9 C 329/2022
č. j. 9 C 329/2022-48
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 170 620 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 310 Kč, částku 88 310 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 957 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 957 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 957 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 957 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 957 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 25 900 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 26 625 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 36 737 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 170 620 Kč s příslušenstvím skládající se z částky 88 310 Kč představující neuhrazené školné a částky 82 310 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradami školného. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o studiu, na základě které se zavázala zabezpečit žalované od akademického roku [rok] [rok] výuku v magisterském studijním programu Ekonomika a management, oboru Management, a žalovaný se zavázala zahájit studium a hradit ve stanovených termínech školené 25 900 Kč za semestr, které bylo splatné dle vystavené faktury. Ve Všeobecných podmínkách studia bylo ujednání, že nárok za školné za první tři semestry studia vzniká žalobkyni okamžikem uzavření smlouvy o studiu bez ohledu na to, zda žalovaná tři semestry dokončí. Žalobkyně následně vystavila žalované faktury za školné za zimní semestr [rok] [rok] v pěti splátkách (a navýšeno o 15 %): faktura [číslo] (1. splátka ZS [rok] [rok]) na částku 5.957 Kč splatná dne [datum] [číslo] (2. splátka ZS [rok] [rok]) na částku 5 957 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (3. splátka ZS [rok] [rok]) na částku 5 957 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (4. splátka ZS [rok] [rok]) na částku 5 957 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (5. splátka ZS [rok] [rok]) na částku 5 957 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (LS [rok] [rok]) na částku 25.900 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (ZS [rok] [číslo]) na částku 26 625 Kč splatná dne [datum]. Dále vystavila faktury k administrativním poplatkům dle čl. III. odst. 6 Opatření rektorky [číslo] [rok] (Sazebník poplatků pro ZS 2019 2020) a dle čl. III. odst. 6 Opatření rektorky [číslo] [rok] (Sazebník poplatků ZS [rok] [číslo]): faktura [číslo] (poplatek za zaslání 2. upomínky) na částku 2 000 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (poplatek za zaslání 2. upomínky) na částku 2 000 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] (poplatek za zaslání 2. upomínky) na částku 2 000 Kč splatná dne [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila. Pro případ prodlení s úhradou školného byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně požaduje z dlužných částek dle uvedených faktur od doby splatnosti shora uvedených faktur do [anonymizována dvě slova]. Ze shodných částek požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně ještě jednou žalovanou k úhradě dlužných částek, žalovaná však ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že obchodní podmínky žalobkyně jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná se o smlouvu jednostrannou bez možnosti výpovědi ze strany žalované bez velké finanční újmy. Dodala, že se dostala do tíživé finanční situace a studium u žalobkyně nevyžila. Rovněž obchodní praktiky žalobkyně zahrnovaly telefonický nátlak obchodních referentů, kteří kontaktovali žalovanou s časovým nátlakem na podpis smlouvy. Žalovaná navíc projevila zájem jen o studium ve studijním programu„ Manažerská psychologie“, což ji žalobkyně neumožnila.
3. Žalobkyně jako vysoká škola a žalovaná, jako uchazeč, se dne [datum] písemně dohodly (smlouva o studiu č. l. 28-29) na právech a povinnostech při zabezpečení výuky pro žalovanou v magisterském studijním programu Ekonomika a management, obor Management v kombinované formě se zahájením v akademickém roce [rok] [rok] s tím, že součástí byly i Všeobecné podmínky studia, Základní informace o průběhu na Vysoké škole regionálního rozvoje a Bankovním institutu [právnická osoba], které obě žalovaná podepsala, a že povinnosti žalobkyně jsou obsahem článku I. Všeobecných podmínek studia a povinnosti žalované jsou stanoveny v článku II. Rovněž bylo dojednáno, že studium u žalobkyně je poskytováno za úplatu, přičemž výše školného a způsob úhrady jsou stanoveny v článku III. a IV. Všeobecných podmínek studia. Dále si strany ujednaly, že studium se ukončuje mimo jiné i dle článku V. Všeobecných podmínek studia. Obsahem článku II. Všeobecných podmínek studia (dále také„ VPS“) pak byla povinnost žalobkyně mimo jiné hradit ve stanovených termínech, v předepsané výši a uvedeným způsobem školné a další poplatky spojené se studiem (všeobecné podmínky studia č. l. 30-33). Dle článku III. VPS se žalovaná zavázala školné žalobkyni hradit, přičemž nárok žalobkyně na zaplacení školného za první tři semestry studia vzniká okamžikem uzavření smlouvy o studiu. Pokud by však žalovaná ke studiu do prvního ročníku nenastoupila, stalo by se požadované školné storno poplatkem za nenastoupení ke studiu, a to ve výši školného za první tři semestry studia. Toto školné bylo splatné ve třech splátkách. Dle odstavce 7 stejného článku VPS si strany ujednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou školného, vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky denně. Povinnost hradit školné by žalovaná neměla v případě, že by nesložila státní závěrečnou zkoušku v řádném ani opravném termínu (viz článek III. odst. 10 VPS), což však nebyl případ žalované. V odstavci 5 článku III. VPS byla možnost sjednání splátek školného, a to žádostí podanou uchazečem, která podléhá schválení žalobkyní, přičemž v kladném případě se školné navyšuje o 15 % za semestr a je splatné v pěti splátkách. Školné je základním zdrojem žalobkyně pro zajištění finančních prostředků pro vzdělávací, vědeckou, vývojovou a provozní činnost (článek II odst. 1 VPS). Žalobkyně a žalovaná si v článku V. VPS dále dohodly, že studium lze řádně ukončit i zanecháním studia, které se ukončuje dnem, kdy bylo žalobkyni doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia, přičemž ale se školné ani jeho alikvotní část nevrací. Žalovaná však mohla požádat o vrácení alikvotní části školného v případě, že by doložila vážné zdravotní důvody, které jí nedovolují ve studiu pokračovat, což opět nebyl případ žalované. V článku VII. si strany ujednaly výši školného tak, že cena za semestr činí 25 900 Kč a je splatná dle data uvedeného na faktuře. Opatřením lektorky [číslo] [rok] byl stanoven Sazebník poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku [rok] [rok] (sazebník poplatků – opatření [číslo] [rok]), kde v čl. III odstavci 6 je stanoven poplatek 2 000 Kč za odeslání 2. upomínky úhrady školného. Shodný poplatek byl stanoven i patřením rektorky [číslo] [rok] na zimní semestr akademického roku [rok] [číslo] (sazebník poplatků – opatření [číslo] [rok])
4. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována částka 5 957 Kč jako splátka za školné za zimní semestr [rok] [rok], která byla splatná dne [anonymizována dvě slova] [rok]. Další splátka ve stejné výši byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Stejná splátka za zimní semestr [rok] [rok] byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Další splátka ve stejné výši byla vyúčtována fakturou ř. [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Čtvrtá splátka byla žalované vyúčtována rovněž ve stejné výši, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Poslední pátá splátka byla žalované vyúčtována ve stejné výši, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Z důvodu neplacení byla žalované vystavena i faktura [číslo] na částku 2 000 Kč, která byla spatná dne [datum] a dále faktura [číslo] na částku 2 000 Kč, která byla splatná dne [datum]. Z právě uvedeného je zřejmé, že žalovaná využila možnosti splátkového kalendáře rozloženého do 5 splátek (cena za semestr 25 900 Kč plus 15 % je celkem 29 785, což činí 5krát 5 957 Kč). Školené za letní semestr [rok] [rok] bylo žalované naúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 25 900 Kč, která byla splatná dne [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována částka 26 625 Kč za školné za zimní semestr [rok] [číslo], která byla splatná dne [datum]. V důsledku neplacení byla žalované vystavena i faktura [číslo] na částku 2 000 Kč, jako poplatek za 2. upomínku úhrady faktury [číslo]. Rozhodnutím ze dne [datum] bylo žalované studium u žalobkyně ukončeno, a to z důvodu, že neplnila studijní povinnosti stanovené Studijním a zkušebním řádem žalobkyně (rozhodnutí o ukončení studia).
5. Soud neměl za to, že je potřeba provádět dokazování za účelem zjištění obsahu telefonických hovorů pracovníka [anonymizováno] o sdělení finančních problémů, když žalobkyně měla jasně ve VPS popsáno, jakým způsobem má situaci řešit, jak může studium ukončit, jak žádat o splátky apod. V žádném ustanovení VPS pak není obsaženo, že by bylo možné studium ukončit, případně podat žádost o splátky, prostřednictvím telefonu.
6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena tzv nepojmenovaná smlouva nazvaná smlouva o studiu, jejíž nedílnou součástí byly VPS. Smlouva vymezovala práva a povinnosti tak, že hlavním závazkem žalobkyně bylo poskytnout žalované studium na její škole v magisterském studijním oboru Management, hlavním závazkem žalované pak bylo zahájit studium ve stanoveném termínu a hradit školné, které je základním zdrojem žalobkyně pro zajištění vzdělávací, vědecké, vývojové a provozní činnosti. Skutečnost, že se jednalo o hlavní povinnost žalované svědčí i v souladu s § 2048 o. z. ujednaná smluvní pokuta v případě prodlení s úhradou školeného.
9. Soud smlouvu o studiu zároveň posoudil i jako smlouvu spotřebitelskou, jelikož žalobkyně je tzv. soukromou vysokou školou, která výuku jako službu poskytuje v rámci svého podnikaní. Její činnost je pak navíc financována zejména z úhrad školného, jak vyplývá z VPS. Jedná se navíc o právnickou osobu, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání, které je dobrovolnou formou studia, na rozdíl od právnických osob, které poskytují základní vzdělávání, tj. zajišťují povinnou školní docházku (srov. k tomu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3805/2018). Soud tedy musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Smlouva o studiu byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože její základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaná) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly základní povinnosti žalobkyně a žalované sjednány zcela jasně a srozumitelně. Byť podrobná úprava byla provedena ve VPS, tak tyto podmínky byly oběma stranami podepsané stejně, jako samotná smlouva o studiu. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z těchto hledisek má soud za to, že všechny podmínky studia a povinnosti žalované byly formulovány zcela jasně, stejně tak smluvní pokuta, kterou si strany ujednaly sice ve VPS, nicméně si ji ujednaly platně, když i tyto podmínky jsou vlastnoručně podepsané. Úprava placení školného je popsaná v čl. III VPS, na které odkazuje smlouva o studiu. Smluvní pokuta, která se hradí v případě prodlení s úhradou je zařazena rovněž v této pasáži, což soud vzhledem k systematice VPS považuje za přiměřené (žalobkyně se ustanovení žádným způsobem nesnažila skrýt). Právo vysoké školy stanovit poplatky spojené se studiem upravuje § 58 a § 59 zákona č. 111/1998 Sb. Výši, formu placení a splatnost určuje přitom statut vysoké školy. Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu, což znamená, že nepodléhají žádné regulaci. Tyto poplatky nepředstavují přímé (adresné) protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium, a jejich smyslem není založit sociální překážku v přístupu ke vzdělání. Poplatek za zaslání 2. upomínky byl stanoven v opatřeních rektorky.
10. Z obsahu předložené smlouvy a zejména účelu smlouvy o studiu vyplývá, že žalovaná chtěla ke studiu nastoupit. Pokud nyní namítá, že jí nebyl poskytnut obor Manažerská psychologie, tak tomuto argumentu nelze přisvědčit. Již na první straně v úvodním článku I. smlouvy o studiu je tučně uvedeno, že se jedná o výuku v magisterském studijním programu Ekonomika a management, obor Management. Jestliže žalovaná uzavírala smlouvu, jejímž předmětem byla výuka v uvedeném programu a oboru, těžko se lze domnívat, že tento obor studovat nechtěla. V tomto kontextu nelze uvedené ustanovení považovat za ustanovení, jež by bylo druhé (slabší straně) špatně srozumitelné. Obor je uveden ihned v úvodním ustanovení, je od ostatního textu dokonce upraven tučně a lze si jej všimnout na první pohled. Taktové ustanovení musí být osobě průměrného rozumu (žalovaná navíc užívá titul Bc., z čehož vyplývá, že má již vysokoškolské vzdělání) zcela jasné. Žalovaná taktéž očividně rozuměla podmínkám placení školného, když využila možnosti rozložení školeného na zimní semestr [rok] [rok] do 5 splátek, což našlo odraz v 5 fakturách, které byly žalované vystaveny na částku 5 957 Kč (v tomto směru soud odkazuje na skutková zjištění). Soud tedy nevyhodnotil žádné ustanovení smlouvy o studiu jako takové, které by zakládalo významnou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi žalobkyně a žalované a činilo by tak toto ustanovení neplatným.
11. Poplatek za studium za letní semestr [rok] [rok] a zimní semestr [rok] [číslo] byly vyúčtovány již samostatnými fakturami, a to na částku 26 625 Kč každá z nich. Jelikož žalovaná nerozporovala podpis smlouvy o studiu, doručení faktur a ani to, že žádnou finanční částku žalobkyni neuhradila, jakož neuhradila ani původních 5 vyúčtovaných splátek za zimní semestr [rok] [rok], dostala se vždy dne následujícího po splatnosti dané faktury do prodlení s vyfakturovanou částkou. Vzhledem ke shora uvedené soud vyhověl žalobě a zavázal žalovanou uhradit všechny částky spojené se školným, jakož i poplatky za zaslání 2. upomínky (jejichž doručení žalovaná rovněž potvrdila ve svém vyjádření k předžalobní upomínce) a uložil ji zaplatit částku 88 310 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku v prodlení, jež má svůj podklad v ustanovení § 1970 o. z. a jeho výše odpovídá zákonu, tj. výši stanovené v nařízení č. 351/2013 Sb. V tomto směru soud pouze upozorňuje, že bez ohledu na to, zda žalovaná studium využila, bylo jí ukončeno, nenastoupila, vznikl žalobkyni již podpisem smlouvy o studiu nárok na zaplacení poplatku za studium za první tři semestry studia. Vzhledem k uvedenému je tedy nedůvodnou námitka žalované, že očekávala ukončení studia ze strany žalobkyně, která tak neučinila a po datu [datum] jí účtovala školné, upomínky a úroky z prodlení. Ani takové ustanovení se soudu nejeví nepřiměřeným, neboť žalobkyně získává prostředky k uskutečňování vzdělávání zejména ze školného. Jelikož musí výuku v daném oboru poskytnout po celou dobu studia, musí si předem nasmlouvat např. lektory, zajistit prostory apod. Žalovaná již před podpisem smlouvy o studiu znala výši školného a měla si tedy dobře rozmyslet, zda je schopná školné uhradit či nikoliv a na základě toho smlouvu o studiu i nepodepsat.
12. Samotná smluvní pokuta i její výše byly ujednány ve VPS, které žalovaná převzala a podepsala dne [datum]. Jak shora již uvedeno, i ujednání o smluvní pokutě považuje soud za platné ujednání (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11), stejně tak nelze smluvní pokutu 0,3 % z dlužné částky denně považovat za pokutu sjednanou v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokutu žalobkyně kapitalizovala od prvního dne prodlení s úhradou jednotlivých faktur až do dne [datum], tedy do dne podání žaloby. Proto soud žalobě vyhověl i v tomto směru.
13. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch, proto je žalovaná povinna uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 36 737 Kč a jsou představovány zaprvé zaplaceným soudním poplatkem 6 825 Kč a zadruhé náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši 23 820 Kč za 3 úkony právní služby učiněné zástupcem žalované (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby,) po 7 940 Kč, dále částkou 900 Kč jako tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, to vše, vyjma soudního poplatku, včetně 21% DPH z částky 24 720 Kč, tj. ve výši 5 192 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH.
14. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky. Žalobkyně sice souhlasila s rozložením plnění na splátky, nicméně žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že se potýká s finančními problémy a je ve finanční tísni a pokud by se žalobkyně domohla zaplacení celé částky, znamenalo by to její osobní bankrot. Vzhledem k uvedenému vyjádření má soud za to, že jakékoliv splátky (ve výši, aby se žalobkyně domohla své pohledávky v přiměřené době) by byly zbytečné a prakticky obratem by zjevně došlo k zesplatnění dluhu, když soud by v takovém případě ukládal ztrátu výhody splátek.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.