných výslechů osvojitele, osvojenky, manželky osvojitele (matky osvojenky) a manžela osvojenky.

5. Manželka osvojitele a opatrovník vyslovili souhlas s osvojením. Rovněž manžel osvojenky proti osvojení nic nenamítal. Biologický otec osvojované se na předvolání k výslechu u soudu nedostavil a ani svou absenci nijak nevysvětlil a neomluvil se. Toto jednání pak plně odpovídá zjištěním z výslechů účastníků a svědka jméno FO, a to, že biologického otce neznají, nejsou s ním v kontaktu a že se biologický otec o osvojenku nezajímá a nikdy nezajímal. Z tohoto důvodu nebyl pro osvojení potřebný jeho souhlas.

6. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

7. Podle § 795 o. z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

8. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a lze mu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výše citovaných zákonných ustanoveních. S ohledem na charakter podaného návrhu bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. c) a d) o. z., když jednak osvojitel o osvojenku pečoval dlouhodobě, a to od jejích 4 let, a poskytoval jí péči takové kvality, která odpovídala péči rodiče o vlastní dítě, stejně tak se podílel na její výživě, kterou zcela suploval povinnosti jejího biologického otce, který se o svou dceru nikterak nezajímal. Z tohoto důvodu jej také osvojenka považuje za svého jediného otce. Podle dostupné literatury se na péči o osvojovaného jako o vlastní dítě usuzuje právě zejména tehdy, pokud se nejedná o krátkodobou, nahodilou nebo přechodnou péči, naopak péče se projevuje, stejně jak bylo v řízení v tomto konkrétním případě zjištěno, tak, že se osvojitel věnuje všem nebo většině činností, které se s péčí a výchovou dítěte rodičem pojí tedy i s péčí materiální, např. sdílením místa a nákladů společné domácnosti a částečně i výživy, a také v ostatních oblastech, jako je výchova, vzdělávání, společné volnočasové aktivity, péče o zdraví dítěte apod. Z uvedeného vyplývá, že byla splněna podmínka, že osvojitel pečoval o osvojenku již v době její nezletilosti a zároveň hodlá osvojit dceru své manželky.

11. Soud má rozhodně za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojované. Matka osvojované a manželka osvojitele s tímto osvojením vyjádřila svůj souhlas a v rámci svého výslechu potvrdila, že mezi účastníky je vytvořen vztah jako mezi rodičem a dítětem. Pokud pak jde o biologického otce osvojenky, ten dlouhodobě o osvojenku nejeví jakýkoliv zájem, neplní vůči ní dlouhodobě svou rodičovskou povinnost řádně, když se s ní nestýká a nikdy nestýkal, neplatí na ni žádné výživné a není jí s ničím nápomocen. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.

12. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojenky namísto biologického otce osvojenky.

13. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku i pro její potomky, a to i ty již narozené, když opatrovník nezletilých dal k osvojení souhlas.

14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení, které je možno zahájit toliko na návrh, měl osvojitel jako navrhovatel v řízení plný úspěch, procesní strany se však práva na náhradu nákladů řízení vzdaly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve čtyřech vyhotoveních.