9 C 372/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, žalované a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce, žalované a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované obě zastoupeny advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti uvést do původního stavu stavbu dešťové kanalizace na pozemku parc. číslo k. ú. obec

I. Žaloba, aby žalované 1. a 2. byly povinny společně a nerozdílně na svoje náklady uvést do předešlého stavu dešťovou kanalizaci žalobců, nacházející se na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec v místě přerušeného potrubního vedení a zajistit plné zprůchodnění této dešťové kanalizace, se zamítá.

II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1 a žalované 2 na náhradu nákladů řízení částku 29 403 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobci se podanou žalobou po její změně, která byla soudem připuštěna, domáhali po žalovaných náhrady škody uvedením v předešlý stav jejich dešťové kanalizace nacházející se na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec, v místě přerušeného potrubního vedení a zajistit plné zprůchodnění této dešťové kanalizace, kterou měly postupně poškodit žalované. K vlastnictví dešťové kanalizace žalobci uvedli, že v letech rok až rok vybudovali na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec rodinný dům adresa k jehož užívání vybudovali i dešťovou kanalizaci se souhlasem jméno celé jméno žalobce, tehdejšího vlastníka pozemku parc. číslo konkrétně na té části, která je nyní označena jako parc. číslo. Tuto vybudovali ze svých prostředků z betonových trubek o průměru 200 mm. Na tuto kanalizaci byl až do roku rok napojen i rodinný dům adresa ve vlastnictví žalované 2 a jejího manžela jméno celé jméno žalobce. V dubnu rok žalovaná 2 prodala parc. číslo žalované 1. Žalobci odkázali na řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, ve kterém soud konstatoval, že jim svědčí vlastnické právo k předmětné kanalizaci.

2. Žalobci ke vzniklé škodě nejprve tvrdili, že dne datum a datum bez jejich vědomí žalovaná 2 odbagrováním přerušila kanalizační přípojku a stejný zásah provedla i na jejich dešťové kanalizaci. Dne datum žalovaná 1 za přítomnosti žalované 2 opět pomocí bagru dešťovou kanalizaci žalobců částečně odkryla a potrubí zaplnila a utěsnila žlutou pěnovou hmotou a šedou dlažbou. Poté dne datum žalovaná 1 opět odkryla kanalizaci a přerušila ji a zabetonovala. Následně uvedli, že dne datum žalovaná 2 nechala odkrýt dešťovou kanalizaci a dne datum nechala rozbít cca 100 cm betonového potrubí, čímž došlo k přerušení kanalizace. Ve stejném místě pak dne datum kanalizaci odkryla žalovaná 1, tuto přerušila a utěsnila ji pěnovou hmotou. K dalšímu odkrytí došlo datum na stejném místě a žalovaná do něj nechala nalít betonovou směs, čímž došlo ke zneprůchodnění kanalizace, která se tak stala plně nefunkční. Následně ještě žalobci uvedli, že kanalizace přestala fungovat v červenci rok, kdy byl do kanalizace ze strany žalované 2 umístěn betonový zátaras. V prosinci se žalovaná 2 provedla v okolí výkopové práce (pokusila se neúspěšně narušit kanalizaci), ale kanalizace fungovala dál. Bylo to tedy právě žalovaná 1, která zasáhla svou činností do stavby a vyvolala její poškození.

3. Žalobci k dotazu soudu u jednání dne datum uvedli, že k poškození jejich kanalizace došlo dne datum, kdy však došlo pouze k zásahu do okolí potrubí, který neměl vliv na funkčnost odtoku vody, a dne datum, kdy došlo ke„ znefunkčnění“ kanalizace. Po jednání ještě žalobci uvedli, že žalovaná 2 nechala kanalizaci odkrýt, ovšem tato fungovala až do roku rok, k poškození stavby dešťové kanalizace tak došlo jednoznačně až zásahem žalované 1, poté přestala kanalizace fungovat.

4. Závěrem žalobci tvrdili, že žalovaná 1 prokazatelně do potrubí umístila betonovou překážku, což potvrdila u u jednání do soudu, čímž definitivně zamezila průtoku vody dešťovou kanalizací. Žalovaná 2 uvedla u soudu, že s jejím vědomím, jakožto výlučné vlastnice pozemku číslo, provedl její manžel jméno celé jméno žalobce odkrytí a přerušení dešťové kanalizace, ale vzhledem k jejím protichůdným tvrzením v tomto řízení, je podle žalobců možné, že jméno celé jméno žalobce přerušil původní potrubí, o kterém žalovaná 2 mluvila. Žalobci mají za to, že do potrubí zasáhla žalovaná 1 umístěním betonové překážky. U žalované 2 lze mít toliko podezření, že na její popud a s jejím souhlasem došlo na konci roku rok minimálně k odrytí tohoto potrubí, když toto fungovalo do roku rok a nelze tedy prokázat jeho trvalé přerušení. K jejímu„ znenfunčnění“ došlo v červenci rok a následně v září rok. Žalobci z důvodu vytopení sklepa v první polovině roku rok, které bylo v důsledku vydatných dešťů, pojali podezření, že k dílčímu poškození kanalizace došlo již na konci roku rok ze strany žalované 2. I přesto, že žalovaná 1 tvrdí, že v červenci rok při odkrytí bylo v kanalizaci bahno a hadry, nelze ji z odpovědnosti vyjmout, když sama uvedla, že kanalizaci definitivně zneprůchodnila.

5. Žalobci taktéž požadovali, aby si soud jako předběžnou otázku vyhodnotil existenci věcného břemene vedení inženýrské sítě – dešťové kanalizace a zda toto vzniklo ze zákona, nebo mimořádným vydržením. K tomu pak doplnili další tvrzení.

6. Žalované se žalobou nesouhlasily a uvedly, že především nejsou pasivně legitimovány, a to žalovaná 1 z důvodu, že jednání nezpůsobila, ale hlavně v době tvrzeného poškození ani nebyla vlastníkem pozemku, žalovaná 2 pak z důvodu, že jednání rovněž nezpůsobila. Žalované také opakovaně poukazovaly na to, že žalobci neprokázali, kdo měl kanalizaci poškodit. Žalobci podle žalovaných rovněž neprokázali, kdy mělo k poškození kanalizace dojít, protože k přerušení došlo v říjnu rok a žaloba byla podána až v listopadu rok, je jejich nárok promlčen. Žalované také nesouhlasily s tím, že dešťová kanalizace je ve vlastnictví žalobců, protože kanalizace byla vybudována v roce rok otcem jméno celé jméno žalobce, na kterou se žalobci měli napojit v roce rok. Žalobci ale bez vědomí žalované 2 a jejího manžela původní kanalizaci vykopali a bez povolení či domluvy dali do pozemku číslo jiné vedení kanalizace, o čemž se žalovaná 2 a její manžel dozvěděli až asi v roce rok, když měli konflikt se žalobcem. V té době chtěl jméno celé jméno žalobce předejít jakýmkoliv spekulacím a rozhodl se kanalizaci na kraji svého pozemku přerušit a zaslepit. Rovněž se žalobci podle žalovaných domáhají obnovení původního stavu (napojení dešťové kanalizace), který však nikdy neexistoval, neboť k odvodu dešťových vod tato kanalizace minimálně v posledních letech nesloužila, fungovala jako trativod splaškových vod o čemž svědčí to, že žalobci si nenechávali vyvážet žumpu. Navíc mají žalované za to, že se nelze domáhat obnovení předešlého stavu stavby, která byla fakticky neoprávněná, jak vyšlo najevo ze sdělení Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne datum. Na žalovanou 1 se také obracejí vlastníci pozemku parc. číslo (paní příjmení a příjmení) s tím, že z jejího pozemku cosi vytéká a ony si to nepřejí. Soud by tedy měl žalobu zamítnout a nechat všechny vlastníky, aby si své odpadní a dešťové vody likvidovali na své náklady a na svém pozemku, jak je to nyní obvyklé. Vyhovění žalobě by rovněž porušovalo bod 10 původního stavebního povolení ze dne datum, ve kterém je uvedeno, že povrchová a dešťová voda nesmí býti vyústěna na pozemek sousedů (pozemek číslo totiž nikdy nebyl ve vlastnictví žalobců). Uvedení do původního stavu tudíž není dost dobře možné. Žalobci v roce rok doložili na stavební úřad doklady, které neodpovídají skutečnému stavu zapsanému v katastru nemovitostí, což zjistila až po konfliktu se žalobcem a řešila to i s Krajským úřadem, jednalo se o padělaný katastrální snímek ze stavby domu žalobců na parcele číslo, kde jsou vymazané hranice pozemků a je upraveno parcelní číslo na číslo, překreslena dešťová kanalizace od domu adresa na rodinný dům adresa. Zlou víru žalobců pak dokládá i geometrický plán připojený k darovací smlouvě uzavřené ze dne datum. Kanalizace taktéž nemohla být dokončena v srpnu rok, když stavba rodinného domu žalobců započala v červenci rok, stavba kanalizaci probíhala asi od prosince rok do ledna rok. V žádném dokumentu z roku rok se nehovoří o tom, že stavba žalobců bude„ odtrubněna“, až v kolaudačním rozhodnutí je jedna věta o tom, že k domu nějaké potrubí existuje. Když se stavěl dům žalobců, došlo k tomu, že jejich kanalizace, keramické trubky, byla přerušena a neodtékaly jim dešťové vody, pročež její manžel to řešil s vlastníkem a ten slíbil že kanalizaci opraví. Tato původní kanalizace vedla i přes pozemek číslo a ústila na pozemek číslo, poté žalobci tuto kanalizaci na pozemku číslo, číslo až do jeho ústí na pozemku číslo nahradili v této délce novými betonovými trubkami. K náhradě trubek došlo bez vědomí žalované 2 a jejího manžela. Plná moc v dokumentech stavebního úřadu nebyla podepsána žalovanou 2 ani jejím manželem, neměli proto jak se o této plné moci dozvědět, podrobností výstavby rodinného domu žalobců si neměli možnost všimnout a i kdyby měli, tak kanalizace nebyla z žádných dokumentů patrná, a to až do kolaudačního rozhodnutí. Předložením pozměněných podkladů stavebnímu úřadu nejednali žalobci poctivě a z tohoto jejich činu, který sami vyvolali, těžili několik desítek let. Žalované ještě namítaly, že pokud soud rozhodne ve prospěch žalobců, bude rozsudek odporovat právu veřejnému, když k dnešnímu dni. nelze povolit odtok dešťových vod, jak to navrhují žalobci, ale je potřeba využít např. vsakovací jímku.

7. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, a to jak listinami, které účastníci do spisu založili, tak výslechem účastníků. Z provedených důkazů soud zjistil toto:

8. Z Dohody o předání pozemků do soukromého užívání vlastníkovi ze dne datum (č. l. 13) bylo zjištěno, že dnem datum se jméno celé jméno žalobce, nar. rok, se ujal užívání svého pozemku parc. číslo který do té doby užívalo Zemědělské družstvo obec anonymizována dvě slova.

9. Z Darovací smlouvy ze dne datum (č. l. 14) soud zjistil, že jméno celé jméno žalobce, roč. rok, daroval žalobci pozemek parc. číslo o výměře 5 857 m2, který vznikl oddělením od pozemku parc. číslo. Nově oddělená pozemková parcela je pak znázorněna na připojeném geometrickém plánu (č. l. 15), který byl vyhotoven datum.

10. Z Projektu ke stavbě rodinného domu manželů příjmení (žalobců) na parc. číslo (č. l. 16) bylo prokázáno, že se jedná o katastrální snímek a jednalo o stavbu domu žalobců (dnes adresa) a že zde není znázorněna oddělený pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo je zřejmě přepsán na anonymizováno. Nicméně v projektu je směrem od rodinného domu zakreslena dešťová kanalizace směřující směrem do příkopu u pozemku parc. číslo. U domu žalované 2 (dnes adresa) je napsáno„ anonymizována dvě slova“. Projekt zpracoval Ing. jméno příjmení z anonymizována dvě slova.

11. Z fotodokumentace (č. l. 40-43), že jsou zde fotografie s datem datum, na kterých je vidět hlína mezi ploty, dále fotografie z datum, na kterém je vidět odhrnutá trubka a pán s kýblem, přičemž v trubce se nachází jakási hmota. Posledními jsou fotografie s datem datum, na kterých je vidět kanalizační trubka, která je viditelně rozbitá (lze hovořit o rozdělení na dvě části), a fotka z datum, na které je vidět zřejmě šachtice.

12. Z opětovné výzvy ze dne datum (č. l. 73-74 a 75) soud zjistil, že žalobce vyzval obě žalované k opravě kanalizace a mimo jiné uvedl, že otec žalované 1 dne datum pozval bagristu a s bagrem nechal dešťovou kanalizaci odkrýt a zničit, podobné se mělo stát i datum, kdy otec žalované 1 nalil do kanalizačních trubek beto a smál se, že je to opravené. Ve výzvě žalované 2 pak žalobce píše, že jako pachatele rozbití označila žalovaná 1 žalovanou 2 s tím, že žalobce již měl žalovanou 2 dne datum upozorňovat a žádat o sanaci a opravu úmyslně zničené kanalizace, což odpovídá výzvě z tohoto dne (č. l. 76).

13. Ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení (č. l. 56-59) soud zjistil, že znalec na žádost žalobkyně ocenil opravu potrubí dešťové vody vedeného v pozemku parc. číslo zjistil, že dešťová kanalizace je z betonových trubek DN 200.

14. Z dopisu žalobce ze dne datum adresovaného žalované 2 (č. l. 76) bylo prokázáno, že žalobce již tohoto dne uvedl, že žalovaná 2 nechala kanalizaci úmyslně zničit a z nepochopitelných důvodů rozbít a žádal žalovanou 2 o opravu, aby dešťová voda mohla odtékat jako dříve a nedocházelo k záplavám.

15. Ze sdělení Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne datum (č. l. 92-95, shodně číslo) bylo zjištěno, že úřad obdržel podnět od žalované 1 k prověření umístění stavby dešťové kanalizace na pozemku parc. číslo zjistil, že přílohou návrhu na vydání územního rozhodnutí ke stavbě rodinného domu žalobců byl katastrální snímek datovaný anonymizováno rok, na kterém je novostavba zakreslena se všemi součástmi – studnou, žumpou, kabelovou el. přípojkou a dešťovou kanalizací, nicméně dle zjištění úřadu katastrální snímek neodpovídá stavu v evidenci nemovitostí k datu podání návrhu na vydání územního rozhodnutí, ani k datu, kdy byl výkres vypracován. Ve výkrese je sice uvedeno parc. číslo ale hranice odpovídá původní parcele anonymizováno číslo před jejím rozdělením a podle takto zpracovaného výkresu byla stavba rodinného domu umístěna pouze na pozemku parc. číslo ve skutečnosti ale byla dešťová kanalizace navržena i na pozemku číslo (v současnosti číslo). I přes tento nedostatek není pochyb o trase dešťové kanalizace, a navíc tehdejší vlastník pozemku číslo, pan jméno celé jméno žalobce, byl účastníkem územního řízení a při ústním jednání spojeném s místním šetřením, které bylo v územním řízení nařízeno, dokonce zastupoval na základě plné moci navrhovatele a jednání se zúčastnil i s celé jméno žalované a měl tedy možnost upozornit na nedostatky v podkladech, tedy i na to, že dešťová kanalizace je navržena i na jeho pozemku. Územní rozhodnutí pak bylo jméno celé jméno žalobce oznámeno dne datum a odvolání proti němu nepodal. Na základě územního rozhodnutí pak bylo vydáno dne datum stavební povolení, jehož součástí nepochybně musela dešťová kanalizace být, neboť byla součástí kolaudace a při kolaudační prohlídce stavby stavební úřad stanovil, že propojení dešťových svodů do kanalizace a osazení definitivního poklopu na žumpu. šachtice dešťové kanalizace bude provedeno do datum. úřad sice dospěl k závěru, že stavební úřad tehdy nedostatečně přezkoumal všechny podklady, když součástí spisu není doklady, který by stavebníky z hlediska soukromoprávního opravňoval k realizaci stavby na pozemku anonymizováno číslo, nicméně stavební úřad tehdy jednal s vlastníkem uvedeného pozemku jako s účastníkem, takže ten měl možnost na nesprávnost v podkladech reagovat. Úřad uzavřel, že po 24 letech od vydání nezbývá než vydaná rozhodnutí považovat za bezvadná, i kdyby tomu tak nebylo.

16. Ze Sdělení stát. instituce (č. l. 96) soud zjistil, že úřad napsal, že z projektové dokumentace stavby rodinného domu adresa jednoznačně vyplývá, že dešťové vody budou svedeny dešťovou kanalizací do cestního příkopu přes pozemek parc. číslo přičemž součástí dokumentace je projekčně zpracovaná dešťová kanalizace o délce 101 m. Účastníkem územního a stavebního řízení byl i jméno celé jméno žalobce. úřad tedy neshledal důvody k zahájení řízení ve věci odstranění stavby.

17. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne datum, č. j. anonymizováno číslo (č. l. 97) soud vzal za prokázané, že odbor výstavby a územního plánování stanovil podmínky pro užívání stavby rodinného domu žalobců mimo jiné, propojení dešťových svodů do dešťové kanalizace, osazení definitivního poklopu na žumpu a šachtice dešťové kanalizace bude provedeno do datum. V odůvodnění dále jest uvedeno, že stavba byla provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení a byly splněny podmínky stavebního povolení.

18. Ze Stavebního povolení ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (č. l. 98-99, shodně číslo) soud zjistil, že projekt pro stavbu rodinného domu byl vypracován pro výstavbu na pozemku parc. číslo dle projektu anonymizována dvě slova obec. Stavební povolení bylo doručováno i jméno celé jméno žalobce.

19. Z udělení souhlasu Odborem pro výstavbu rady anonymizováno ve obec k domu adresa (č. l. 107-109) soud zjistil, že podmínkou bylo mimo jiného, že dešťová voda musí být svedena tak, aby nepodmáčela pozemky sousedů.

20. Z fotografie trubek (č. l. 153) soud zjistil, že se jednalo o původní kameninové trubky kanalizace.

21. Z Oznámení ze dne datum (č. l. 112) bylo prokázáno, že odbor regionálního rozvoje a stavebního úřadu stát. instituce nařídil na den datum kontrolní prohlídku na pozemku parc. číslo za účelem zjištění, zda se na tomto pozemku nenachází kanalizační potrubí zrealizované bez příslušného povolení stavebního úřadu. Úřad poučil i žalovanou 1, že je povinna pozemek a stavby na něm zřízené zpřístupnit.

22. Z Protokolu o kontrolní prohlídce ze dne datum (č. l. 154-157) soud zjistil, že byla provedena stát. instituce za účelem zjištění, zda se na pozemku parc. číslo nenachází kanalizační potrubí realizované bez příslušného povolení stavebního úřadu. Přítomni byli žalobci i obě žalované, jakož i manžel žalované 2 jméno celé jméno žalobce. Na místě pak bylo zjištěno, že přes daný pozemek vede kanalizační potrubí z betonových rour o průměru 200 a betonové potrubí je přerušeno. Žalobci tehdy uvedli, že kanalizační potrubí od domu anonymizováno bylo napojeno na kanalizaci původní na propust pod cestou, kterou oni realizovali v anonymizováno rok. Žalovaná uvedla, že v říjnu rok se odpojili od betonového potrubí žalobců a udělali si kanalizaci novou. Žalovaná 1 uvedla, že po zakoupení pozemku je žalobci upozornili, že mají přes její pozemek vedenou dešťovou kanalizaci a že po obdržení oznámení od stavebního úřadu (pozn. soudu oznámení ze dne datum výše) zajistili odkrytí kanalizačního potrubí. Žalovaná 2 s manželem ještě dodali, že od jejich domu adresa vedla původní kanalizace o průměru 150 do cestního příkopu. Žalobce dále doplnil, že na prosbu jméno celé jméno žalobce si v roce rok objednal bagr a povolil mu napojení na jeho nově postavenou kanalizaci, od té doby dešťové vody z obou domů odtékaly novou kanalizací. Toto potvrdili i žalovaná 2 a jméno celé jméno žalobce s tím, že původní kanalizace byla zlikvidována při výstavbě RD žalobce a po domluvně s ním došlo k napojení jejich kanalizace na kanalizaci žalobce. Součástí protokolu je i ortofotomapa z katastru nemovitostí. Z připojené fotodokumentace je patrné, že kanalizace je rozbitá, resp. je v ní díra, je rozdělena na dvě části.

23. Z Plné moci ze dne datum (č. l. 158) vyplynulo, že žalobce zplnomocnil jméno celé jméno žalobce k převzetí stavebního pobolení a územního rozhodnutí vč. dalších písemností rodinného domu v adresa.

24. Zápisem ze dne datum (č. l. 159) bylo prokázáno, že jméno celé jméno žalobce se dostavil na odbor výstavby a územního plánování ve věci projednání územního rozhodnutí pro stavbu rodinného domu pana příjmení na pozemku parc. číslo udělil mu jako účastník řízení souhlas s výstavbou domu a souhlasí s napojením domu na dešťovou kanalizaci vedoucí od jeho domu a domu žalobce uložené na jeho pozemku. Stejně tak s napojením souhlasili žalobci, a to ohledně pozemku parc. číslo s tím, že jejich kanalizaci i pozemek uvede do původního stavu (č. l. 160).

25. Z usnesení o uložení věci ze dne datum (č. l. 161-162) soud z odůvodnění zjistil, že žalovaná 2 v rámci podání vysvětlení policejnímu orgánu uvedla, že věděla o tom, že dům adresa byl napojen na dešťovou kanalizaci, kterou vybudovali v rámci realizace výstavby domu anonymizováno žalobci. jméno celé jméno žalobce v rámci podaného vysvětlení připustil, že se žalobce měl napojit na stávající odvod dešťové kanalizace na pozemku číslo, ale že nevěděl, že došlo při stavbě domu anonymizováno k výměně potrubí na stejné trase.

26. Ze situačních nákresů rodinného domu žalobců (č. l. 163 a 164) soud zjistil, že na plánku na č. l. 163 je zakresleno i odkaznalizování domu žalobců přes pozemek číslo na kterém je dopsáno ve středu nákresu slovo„ souhlasím“ a dokresleny hranice dnešního pozemku číslo a dále níže text„ Souhlasím s vymezením parcely číslo pro mého bratra celé jméno žalobce“ a připojen podpis a razítko jméno celé jméno žalobce. Rozdílná je situace na plánku na č. l. 164, kde oproti předcházejícímu plánku chybí dokreslení hranic, ručně psané texty a podpis jméno celé jméno žalobce, jakož i část odkanalizování. Naopak je zde razítko a podpis projektanta Ing. jméno příjmení. Na tomto místě je třeba poukázat na to, že nákres byl vyhotoven v měsíci srpnu rok, tedy ještě v době, kdy nebyl fakticky oddělen pozemek parc. číslo pozemek číslo z původního pozemku parc. číslo.

27. Ze Zákresu do katastrální mapy (č. l. 165) provedla žalovaná 1 pro účely řízení spisová značka, kdy se pokoušeli zjistit průběh kanalizace. Jedná se o faktický průběh kanalizace, pan příjmení, který zpracovával nákres (č. l. 164) měl tuto podle žalované 2 zakreslit špatně.

28. Rozhodnutím o umístění stavby ze dne datum (č. l. 166) bylo prokázáno, že účastníkem řízení byl i jméno celé jméno žalobce.

29. Z výpovědi jméno celé jméno žalobce u jednání dne datum ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn spisová značka (č. l. 167v-168) soud zejména zjistil, že původní kanalizace, kterou budoval se svým otcem byla vybudována z kameninových rour. Se žalobcem tehdy řešili kanalizaci, ale nedošlo k věcnému břemeni, žalobci dával souhlas ke stavbě domu, kanalizace se neřešila. Nevěděl, že žalobce vyměnil roury v kanalizaci, toto zjistil asi před dvěma nebo třemi lety, kdy nastal problém s vodou. Tehdy přerušil kanalizaci na pozemku žalované 1, protože měl za to, že je vlastníkem kanalizaci. Přerušil ji za plotem žalovaných a potom na druhé straně. U stejného jednání žalovaná 2 vypověděla (č. l. 168v-169), že kanalizaci vybudoval otec žalobce a že oni (myšleno ona a jméno celé jméno žalobce) provedli odpojení jejich domu od kanalizace na pozemku parc. číslo na dvou místech, a to v hranicích s parcelou číslo na přelomu října a listopadu rok. Až když se odpojovali, zjistili, z jakých trubek je kanalizace.

30. Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (č. l. 212-214) bylo prokázáno, že soud zamítl žalobu žalobců na určení, že na pozemku parc. číslo vázne služebnost inženýrské sítě – kanalizační přípojky pro svod dešťové vody ve prospěch pozemku parc. č. st. 959 a parc. číslo. Z odůvodnění rozsudku je potřeba upozornit na závěr okresního soudu, že předmětná dešťová kanalizace byla vybudována v roce rok a od té doby ji žalobci začali užívat. Tento rozsudek pak byl potvrzen i odvolacím soudem (č. l. 215-217).

31. Z výpovědi žalobce celé jméno žalobce soud bylo zjištěno, že kanalizaci nejprve odkryla žalovaná 2 s jejím manželem, pak ji zakryli a kanalizace fungovala. V dubnu rok se pak zjistilo, že voda ve větším množství neodtéká, ale v následném období voda odtékala a vše fungovalo. Někdy v létě rok byl kontrolní den, kdy žalovaná 1 odkryla kanalizaci, nejdříve ji zapěnovala a následně přikryla. Po jednom měsíci měla žalovaná 1 znovu kanalizaci odkrýt, nacpat tam dlažbu a pěnu. Nakonec datum se žalovaná 1 rozhodla kanalizaci zničit a došlo k jejímu zabetonování, tomu byl přítomen jméno celé jméno žalobce, otec žalované 1 a její dcera. Dále žalobce uvedl, že beton tam nalil otec žalované 1 a řekl, že už je kanalizace opravená. Od té doby kanalizací nic neprotéká.

32. Z výpovědi žalobkyně celé jméno žalobkyně (č. l. 226v-227) soud zjistil, že žalovanou 1 upozorňovali, že pozemkem vede kanalizaci ještě v době, kdy nebyla jako vlastník pozemku číslo zapsána v katastru nemovitostí. V listopadu rok nejprve celé jméno žalované a jméno anonymizováno kanalizaci odkryli, následně ji zakryli, v té době byla kanalizace funkční. V dubnu nebo v květnu rok kanalizaci odkryla žalovaná 1 a poškodila ji. V červnu nebo červenci rok byla schůzka s úřadem a po této schůzce došlo k zabetonování na pokyn žalované 1, což usuzuje z toho, že to viděla, protože stála za plotem a byli od ní asi 3 m, nic neříkali, že to měli domluvené dopředu. Kromě odkrytí kanalizace s jméno celé jméno žalobce neviděla, že by žalovaná 2 do kanalizace zasahovala. Většinu dělala žalovaná 1 s jejím otcem. Poškození je na dvou koncích pozemku.

33. Z výpovědi žalované 1 (č. l. 227-228) soud zjistil, že ačkoliv se před koupí dotazovala na všelijakých úřadech a o potrubí nic nevěděla, řekli jí o něm žalobci v květnu rok. Žalovaná 2 jí řekla, že kdysi na pozemku vedlo potrubí, ale že to už vyřešili. Jelikož na stavebním úřadě informace o potrubí nenašli, tak je úředník vyzval na den datum ke schůzce, kde byli pozváni i žalobci a byl tam i její otec a asi i žalovaná 2 s manželem, aby si ověřil, co se v pozemku nachází. Na podkladě toho nechala odkrýt hlínu v místě, kde se má potrubí nacházet, to bylo datum O místě, kde má kopat se dozvěděla od žalované, jednalo se o místo, kde to odkopávali v roce rok. Ke kopání v roce rok jí žalovaná 2 a její manžel řekli jen to, že se pohádali se žalobci. Zjistilo se, že v té době bylo již potrubí rozbité a bylo nefunkční, je to vidět i na fotografiích připojených k zápisu. V té době kanalizaci neničila, byla již rozbitá a byly do ní nacpané hadry. V zápise potvrdil odpojení v roce rok jak žalobce, tak i žalovaná 2 a její manžel. Potrubí odkryla i v dubnu rok na žádost majitelek pozemku číslo, aby na jejich pozemek nic nevypouštěla, přitom bylo také zjištěno, že potrubí probíhá od domu anonymizováno. K poslednímu odkrytí došlo v březnu rok, kdy žádala o stavební povolení pro svůj dům, aby nechala potrubí žalobců zaměřit, do pozemku dala dvě železné tyče, aby bylo patrné, kde kanalizace je. Jelikož bylo zabezpečení rozbité kanalizace nedostatečné, byla na dvě části, a hrozilo, že by se časem začala její zahrada propadat a podmáčet, dvě oddělené část potrubí zalili betonem. Je pravdou, že ji i žalovanou 2 žalobci vyzývali několikrát k opravě, ona se pokoušela se žalobci dohodnout, dokonce jim nabídla opravu a přeložení potrubí na její náklady.

34. Z výpovědi žalované 2 (č. l. 228) soud zjistil, že mezi ní a jejím manželem a žalobci došlo v říjnu rok ke konfliktu, na základě toho její manžel jméno celé jméno žalobce řekl, že se od kanalizace odpojí a udělají si vlastní, což se také stalo. jméno celé jméno žalobce se odpojil na dvou místech, a to na hranici jejich pozemku a pozemku číslo a dále na jejich parcele číslo. Odpojil se tak, že na přelomu října a listopadu rok překopl kanalizaci, bylo to v době, kdy byla ve městě a tudíž neví, jestli tam manžel dával hadry nebo ucpávky. Pokyn k překopnutí kanalizace manželovi nedala a anu to nebylo z důvodu zájmu žalované 1, ale na základě incidentu se žalobcem. K překopání došlo v jeden den, ona přijela z města a manžel to měl již překopnuté a říkal, že je to z důvodu bezpečnosti a že když nebude vytékat nic od nich, nebude také vytékat nic od žalobců k nim, řekl, že překopal všechny své pozemky. bude klid. V té době také zjistili, že kanalizace na pozemku číslo je z jiných trubek než kanalizace z roku rok, která vedla od jejich domu celým pozemkem tehdy označeným číslo a ústila až u cesty, navíc žalobce začal vykřikovat, že to je jeho kanalizace, kterou si tam on postavil. Ta nová kanalizace byla v místě té staré kanalizace. Při prohlídce v červenci rok se zjistilo, že na kanalizaci jsou dva otvory a mezi nimi to bylo rozbité. Neviděla žalovanou 1, že by něco rozbila, jen tam byl bagr a odhrnul hlínu.

35. Z Rozhodnutí o umístění stavby ze dne datum rozhodnutí (spis spisová značka č. l. 46-47) soud zjistil, že bylo rozhodnuto o umístění stavby rodinného domu pana příjmení na parc. číslo včetně dešťové kanalizace na parc. číslo s tím, že dešťové vody budou svedeny betonovým potrubím.

36. Na plánku, jež je součástí geologického posudku (č. l. 69-71 spisu 10 C 218/2018) je zakreslena dešťová kanalizace směřují od domu žalobců přes pozemek žalované 1.Mimo jiné je zde rovněž uvedeno, že dešťové vody budoucího domu žalované 1 bude řešena svodem do stávající odvodňovací strouhy vedoucí podél jižní hranice pozemku parc. číslo. Dále je zde konstatováno, že na pozemku se nacházejí dva nefunkční trativody od sousedů vedené severním směrem podél východního a západního okraje.

37. Ze Znaleckého posudku ze dne datum rozhodnutí (pod spisem spisová značka), který si objednal jméno celé jméno žalobce pro účely ocenění nemovitostí na list vlastnictví v k. ú. obec u obec, bylo zjištěno, že znalec neměl informace o dešťové kanalizaci náležející k domu adresa (je zde oceněna studna, žumpa, vodovodní přípojka), je zde pouze zmínka o odpadní kanalizaci do trativodu.

38. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

39. Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec a rovněž rodinného domu adresa. Žalovaná 1 je výlučnou vlastnicí pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec, který nabyla od žalované 2 v dubnu rok. Předchozím vlastníkem pozemku parc. číslo (před nabytím pozemku žalovanou 2) byl jméno celé jméno žalobce, manžel žalované 2. Původně se v místě pozemku parc. číslo nacházel pozemek číslo, který vlastnil jméno celé jméno žalobce.

40. V pozemku žalované 1 se nachází přerušená dešťová kanalizace, která vede od rodinného domu žalobců adresa. Tato dešťová kanalizace byla vybudována žalobci při stavbě jejich rodinného domu v letech rok až rok, a to bez námitek tehdejšího vlastníka pozemku jméno celé jméno žalobce, který byl účastníkem jak územního, tak stavebního řízení týkajícího se rodinného domu žalobců.

41. O tom, že jméno celé jméno žalobce věděl o plánované stavbě dešťové kanalizace pak svědčí situační plánek rodinného domu žalobců, na kterém je plánovaná dešťová kanalizace zachycena. Na tomto situačním plánku je dokonce podpis pana jméno celé jméno žalobce a jeho ručně psaný text, z čehož má soud za prokázané, že se s ním jméno celé jméno žalobce seznámil, resp. minimálně mohl seznámit. Pokud žalované namítaly, že se jedná o falzum a že se odlišuje od situačního plánku (originálu), tak má soud za to, že do původního plánku byly následně dopsány texty a dokresleny hranice s čímž se musel jméno celé jméno žalobce seznámit, když zde připojil svůj podpis a text. Uvedenému závěru soudu odpovídá i sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne datum. Na tomto místě je třeba poukázat na to, že plánek byl vyhotoven v měsíci srpnu rok, tedy ještě v době, kdy nebyl fakticky oddělen pozemek parc. číslo pozemek číslo z původního pozemku parc. číslo. K darování odděleného pozemku parc. číslo totiž došlo až na základě darovací smlouvy ze dne datum, jejíž součástí byl geometrický plán vyhotovený dne datum. Znázornění oddělení pozemku číslo a číslo pak odpovídá nákresu na situačním plánku rodinného domu žalobců (č. l. 164).

42. Původní dešťová kanalizace, která pozemkem žalované 1 vedla byla vybudována otcem jméno celé jméno žalobce a skládala se z keramických trubek o průměru 100 mm. Nová dešťová kanalizace vybudována žalobci v předmětném pozemku se pak skládá z betonových trubek o průměru 200 mm. Na tuto novou dešťovou kanalizaci byl napojen i dům adresa žalované 2. Tato zjištění jednoznačně vyplývají i z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne datum, které se zúčastnili účastníci řízení i jméno celé jméno žalobce.

43. V roce rok došlo ke konfliktu mezi žalobci a žalovanou 2 a jejím manželem jméno celé jméno žalobce. Soud jen pro doplnění uvádí, že se jednalo o konflikt kvůli znečištěné vodě ve studni žalobců, kteří toto připisovali tomu, že žalovaná 2 a jméno celé jméno žalobce do kanalizace vypouští fekálie. Soud se předmětem konfliktu nezabýval, když pro závěr v této věci nebyl podstatným. Vyústěním konfliktu bylo, že v říjnu rok jméno celé jméno žalobce dešťovou kanalizaci žalobců na pozemku číslo odhrnul a na dvou místech ji přerušil, rozbil, aby tak předešel dalším sporům se žalobci. Toto rozbití provedl sám z vlastního rozhodnutí, žalovaná 2 o tom nevěděla, ani rozbíjení nebyla přítomna, když v té době nebyla doma. Po jejím návratu domů již byla kanalizace zničena. Rozbití je zachyceno na fotografiích žalobců a odpovídá i fotografiím připojeným k protokolu o prohlídce ze dne datum. Na zničení (fakticky rozpůlení kanalizace) napovídají fotografie žalobců s datem datum, které předložili sami žalobci (viz č. l. 42).

44. Vlastníkem pozemku číslo v té době byla žalovaná 2, která ho následně prodala žalované 1 s tím, že na pozemku neváznou žádná práva třetích osob. Jelikož byla žalobci upozorněna, že na pozemku se nacházejí jejich kanalizace, začala pátrat, neboť v době před koupí se o kanalizaci nic nedozvěděla, nebyl o ní nikde žádný záznam.

45. Žalovaná 1 pátrala po původu dešťové kanalizace i na stavebním úřadě ve obec, který z důvodu chybějících podkladů ke kanalizaci nařídil na den datum kontrolní prohlídku na místě, za účelem zjištění, zda se na pozemku parc. číslo zde nenachází kanalizační potrubí zrealizované bez příslušného povolení, a vyzval vlastnici pozemku, ve kterém se kanalizace nachází – žalovanou 1, aby zpřístupnila pozemek a na něm se nacházející stavby. Z tohoto důvodu žalovaná 1 nechala dne datum kanalizaci odkrýt v místě, kde byla již předtím přerušena. O tomto místě se dozvěděla od žalované 2. Při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že přes daný pozemek vede kanalizační potrubí z betonových rour o průměru 200 mm a betonové potrubí je přerušeno. Přerušení kanalizace je pak zachyceno na připojené fotodokumentaci.

46. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná 2 kanalizaci nějak poškodila, ostatně to od počátku tvrdí i žalobci, když uvedli, že žalovaná 2 nic neudělala a žalují ji jen proto, že část doby byla vlastnicí předmětného pozemku. Následně žalobci uvedli, že ke zničení došlo za jejího souhlasu a s jejím vědomím a pozměňují svá tvrzení v tom směru, že v této době ke zničení kanalizace vůbec nemohlo dojít. Závadové jednání žalované prokázáno nebylo, byť o tom žalobce soud poučil. Navíc podle závěru soudu z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že dešťovou kanalizaci poškodil již jméno celé jméno žalobce na podzim rok v důsledku konfliktu se žalobci. Poškození bylo takového rázu, že kanalizace byla fakticky rozdělena, což je vidět i na fotografiích ze datum, které předložili žalobci. Skutečnost, že kanalizací následně odtékala voda byla spíše způsobena tím, že půda okolo poškozeného místa kanalizace vodu zřejmě vsakovala. Protože z logiky věci byla kanalizace již v tuto dobu nefunkční, protože nebyla celistvá a voda se z ní musela vylévat. O tom soud nemusel provádět žádné dokazování, když tento závěr vyplývá z prosté logiky. Ostatně toto vyplývá i z výpovědi žalobce, který uvedl, že voda neodtékala, když došlo k záplavám a bylo větší množství vody, ale poté, když už záplavy nebyly, voda opět odtékala.

47. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná 1 kanalizaci zničila dne datum. Z provedených důkazů pouze vyplývá, že tohoto dne žalovaná 1 nechala kanalizaci odkrýt na pokyn stavebního úřadu (viz oznámení ze dne datum), aby mohla být na místě provedena kontrolní prohlídka dne datum. Uvedeného dne je na fotografiích zachycena již zničená kanalizace, přičemž poškození odpovídá tomu, co je zachyceno na fotografiích žalobců z prosince rok. Pokud se žalovaná 1 sama přiznala k tomu, že nechala kanalizaci (její oddělené části) zabetonovat, mělo se tak stát až v září rok, nikoliv tedy ve dvou datech, které žalobci tvrdili. Žalobci jednoznačně u prvního jednání označili data škodného jednání dne datum a dne datum. Soud zde rovněž poukazuje na popis žalobců k jednotlivým fotografiím, který do spisu založili dne datum (č. l. 53), kde v popisu 3. Foto 1 list uvádí, že plná neprůchodnost kanalizace byla patrná již dne datum. V průběhu řízení žalobci data jednání různě měnili a soudu ani po řádném poučení a provedeném dokazování není jasné, kdy tedy konkrétně mělo podle žalobců dojít k poškození kanalizace.

48. Z provedeného řízení jednoznačně vyplývá, že sami žalovaní přesně neví, k jakému poškození kanalizace vlastně došlo a zejména kdo a kdy jej způsobil.

49. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu soud neprováděl další dokazování pro nadbytečnost. Soud neprováděl ani další dokazování k vlastnictví předmětné dešťové kanalizace, když vycházeje ze stejných důkazů dospěl ke stejnému závěru o vlastnictví kanalizace, jako soud v předcházeních dvou řízeních.

50. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

51. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

52. Podle § 132 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

53. Protože k nabytí vlastnického práva žalobců k dešťové kanalizaci mělo dojít v roce rok rok, tedy před datum, soud na vyřešení otázky vlastnického práva aplikoval obč. zák. Na vznik odpovědnosti za škodu soud naopak aplikoval o. z., když k poškození kanalizace mělo podle žalobních tvrzení dojít v roce rok a rok, tedy za účinnosti o. z.

54. Soud se v průběhu řízení jako předběžnou otázkou samozřejmě zabýval vlastnictvím předmětné dešťové kanalizace. Jelikož o jejím vlastnictví již bylo rozhodováno v řízeních vedených pod sp. zn. spisová značka a zejména spisová značka a v tomto řízení nebyly předloženy jiné důkazy, vycházel soud rovněž z důvěry v rozhodování soudů a z právní jistoty, když na základě stejných provedených důkazů nedospěl k jinému závěru. Zaprvé je vycházeno z premisy, že dešťová kanalizace je samostatnou movitou věcí, nejedná se o součást pozemku. Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s projeveným úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Vlastníky předmětné dešťové kanalizace jsou tudíž žalobci, když kanalizace byla jimi z jejich vlastních prostředků vystavěna v průběhu výstavby jejich rodinného domu adresa. I kdyby dešťovou kanalizaci žalobci vybudovali v místě staré dešťové kanalizaci, nabyli by k ní vlastnické právo, neboť výměnou trubek v délce od jejich domu až po vyústění do cestního příkopu došlo k faktickému zániku původní dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace žalobců navíc byla vybudována se souhlasem právního předchůdce žalovaných (jméno celé jméno žalobce), který byl účastníkem územního a stavebního řízení týkajících se rodinného domu žalobců. Jmenovaný se navíc seznámil se situačním plánkem domu žalobců, na kterém byl zachycen průběh dešťové kanalizace a na který připojil své razítko a svůj podpis. Jmenovaný a žalovaná 2 pak dešťovou kanalizaci sami využívali, a to až do podzimu rok.

55. Když bylo vlastnictví dešťové kanalizace postaveno najisto, zabýval se soud podmínkami ke vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu. Ke vzniku odpovědnosti za škodu je obecně nutné, aby byly splněny následující podmínky. Jednání škůdce, vznik škody a dále příčinná souvislost mezi vznikem škody a škodním jednání. Ze zjištěného skutkového stavu, jak byl výše uveden, však zejména nevyplývá, že škůdci byly právě žalované.

56. Dne datum nebylo prokázáno, že by k jakémukoliv ničení kanalizace došlo. Jediným, kdo jako primární škůdce v roce rok připadá v úvahu jen pan jméno celé jméno žalobce, který se k uvedenému několikrát doznal (protokol o kontrolní prohlídce, řízení spisová značka). I kdyby žalovaná 2 o jednání jejího manžela věděla, nemohla by jako vlastnice pozemku za toto jednání být automaticky odpovědná. Z ničeho totiž nevyplývá, že by k takovému jednání dala pokyn, nebo mu byla přítomna. Dne datum pak rovněž nebylo prokázáno, že by ke škodlivému jednání došlo a už vůbec nebylo prokázáno, že by jej měly na svědomí právě žalované. jak soud již uvedl výše, bylo prokázáno, že v tento den došlo k odkrytí kanalizace pro účely kontrolní prohlídky. Žalobci, jak ostatně vyplývá i z jejich závěrečného návrhu, vůbec nejsou schopni specifikovat kdo, kdy a jaké poškození na dešťové kanalizaci způsobil, přičemž specifikace škodného jednání a jeho následku jsou nezbytnými předpoklady pro odpovědnost žalované osoby za škodu. I z tohoto důvodu se soud již při prvním jednání dotazoval, ve kterých konkrétních dnech mělo podle žalobců dojít k poškození kanalizace (tedy aby zjistil, kdy mělo vůbec dojít k závadovému jednání, se kterým žalobci spojují vznik škody na jejich dešťové kanalizaci), když žalobci ve svých podáních uváděli nejrůznější data. Po provedeném dokazování je zřejmé, že žalobci pouze označili data, kdy měli povědomí o tom, že došlo k odkrytí kanalizace (odkopání hlíny okolo), aniž by však byli schopni specifikovat, kdy k jejímu poškození došlo. Soud připomíná, že civilní řízení stojí na povinnosti stran tvrdit a prokázat své požadavky, přičemž rozhodná tvrzení nelze až v průběhu řízení zjišťovat z provedených důkazů. Znovu je potřeba upozornit na to, že dokazováním nelze nahrazovat skutková tvrzení, která jinak absentují. S ohledem na uvedené soudu nezbylo nic jiného než žalobu zamítnout.

57. Dále soud uvádí, že předmětem jeho řízení nebylo posouzení otázky, zda na pozemku žalované 1 vázne věcné břemeno v podobě služebnosti inženýrské sítě, proto se touto otázkou, byť to žalobci požadovali, nezabýval. Tato otázka navíc byla předmětem řízení vedeným pod sp. zn. spisová značka, ve kterém soud dospěl k závěru, že žalobcům ani jejich pozemku věcné břemeno nesvědčí, což potvrdil i odvolací soud.

58. Nad rámec všeho uvedeného soud dodává, že se v průběhu řízení snažil věc mezi účastníky vyřešit smírně, a to i s odkazem na nabídku žalované 1 stran přeložení kanalizace případně podílení se na nákladech na likvidaci dešťových vod na pozemku žalobců a dále s poukazem na to, že žalobcům aktuálně nesvědčí žádné právo mít v pozemku žalované 1 uloženou kanalizaci. tyto snahy však nevedly k žádnému výsledku, když žalobci nadále setrvali na svém požadavku.

59. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšným žalovaným právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 29 403 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení obou žalovaných tvořené odměnou advokáta dle § 9 odst. 1 a § 7 AT za použití § 12 odst. 4 AT ve výši 21 600 Kč za 9 úkonů právní služby učiněných zástupcem žalovaných (příprava a převzetí zastoupení, porada dne datum, vyjádření ze dne datum (doručené soudu datum), účast u jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, 2krát účast u jednání dne datum (v čase od 8:30 do 11:45 hodin), účast u jednání dne datum) po 2 400 Kč (částka 1 500 Kč snížená o 20 % za zastupování 2 klientů podle § 12 odst. 4 AT krát 2), dále částkou 2 700 Kč jako 9 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, a to vše zvýšené o 21% DPH ve výši 5 103 Kč (vypočteno z částky 24 300 Kč), když zástupce žalobců prokázal, že původní zástupce žalovaných byl registrovaným plátcem DPH. Pokud se týká dalších nákladů, tak jelikož zástupce žalovaných další úkony nesepsal do vyúčtování nákladů řízení, tudíž soud je v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení nezohledňoval, neboť jestliže strana požádá o náklady v nižší míře, zpravidla se jí tyto náklady přiznají právě v této nižší míře, zvláště pokud je zastoupena advokátem, protože je její povinností střežit si právo; pokud požádá o méně, pak se má za to, že její vůle odpovídá jejímu projevu vůle, a že tedy více nepožaduje (shodně BÍLÝ, Martin. § 151 (Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 718). Soud žalovaným nepřiznal odměnu za úkon právní služby v podobě porady ze dne datum, když soud má za to, že tato porada měla a mohla být součástí první porady, která je již zahrnuta v rámci úkonu dle § 11 odst. 1 písm. b) AT Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobci povinnost uloženou jim tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, mohou se žalované domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.