9 C 304/2015

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyslovení neúčinnosti smlouvy o vypořádání zúženého společného jmění manželů

I. Žaloba, aby soud určil, že Smlouva o vypořádání zúženého společného jmění manželů uzavřená mezi paní Jméno žalované, nar. Datum narození žalované a panem jméno FO, nar. datum, dne datum, dle které se paní Jméno žalované stala výlučným vlastníkem pozemku p. č. číslo a pozemku p. č. číslo, jehož součástí je stavba, část obce adresa, čp. číslo, zapsané nyní na LV číslo vedeném pro obec a k.ú, adresa, u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, je vůči žalobkyni právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 19 687 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neúčinnosti ve výroku uvedené smlouvy s následujícím odůvodněním. Žalovaná a pan jméno FO, nar. datum, uzavřeli byli ode dne datum manželé a pan jméno FO byl a dosud stále je jediným společníkem a jednatelem společnosti právnická osoba Uvedená společnost se žalobkyní uzavřela ústní kupní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázal dodat společnosti hutní materiál. V období od datum do datum žalobkyně v rámci 13 dodávek dodala společnosti hutní materiál, za který jí společnost dosud nezaplatila. Proti společnosti právnická osoba bylo na základě insolvenčního návrhu žalobkyně zahájeno insolvenční řízení u Krajského soudu v adresa vedené pod sp. zn. KSOS spisová značka, úpadek byl zjištěn a na majetek právnická osoba byl vyhlášen konkurs. S ohledem na průběh insolvenčního řízení a zjištěných informací ohledně majetku právnická osoba je však více než zřejmé, že pohledávka žalobkyně nebude v tomto insolvenčním řízení uspokojena vůbec, maximálně pouze v mizivé části a proto žalobkyně dne datum podala k Okresnímu soudu ve FrýdkuMístku žalobu na zaplacení částky 1 419 814,27 Kč, kterou požaduje po osobě dlužníka, tj. po panu jméno FO, z důvodu jeho odpovědnosti za škodu jako statutárního orgánu úpadce dle § 99 insolvenčního zákona. Žalobkyni je známo, že p. jméno FO spolu s žalovanou za trvání jejich manželství nabyli do jejich společného jmění manželů mimo pozemek parc. č. číslo a pozemek parc. č. číslo, jehož součástí je budova s č. p. číslo, zapsané na LV číslo pro obec a katastrální území adresa. Uvedené nemovitosti vlastnil dlužník spolu s žalovanou ve společném jmění manželů do dne datum, kdy dlužník a žalovaná uzavřeli Smlouvu o vypořádání zúženého společného jmění manželů, dle které se stala výlučným vlastníkem nemovitostí výlučně žalovaná. Uzavřením této smlouvy o vypořádání zúženého společného jmění manželů tak dlužník značně ztížil, potažmo znemožnil, uspokojení pohledávky žalobkyně proti dlužníkovi popsané výše. Žalobkyně proto měla za to, že jsou splněny podmínky pro odporovatelnost právního úkonu, protože k popsanému právnímu úkonu došlo v době posledních tří let, dlužník a žalovaná jsou osobami blízkými a dlužník uzavřením uvedené smlouvy zkrátil své věřitele, resp. potencionální věřitele skrze ust. § 99 insolvenčního zákona, když už v době odporovaného právního úkonu jako jednatel společnosti sjednával jménem úpadce obchody se třetími osobami, ačkoliv o těchto obchodech věděl nebo mu muselo být známo, že za ně nebude těmto třetím osobám hradit ničeho, o čemž svědčí i přihlášené pohledávky jiných věřitelů v rámci insolvenčního řízení, současně s tímto postupem neplacení svých dluhů musela být dlužníku jako jednateli společnosti známa jeho povinnost podat insolvenční návrh a možnost věřitelů uspokojit se na jeho osobě dle insolvenčního zákona. Žalobkyně dodala, že v zákonné hmotněprávní lhůtě tří let odporovala u žalované právní úkon dopisem ze dne datum. Žalobkyně při setrvání na žalobě, jak byla podána, pouze pro podporu své argumentace uvedla, že právní úkon nepožívá právní ochrany případně se příčí dobrým mravům, protože byl předem promyšlen a svědčí tomu opakované situace, kdy pan jméno FO, jako jednatel vždy takovou společnost přivede do stavu úpadku a předpokládá, že věřitel nebude mít možnost hojit se na jeho majetku z titulu odpovědnosti jednatele (přitom poukázala na situace se společností právnická osoba. v návaznosti na právnická osoba a dále na právnická osoba, kde p. jméno FO také působí).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a bránila se zejména tím, že dle § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) se určení neúčinnosti právního úkonu může domáhat věřitel, což znamená, že žalobkyně by musela být věřitelem v době učinění odporovatelného právního úkonu, tedy musel by mít pohledávku za manželem žalované ke dni datum, což nebyl daný případ, když žalobkyně dovozuje svůj nárok proti manželovi žalované z porušení norem insolvenčního zákona, když společnost měla odebírat zboží na základě dodávek, které byly prováděny v době od datum do datum (spor veden u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka). Protože žalobkyně v době uzavření smlouvy o vypořádání zúženého společného jmění manželů nebyla věřitelem manžela žalované, nelze žalobě vyhovět. Žalovaná navíc o dluzích svého tehdejšího manžela nevěděla, navíc p. jméno FO nebyl ani primárním dlužníkem, tím byla společnost právnická osoba 3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl dokazování listinami, které předložili účastníci řízení, jejichž pravost a správnost nebyla sporována a poté, co je hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z důvodu přehlednosti jednotlivých důkazních prostředků soud tyto shrnul do závěru o skutkovém stavu věci a jednotlivé důkazy, ze kterých byla daná skutečnost zjištěna, uvedl kurzívou do závorky.

4. Žalovaná byla od datum do datum manželkou pana jméno FO (zjištěno z nesporných tvrzení a dále z odůvodnění usnesení na č. l. 59-62). Žalovaná a její tehdejší manžel pan jméno FO, nar. datum, se dne datum písemně dohodli na vypořádání jejich zúženého společného jmění manželů, které bylo zúženo rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, (zjištěno z citovaného rozsudku) mimo jiné tak, že nemovité věci, konkrétně pozemek parc. č. číslo, pozemek parc. č. číslo a budovu č. p. číslo, postavenou na pozemku parc. č. číslo, v k. ú. a obci adresa, připadají do výlučného vlastnictví žalované, naopak obchodní podíly ve společnostech, kde byl veden jméno FO, náleží do jeho výlučného vlastnictví (zjištěno z nesporných tvrzení, jakož i listiny nazvané „Smlouva o vypořádání zúženého společného jmění manželů“ č. l. 13-14). Vklad práva na základě uvedené dohody byl katastrálním úřadem povolen a právní účinky vkladu vznikly ke dni datum (prokázáno doložkou katastrálního úřadu na listině „Smlouva o vypořádání zúženého společného jmění manželů“ č. l. 13-14, jakož i nespornými tvrzeními účastníků). V katastru nemovitostí je jako jediná vlastnice právě uvedených pozemků a budovy zapsaná žalovaná (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí č. l. 30). jméno FO byl od datum do datum veden v obchodním rejstříku jako jediný jednatel a společník společnosti právnická osoba (zjištěno z nesporných tvrzení stran a výpisu z obchodního rejstříku č. l. 15). Dopisem ze dne datum zástupce žalobkyně oznámil žalované, že v souladu s § 42a obč. zák. jeho klientka (žalobkyně) odporuje právnímu úkonu – Smlouvě o vypořádání zúženého společného jmění manželů ze dne datum a uvedl, že je to z toho důvodu, že žalobkyně má jako věřitelka vůči společnosti právnická osoba, jejímž jednatelem je jméno FO, pohledávku po lhůtě splatnosti ve výši jistiny 1 346 576 Kč a dále úroky z prodlení. Tento dopis byl žalované doručen dne datum (prokázáno z citovaného dopisu vč. dodejky č. l. 3 a 16-17).

5. Žalobkyně podala u Okresního soudu ve Frýdku-Místku žalobu proti jméno FO na zaplacení částky 1 419 814,27 Kč, kterou jí měl dlužit, protože jako jediný jednatel společnosti právnická osoba způsobil škodu tím, že za tuto společnost uzavřel se žalovanou kupní smlouvy na dodávku hutního materiálu v období od datum do datum, a to ačkoliv si byl jako jednatel vědom, že společnost je v úpadku ve formě platební neschopnosti, nesplnil ve smyslu § 98 insolvenčního zákona povinnost podat insolvenční návrh společnosti (zjištěno ze žaloby ve spise na č. l. 1-2 ve spise sp. zn. spisová značka). Toto řízení o žalobě skončilo tak, že žalobkyně a jméno FO uzavřeli smír, dle kterého se jméno FO zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 419 814,7 Kč, a to jednak jednorázovou splátkou ve výši 300 000 Kč splatnou nejpozději k datum a dále v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 20 000Kč počínaje měsícem únorem rok až do úplného zaplacené. Soud takto uzavřený smír schválil a usnesení o schválení soudního smíru nabylo v této části právní moci dne datum (prokázáno z usnesení na č. l. 96 ve spise sp. zn. spisová značka). jméno FO do doby rozhodnutí soudu v této věci splátky, vč. první jednorázové splátky, řádně hradil (vyplývá z nesporných tvrzení stran, jakož i z výpisu z účtu č. l. 57).

6. Z dalších provedených důkazů, zejména výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba., usnesení Městského soudu v Praze č. j. spisová značka, výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, výkazu zisku a ztráty společnosti právnická osoba soud nic nezjišťoval, neboť tyto listiny nebyly podstatné pro zjištění skutkového stavu věci pro rozhodnutí o žalobě na určení neúčinnosti právního úkonu. Stejně tak soud nic nezjišťoval z výpisu zisku a ztráty společnosti právnická osoba, když tato okolnost mohla být podstatná pro jiné řízení (sp. zn. spisová značka), nikoliv pro toto řízení, zejména vzhledem k vyřešení otázky existence pohledávky v citovaném jiném řízení. Z usnesení č. j. spisová značka (založeno na č. l. 59-62) soud žádné další skutkové okolnosti nezjišťoval, když zástupce žalované toto předložil na podporu své právní argumentace.

7. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

8. Podle § 42a odst. 1 obč. zák. věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

9. Podle § 42a odst. 2 obč. zák. odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými ( § 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně soud uvádí, že na projednávanou věc aplikoval obč. zák., když smlouva o vypořádání zúženého společného jmění manželů byla uzavřena v době účinnosti obč. zák., stejně tak zápis vlastnického práva ve prospěch žalované k nemovitostem byl proveden v době účinnosti obč. zák. Předtím než se soud zabýval dalšími podmínkami citovaných ustanovení, zkoumal, zda má žalobkyně v době rozhodnutí soudu v této věci vymahatelnou pohledávku za dlužníkem, který byl stranou napadené smlouvy o vypořádání zúženého společného jmění manželů, tj. bývalým manželem žalované. Vymahatelnou pohledávku má věřitel, který má pro svou pohledávku vůči dlužníkovi již vymožen titul pro výkon rozhodnutí, tj. vykonatelné rozhodnutí anebo jiný titul pro nařízení výkonu rozhodnutí. Odporovat lze právnímu úkonu dlužníka, nejen byla-li pohledávka věřitele již vymahatelná v době, kdy byl zkracovací právní úkon učiněn, nýbrž i dříve než se věřitelova pohledávka za dlužníkem stala vymahatelnou. Pro uplatnění odporovatelnosti je právně relevantní, že věřitel je skutečně věřitelem dlužníka, a dále to, že dlužník učinil zkracovací úkon [ŠVESTKA, Jiří. § 42a (Odporovatelnost). In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 388, marg. č. 3.]. Vymahatelnou se pak rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce).

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně tvrzenou pohledávku za dlužníkem uplatnila v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, což samo o sobě způsobilo, že soud v tomto řízení vyčkal, zda bude pohledávka shledána po právu (řízení bylo z tohoto důvodu také přerušeno). Řízení o pohledávce žalobkyně za dnes již bývalým manželem žalované skončilo smírem, ve kterém se pan jméno FO zavázal uhradit žalobkyni svůj dluh v pravidelných splátkách (jak je uvedeno v závěru o skutkovém stavu věci). Ačkoliv usnesení o schválení smíru nabylo právní moci a dlužníkovi vznikla povinnost plnit svůj závazek dle schváleného smíru, žalobkyně dosud nenabyla právo tuto pohledávku vymáhat prostřednictvím soudu či soudního exekutora (pohledávka z uzavřeného smíru se dosud nestala vymahatelnou), neboť pan jméno FO na základě tohoto smíru řádně hradí svůj dluh. Žalobkyně proto dosud nemá za dlužníkem vymahatelnou pohledávku, tedy nesplnila podmínku pro možnost dovolat se neúčinnosti právního úkonu v podobě smlouvy o vypořádání zúženého společného jmění manželů, jak požadovala v žalobě. Obdobným případem se zabýval Ústavní soud v usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 1275/17, kde soud mimo jiné uvedl, že pokud byl ve věci uzavřen smír a dlužník dle dohody svůj dluh řádně plní, není zde prostor pro postup, který připadá v úvahu pouze v případě, že dlužník plnit přestane, přičemž případná obava, že dlužník někdy v budoucnu splátce nebude, zde existovala již v době uzavření smíru. V takovém případě podle Ústavního soudu měl věřitel možnost postupovat jinak a např. závazek zajistit, tedy postupovat s větším ohledem na ochranu svých zájmů. Smír je sice dohodou stran a jistým vstřícným krokem ze strany věřitele (zejména při umožnění hradit dluh ve splátkách), nicméně nelze na něj nahlížet jinak než jako na ostatní věřitele, kteří si přímo ujednali úhradu dluhu ve splátkách a nemůžou se po dobu řádného splácení neúčinnosti také dovolávat. S ohledem na nesplnění podmínky existence vymahatelné pohledávky se soud dalšími podmínkami dále nezabýval a žalobu zamítl.

12. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož náleží náhrada účelně vynaložených nákladů zcela úspěšné žalované. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 a ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 19 687 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta jednak dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 AT ve znění do 31. 12. 2024 ve výši 9 300 Kč za tři úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne datum] po 3 100 Kč, dále částkou 900 Kč jako tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 za každý provedený úkon, jednak dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 AT ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 5 620 Kč za jeden úkon právní pomoci [účast u jednání dne datum], dále částkou 450 Kč jako jedna paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025, to vše včetně 21% DPH ve výši 3 417 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalované jako registrovaný plátce DPH. Další náhradu vynaložených nákladů řízení žalovaná, která byla zastoupena advokátem, nepožadovala a výslovně se náhrady za tyto úkony vzdala. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.