9 C 29/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení pro doručování adresa žalovaného o zaplacení částky 500 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná, posudková lékařka, mu zamítla jeho žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku - motorové vozidlo a žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením. Toto se stalo za situace, kdy je od roku [rok] na plném invalidním důchodu s roztroušenou sklerózou, měl těžký úraz na šachtě, měl dvě těžké autonehody (nebyl viníkem), v roce [rok] jako cestující ve vlaku utrpěl těžký úraz z důvodu, kterého byl před 3 lety na operaci bederní páteře a musí chodit o invalidní holi, trpí akutním astmatem, a tudíž se jeho zdravotní stav velice zhoršil. Pravidelně musí jezdit do Fakultní nemocnice v [obec] na kontroly, vždy si musí jako žebrák požádat o pomoc. Jednání žalované ho hluboce zasáhlo a ponížilo, protože od 15 let poctivě pracoval a odváděl státu daně, od státu nepobírá žádný finanční příspěvek ani na bydlení, živobytí. Chování žalované pokládá za diskriminaci jeho osoby. Požadovaná částka je za urážku a psychickou nemajetkovou újmu. Podle žalobce stát podporuje jen a pouze Romy, kteří dostávají vše bez prokázání svých příjmů, a to i třeba 200 000 Kč na auto v případech, když je Rom doslova živ a zdráv. V průběhu jednání žalobce ještě doplnil, že má za to, že v zákoně je díra a nepřihlíží se k poškozeným osobám, jsou diskriminovány, ačkoliv odpracovaly mnoho let, platily daně a měly těžký úraz nebo jsou vážně nemocné. Dodal, že nemá na benzín, na auto ani na nájem, dodnes nemá za nehody, které prodělal, žádné odškodnění. Úředník, který zamítá žádosti mrzákům, by si podle žalobce měl uvědomit, že i on sám se může do takové situace dostat a že mu pak nikdo nepomůže. Žádal, aby soud rozhodl spravedlivě a nikoliv, aby si opět přečetl, že žalovaná postupovala správně, to je pořád dokola.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření uvedla, že nikdy nebyla posudkovou lékařkou, je zaměstnaná u Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště [obec], jako sociální pracovník. Je pravdou, že dne [datum] podal žalobce úřadu práce žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo, což učinil i v minulosti, a jeho žádosti nebylo vyhověno. Na písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne [datum] je uvedeno její jméno jako„ vyřizuje“, a to z toho důvodu, že byla ve správním řízení ve věci uvedené žádosti jednou z šesti oprávněných úředních osob a plnila pouze své pracovní úkoly. To že je v rozhodnutí ze dne [datum] uveden mimo jiné pojem„ mentální retardace, rozhodně není myšleno jako urážka žalobce, ale jde o lékařský pojem, objevuje se i v právních předpisech a v rozhodnutích úřadu práce, a to běžně u každého klienta, který o zvláštní pomůcku žádá. Ke zmíněnému průkazu osoby se zdravotním postižením žalovaná uvedla, že žalobce podal dne [datum] u úřadu práce žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, která byla zamítnuta, i na tomto rozhodnutí je uvedeno jméno žalované jako„ vyřizuje“. Výše uvedené žádosti nezamítla žalovaná, ale Úřad práce České republiky v rámci správního řízení, žalovaná rozhodnutí pouze vyhotovila v informačním systému. Žalovaný měl možnost se proti rozhodnutím bránit opravnými prostředky a v neposlední řadě mohl domnělou nemajetkovou újmu uplatňovat podle zákona č. 82/1998 Sb. V pravomoci okresního soudu ani není přezkum postupu, resp. rozhodnutí, úřadu práce.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému předvolal účastníky. Soud u jednání seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem na věc s odkazem na úpravu stanovenou v zákoně č. 82/1998 Sb. Jelikož žalobce na své žalobě setrval, soud provedl dokazování následujícími listinami.

4. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka], kontaktního pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jako správního úřadu, bylo zjištěno, že žalobci byla zamítnuta žádost o dávku osoby se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku –„ Motorové vozidlo“. V záhlaví rozhodnutí je u slova„ Vyřizuje:“ napsáno jméno žalované a její e-mailová adresa (pracovní). Žalobce byl v rozhodnutí poučen o opravném prostředku a lhůtě k jeho podání. Na rozhodnutí je vedle kulatého razítka úřadu podepsaná Ing. [jméno] [příjmení] jako vedoucí Oddělení PnP a DOZP. Podle připojené doručenky bylo toto rozhodnutí doručeno žalobci dne [datum].

5. Z Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že ministerstvo, jako správní orgán věcně příslušný, přezkoumalo na základě odvolání žalobce rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka], kontaktního pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a rozhodlo tak, že odvolání zamítlo a rozhodnutí potvrdilo.

6. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka], kontaktního pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jako správního úřadu, bylo prokázáno, že správní úřad zamítl žádost oprávněné osoby (žalobce) o změnu nároku průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne [datum]. V záhlaví rozhodnutí je u slova„ Vyřizuje:“ zapsáno jméno žalované a její e-mailová adresa (pracovní). Žalobce byl v rozhodnutí poučen o opravném prostředku a lhůtě k jeho podání. Na rozhodnutí je vedle kulatého razítka úřadu podepsaná Ing. [jméno] [příjmení] jako vedoucí Oddělení PnP a DOZP. Podle připojené doručenky bylo toto rozhodnutí doručeno žalobci dne [datum].

7. Na základě takto provedeného dokazování, jakož i shodných tvrzení účastníků, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná je zaměstnankyní Úřadu práce České republiky - Krajské [pobočka], Kontaktního pracoviště [obec], (dále také„ ÚP“) o čemž nebylo mezi účastníky ani sporu. ÚP jako správní úřad rozhodl ve správním řízení o žádosti žalobce o dávku osoby se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku –„ Motorové vozidlo“, tak že ji rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne [datum] tak, že rozhodnutí ÚP potvrdilo a odvolání zamítlo. Žalobce podal u ÚP rovněž žádost o změnu nároku průkazu osoby se zdravotním postižením, o které ÚP rozhodl tak, že ji zamítl rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Na obou uvedených rozhodnutích ÚP byla jako osoba vyřizující (resp. osoba, která rozhodnutí pouze vyhotovila v systému, na rozhodnutích je podepsaná vedoucí oddělení) zapsaná žalovaná, která byla i jednou ze šesti oprávněných osob v těchto konkrétních správních řízeních. Žalovaná nezná žalobce osobně, pouze v souvislosti s pracovní činností.

8. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, rozhoduje úřad práce ve správním řízení v I. stupni prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství.

9. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákona č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).

10. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. Podle § 15 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu (dále jen„ oprávněné úřední osoby“).

13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to s ohledem na to, že žalovaná není pasivně věcně legitimovaná ve věci.

14. Státními orgány se rozumí orgány, které stát zřizuje právě k plnění funkcí státu a vybavuje je za tím účelem pravomocí a působností rozhodovat o subjektivních právech a povinnostech jemu bezprostředně nepodřízených právních subjektů. Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností, který byl k plnění svěřených funkcí zřízen zákonem č. 73/2011 Sb. Do kompetencí Úřadu práce České republiky, resp. do kompetence jeho jednotlivých kontaktních pracovišť, spadá i rozhodování ve správním řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek, tj. mimo jiné rozhodování o přiznání příslušné dávky, a to i podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V rámci jednotlivých správních řízení plní úkony správního orgánu (zde ÚP) úřední osoby k tomu oprávněné, jinak řečeno oprávněné úřední osoby. Pokud správní orgán způsobí jinému škodu, a to ať už svým rozhodnutím ve správním řízení nebo nesprávným úředním postupem, odpovídá za tuto škodu, případě i vzniklou nemajetkovou újmu, stát, a to za podmínek stanovených v zákoně č. 82/1998 Sb. Citovaný zákon rovněž upravuje postup, jakým způsobem se vzniklé škody a nemajetkové újmy domáhat.

15. Žalovaná byla jako zaměstnankyně ÚP pověřenou úřední osobou, která v řízeních, která byla zahájena shora uvedenými žádostmi žalobce, činila úkony správního orgánu, kterým byl v těchto věcech ÚP. Rozhodnutí, která byla v řízení provedena k důkazu jsou rozhodnutími ÚP jako orgánu státu, nikoliv rozhodnutími žalované, jak se mylně domnívá žalobce. Jestliže měl žalobce za to, že mu předloženými rozhodnutími ÚP byla způsobena nemajetková újma, měl se jí dovolávat po osobě, která je za takové rozhodnutí odpovědná, tj. stát, a to za podmínek stanovených v zákoně č. 82/1998 Sb. Z tohoto důvodu není žalovaná osobou pasivně věcně legitimovanou, není nositelkou hmotněprávní povinnosti, které se žalobce v tomto řízení domáhá, protože za vzniklou nemajetkovou újmu, která měla být žalobci způsobena rozhodnutím správního orgánu, žalovaná neodpovídá. Soud proto žalobu bez dalšího zamítl. Pouze nad rámec všeho uvedeného okresní soud dodává, že v tomto řízení mu nepříslušelo se zabývat správností a obsahem předložených rozhodnutí ÚP, proto se obsahem rozhodnutí ani blíže nezabýval.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, měla by procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který byl zcela neúspěšný. Jelikož žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.