9 C 319/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění rozporu zapisovaného stavu v katastru nemovitostí se skutečným stavem dle ustanovení § 985 občanského zákoníku

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] druh pozemku orná půda, o výměře 16 840 m2, parc. [číslo] druh pozemku orná půda, o výměře 5 526 m2, parc. [číslo] druh pozemku orná půda, o výměře 9 264 m2, parc. [číslo] druh pozemku orná půda, o výměře 2 526 m2, parc. [číslo] druh pozemku orná půda o výměře 2 843 m2 a parc. č. 1910, druh pozemku zahrada, o výměře 209 m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm Frýdek-Místek, na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [část obce].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 204 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud určil, že je vlastníkem ve výroku uvedených nemovitých věcí (dále také„ pozemků“) s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela jako prodávající se žalovanou jako kupující na tyto nemovité věci kupní smlouvu, dle které se zavázala umožnit žalované nabýt vlastnické právo k pozemkům a žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 6 890 000 Kč bez DPH s tím, že sjednanou kupní cenu měla uhradit ve třech splátkách, kdy první splátka 1 000 000 Kč měla být uhrazena dne [datum], druhá splátka 1 000 000 Kč měla být uhrazena dne [datum] a třetí splátku 4 890 000 Kč měla žalovaná uhradit dne [datum], přičemž žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti ani první splátku a proto žalobkyně dne [datum] od smlouvy písemně odstoupila, nicméně vlastnické právo je v katastru nemovitostí stále evidováno na žalovanou. Žalobkyně uvedla, že nemá jinou možnost se domoci odstranění rozporu zapisovaného stavu se skutečným stavem, než dle ustanovení § 985 občanského zákoníku.

2. Žalovaná se k věci v podstatě nevyjádřila, před zahájením jednání pouze ve shodě s žalobkyní navrhla, aby soud stranám poskytl prostor k mimosoudnímu vyřešení věci. Z nařízeného jednání se následně žalovaná i její zástupce omluvili a souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce.

3. V průběhu jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a zjistil z nich následující skutečnosti.

4. Z listiny nazvané Smlouva o převodu vlastnického práva k pozemkům soud zjistil, že žalobkyně jako prodávající touto dohodou odevzdává a převádí na žalovanou jako kupující předmět koupě, kterým jsou pozemky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, včetně všech jejich součástí a příslušenství. Žalovaná naproti tomu předmět koupě touto dohodou přijímá a kupuje za kupní cenu. Kupní cena byla ujednána ve výši 6 890 000 Kč bez DPH a strany si ujednaly, že bude uhrazena ve třech splátkách, první ve výši 1 000 000 Kč bude uhrazena nejpozději do [datum], druhá splátka ve výši 1 000 000 Kč bude uhrazena nejpozději do [datum], doplatek kupní ceny ve výši 4 890 000 Kč bude uhrazen nejpozději do [datum]. Listina byla oběma stranami podepsána dne [datum], podpisy byly úředně ověřeny.

5. Z Informace o řízení vytištěné z aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí dne [datum] (případně dne [datum]), č. řízení [anonymizováno] [číslo], bylo prokázáno, že řízení o vlastnictví bylo navrhovatelem (žalovanou) založeno dne [datum], s tím, že převodcem vlastnického práva byla žalobkyně a nabyvatelem žalovaná.

6. Listinou nazvanou Odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum], která byla datována dne [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od uvedené kupní smlouvy z důvodu nezaplacení první splátky kupní ceny a upozornila žalovanou, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Žalovaná tuto listinu převzala téhož dne, jak vyplývá z připojeného podpisu člena jejího představenstva, jehož pravost nebyla v řízení žalovanou rozporována. Přílohou této listiny bylo i Souhlasné prohlášení dle katastrálního zákona a vyhlášky o katastru nemovitostí, kterou žalobkyně požadovala po žalované podepsat nejpozději do [datum] a která měla potvrdit zánik práva žalované a být použita k zápisu vlastnického práva zpět žalobkyni.

7. Z výpisů z Katastru nemovitostí prokazující stav k datu [datum], jakož i k datu [datum], bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou zapsány ve vlastnictví žalované.

8. Z ostatních provedených důkazů nebylo zjištěno nic, co by přispělo ke zjištění skutkového stavu věci.

9. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

10. Žalobkyně se jako prodávající dohodla se žalovanou jako kupující, že jí umožní nabýt vlastnické právo k pozemkům výměnou za to, že žalobkyně jí za to zaplatí částku 6 890 000 Kč bez DPH, a to ve třech splátkách, kdy první splátka ve výši 1 000 000 Kč měla být uhrazena dne [datum], druhá splátka ve výši 1 000 000 Kč měla být uhrazena dne [datum] a třetí splátku 4 890 000 Kč měla žalobkyně uhradit dne [datum]. Žalobkyně umožnila žalované, aby pozemky byly v katastru nemovitostí zapsané jako její vlastnictví a žalobkyně se ke dni [datum] stala vlastníkem pozemků. V současné době je tedy vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch žalované. Ačkoliv žalobkyně svou povinnost z dohody splnila, žalovaná nezaplatila včas ani první z dohodnutých splátek. Jelikož žalobkyně takové jednání žalované považovala za podstatné porušení povinnosti žalované, a v době splatnosti druhé splátky, kdy již bylo zřejmé, že žalovaná plnit nehodlá, předala členovi představenstva žalované dne [datum] písemné oznámení, že odstupuje od dohody ze dne [datum] a zažádala, aby žalovaná podepsala souhlasné prohlášení, na základě kterého by došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí ohledně pozemků zpět ve prospěch žalobkyně. V odstoupení od smlouvy žalobkyně jako důvod uvedla nezaplacení první splátky dle kupní smlouvy. Žalovaná ničeho neučinila, a proto žalobkyně podala tuto žalobu.

11. Podle § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

15. Předtím, než soud přistoupil k dalšímu posouzení věci, zabýval se tím, zda žalobkyně prokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že v katastru nemovitostí je u předmětných pozemků evidován jiný vlastník, jehož právo mu však podle žalobkyně nenáleží, protože je zapsáno na podkladě právního jednání, které mělo být od počátku zrušeno. Žalobkyně, jak sama uvádí v žalobě, nemá jinou možnost, jak se domoci svého vlastnického práva k pozemkům, jakož i změny zápisu v katastru nemovitostí než podáním této žaloby. Již tento samotný fakt soud považoval za dostatečný, osvědčující naléhavý právní zájem žalobkyně.

16. Žalobou podanou na základě § 985 o. z se lze domáhat nápravy v situaci, kdy je stav zapsaný ve veřejném seznamu v rozporu se skutečným právním stavem, přičemž jedním z důvodů takového rozporu je dodatečné odpadnutí právního důvodu vzniku práva (zejména odstoupení, uplatnění relativní neplatnosti).

17. Ustanovení § 1977 o. z. je speciální ve vztahu k § 2001 a násl. o. z., neboť upravuje speciální důvod odstoupení od smlouvy, kterým je právě prodlení.

18. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření platné kupní smlouvy na nemovité věci, když tato byla sjednána písemně, obsahovala všechny podstatné náležitosti, které stanoví zákon a zároveň podpisy stran na jedné listině byly úředně ověřeny. Žalobkyně svou povinnost vyplývající z čl. III odst. 1 kupní smlouvy splnila tím, že podepsala souhlasné prohlášení, čímž umožnila žalované nabýt vlastnické právo k pozemkům. Žalovaná pak byla ke dni [datum] vlastníkem pozemků. Žalovaná svou povinnost zaplatit kupní cenu ve třech stanovených splátkách nesplnila, již první splátku, splatnou dne [datum], nezaplatila, čímž se dnem následujícím dostala do prodlení s plněním své povinnosti uhradit řádně a včas kupní cenu.

19. Žalobkyně a žalovaná si v kupní smlouvě nedohodly podmínky odstoupení od smlouvy, proto soud posoudil jednání žalované podle shora citovaných ustanovení § 1969 a § 1977 o. z.

20. Žalobkyně tvrdila, že od smlouvy odstoupila pro nezaplacení první splátky, splatné podle kupní smlouvy dne [datum]. Toto porušení povinnosti žalovanou shledala žalobkyně natolik závažným, že od smlouvy dne [datum] odstoupila. Soud dospěl k závěru, že nezaplacení kupní ceny, případně její části, ve stanovené době, lze bez dalšího považovat za podstatné porušení smlouvy, když v § 2002 odst. 1 větě druhé o. z. se stanoví, že podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Je logické, že v případě, kdy by žalobkyně dopředu věděla, že žalovaná svou povinnost nesplní a nezaplatí ani první splátku kupní ceny, smlouvu by s ní beze sporu neuzavřela. Navíc zaplacení kupní ceny je stěžejní povinností kupujícího, ke které se zavazuje v kupní smlouvě a nelze tak pochybovat o tom, že jde o tu nejpodstatnější povinnost, která ze smlouvy účastníkovi vyplývá.

21. S ohledem na časový odstup od splatnosti první splátky a následného právního jednání žalobkyně v podobě odstoupení od smlouvy se soud musel zabývat tím, zda i takové odstoupení lze považovat za oznámení odstoupení od smlouvy žalované bez zbytečného odkladu, neboť o tom, že žalovaná je v prodlení se žalobkyně musela dozvědět již dne [datum], když jí první splátka nebyla uhrazena. O lhůtu bez zbytečného odkladu se zpravidla bude v běžných jednoduchých případech jednat o délku několik dní (typicky maximálně do deseti či nejvýše patnácti dnů), spíše než více týdnů. V tomto konkrétním případě, navíc když se jednalo o vztah mezi podnikateli, soud vyhodnotil, že i předmětné odstoupení lze pokládat za odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu. Žalobkyně vyčkala do dne splatnosti další splátky, a když se žalovaná zřejmě neměla k zaplacení ani této splátky a předchozí splátku do té doby neuhradila, odstoupila od smlouvy. Nelze opomenout, že se jedná o vztah mezi podnikateli a z průběhu řízení před soudem je patrné, že v zájmu žalobkyně bylo, aby k převodu vlastnického práva a k zaplacení kupní ceny došlo, byť opožděně. Zbývá pouze dodat, že soud měl za prokázané, že odstoupení od smlouvy bylo žalované řádně oznámeno, když na listině je podpis jednatele žalované, jehož pravost nebyla v řízení nikterak rozporována. Dopisem ze dne [datum], jehož převzetí potvrdil téhož dne jednatel žalované svým podpisem, žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Takové jednání žalobkyně mělo za následek zrušení kupní smlouvy od počátku. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně měla od tohoto okamžiku právo na to, aby jí žalovaná umožnila nabýt zpět vlastnické právo (tedy podepsat souhlasné prohlášení, o což se žalobkyně snažila), neboť jí k nemovitým věcem fakticky svědčí vlastnické právo. Jelikož tak žalovaná dobrovolně neučinila, soud svým rozhodnutím deklaroval vlastnické právo žalobkyně k pozemkům uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaná povinna uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 204 425 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč za návrh na zahájení řízení a soudním poplatkem 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření, které bylo v této věci vydáno, ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 a § 7 AT (dle ustálené rozhodovací praxe nelze při vědomosti ceny nemovité věci, kterou žádná ze stran navíc nerozporovala, vycházet při určení tarifní hodnoty z § 9 odst. 3 AT, ale z ceny 6 890 000 Kč, která byla jako kupní cena ujednána v kupní smlouvě) ve výši 161 370 Kč za 4,5 úkonů právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně (1x příprava a převzetí zastoupení, 1x předžalobní výzva, 1x žaloba, 0,5x návrh na vydání předběžného opatření po zahájení řízení a 1x účast u jednání dne [datum]) po 35 860 Kč, částkou 1 500 Kč jako pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, dále cestovným za cestu zástupce žalobkyně k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět (3x) v délce 50 km osobním automobilem značky BMW o průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km nafty při ceně 36,10 Kč l a základní sazbě náhrady ve výši 4,70 Kč (za rok 2021 pak při ceně 27,2 Kč l a sazbě základní náhrady ve výši 4,40 Kč), celkem 317 Kč, za tyto jízdy náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za 6 půlhodin, celkem 600 Kč, náhrada za promeškaný čas rovněž náleží advokátu za účast u jednání, které bylo bez projednání odročeno (jednání dne [datum] a [datum]), tj. 2x půlhodina za 200 Kč, to vše včetně 21% DPH z částky 163 987 Kč, tj. ve výši 34 438 Kč, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako registrovaný plátce DPH. Žalobkyní vyúčtovaný úkon v podobě podání jejího zástupce ze dne [datum] soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení, když v podání nebyla prezentována žádná nová tvrzení, soud k doplnění žaloby nevyzýval, a navíc byl úkon učiněn krátce před jednáním, které se konalo dne [datum], na kterém mohl zástupce tyto, předem již známé skutečnosti, přednést. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.