9 C 348/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 12. 10. 1985 v [obec], část [obec] I – [obec], se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne 4. 11. 2020 domáhala rozvodu manželství, které s manželem uzavřeli dne 12. 10. 1985 v [obec]. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství je nefunkční minimálně 14 let, po tuto dobu s manželem nežijí intimně a jen přežívají a trpí jeden druhého. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nemá zájem na obnovení manželského soužití. Z manželství se jim děti narodily, ale tyto jsou již zletilé a mají zaměstnání. Příčiny rozvratu manželství spatřuje v rozdílných názorech na fungování rodiny, trávení volného času, finančním hospodaření, trávení volného času. Podle manželky došlo k vyhasnutí veškerých citových vazeb v souvislosti s úmrtím jejich dcery [jméno] v roce 2007, tato událost ji změnila jako člověka. Manžel na chod domácnosti přispíval menšími částkami, nebo vůbec, upřednostňoval sebe a své potřeby. Z důvodu absence komunikace mezi manžely, nemůže mít manželka jistotu, že nevznikají společné dluhy, což se již v minulosti stalo.

2. Manžel se k návrhu vyjádřil až u jednání soudu, a to tak, že s návrhem manželky souhlasí, k návrhu nemá žádné výhrady, neklape jim to.

3. Na základě provedeného dokazování, jakož i shodných tvrzení účastníků obsažených v návrhu manželky, se kterým manžel bez výhrady souhlasil, a jejich výslechu, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z oddacího listu je zřejmé, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 12. 10. 1985 v [obec], část [obec] I – [obec], u obou jako manželství prvé. Z manželství se narodily děti, tyto jsou již zletilé a jsou schopny se samy živit. Ze shodných tvrzení účastníků, jakož i z jejich výslechu soud zjistil, že k problémům v manželství začalo docházet již před smrtí jejich dcery [jméno] v roce 2007, kdy manžel hodně pracoval a konzumoval ve větší míře alkohol, který byl jednou z hlavních příčin rozpadu jejich manželství. Tyto jejich problémy a skutečnost, že smrt dcery se podepsala na nich obou, nemohli se shodnout ani, pokud se týká financí a jejich vynakládání, kdy problémům nepřidávalo ani to, že manžel se na chodu společné domácnosti příliš nepodílel a uspokojoval první vždy své potřeby, došlo postupem času k úplnému citovanému odcizení a utichnutí komunikace. Manželé spolu intimně nežijí minimálně po dobu 14 let. Manželé sice občasně bydlí v jedné domácnosti, ale finančně se na ní společně nepodílejí, jídlo si nakupují odděleně, pouze žijí vedle sebe. V létě roku 2020 se manžel přechodně odstěhoval z jejich společného bydliště, aby pečoval o svou nemocnou matku. Až nyní v poslední době se jejich komunikace zlepšila, avšak v tom směru, že předtím spolu téměř vůbec nekomunikovali. Ani jeden z manželů však nepovažuje obnovu manželského soužití za možnou.

4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

6. Po provedeném řízení soud po právní stránce vyhodnotil zjištěný skutkový stav tak, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení jejich manželského soužití, když ani jeden z manželů na tom nemá žádný zájem. Manželství účastníků je trvale rozvráceno, když spolu po dobu min 14 let společně nežijí, intimně se nestýkají, své potřeby si obstarávají každý samostatně. K citovému odcizení ze strany manželky došlo po smrti dcery v roce 2007, kdy manžel navíc již před touto událostí hodně pracoval a ve větší míře konzumoval alkoholické nápoje, nebyli schopni se shodnout na tom, jak vést rodinný život a jak nakládat s financemi. Za tuto dobu došlo k jejich úplnému citovému odcizení, a to až do té míry, že spolu přestali téměř komunikovat. Tyto skutečnosti tak svědčí pro hloubku rozvratu jejich manželství, neboť manželství dle zjištěných skutečností neplní svou funkci a lze konstatovat, že manželé pouze žijí vedle sebe. Manželství je dle závěru soudu nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu jednak nekomunikují a jednak ani jeden nemají zájem na zachování jejich manželství. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje předně na straně manžela a jeho nadměrné konzumaci alkoholu, a dále ve vzájemných neshodách manželů ohledně financí, podílení se na chodu společné domácnosti, jakož i změně v postojích obou manželů po smrti jejich dcery v roce 2007. Zároveň je třeba konstatovat, že soud po provedeném řízení neshledal žádnou z překážek uvedených v § 755 odst. 2, odst. 3 o. z., které by bránily rozvodu manželství účastníků. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a je třeba jí v plném rozsahu vyhovět a proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky má oporu v § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě soud neshledal ani u jednoho z účastníků žádné okolnosti, nebo jejich poměry, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z nich, navíc oba manželé se u jednání výslovně vzdali práva na náhradu nákladů řízení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, že žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.