9 C 38/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt číslo o velikosti 1+0 s příslušenstvím ve 2. nadzemním podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 9 656 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Předmětem řízení bylo vyklizení bytu číslo ve 2. nadzemním podlaží domu adresa na ul. ulice ve obec s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum nájemní smlouvu na dobu určitou, která byla následně prodlužována dodatky až do doby datum, kdy nájem skončil, přesto žalovaný byt nevyklidil ani neodevzdal. Před skončením nájmu byl žalovanému zaslán dopis, kde byl žalovaný vyzván k odevzdání bytu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je ochoten všechny své dluhy vůči žalobci zaplatit nejpozději do konce června 2022 s tím, že do konce týdne přepošle žalobci částku 2 000 Kč a ihned následující měsíc částku 3 000 Kč. Na svou obranu dále uvedl, že v bytě bydlí již 7 let a nikdy s ním nebyly problémy. Aktuálně získal dobrou práci, v bytě se příliš zdržovat nebude a zaplatí všechny své dluhy. Žalovaný k dotazu soudu uvedl, že mu nesvědčí žádný právní důvod, aby v bytě bydlel, pouze nemá kam jít.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se dostavily obě strany sporu a u kterého z provedeného dokazování zjistil tyto skutečnosti.

4. Z nájemní smlouvy ze dne datum, že žalobce přenechal žalovanému do nájmu na dobu určitou od datum do datum byt číslo o velikosti 0+1 s příslušenstvím, nacházející se v domě adresa pod adresou adresa žalovaného. V článku VI v odstavci 1 bylo uvedeno, že nájem bytu zanikne zejména uplynutím doby výše specifikované. V odstavci 3 tohoto článku se strany navíc dohodly, že nájemce je povinen odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

5. Z Dodatku č. 18 ke smlouvě o nájmu bytu, kterou žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum, bylo zjištěno, že nájem sjednaný na dobu určitou se tímto dodatkem prodlužuje do datum s tím, že všechna ostatní ujednání smlouvy zůstávají nezměněna.

6. Výzvou k vyklizení a předání bytu ze dne datum, která byla dle připojené dodejky žalovanému uložena na poště dne datum, bylo prokázáno, že žalobce sdělil žalovanému, že nájemní poměr s ním již prodloužen nebude a v souvislosti s tímto sdělením žalovaného vyzval, aby předmětný byt včetně příslušenství vyklidil do 15 dnů od doručení výzvy.

7. Z informací z katastru nemovitostí k pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro územní celek část obce a k. ú. část obce, bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem domu, ve kterém se nachází byt v nájmu žalobce.

8. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

9. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o nájmu bytu na dobu určitou dne datum se žalobce a žalovaný dohodli, že žalobce přenechá žalovanému do nájmu na dobu určitou od datum do datum byt číslo ve 2. nadzemním podlaží domu adresa, na ulici ulice ve obec, o velikosti 1+0 s příslušenstvím. V neposlední řadě bylo dohodnuto, že ke dni skončení nájmu je žalovaný povinen byt vyklidit a vyklizený ho odevzdat pronajímateli. Dodatkem číslo byla doba určitá trvání přenechání bytu žalovanému prodloužena až do datum, avšak s tím, že ostatní ustanovení původní dohody zůstávají v platnosti beze změn. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovaného, aby předmětný byt vyklidil, protože s ním nebude nájemní poměr dále prodloužen. Dopis byl žalovanému doručován na jeho adresu a zásilka byla na poště uložena dne datum. Žalovaný byt žalobci nevrátil a nadále v něm bydlí.

10. Podle § 2201 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

12. Podle § 2225 o. z. nájemce při skončení nájmu odevzdá pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

13. Podle § 2236 odst. 1 věty první o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem bytu číslo ve 2. nadzemním podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena řádná smlouva o nájmu bytu, na jejímž podkladě žalobce přenechal ve výroku specifikovaný byt žalovanému k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to mimo další i nájemné. Doba trvání nájmu (doba určitá) byla písemnými dodatky postupně prodloužena z původního data datum na den datum. V souladu se shora uvedenými ustanoveními přitom platí, že nájem sjednaný na dobu určitou, končí uplynutím této doby. Protože si strany ujednaly den skončení nájmu, nelze aplikovat ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. o tom, že byl nájem sjednán na dobu neurčitou. Pokud se žalovaný v průběhu řízení bránil tím, že dluhy vůči žalobci uhradí, pak je potřeba uvést, že v řízení, jehož předmětem je vyklizení bytu po skončení nájmu sjednaného na dobu určitou, se soud zabývá pouze tím, zda byl nájem na tuto dobu řádně sjednán a zda doba nájmu již uplynula (nastal den skončení nájmu), případně zda žalovanému nesvědčí jiný právní důvod k tomu, aby mohl předmětný byt dále užívat. Jak bylo již výše rozvedeno výše, nájem bytu sjednaný mezi žalobcem a žalovaným skončil uplynutím doby dnem datum. Žalovaný byl navíc žalobcem ještě před uplynutím doby upozorněn, že nájem tohoto dne skončí a že má povinnost byt vyklidit. Žalovaný byt po skončení nájmu neodevzdal žalobci, čímž porušil povinnost stanovenou § 2225 o. z. a je proto nadále povinen byt odevzdat žalobci jako pronajímateli.

15. Žalovanému aktuálně nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu žalobce, proto soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost byt vyklidit. Lhůtu k vyklizení soud stanovil plně v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. na 15 dnů, když k jinému postupu neshledal podmínky.

16. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit mu plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval nejprve v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), protože žalobce byl v řízení zastoupen advokátem a následně podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení činí 9 656 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobce tvořené odměnou advokáta dle § 9 odst. 1 a § 7 AT ve výši 3 000 Kč za 2 úkony právní služby učiněné zástupcem žalobce (1x příprava a převzetí zastoupení, 1x žaloba) po 1 500 Kč, částkou 600 Kč jako dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, to vše včetně 21% DPH z částky 3 600 Kč, tj. ve výši 756 Kč, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobce jako registrovaný plátce DPH, a dále paušální náhradou ve výši 300 Kč za účast žalobce u jednání (§ 1 odst. 3 písm. c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.