9 C 352/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 12 454,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 034,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 034,67 Kč od , datum, do zaplacení, částku 808,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 808,51 Kč od , datum, do zaplacení, částku 937,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 937,81 Kč od , datum, do zaplacení, částku 362,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 362,95 Kč od , datum, do zaplacení, částku 92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 219 Kč od , datum, do , datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 92 Kč od , datum, do zaplacení, částku 219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 219 Kč od , datum, do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 Kč od , datum, do zaplacení, částku 6 400 Kč, částku 200 Kč, částku 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 Kč od , datum, do zaplacení, částku 1 800 Kč, částku 100 Kč, částku 100 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 454,94 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 1 234,67 Kč, která se skládá z částky 4 234,67 Kč představující cenu odebrané elektřiny a částky 3 200 Kč představující zaplacené zálohy, jakož i částky 100 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh. Tato faktura byla doplněna opravným vyúčtováním ze dne , datum, tak, že cena odebrané elektřiny byla stanovena (po odečtení záloh) na částku 808,51 Kč. Jelikož žalovaný nehradil uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 6 400 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, . Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, žalobkyně ještě vyúčtovala žalovanému pokutu 200 Kč za prodlení s úhradou faktury ze dne , datum, a , datum, . Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal plyn odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Plyn dodaný v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 1 337,81 Kč, která představuje cenu odebraného plynu po odečtení záloh a částku 300 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh. Tato faktura byla doplněna opravnou fakturou ze dne , datum, na částku 362,95 Kč představující opravu odebraného plynu, a byla splatná dne , datum, . Jelikož žalovaný nehradil uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 1 800 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, . Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, žalobkyně ještě vyúčtovala žalovanému pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury splatné , datum, . Stejně tak žalobkyně za opožděnou platbu faktury splatné dne , datum, vystavila žalovanému fakturu ze dne , datum, na 100 Kč. , adresa, se zálohami plynu měl žalovaný hradit částku 219 Kč představující pojistné k jehož platbě mu vznikla povinnost tak, že podal přihlášku k pojištění domácnosti, na základě, které mu bylo prostřednictvím , právnická osoba, ., sjednáno pojištění domácnosti. Žalovaný ale neuhradil pojistné 219 Kč splatné dne , datum, (dluh činí 92 Kč, když na tuto částku byl proveden zápočet částkou 127 Kč) a splatné dne , datum, . Žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne , datum, .

3. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli dne , datum, , že žalobkyně bude dodávat žalovanému elektřinu a dne , datum, se dohodli na dodávkách plynu do odběrného místa žalovaného a žalovaný bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného a případně doby, od které si přeje plyn a elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody o dodávce elektřiny i dohody o dodávce plnu, a to v části dohod nazvané „ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně (u plynu 200 Kč) za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců, u plynu pak na dobu 24 měsíců.

4. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 1 234,67 Kč, která zahrnovala i částku 200 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu. Žalovaný tuto částku neuhradil. Opravným vyúčtováním č. , hodnota, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 808,51 Kč. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 6 400 Kč (400 Kč krát 16 měsíců), a to dne , datum, . Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování ze dne , datum, a , datum, nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, smluvní pokutu ve výši 200 Kč. Vyúčtováním č. , tel. číslo, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 1 337,81 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Opravným vyúčtováním č. , hodnota, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od , datum, do , datum, na částku 362,95 Kč. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč (200 Kč krát 9 měsíců), a to dne , datum, . Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování ze dne , datum, nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne , datum, smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Stejným způsobem žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu 100 Kč za nezaplacení faktury ze dne , datum, , a to vyúčtováním ze dne , datum, .

5. Žalobkyně a žalovaný se rovněž dne , datum, písemně dohodli, že s účinností od , datum, žalovaný přistoupí k pojištění poskytnuté žalobkyni prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., kterou spolu uzavřely dne , datum, pod č. , číslo, , jehož předmětem je pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti, a to na dobu 12 měsíců s opakovaným automatickým prodlužováním o stejnou dobu. Za pojištění se žalovaný zavázal hradit 219 Kč měsíčně, které bude hradit společně se zálohou na dodávky plynu. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne , datum, a dostal se do prodlení. Žalobkyně následně provedla na tuto částku zápočet ve výši 127 Kč. Žalovaný rovněž nezaplatil pojistné splatné dne , datum, . Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny kupní smlouvy, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn, oproti závazku žalovaného elektřinu a plyn odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Stejně tak se žalovaný v souladu s uzavřenou smlouvou o pojištění dle § 2758 o. z. zavázal žalobkyni spolu se zálohami na dodávky plynu hradit pojistné, což ve dvou případech shora uvedených neučinil a dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny a plynu nebo pojistného dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

7. V kupní smlouvě na elektřinu i v kupní smlouvě na plynu si strany v rámci článku nazvaného „Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouvy byly navíc uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouvy zároveň neobsahují ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupních smluv. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám zařadila do článků „Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článcích ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením „smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvách jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smluv je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

8. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny a koupi plynu je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložených kupních smluv se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak, než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvních pokut, které učinila předmětem tohoto řízení a žalobu v této části zamítl (výrok II.).O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně i žalovaný úspěch jen částečný, když žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 3 454,94 Kč s příslušenstvím, zatímco žaloba byla zamítnuta, co do částky 9 000Kč (úspěch žalovaného). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, která by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.