9 C 279/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 183 382,68 Kč s příslušenstvím a částky 63 305,49 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 13 297,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 297,90 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 13 297,90 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 605 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 605 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 13 297,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 297,90 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 13 297,90 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 605 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 13 297,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 297,90 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 13 297,90 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 63 849,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 849,82 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 63 849,82 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,částku 10 724,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 724,16 Kč od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 10 724,16 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyničástku 2 268 Kč,částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 50 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, ačástku 12 100 Kčzamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %, to je částku 15 728 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve FrýdkuMístku doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 4 999 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedených částek, které představují souhrn jednotlivých peněžitých závazků vzniklých z ručitelského prohlášení k podnájemní smlouvě č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a společností , právnická osoba, . (dále také „SM“ nebo „společnost SM“) jako podnájemcem. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy se SM požadovala úhradu následujících faktur: faktury , číslo, ze dne , datum, na částku 13 297,90 Kč (nájemné za červenec), , číslo, ze dne , datum, na částku 13 297,90 Kč (nájemné za srpen), , číslo, ze dne , datum, na částku 13 297,90 Kč (nájemné za září), , číslo, ze dne , datum, na částku 10 724,16 Kč (nájemné za říjen, snížené o dobu, kdy vozidlo nebylo užíváno), , číslo, ze dne , datum, na částku 5 000 Kč (spoluúčast na pojistné události), , číslo, ze dne , datum, na částku 113 849,82 Kč (zahrnuje smluvní pokutu za překročení kilometrového limitu o 1 856 km, účtovanou dle čl. 6.7 a 15.2 písm. l) VOP, s jednotkovou sazbou 8,00 Kč/km bez DPH, přičemž žalobkyně poskytla slevu ve výši 70 %, tj. 10 393,60 Kč; smluvní pokutu za kouření ve vozidle, včetně nákladů na výměnu koberečků a stropnice kvůli jejich propálení, účtovanou dle čl. 5.23 VOP a Sazebníku ve výši 50 000 Kč; smluvní pokutu za překročení servisního intervalu o 16 100 km, účtovanou dle čl. 5.13 VOP a Sazebníku ve výši 30 000 Kč; náklady na opravy vozidla v souvislosti s pojistnými událostmi, přičemž žalovaný hradil pouze spoluúčast ve výši 10 000 Kč, tj. 2krát 5 000 Kč), faktury , číslo, – každá na částku 605 Kč, představující poplatek za upomínku. Faktury byly doručovány elektronicky – v den vystavení byly zpřístupněny v zákaznickém profilu a zároveň zaslány na e-mailovou adresu , e-mail, , kterou SM uvedla ve smlouvě. Jako jednatel společnosti SM měl žalovaný přístup ke všem fakturám a byl o jejich vystavení informován. Splatnost faktur byla určena v souladu s čl. 7.1 VOP, podle kterého je nájemné splatné 15. den předcházejícího měsíce, a ostatní faktury do 14 dnů od vystavení. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvních pokut z prodlení ve výši 0,1 % denně z jednotlivých dlužných částek, kapitalizovaných ke dni podání návrhu (, datum, ) ve výši celkem 63 305,49 Kč, v souladu s čl. 16.4 VOP. Součástí žalobního nároku je rovněž poplatek za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře ve výši 12 100 Kč, účtovaný v souladu s VOP a Sazebníkem za předání pohledávky vyplývající z jedné smlouvy klienta k vymáhání agentuře. Ke každému nároku pak žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 1 452 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, tj. 1 200 Kč plus DPH. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se žalobou zcela nesouhlasil, avšak nesporoval nárok žalobkyně, co do zaplacení tří poplatků (nároků) za upomínku ve výši 3krát 605 Kč a dále dlužné nájemné za dobu, kdy měli auto v užívání. Žalovaný pak rozporoval zejména vrácení poškozeného vozu, vč. poškození stropnice a koberečku, když auto viděl při odjetí k žalobkyni, poškození tam nebyla, stejně tak nepovažoval za důvodný nárok na zaplacení nájemného za měsíc říjen 2023, kdy již auto neměli v užívání. Ohledně nároku na zaplacení „přejetých kilometrů“ žalovaný uvedl, že se s žalobkyní dohodli, že se nájezdu zapůjčených vozidel Karoq vypočte s přihlédnutím k nájezdu u druhého vozidla, navíc byl přejezd jiný, než uvádí žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že byla zaplacena kauce na Hyundai, která nebyla nijak vyrovnána a měla být dle domluvy převedena na vozidlo Karoq. Všechny domluvy probíhaly telefonicky. Pokud se týká nedostavení se k servisní prohlídce, tak ke všem podrobnostem měl v úmyslu vyslechnout svědka Horváta, navíc k prodlení došlo z důvodů na straně žalobkyně, která určovala, do kterého autorizovaného servisu je možné jet. Kontakt se společností Intrum byl, ale chtěli komunikovat se žalobkyní, aby dali vše do pořádku. Žalobkyně se snaží vysoudit co nejvíce peněz prostřednictvím advokátů a takový postup tedy považuje za zcela účelový.

3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl dokazování listinami, které předložili účastníci, jejichž pravost a správnost nebyla rozporována (proto z nich soud při zjišťování skutkového stavu vycházel) a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Poté dospěl k uvedenému závěru o skutkovém stavu věci. S ohledem na přehlednost listin soud uvádí souhrnná skutková zjištění, přičemž u každého z nich v závorce kurzivou uvádí, ze které listiny bylo to které zjištění odvozeno.

4. Žalobkyně, jako poskytovatel, a společnost SM, jako klient, se písemně dohodly, že žalobkyně přenechává společnosti SM vozidlo Škoda Karoq 1.0 TSI, 85 kW, benzínový, ambition plus, karoserie SUV v barvě šedá business metalíza (dále jen „Vozidlo“ nebo „Karoq“) oproti tomu, že SM za to bude hradit měsíční nájemné 8 390 Kč bez DPH s tím, že povolený nájezd byl ujednán na 1 250 km/měsíc, přičemž se dohodli také na sazbě za každý přejetý kilometr, a to zejména tak, že za přejetí do 1 000 km činí sazba za jeden km 6,30 Kč bez DPH (zjištěno z listiny „Smlouva o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, “). Součástí této dohody se staly i Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, flexibilního pronájmu (dále jen „VOP“), které upravily další podmínky dohody, přičemž dohoda obsahovala hypertextový odkaz na tyto VOP (zjištěno z listiny „Smlouva o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, “). Žalobkyně dohodu podepsala dne , datum, a SM, za kterou jednal žalovaný jako jednatel, dne , datum, (zjištěno z listiny „Smlouva o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, “). Tato dohoda byla s účinností od , datum, upravena písemným dodatkem, který obě strany podepsaly dne , datum, , tak, že měsíční nájezd kilometrů byl navýšen na 2 083 km a cena měsíčního poplatku na 10 990 Kč bez DPH (zjištěno z listiny „Smlouva o podnájmu vozidla č. , hodnota, Dodatek č. , hodnota, “). Z čl. 18.2. c) VOP vyplývá, že doručování se děje prostřednictvím elektronické pošty, a to prostřednictvím emailových adres uvedených ve Smlouvě (k tomu soud uvádí, že v záhlaví shora citované dohody je uveden e-mail , e-mail, ); v takovém případě se považuje písemnost odeslaná prostřednictvím e-mailu za doručenou druhé Smluvní straně dnem jejího prokazatelného odeslání smluvní stranou. Ve VOP bylo dále ujednáno, že není-li jakýkoliv peněžitý dluh SM uhrazen řádně a včas, je Poskytovatel oprávněn požadovat po SM smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (zjištěno z čl. 16.4 VOP). Sazebníkem poplatků a smluvních pokut, který byl přílohou VOP (zjištěno z čl. 1.8 VOP), dle kterého bylo stanoveno, že smluvní pokuta za překročení servisního intervalu činí 30 000 Kč, smluvní pokuta za neuhrazení peněžitého dluhu řádně a včas činí 0,1 % denně z dlužné částky vč. DPH za každý započatý den prodlení, smluvní pokuta za kouření ve vozidle činí 50 000 Kč a dále poplatek za předání pohledávky k vymáhání externí agenturou činí 8 000 Kč až 10 000 Kč plus DPH s tím, že žalobkyně má doručit klientovi výzvu k úhradě formou přefakturace skutečně vzniklých nákladů na vymáhání (zjištěno z listiny „Sazebník poplatků a smluvních pokut“). Dohoda vč. dodatku a její obsah pak nebyli mezi stranami sporné. Pro úplnost soud z fotografie osvědčení o registraci vozidla zjistil, že Vozidlo bylo ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, , s. r. o. (fotografie osvědčení).

5. Žalovaný zároveň písemně prohlásil žalobkyni, že bezpodmínečně uhradí (splní) každý peněžitý závazek SM vyplývající ze smlouvy mezi žalobkyní a SM č. , hodnota, (pozn. soudu: jedná se o shora specifikovanou dohodu o užívání Vozidla) včetně veškerých sjednaných smluvních pokut, závazků z titulu předčasného ukončení, náhrady škody či jiných závazků sankční nebo reparační povahy, který v době jeho splatnosti SM nesplní, a to nejpozději do dvou týdnů od doručení písemné výzvy žalobkyně, ledaže bude stanovena lhůta pozdější (zjištěno z listiny „Ručitelské prohlášení k obchodní smlouvě č. , hodnota, “). Toto prohlášení podepsal žalovaný dne , datum, .

6. Vozidlo bylo SM předáno dne , datum, , a to s RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , se stavem tachometru 22 km a s žádnými poškozeními (zjištěno z nesporných tvrzení stran a dále z listiny „Protokol o předání vozu“). Společnost SM následně užívala Vozidlo (nesporná tvrzení stran). Placení nájemného bylo ve VOP ujednáno tak, že bude fakturováno, přičemž není-li na faktuře uvedeno jinak, je splatnost nájemného na aktuální měsíc 15. den předcházejícího kalendářního měsíce (zjištěno z čl. 7.

1. VOP).

7. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM pronájem Vozidla za období od , datum, do , datum, na částku 10 990 Kč, tj. 13 297,90 Kč vč. DPH, která byla splatná dne , datum, a kterou SM ani zčásti nezaplatila (zjištěno z citované faktury a dále z vyjádření žalovaného u jednání). Tato faktura byla SM zaslána prostřednictvím interního systému a na e-mail (zjištěno z otisku ze systému č. l. 74 verte).

8. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM pronájem Vozidla za období od , datum, do , datum, na částku 10 990 Kč, tj. 13 297,90 Kč vč. DPH, která byla splatná dne , datum, a kterou SM ani zčásti nezaplatila (zjištěno z citované faktury a dále z vyjádření žalovaného u jednání). Tato faktura byla SM zaslána prostřednictvím interního systému a e-mailem (zjištěno z otisku ze systému č. l. 75 verte).

9. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM pronájem Vozidla za období od , datum, do , datum, na částku 10 990 Kč, tj. 13 297,90 Kč vč. DPH, která byla splatná dne , datum, a kterou SM ani zčásti nezaplatila (zjištěno z citované faktury a dále z vyjádření žalovaného u jednání). Tato faktura byla SM zaslána prostřednictvím interního systému a na e-mail (zjištěno z otisku ze systému č. l. 76).

10. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM pronájem Vozidla za období od , datum, do , datum, na částku 10 990 Kč, tj. 13 297,90 Kč vč. DPH, kterou žalobkyně snížila na 10 724,16 Kč která byla splatná dne , datum, a kterou SM ani zčásti nezaplatila (zjištěno z citované faktury a dále z vyjádření žalovaného u jednání). Tato faktura byla SM zaslána prostřednictvím interního systému a na příslušný e-mail (zjištěno z otisku ze systému č. l. 77 verte).

11. Mezi stranami pak nebylo sporu o tom, že žalobkyně vystavila SM celkem , hodnota, faktury na částku 605 Kč představující administrativní poplatek za vystavení upomínky za fakturu po splatnosti, a to fakturami č. , číslo, , která byla splatná dne , datum, , č. , číslo, , která byla splatná dne , datum, , a č. , číslo, , která byla splatná dne , datum, (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, jakož i z citovaných faktur). Nárok žalobkyně na tento poplatek pramení ze Sazebníku žalobkyně (zjištěno z listiny „Sazebník poplatků a smluvních pokut“). Žádnou z těchto částek žalovaný ani SM nezaplatili (nesporná tvrzení stran).

12. SM následně Vozidlo žalobkyni vrátila dne , datum, (zjištěno z listiny „Protokol o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, “). Při vrácení vozidla byl stav tachometru 79 252 km a v protokole o vrácení bylo uvedeno, že na základě tohoto dokumentu a výstupní prohlídky bude vypracován protokol o stavu vozu zahrnující případná poškození a bude podkladem k ukončení smlouvy a závěrečnému vyúčtování, tento list byl podepsán oběma stranami (zjištěno z listiny „Protokol o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, “). Při zjišťování stavu Vozidla po vrácení byl žalobkyní sepsán protokol, ze kterého vyplývá, že byl poškozen odřením přední nárazník, na levých zadních dveřích byly dva důlky, na pravé zadní bočnici byl jeden důlek, zadní nárazník a pravá zadní bočnice na sobě měly vryp a pravé přední dveře měly několik důlků, pročež bylo zaznamenáno, že důlky na pravých předních dveří se budou rovnat, přední nárazník lakovat (zjištěno z listiny „Protokol o stavu vozu ke smlouvě č. , hodnota, “). Dále podle protokolu byl poškozen kobereček na podlaze a stropnice, které byly na výměnu (zjištěno z listiny „Protokol o stavu vozu ke smlouvě č. , hodnota, “). K tomu žalobkyně pořídila fotodokumentaci Vozidla zachycující uvedená poškození (zjištěno z fotodokumentace č. l. 84 a násl.), a to včetně poškození stropnice a koberečku. K fotodokumentaci soud dále uvádí, že neměl pochybnosti o tom, že se jedná o fotodokumentaci právě uvedeného Vozidla, když fotografie na sebe logicky navazují, poškození exteriéru byla zachycena jak zblízka, tak ze širšího pohledu, na kterém byla vidět i RZ , SPZ, , pochybnosti pak vylučuje taktéž fotografie palubní desky s „přejetým“ servisním intervalem v délce 16 100 km, když na fotografii je i VIN Vozidla, který se shoduje právě z Vozidlem, které bylo v užívání společnosti SM (viz „Protokol o předání vozu“ a „Protokol o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, “). Protokol o stavu vozu ke smlouvě č. , hodnota, byl společnosti SM doručen prostřednictvím emailu žalovaného jako jednatele SM (zjištěno z listiny „e-mail ze dne , datum, “), přičemž soud nepochybuje, že se jedná o e-mail žalovaného, když na tento e-mail si žalovaný žádal zaslat protokol o jednání, vizte č. l. 44 verte). Přílohou e-mailu byl již zmíněny Protokol o stavu vozidla, v těle e-mailu byla popsána shodná poškození a SM byla poučena, že poškození bude třeba opravit, cena opravy bude následně přefakturována a po tuto dobu je také nutné hradit pronájem vozidla (zjištěno z listiny „e-mail ze dne , datum, “). Tato povinnost pak pro SM přímo vyplývala z čl. 13.

4. VOP, který stanovil, že pokud převezme poškozené Vozidlo, je oprávněna účtovat nájemné v plné výši až do doby, kdy dojde k jeho opravě (zjištěno z VOP). Vozidlo bylo žalobkyni po opravách vráceno dne , datum, (zjištěno z listiny „Protokol o vrácení opraveného vozidla“ č. l. 70).

13. S ohledem na zjištěná poškození a další závady, žalobkyně vystavila SM závěrečnou fakturu č. , číslo, která obsahovala více následujících položek. Tato faktura byla SM zaslána prostřednictvím interního systému a na příslušný e-mail (zjištěno z otisku ze systému č. l. 75).

14. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM mimo jiné i cenu za přejeté kilometry nad rámec smlouvy, a to na částku 14 848 Kč bez DPH, na kterou poskytla slevu ve výši 10 393,6 Kč bez DPH (zjištěno z citované faktury). O tom, že je u Vozidla evidován přejezd kilometrů o 6 885 km byla SM informována již v e-mailu žalovanému od žalobkyně ze dne , datum, (zjištěno z citovaného e-mailu). Oprávnění „přejeté“ kilometry účtovat pak vyplývá přímo z dohody citované v odstavci 4. tohoto odůvodnění. Na tomto místě soud dále uvádí, že žalobkyně a SM podpisem Protokolu o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, (k tomu vizte odstavec 12. tohoto odůvodnění) potvrdily, že stav tachometru při vrácení vozidla byl 79 252 km (naopak při převzetí činil nájezd 22 km, jak vyplývá z podepsaného Protokol o převzetí vozidla, viz odstavec 6. tohoto odůvodnění), s odkazem na výpočet provedený žalobkyní soud uvádí, že žalobkyně počítala ve prospěch SM, když za celé období aplikovala povolený nájezd 2 083 km, přitom do , datum, byl povolený nájezd pouze 1 250 km, ze žalovaného počtu přejetých kilometrů navíc vyplývá, že žalobkyně se domáhá menší částky, než činil skutečný přejezd kilometrů, a tudíž se soud dalšími výpočty již dále nezabýval a v tomto směru považoval nárok žalobkyně za prokázaný.

15. Fakturou č. , číslo, žalobkyně vyúčtovala SM také spoluúčast ve výši dvakrát 5 000 Kč za opravu předního nárazníku a pravých předních dveří (zjištěno z citované faktury). Nárokovat právě částku 5 000 Kč za škodní událost vyplývá z písemné dohody citované v odstavci 4. tohoto odůvodnění, kde si žalobkyně a SM taktéž ujednaly, že pokud se týká havarijního pojištění Vozidla, činí spoluúčast 5 %, minimálně 5 000 Kč (zjištěno z listiny „Smlouva o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, “). Nárok na zaplacení spoluúčasti pak byla ujednána v čl. 9.

2. VOP, kde je uvedeno, že, škody, které nejsou kryty zcela nebo vůbec dle pojistných podmínek havarijního pojištění, hradí Klient do výše rozdílu mezi plněním vyplaceným pojistitelem a vyčíslenou škodou; Klient je vždy povinen uhradit spoluúčast, jejíž výše je uvedena ve Smlouvě (vyplývá z citovaného článku VOP). Pokud se týká podkladů k řešení těchto pojistných událostí, jednalo se o událost vzniklou jednak , datum, , kdy došlo k poškození pravých předních dveří, a jednak dne , datum, , kdy došlo k odření levé přední části (zjištěno z e-mailové komunikace z , datum, ). Opravy byly fakturovány , právnická osoba, (pozn. soudu: původně , právnická osoba, , s. r. o.) ze strany , právnická osoba, (faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, ) a spoluúčast pak byla fakturována , právnická osoba, s. r. o., která je následně přefakturovala žalobkyni (zjištěno z faktury č. , hodnota, , k tomu soud dodává, že čísla škodních událostí odpovídají v přefakturacích a rovněž odpovídají poškozením, která žalobkyně při vrácení Vozidla zjistila, přičemž ve faktuře , číslo, požaduje spoluúčast právě za škodní události, kdy byl poškozen nárazník a pravé přední dveře).

16. Totožnou fakturou žalobkyně vyúčtovala SM rovněž výměnu poškozeného koberečku na částku 11 495 Kč s DPH a stropnice na částku 19 965 Kč s DPH (zjištěno z faktury č. , číslo, ). Pokud se týká poškození, soud již výše uvedl, že poškození stropnice a koberečku považuje za prokázané (viz odstavec 12. tohoto odůvodnění).

17. Dále fakturou č. , číslo, žalobkyně naúčtovala SM pokutu za překročení servisního intervalu ve výši 30 000 Kč (zjištěno z citované faktury), přičemž, jak bylo shora uvedeno, skutečnost, že servisní interval nebyl dodržen bylo prokázáno zejména fotografií palubního počítače. Podle 5.

13. VOP platí, že SM byla povinna dodržovat plán údržby (servisu) předepsaný výrobcem Vozidla, který je součástí driver setu, přičemž v případě nedodržení servisního intervalu a nepřistavení Vozidla řádně a včas k pravidelné servisní prohlídce, má žalobkyně právo naúčtovat poplatek za nepřistavení Vozidla ke kontrole, který činí 30 000 Kč (zjištěno z citovaného ustanovení VOP a Sazebníku).

18. Žalobkyně fakturou č. , číslo, SM vyúčtovala taktéž smluvní pokutu za kouření ve vozidle ve výši 50 000 Kč (zjištěno z citované faktury). V tomto směru soud uvádí, že nevzal za prokázáno, že ve Vozidle bylo kouřeno a že tak žalobkyni v souladu s dohodou ve spojení se Sazebníkem vzniklo právo požadovat smluvní pokutu 50 000 Kč. Protože žalovaný rozporoval kouření ve vozidle a z fotodokumentace (č. l. 84 a násl.) na které je v místě stropnice a koberečku zachycen flek (neurčité poškození), o kterém žalobkyně tvrdila, že se jedná o propálení a stopu po cigaretě, poučil soud žalobkyni, že v tomto směru neunáší důkazní břemeno, žalobkyně k tomu ničeho dalšího (s výjimkou shora uvedených fotografií a protokolu o vrácení vozidla) nepředložila, uzavřel, že žalobkyně kouření ve vozidle neprokázala. Toto však nevylučuje, že stropnice a kobereček byly poškozeny a musely být opraveny, jak bylo shora uvedeno.

19. Fakturou , číslo, žalobkyně v souladu s 9.

2. VOP, kde je uvedeno, že, škody, které nejsou kryty zcela nebo vůbec dle pojistných podmínek havarijního pojištění, hradí Klient do výše rozdílu mezi plněním vyplaceným pojistitelem a vyčíslenou škodou; Klient je vždy povinen uhradit spoluúčast, jejíž výše je uvedena ve Smlouvě (vyplývá z citovaného článku VOP), v návaznosti na ujednání v dohodě citované v odstavci 4. tohoto odůvodnění vyúčtovala SM spoluúčast ze škodní události vedené pod značkou , číslo, ve výši 5 000 Kč, která byla splatná dne , datum, (zjištěno z citované faktury). Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne , datum, vyplývá, že společnost , právnická osoba, na základě pověření společnosti Euro Insurance DAC ukončila šetření pojistné události u Vozidla ze dne , datum, a vyplatila pojistné plnění, které po odečtení spoluúčasti 5 000 Kč činí 25 638,07 Kč (zjištěno z listiny „oznámení o poskytnutí pojistného plnění“). Toto pojistné plnění bylo vyplaceno dle faktury za opravu vystavenou společností , právnická osoba, ze dne , datum, , která fakturovala opravu Vozidla (zjištěno z citované faktury), na společnost , právnická osoba, , s. r. o. Spoluúčast byla následně přefakturována společnosti , právnická osoba, , která ji pak konečně vyfakturovala žalobkyni, přičemž částka 5 000 Kč byla splatná , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, , faktury č. , hodnota, ). SM ani tuto částku nezaplatila.

20. SM žádnou z vyfakturovaných částek nezaplatila. Žalobkyně vymáhání pohledávky předala externí agentuře. Poplatek za vymáhání pak vyfakturovala SM fakturou č. , číslo, na částku 12 100 Kč s DPH, přičemž zde zvedla pouze, že se jedná o poplatek za předání pohledávky klienta k vymáhání externí agenturou (zjištěno z citované faktury). Zde soud pro úplnost uvádí, že takto vyúčtovaný poplatek však neodpovídá tomu, co si SM a žalobkyně ujednaly a co vyplývá ze Sazebníku žalobkyně, kde je jasně uvedeno, žalobkyně v takovém případě klientovi zašle výzvu k úhradě formou přefakturace skutečně vzniklých nákladů na vymáhání. Předloženou fakturou však nebyly vyúčtovány skutečné náklady (nejsou vůbec rozepsány a nevyplývají ani z listin, které s tímto nárokem mají souviset, viz č. l. 51-52), ale pouze maximální možný „jednorázový poplatek“ stanovený v Sazebníku. Soud tento nárok proto neshledal za prokázaný.

21. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně, nejprve dne , datum, společnost SM a následně dne , datum, i žalovaného k úhradě žalovaného dluhu s tím, že pokud uhrazen nebude, je zmocněn žalobkyni zastupovat v soudním řízení (zjištěno z listiny „Předžalobní výzva… ze dne , datum, “ a „Předžalobní výzva… ze dne , datum, “).

22. Pokud se pak žalovaný v řízení bránil, na svou obranu ani přes poučení dané mu soudem u prvního jednání nedoplnil rozhodná skutková tvrzení a řádně k nim neoznačil důkazy, pročež soud nemohl k jeho obraně více přihlížet. I na tomto místě lze uvést, že pokud žalovaný uvedl, že Vozidlo užíval svědek Horváth, který by se k věci mohl podrobně vyjádřit, nemohl soud provést výslech jmenovaného jako svědka, když pro to chyběla skutková tvrzení, která nelze ve sporném řízení dovozovat z výpovědi svědka. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů pak žalovaný žádné důkazy neoznačil.

23. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

25. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

26. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.

27. Podle § 2020 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

28. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

29. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Podle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

31. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a společností SM byla uzavřena podnájemní smlouva, jejíž součástí byly VOP, dle které žalobkyně přenechala SM k užívání Vozidlo oproti závazku SM platit za to sjednané nájemné. Ve smlouvě byly ujednány další pomníky, jak bylo podrobně popsáno v závěru o skutkovém stavu věci.

32. SM prokazatelně Vozidlo užívala, nicméně své povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy a souvisejících VOP neplnila, když neuhradila nájemné za měsíc červenec 2023, srpen 2023, září 2023 a říjen 2023 (poměrnou část) v datu splatnosti uvedeném ve shora citovaných fakturách, na které soud nyní pro stručnost odkazuje. Nárok na zaplacení nájemného i za měsíc říjen 2023 vyplývá z ujednání stran, když ve VOP bylo stanoveno, že splatnost nájemného, pokud není uvedeno jinak je do 15. dne předcházejícího měsíce. Splatnost tohoto nájemného tedy nastala v době trvání smlouvy a bylo tak povinností SM jej zaplatit, navíc Vozidlo bylo v měsíci říjnu v opravě, neboť žalobkyni bylo vráceno poškozené, a v takovém případě tedy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nájemného s ohledem na ujednání v čl. 13.

4. VOP. Nárok na uhrazení všech tří vyúčtovaných nájemných tedy soud shledal důvodnými.

33. Nárok na zaplacení částek 605 Kč z vyúčtovaných faktur pak mezi stranami sporný nebyl, přičemž nárok na zaplacení smluvní pokuty byl shodně jako v předcházejícím případě důvodným.

34. Soud shledal taktéž důvodným nárok žalobkyně vyúčtovaný ve faktuře č. , číslo, . Bylo prokázáno, že SM nedodržela servisní interval, tedy nesplnila svoji povinnost přistavit auto včas k servisní prohlídce. S ohledem na ujednání ve smlouvě a na ní navazujících VOP, potařmo Sazebníku, je zřejmé, že žalobkyni vznikl v souladu s § 2048 o. z. nárok na zaplacení smluvní pokuty v ujednané výši 30 000 Kč. Rovněž ze skutkových zjištění nepochybně vyplývá, že SM najela více kilometrů, než bylo omezeno, přičemž v takovém případě žalobkyni vznikl nárok požadovat za každý takto „přejetý“ kilometr částku stanovenou ve smlouvě o podnájmu, tudíž i tento její nárok je důvodný (žalobkyně ve skutečnosti vyfakturovala méně, než soudu matematickým výpočtem vyšlo „přejetých“ kilometrů). V neposlední řadě pak bylo prokázáno, že došlo k poškození koberečku a stropnice, které musely být vyměněny, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by oprava byla v jiné hodnotě, než žalobkyně vyúčtovala. Vzhledem k ujednání stran ve VOP (viz shora) bylo povinností SM tuto opravu uhradit. U požadovaných spoluúčastí měl soud za prokázané, že pojistné plnění za jednotlivé škodní události, jak byly uvedeny shora, bylo vyplaceno, a protože si v podnájemní smlouvě strany dohodly, že v případě škodní události, je SM povinna zaplatit spoluúčast ve výši 5 %, minimálně 5 000 Kč, soud shledal tento nárok důvodným, když odpovídal zcela dohodě stran. Stejně tak soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení spoluúčasti z faktury č. , číslo, , když lze odkázat na odůvodnění v předcházející větě.

35. Pokud se týká požadovaných zákonných úroků z prodlení, na tyto žalobkyni vznikl nárok s odkazem na § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Žalobkyně má rovněž v souladu s § 2048 o. z. nárok na zaplacení smluvních pokut v ujednané výši 0,1 % denně z každé dlužné částky, a to ode dní následujících po splatnosti uvedených faktur, když smluvní pokuta byla mezi stranami, které vystupovaly jako podnikatelky, řádně ujednaná v rámci VOP, které byly součástí podnájemní smlouvy.

36. Pokud se pak jedná o vyúčtované částky 1 452 Kč, které jsou náklady spojenými s uplatněním pohledávky v souladu s § navýšené o DPH, soud je žalobkyni přiznal pouze ve výši stanovené v § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. u každé pohledávky 1 200 Kč, když se jedná o paušální částku a z ničeho nevyplývá, že by k této částce mělo být připočítáno DPH (zamítnuta částka 2 268 Kč).

37. Soud žalobě nevyhověl, pokud se týká nároku na zaplacení smluvní pokuty 50 000 Kč za kouření ve vozidle, který s ohledem na skutková zjištění nepovažoval za prokázaný. S ohledem na nedůvodnost tohoto nároku nemohla být žalobkyni v této souvislosti přiznán zákonný úrok z prodlení ani smluvní pokuta 0,1 % denně z této dlužné částky.

38. V neposlední řadě je pak nutné uvést, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimovaným účastníkem, neboť písemně žalobkyni prohlásil, že v případě, že SM dluhy ze shora citované nájemní smlouvy nesplní, stává se jejím ručitelem. SM, jak bylo shora několikrát uvedeno, žádný z dluhů, které jsou předmětem tohoto řízení a které soud shledal důvodnými, nezaplatila, a to ani poté, co jí k tomu byla poskytnuta přiměřená lhůta, a to formou předžalobní upomínky ze dne , datum, . K plnění byl pak žalovaný jako ručitel žalobkyní vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne , datum, , nadto s ohledem na splatnost jednotlivých faktur bylo již zřejmé, že SM svůj dluh splnit nehodlá. Žalobkyně je proto oprávněna domáhat se zaplacení shora uvedených částek po žalovaném jako po ručiteli, neboť ručení se vztahuje jak na jistinu pohledávky a s ohledem na akcesoritu ručení i na příslušenství, tj. úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky [POROD, Jakub. § 2018 (Ručení). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 9.]. Žalovaný si navíc všech povinností SM, které pro ni vyplývaly ze smlouvy byl vědom, neboť byl v té době jejím jednatelem a např. smlouvu za ni dokonce podepisoval.

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měli žalobce i žalovaná úspěch jen částečný. V kontextu rozhodování o náhradě nákladů řízení je potřeba zmínit, že zpětvzetí žaloby, které má odraz ve výroku I. rozsudku, bylo zaviněno žalobcem, nikoliv přičiněním žalované. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobce, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu uvedeném v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to v reakci na výzvu soudu (kapitalizovala smluvní pokutu). Soud proto částku, pro kterou bylo řízení zastaveno „počítal“ jako procesní neúspěch žalobkyně. Poté, co soud kapitalizoval veškeré požadované a přiznané příslušenství ke dni rozhodnutí, zjistil, že žalobkyně byla úspěšná, co do částky 214 047,27 Kč, tj. 61 % z celku, (výrok I.) a neúspěšná naopak, co do částky 137 164,3 Kč, tj. 39 % z celku, (výrok II. a částečné zastavení), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 71 492 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 12 335 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT (u těchto ustanovení nedošlo s účinností od 1. 1. 2025 ke změně, proto soud úkony právní pomoci nerozděluje) ve výši 46 500 Kč za pět úkonů právní služby učiněné zástupcem žalobkyně [příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ] po 9 300 Kč, dále částkou 900 Kč jako tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 za každý provedený úkon do data 31. 12. 2024, částkou 900 Kč jako dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025 za každý provedený úkon od 1. 1. 2025, cestovným za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu (kterou žalobkyně uplatnila pouze jedenkrát) z Ostravy do FrýdkuMístku a zpět v délce celkem 50 km osobním vozidlem značky Škoda o kombinované spotřebě 8 l/100 km benzínu, celkem 290 Kč (náhrada za palivo 290 Kč, náhradu za cestu žalobkyně neuplatnila), za tuto jízdu náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst 3 AT za 2 půlhodiny, celkem 300 Kč, to vše (vyjma soudního poplatku) včetně 21% DPH z částky 48 890 Kč, tj. ve výši 10 267 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalované jako registrovaný plátce DPH. Protože má žalobkyně nárok na náhradu nákladů pouze v rozsahu 22 % z celku, byla jí náhrada přiznána ve výši 15 728 Kč. Pro doplnění soud uvádí, že nad rámec vyúčtovaných nákladů žalobkyni nic dalšího přiznáno nebylo, neboť jestliže strana požádá o náklady v nižší míře, zpravidla se jí tyto náklady přiznají právě v této nižší míře, zvláště pokud je zastoupena advokátem, protože je její povinností střežit si právo; pokud požádá o méně, pak se má za to, že její vůle odpovídá jejímu projevu vůle, a že tedy více nepožaduje (shodně BÍLÝ, Martin. § 151 [Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 718).

40. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a III. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud podmínky neshledal.

41. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek za řízení je pak dán tím, že podanou žalobou se smluvní pokuty, která je samostatným nárokem, nikoliv příslušenstvím pohledávky, žalobkyně domáhala tím způsobem, že tuto označila za „poplatek z prodlení“, který byl posouzen jako příslušenství a nebyl z něj tudíž soudní poplatek vybrán. Poté, co žalobkyně svou žalobu vzala částečně zpět (resp. kapitalizovala smluvní pokutu, která činí celkem 63 305,49 Kč), bylo možné soudní poplatek stanovit a s ohledem na znění § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „ZoSP“) byla povinnost poplatek zaplatit stanovena až v konečném rozhodnutí. V souladu s § 6 odst. 1, odst. 2 ZoSP je základem soudního poplatku součet požadovaných plnění, tj. částka 246 688,17 Kč (183 382,68 Kč plus 63 305,49 Kč). Podle Položky 1. bodu 1. písm. b) Sazebníku činí soudní poplatek 12 335 Kč, s ohledem na to, že žalobkyně dosud zaplatila soudní poplatek ve výši 7 336 Kč, zbývá jí doplatit poplatek ve výši 4 999 Kč. Splatnost poplatku pak vyplývá z ustanovení § 7 odst. 1 ZoSP.