9 C 26/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 9 423,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 522,34 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 059,69 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 1 436,34 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 423,03 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované do jejího odběrného místa elektřinu a žalovaná se ve smlouvě zavázala za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období, následně žalobkyně vyúčtovala žalované elektřinu dodanou v období od [datum] do [datum] fakturou na částku 1 059,69 Kč splatnou [datum], v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala odebranou elektřinu fakturou na částku 1 463,34 Kč splatnou dne [datum], a jelikož ke dni [datum] došlo k předčasnému ukončení dodávky elektřiny ze strany žalobkyně pro porušování platebních povinností žalovanou, vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 17 měsíců od [datum] do [datum] (smlouva uzavřena [datum] na dobu 30 měsíců) činí celkem 6 800 Kč, která byla žalované vyúčtována fakturou splatnou dne [datum], navíc žalobkyně ještě na základě„ ostatních ujednání“ ve smlouvě vyúčtovala žalované smluvní pokutu 100 Kč za nezaplacenou fakturu splatnou dne [datum]. Žalovaná žádnou z částek neuhradila, a to ani poté, co ji před podáním žaloby žalobkyně vyzvala dopisem odeslaným dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne [datum].

3. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná se dne [datum] písemně dohodly, že žalobkyně bude s účinností od [datum] dodávat žalované elektřinu po dobu 30 měsíců do odběrného místa žalované a žalovaná bude po tuto dobu elektřinu odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Dohoda měla charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalované a doby, od které si přeje elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v části dohody nazvané„ ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (dále bylo uvedeno, že tato smluvní pokuta zahrnuje případně náhradu škody, vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství) a byla sjednána pro tato porušení smluvní povinnosti žalovanou: 1) učiní-li žalovaná bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od žalobkyně, a/nebo 2) žalobkyně v souladu s energetickým zákonem od smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalované, a/nebo 3) žalovaná způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, s tím, že v případě elektřiny při odběru v nejnižším pásmu je smluvní pokuta snížena na polovinu. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném„ Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalované ve prospěch žalobkyně. Vyúčtováním ze dne [datum], splatným dne [datum], žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 1 059,69 Kč. Z důvodu neuhrazených faktur a záloh žalobkyně oznámila žalované dopisem ze dne [datum], že jí přerušuje dodávky elektřiny s tím, že pokud nejpozději do [datum] dluh neuhradí, dojde k ukončení dodávky elektřiny a žalobkyně odstoupí od smlouvy. Dne [datum] došlo k předčasnému ukončení smlouvy se žalovanou z důvodu jejího neplacení a žalobkyně jí v souvislosti s tím vystavila vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] na částku 6 800 Kč (400 Kč krát 17 měsíců), které bylo splatné dne [datum]. Opravným vyúčtováním ze dne [datum], splatným dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové částce 1 463,34 Kč. Jelikož žalovaná vystavená vyúčtování nezaplatila, vyúčtovala jí žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou upomínkou ze dne [datum], která jí dle poštovního podacího archu byla zaslána téhož dne, s tím, že pokud dluh neuhradí do [datum], bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byla ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřena kupní smlouva, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny zaplatila, proto bylo žalobě v této části (1 059 Kč a 1 463,34 Kč) vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Lhůtu k plnění souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

5. V kupní smlouvě si strany v rámci článku nazvaného„ Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovanou ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jednak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože její základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž by slabší strana (žalovaná) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána pouze na straně žalované, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jejích povinností – žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalované (došlo k předčasnému ukončení smlouvy). Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené kupní smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalované coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaná je sankcionována za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně část smlouvy věnovanou smluvním pokutám zařadila do článku„ Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článku ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením„ smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalované) usnadnila orientaci ve smlouvě jako celku a takovým označením ji upozornila na to, že dané části smlouvy je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložené kupní smlouvy se bude spotřebitel orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak, než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

7. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně i žalovaná úspěch jen částečný, když žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 2 522,34 Kč v podobě úroků z prodlení, zatímco žaloba byla zamítnuta, co do částky 6 900 Kč (úspěch žalované). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.