9 C 374/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalovanému: Česká republika – Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A sídlem Adresa žalovaného B o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem podílu 2/16 na pozemku parc. č. , číslo, o celkové výměře 1 330 m2 i pozemku parc. č. , číslo, o celkové výměře 1 572 m2 v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV , číslo, , je žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 100 % náhrady nákladů řízení, tj. částku 1 087,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílů 2/16 na pozemcích parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, , a to s odůvodněním, že podíl dne , datum, mimořádně vydržel. Žalobce uvedl, že dne , datum, bylo na základě dražby zapsáno jeho vlastnické právo k id. 4/16 na shora uvedených pozemcích, přičemž o ty se od té doby staral a obecně udržoval celou nemovitost v dobrém stavu a celou dobu byl přesvědčen, že původní žalovaná (paní , jméno FO, ) je jasně a určitým způsobem identifikovaná. Dne , datum, však žalobce z LV zjistil, že po celou dobu, co užívá svůj podíl, je na LV zapsaná také původní žalovaná, u které nejsou řádně zapsány identifikační údaje, resp. nebyl schopen zjistit žádné bližší údaje, a nabyl tedy dojem, že jde o opuštěný spoluvlastnický podíl, proto považuje tento den za den, kdy se stal vlastníkem jejího podílu. Žalovaná navíc za celou dobu neprojevila o nemovitosti žádný zájem, nenavštívila je a ani své právo nenárokovala, tudíž nemohl vědět, že je také vlastníkem. Do července roku , rok, , tedy více než 20 let, nemovitosti užíval jeho právní předchůdce pan , jméno FO, , do prosince , rok, (pozn. soudu: žaloba došla soudu dne , datum, ) jej tedy společně s tímto právním předchůdcem více než 20 let užíval a spravoval s přesvědčením, že mu patří. V době před dražbou žalobce na pozemcích nehospodařil, jen si je obhlédl těsně před dražbou. U jednání dne , datum, pak žalobce prostřednictvím svého zmocněnce doplnil, že naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že by měli být řádně identifikováni vlastníci a pokud žalobce k podílu nějakým způsobem přistupoval a platil z něj daň, má zájem jej do svého vlastnictví nabýt. K dotazům soudu pak bylo ještě doplněno, že žalobce se nepovažuje za vlastníka, ale za držitele. Pokud byl žalobce dotazován, zda na něj podíl 2/16 byl ze strany pana , jméno FO, nějakým způsobem převed, tak žalobce uvedl, že v době před dražbou se spolu bavili, jak to na nemovitostech funguje, pan , jméno FO, mu řekl, že paní , jméno FO, se o podíl nestará, a proto žalobce také začal hradit daň i za její podíl.

2. Žalovaná, která na stranu žalovanou vstoupila poté, co ke dni , datum, došlo k aplikaci ustanovení § 65 odst. 9 zákona č. 256/2013 Sb. ve spojení s § 1050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a přešlo tak na ni vlastnické právo k podílu o velikosti id. 2/16 k nemovitým věcem na LV , číslo, v k. ú. , adresa, , se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Žalovaná poukázala zejména na to, že žalobce nabyl vlastnické právo k podílu na základě dražby, tj. usnesení JUDr. , adresa, , soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, , o udělení příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Tvrzení o tom, že se žalobce celou dobu od nabytí podílu obecně udržoval celou nemovitost v dobrém stavu je zcela irelevantní. Pokud žalobce tvrdil, že dne , datum, zjistil, že podíl id. 2/16 je opuštěným podílem, tak se mýlil, protože k tomuto dni se o opuštěný podíl ani nejednalo, protože lhůta podle § 1050 odst. 2 ve spojení s § 3067 o. z. marně uplynula až dne , datum, , přičemž v souladu s § 1045 odst. 2. o. z. platí, že opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Zcela účelové žalovaná shledávala tvrzení o užívání podílu id. 2/16 žalobcem, když žalobce s ohledem na nabytí svého podílu v dražbě věděl, že nabývá vlastnické právo toliko k podílu id. 4/16, nikoliv k dalším podílům. Pokud by snad měl , jméno FO, užívat víc než 20 let spoluvlastnický podíl id. 2/16 s údajným přesvědčením, že mu patří, tak tomu tak být nemohlo, když jmenovaný svůj podíl nabyl jednak na základě Pozemkové knihy vložka , číslo, a zejména na základě smlouvy o převodu nemovitostí , číslo, a dodatku ze dne , datum, , kde se rovněž mluvilo toliko o spoluvlastnickém podílu o velikosti id. 2/8, tj. 4/16, na předmětných nemovitých věcech. Žalobce ani , jméno FO, proto nemohli řádně ani mimořádně vydržet podíl id. 2/16 na nemovitých věcech, když navíc tyto podíly ani nedrželi. Žalovaná také uvedla, že je přesvědčena, že z vědomosti jak žalobce, tak , jméno FO, je prokázán jejich nepoctivý úmysl. V případě dražby se navíc jedná o originární způsob nabytí vlastnického práva a , jméno FO, ani nelze považovat za právního předchůdce žalobce. Rovněž tvrzené placení daně bylo rozhodnutím žalobce a její vypořádání měl řešit s paní , jméno FO, , případně podniknout kroky k tomu, aby byla paní , jméno FO, jako vlastnice řádně identifikována.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se dostavil pověřenec žalované a dále obecný zmocněnec žalobce. U nařízeného jednání soud provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro zjištění skutkového stavu věci a jeho právního posouzení a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z Notářského zápisu sp. zn. , číslo, ze dne , datum, , jež obsahuje darovací smlouvu, (č. l. 39) bylo zjištěno, že , jméno FO, jako obdarovaný dostal darem pozemky parc. č. , číslo, zapsané na LV , číslo, v k. ú. , adresa, , od dárkyně paní , jméno FO, , která byla jejich výlučnou vlastnicí.

5. Z Notářského zápis , číslo, ze dne , datum, , který osahuje dodatek k darovací smlouvě ze dne , datum, , (č. l. 40) soud zjistil, že , jméno FO, jako obdarovaný dostal darem od paní , jméno FO, spoluvlastnický podíl 2/8 na pozemcích parc. č. , číslo, role a zbytku , číslo, ostatní plocha v k. ú. , adresa, , které byly zapsané na LV , číslo, . Dle otisku razítka Státního notářství byla listina registrována dne , datum, pod reg. č. , číslo, .

6. Z návrhu na provedení zápisu do evidence nemovitostí (č. l. 45) bylo zjištěno, že notářka, která sepsala dva shora uvedené notářské zápisy, navrhla na podkladě darovací smlouvy ze dne , datum, a jejího dodatku ze dne , datum, také provedení změny v zápisu na LV , číslo, , a to v oddílu A – jméno , jméno FO, ke 2/8.

7. Výpisem z katastru nemovitostí k LV , číslo, v k. ú. , adresa, ke dni , datum, (č. l. 42) bylo prokázáno, že , jméno FO, byl veden jako spoluvlastník v rozsahu 4/16, paní , jméno FO, byla spoluvlastníkem podílu 2/16. Na LV byly zapsány pozemky parc. č. , číslo, . Z LV rovněž vyplývá, že vlastnické právo pro pana , jméno FO, zde bylo zapsáno na základě jednak na základě Pozemkové knihy vložka , číslo, a jednak Smlouvy o převodu nemovitosti , číslo, darovací ze dne , datum, a dodatku ze dne , datum, . Vlastnické právo pro paní , jméno FO, bylo zapsáno na podkladě Pozemkové knihy vložka , číslo, .

8. Z Knihovní vložky , číslo, (č. l. 47-48) soud zjistil, že vlastnické právo bylo do této vložky zaneseno dle Přídělové listiny ze dne , datum9. Po zhodnocení posledně uvedeného výpisu z katastru nemovitostí a dvou uvedených notářských zápisů, jakož i návrhu na provedení zápisu do evidence nemovitostí je zřejmé, že podíl na pozemcích na LV , číslo, v k. ú. , adresa, pan , jméno FO, získal na podkladě darovací smlouvy, kterou si dohodl s paní , jméno FO, , zejména na podkladě dodatku ze dne , datum, . Uvedené soud dovozuje jednak z identifikace LV v dodatku darovací smlouvy, čísla pozemků a zejména z podkladové listiny evidované v katastru nemovitostí u tohoto LV (viz jednak shodná data smluv a jednak číslo, pod kterým byla smlouva registrována u Státního notářství). Dle darovacích smluv ve spojení s návrhem na zápis do evidence nemovitostí je zřejmé, že pan , jméno FO, si nemohl myslet, že nabývá větší podíl než podíl ve výši 2/8 (tj. v nezkráceném zlomku 4/16). Rovněž je z těchto důkazů patrné, že vlastnické právo paní , jméno FO, zde bylo zapsáno ještě dříve než vlastnické právo pana , jméno FO, k podílu 2/8.

10. Z usnesení JUDr. , adresa, , soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, , o příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , (č. l. 50-51) soud zjistil, že v exekuční věci povinného , jméno FO, soudní exekutor udělil příklep vydražiteli – žalobci, na vydraženém spoluvlastnickém podílu id. 4/16 na nemovitých věcech zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, , a to na pozemcích parc. č. , číslo, . Z vyrozumění o právní moci (č. l. 53) bylo prokázáno, že žalobce uhradil dne , datum, nejvyšší podání a usnesení o příklepu nabylo právní moci dne , datum, . Z těchto skutečností vzal soud rovněž za prokázané, že žalobce si byl vědom, že nabývá pouze podíl o velikosti id. 4/16 na uvedených pozemcích zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, . Rovněž mu muselo být zřejmé, že pokud je vlastníkem podílu, existují zde i jiní vlastníci dalších zbylých podílů.

11. Výpisem z katastru nemovitostí k LV , číslo, v k. ú. , adresa, ke dni , datum, (č. l. 4-6) bylo prokázáno, že žalobce je zde evidován jako vlastník s podílem id. 4/16, přičemž jeho vlastnické právo zde bylo vloženo na podkladě usnesení o udělení příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Jako vlastník je zde zapsána i paní , jméno FO, , u které není uvedeno rodné číslo, ale je zde uvedena její adresa, a to k podílu id. 2/16.

12. Výpisem z katastru nemovitostí k LV , čas, v k. ú. , adresa, ke dni , datum, a ke dni , datum, (č. l. 10-11, 25-26) bylo nad rámec předchozího odstavce zjištěno, že zde již není evidováno vlastnické právo k podílu 2/16 pro paní , jméno FO, , ale pro žalovanou.

13. Aktuální zápisy v katastru nemovitostí pak nebyl mezi stranami ani sporné, stejně tak nebylo sporným, jakým způsobem byl žalobce do katastru nemovitostí jako vlastník podílu id. 4/16 zapsán, že předtím byl jako vlastník tohoto podílu zapsán pan , jméno FO, , a že vlastníkem podílu id. 2/16 před žalovanou byla paní , jméno FO, .

14. Soud neposkytl žalobci lhůtu k tomu, aby mohl pečlivěji prostudovat vyjádření strany žalované, které mu bylo obecnému zmocněnci krátkou cestou doručeno při jednání, a to vzhledem k samotným žalobním tvrzením a jejím doplněním, které již samy o sobě naznačovaly, že žaloba nemůže být důvodná. Obecnému zmocněnci soud poskytl prostor ke studiu podání při zahájení jednání, navíc pověřenec žalované obsah svého podání v průběhu jednání shrnul. Ke zkrácení práva žalobce na spravedlivý proces tak v žádném případě nemohlo dojít. Sama skutečnost, že žalobce nebyl zastoupen osobou práva znalou mu neposkytuje žádnou výhodu oproti účastníkům, kteří právního zastoupení využijí. Soud navíc svými dotazy směřoval žalobce k doplnění tvrzení a zjištění toho, co se žalobou snažil prokázat.

15. Soud neprovedl k důkazu listiny obsahující transakce za platbu daně z nemovitých věcí, které předložil obecný zmocněnec žalobce u jednání, když platba daně z nemovitých věcí není ve věci určení vlastnického práva v tomto případě podstatnou věcí, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Soud má navíc za to, že provedenými listinami byla zcela vyvrácena tvrzení žalobce o tom, že měl nabýt vlastnické právo k podílu žalované. Provedení těchto listin by tak bylo zcela nadbytečné.

16. Pravost a správnost provedených listin nebyla pak žádnou ze stran rozporována, proto z nich soud při zjištění skutkového stavu vycházel. Po provedeném dokazování a poté, co soud jednotlivé důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

17. Žalobce byl jako vlastník podílu o velikosti id 4/16 na pozemcích zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, evidován na základě toho, že tento podíl nabyl prostřednictvím udělení příklepu v exekučním řízení k vymožení pohledávky po , jméno FO, , přičemž usnesení o příklepu soudní exekutor vydal dne , datum, . V tomto usnesení pak bylo jasně uvedeno, že žalobce vydražil podíl id. 4/16 na pozemcích zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, . , jméno FO, se k podílu 4/16 (předtím uvedeno jako 2/8, což je shodné) dostal tak, že mu byl v roce 1991 darován paní , jméno FO, , a to na podkladě dodatku k darovací smlouvě ze dne , datum, . , jméno FO, si tedy od počátku musel být vědom, že na pozemcích (ať byly v minulosti označeny jakkoliv) na LV , číslo, v k. ú. , adresa, jsou evidováni i další vlastníci ostatních podílů. Na LV , číslo, v k. ú. , adresa, byla před žalovanou evidována jako vlastnice podílu o velikosti id. 2/16 paní , jméno FO, , jejíž vlastnické právo zde bylo vloženo na podkladě Pozemkové knihy, kde byla evidována přídělová listina z , datum, , tedy z doby předtím, než byl podíl 2/8 darován panu , jméno FO, . , jméno FO, neměla v katastru nemovitostí zapsáno rodné číslo, ale měla zde uvedenou adresu.

18. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

19. Podle § 1089 odst. 2 o. z. nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

20. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

21. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

22. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

23. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

24. Podle § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

25. Protože se jedná o žalobu na určení vlastnického práva dle § 80 o. s. ř., má soud za to, že ačkoliv žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení formuloval ne zcela správně, je ze žaloby zřejmé, že určením vlastnického práva k podílu na věci, která je zapsána v katastru nemovitostí nelze, bez souhlasu obou stran, učinit jinak, než podáním žaloby a rozhodnutím soudu (tj. dojde k odstranění rozporu faktického stavu, kdy žalobce se považuje za vlastníka předmětného podílu id. 2/16, a stavu zapsaného v katastru nemovitostí, kde je jako vlastník tohoto podílu zapsána žalovaná).

26. Dále se soud zabýval vydržením vlastnického práva, a to jak vydržením řádným, tak mimořádným. Pokud jde o vydržení řádné, které je v zákoně zakotveno v § 1089 a násl. o. z., zákon vyžaduje, aby osoba, jež zakládá své vlastnické právo k nemovité věci právě na vydržení splnila několik podmínek, a to že držitel musí držet věc nepřerušeně po dobu 10 let, musí se jednat o držbu poctivou, tj. takovou, kde má držitel z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (oproti tomu nepoctivým držitelem je ten, kdo ví nebo mu musí být z okolností zřejmé, že vykonává právo, které mu nenáleží), a zároveň o držbu pravou, tedy takovou, která je založena na právním důvodu, jenž by postačil ke vzniku vlastnického práva. Již ze žalobních tvrzení, kde žalobce uvedl, že na něj pan , jméno FO, podíl 2/16, jehož vlastnicí byla v katastru nemovitostí uvedena paní , jméno FO, , nepřevedl (absence řádného nabývacího titulu) a zároveň žalobce nikdy na předmětných pozemcích nehospodařil a držby podílu paní , jméno FO, se tak mohl ujmout nejdříve ke dni nabytí (případně bezprostředně před konáním dražby, která se dle usnesení exekutora konala , datum, ) svého vlastnického práva k podílu 4/16, což se stalo nejdříve ke dni , datum, (tedy nesplnil vydržecí dobu 10 let), je naprosto zřejmé, že žalobce sám nemohl podíl paní , jméno FO, nabýt vydržením. Žalobce si navíc nemohl započít držbu , jméno FO, , který pokud by podíl držel, což soud považuje za vyvrácené, nemohl podíl držet poctivě, když věděl, že na něj byl převeden pouze podíl 4/16, rovněž u něj absentoval ze stejného důvodu i nabývací titul. Řádným vydržením se soud tedy více nezabýval. Pouze pro doplnění soud dodává, že je pravdou, jak uvedla žalovaná, že nabytí vlastnického práva příklepem je originárním způsobem nabytí vlastnického práva, nicméně žalobce , jméno FO, považuje za svého předchůdce ve vztahu k podílu id. 2/16, nikoliv k podílu id. 4/16, který nabyl v dražbě. Dále je také zjevné, že vlastníkem podílu id. 2/16 (který v té době vlastnila paní , jméno FO, ) se žalobce nestal příklepem, když příklepem nabyl vlastnické právo pouze v rozsahu uvedeném v usnesení exekutora, které bylo výše citováno.

27. Pokud se týká mimořádného vydržení, k nabytí vlastnického práva není potřeba řádný titul, postačí splnit vydržecí dobu 20 let a držiteli nesmí být prokázán nepoctivý úmysl. Jak je zřejmé ze žalobních tvrzení, jakož i z provedeného dokazování, žalobce sám nemohl podíl 2/16 paní , jméno FO, držet po dobu 20 let. Protože je však možné do vydržecí doby započíst vydržecí dobu právního předchůdce, tj. pana , jméno FO, , zabýval se soud dalšími okolnostmi a zaměřil na ně své dokazování. Do očí bijícím byl v této věci nepoctivý úmysl. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Nepoctivým úmyslem ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. K tomu je třeba dodat, že pokud žalobce argumentuje mimořádným vydržením a započtením doby držby jeho právního předchůdce pana , jméno FO, , pak judikatura vykládá, že i pokud by se jednalo o držbu před , datum, postačí, aby právní předchůdce nebyl v nikoliv nepoctivém úmyslu. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

28. Jak vyplynulo z provedeného dokazování právní předchůdce žalobce , jméno FO, nabyl vlastnické právo ke svému podílu (který pak žalobce nabyl v dražbě) na podkladě darovací smlouvy, ve které bylo jasně uvedeno, že je mu darován pouze podíl 2/8 (shodné jako 4/16). Navíc ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalobce hovořil s , jméno FO, , který mu řekl o paní , jméno FO, a tom, že se o pozemek „nestará“. Z uvedeného vyplývá, že , jméno FO, si byl velmi dobře vědom, že nemůže být vlastníkem většího podílu než toho, který na něj byl darovací smlouvou převeden. Pokud si jakkoliv nárokoval své vlastnické právo k podílu tehdy paní , jméno FO, , nic v tomto směru nepodnikl (na to soud usuzuje ze zápisů v katastru nemovitostí, když až do , datum, byla vlastníkem podílu paní , jméno FO, ve spojení s usnesením exekutora o udělení příklepu). Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že sice paní , jméno FO, neměla v katastru nemovitostí zapsáno rodné číslo, to však automaticky neznamená, že tím pozbývá své vlastnické právo a kdokoliv si jej může nárokovat a uzurpovat. , jméno FO, a potažmo i žalobce se vloudili do držby podílu potajmu, neudělali nic pro to, aby byla provedena oprava paní , jméno FO, v katastru nemovitostí, a ačkoliv zde paní , jméno FO, měla uvedenou adresu, namísto toho žalobce lstivě začal hradit daň z nemovitých věcí a myslel si, že takto se ujímá držby nikoliv nepoctivé. Ve své pdostatě si takto nárokoval vlastnictví k podílu, o němž věděl, že mu nenáleží, resp., že náleží jiné osobě. Stejně tak , jméno FO, věděl, že není vlastníkem dalšího spoluvlastnického podílu, když věděl, že existuje paní , jméno FO, , nemohl se tak domnívat, že tím, že si přivlastňuje držbu i jejího podílu jí nepůsobí újmu. Všechny tyto úkony jak žalobce, tak , jméno FO, činili úmyslně, když věděli, kdo je jako vlastník jednotlivých podílů v katastru nemovitostí zapsán. Soud má za to, že žalovaná takto prokázala nepoctivý úmysl, který vylučuje mimořádné vydržení.

29. Ostatně z důvodu stejně jako u řádného vydržení, nemohl žalobce sám ani mimořádně vydržet vlastnické právo k id. 2/16 na předmětných nemovitých věcech, jelikož držby se mohl ujmout nejdříve v roce , rok, . Nemohl si ani započíst držbu svého právního předchůdce , jméno FO, , když ten jednak držel, pokud jej vůbec držel, v nepoctivém úmyslu (jak bylo shora uvedeno) a takovou držbu započíst nelze. Pokud by snad pan , jméno FO, sám mimořádně vydržel (splnil sám podmínky mimořádného vydržení, což bylo dokazování dle názoru soudu vyvráceno) vlastnické právo k podílu id. 2/16, tak pokud toto vlastnické právo na žalobce nepřevedl (jak bylo prokázáno, nepřevedl), nemohl si žalobce tuto jeho dobu držby započíst (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 821/2010).

30. Soud dále uvádí, že nebylo rozhodné, zda některé z pozemků, které , jméno FO, nabyl na základě dodatku k darovací smlouvě již nejsou evidovány na LV , číslo, , podstatným je, že se stále jednalo o spoluvlastnický podíl na pozemcích, které jsou zapsány na LV , číslo, , určení vlastnictví k jiným pozemkům se žalobce ani nedomáhal. Bylo proto nepotřebné, aby soud zjišťoval, jakým způsobem a kdy došlo k přečíslování či zcelení pozemků, jak argumentoval obecný zmocněnec žalobce. Z celé žaloby, jakož i z vyjádření zmocněnce u jednání soudu je zcela zjevné, že žalobce sám netuší, zda se považuje za vlastníka podílu žalované, nebo se pouze ujal jeho držby. Soud neměl za to, že je třeba žalobce poučovat ve smyslu § 118a o. s ř., když měl za to, že skutkový stav rozhodný pro právní závěr byl zcela zjištěn s tím, že argumentace žalobce byla zcela vyvrácena provedenými důkazy, jejíž záběr byl i nad rámec toho, co by k rozhodnutí postačilo (a to zejména žalobní tvrzení, že pan , jméno FO, na žalobce podíl tehdy paní , jméno FO, nijak nepřevedl, tudíž žalobce nikdy nemohl naplnit podmínky žádného z typů vydržení). Nelze pak odhlédnout ani od toho, že jak , jméno FO, tak žalobce neomlouvá, že si nestřežili svá práva a nenahlédli do katastru nemovitostí, který je tzv. veřejným seznamem. Nahlížením do katastru nemovitostí se tak žalobce mohl seznámit i s listinami, na základě nichž byly jednotlivé zápisy na LV , číslo, v k. ú. , adresa, provedeny. Žalobce tedy nebyl oproti žalované nijak znevýhodněn, když je pouze jeho pochybením, že v případě pochybností do těchto listin sám nenahlédl. Je pravdou, že podkladové listiny nejsou přístupné každému, nicméně jejich poskytnutí je možné na základě uhrazení příslušného správního poplatku. S ohledem na vše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení proti procesně zcela neúspěšnému žalobci. Žalovanou je nutno považovat za nezastoupeného účastníka, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v celkové výši 1 087,50 Kč, která představuje částku 900 Kč jako tři paušální náhrady dle § 1 odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. [sepis vyjádření k žalobě ze dne , datum, , přípravu účasti na jednání, účast na jednání] po 300 Kč a dále náhradu za cestovné ve výši 187,50 Kč (z tohoto náhrada za cestu 145 Kč a náhrada za spotřebované palivo 42,50 Kč), a to za cestu k jednání dne , datum, z , adresa, a zpět ve vzdálenosti 50 km osobním automobilem značky Škoda s kombinovanou spotřebou 4,6 l/100 km nafty, přičemž částku 375 Kč, která představuje plnou náhradu za cestovné, soud přiznal pouze ve výši 1/2 , když je mu z úřední činnosti známo, že stejný pověřenec žalované se téhož dne účastnil i jednání soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , kde rovněž žalovaná účtuje cestovné v plné výši (je zřejmé, že cestu pověřenec žalované podnikl jen jednu, proto za ni nemohou náležet dvě náhrady v plné výši). Lhůtu k plnění soud stanovil na 3 dny od právní moci v souladu se zněním § 160 větou před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.