9 C 409/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o určení vlastnického práva - odvolání daru

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec], (dále jen„ Pozemek“) s odůvodněním, že darovací smlouvou ze dne [datum] Pozemek darovala žalovaným, nicméně dopisem ze dne [datum], který byl žalovaným doručen dne [datum], dar odvolala pro nevděk, čímž nastaly účinky odstoupení od darovací smlouvy a obnovilo se její vlastnické právo, avšak žalovaní jí odmítají poskytnout nezbytnou součinnost pro dosažení změny v zápisu v katastru nemovitostí a jí nezbývá nic jiného, než se domáhat určení soudem. Dále se žalobkyně vyjádřila k důvodům odvolání daru a vyjádření žalovaných, přičemž uvedla, že od počátku byla pod tlakem žalovaných, kteří neustále stupňovali své požadavky (samotné darování, komu Pozemek darovat, formulace smlouvy), již samotné jednání žalovaných, tedy vynucování si daru a upřesňování svých požadavků lze podle žalobkyně hodnotit jako rozporné s dobrými mravy.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, ve svém vyjádření rozebrali zejména důvody pro prodej Pozemku a dále uvedli, že prodej Pozemku nepovažují za projev nevděku, protože Pozemek dostali se všemi právy a povinnostmi, neprodávají Pozemek žalobkyně ani její střechu nad hlavou, neohrožují tím její existenci a neublížili žalobkyni tak, že by zjevně porušili dobré mravy. Samotný prodej Pozemku, jakožto oprávnění spojené s vlastnictvím, není porušením dobrých mravů.

3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém s účastníky věc probral, upozornil je na rozhodovací praxi, jakož i formu a důvody pro odvolání daru. Jelikož smír mezi účastníky nebyl možný, provedl soud dokazování.

4. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo], bylo prokázáno, že žalobkyně se jako dárkyně a povinná z věcného břemene dohodla s žalovanými jako obdarovanými a oprávněnými z věcného břemene, že žalovaným daruje Pozemek, který byl oddělen od pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] a tvořil nedílnou součást notářského zápisu, do společného jmění manželů a žalovaní naproti tomu dar přijali a do společného jmění nabyli. Dále se dohodli na zřízení věcného břemen.

5. Výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav k datu [datum] bylo prokázáno, že vlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], (Pozemek) jsou žalovaní, kteří jej vlastní ve společném jmění manželů. Nabývacím titulem je smlouva darovací, o zřízení věcného břemene - bezúplatná č. NZ [číslo] ze dne [datum], s tím, že právní účinky vkladu nastaly k okamžiku [datum].

6. Z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum], které bylo jedenkrát adresováno žalované 1. a jedenkrát žalovanému 2., soud zjistil, že zástupce žalobkyně sdělil žalovaným, že žalobkyně se vzhledem k jejich nevděku rozhodla odstoupit od darovací smlouvy a že bližší důvody jsou uvedeny v přiloženém odvolání daru. Zároveň je vyzval k součinnosti v souvislosti se změnou stavu evidovaného v katastru nemovitostí. Dle připojených podacích lístků a informací z aplikace PoštaOnline byla oznámení žalovaným doručena dne [datum].

7. Z listiny nazvané Odvolání daru, datované dne [datum], které bylo přiloženo k výše uvedenému oznámení a spolu s ním i doručováno, žalobkyně uvedla, že darování učinila v návaznosti na jejich dřívější domluvu, že si na Pozemku žalovaní postaví dům, ve kterém budou bydlet, ale s velkým překvapením a zármutkem zjistila, že darovaný pozemek žalovaní prodávají a že nemají zájem bydlet v jejím sousedství, aniž by jí tuto záležitost sdělili. Takové jednání považuje za hrubý nevděk, a to zejména proto, že Pozemek jim darovala výhradně za účelem výstavby jejich rodinného domu, nikoliv pro zpeněžení. Další projev nevděku spatřuje v tom, že ji nijak neinformovali o tom, že Pozemek nabízejí k prodeji a že bude mít nové sousedy, kteří pravděpodobně přehradí dosud společnou zahradu a její životní podmínky se výrazně změní. Pozemek chtějí prodat dokonce v době, kdy ji vyzvali k darování další části jejího pozemku. Za projev nevděku považuje také jejich jednání v rozporu s dobrými mravy spočívající v úmyslně klamavém nabízení pozemku, toto jednání je zcela v rozporu se zásadami a hodnotami, které se snažila žalované, své dceři, vštěpovat, a dokonce má obavy, zda toto jednání nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Za této situace tedy nemůže jinak než odvolat svůj dar. Proto podle § 2072 občanského zákoníku odstupuje od darovací smlouvy ze dne [datum], ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem ve [obec], NZ [číslo], a to pro nevděk. Zároveň vyzvala žalované k neprodlenému vyklizení předání Pozemku a součinnosti k podpisu souhlasného prohlášení. V závěru upozornila, že v případě neposkytnutí součinnosti se bude muset obrátit na soud.

8. Z inzerátu uveřejněného na serveru [webová adresa] bylo zjištěno, že je prodáván stavební pozemek o výměře 704 m2 v [obec] za cenu 1 500 000 Kč. Dle fotografie se jedná o Pozemek, navíc tato skutečnost nebyla žalovanými ani rozporována. Na výtisku je rovněž v levém rohu uvedeno datum [číslo] [rok].

9. Další navržené důkazy soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr pro nadbytečnost neprováděl.

10. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

11. Podle § 2072 odst. 2 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

12. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

13. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na odvolání daru pro nevděk je jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jednání, kterého se obdarovaný vůči dárci dopustil, musí být zjevně porušující dobré mravy, navíc takové jednání musí být zaviněno úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Porušení by mělo být značného rozsahu a intenzity nebo porušování opakované a časově související, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Zjevností je myšlena i očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování, dává možnost aplikace § 2072 o. z. a proto stupeň závažnosti chování je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. To znamená, že rozhodujícím kritériem má být především objektivní hledisko a teprve na druhém místě má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dárce, tj. jak moc se cítí být ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a komplexním vyhodnocením obou hledisek, a konkrétních okolností případu, lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Samo o sobě tedy nepostačuje, že se obdarovaný zachoval nevděčně.

14. Z právě uvedeného vyplývá, že k zániku darovacího vztahu, tedy obnově vlastnického práva dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci (popř. členům jeho rodiny) a jednostranného právního jednání dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. Toto jednostranné právní jednání musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní jednání obecně, tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti. Pokud se týká právního jednání, kterým dárce odvolává dar pro nevděk obdarovaného, tak v něm musí dárce konkretizovat, v čem shledává chování obdarovaného nevděčným. To znamená, že musí být přesně uvedeno, jak a čím dárci ublížil, a to již v samotném právním jednání. Jestliže by dárce v řízení před soudem argumentoval následným nebo dalším chováním, které nebylo obsahem odvolání daru, soud by k němu nepřihlížel, neboť právní jednání může vyvolat pouze takové právní účinky, které jsou v něm obsaženy, plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Označením konkrétního závadného chování ve výzvě k vrácení daru, tj. konkrétních časových a skutkových skutečností, je pak dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování.

15. Jen při současném splnění zákonných předpokladů uvedených výše, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního jednání dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnického práva ex nunc, tj. okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. K tomu všemu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3222/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1302/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2718/2019, a odkazy na rozhodnutí v nich uvedené, jakož i komentářovou literaturu - KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav § 2072 (Odvolání daru pro nevděk). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 22).

16. Aplikací právě uvedeného na projednávaný případ soud dospěl k následujícím právním závěrům. Bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne [datum] mimo jiné darovací smlouvu ve smyslu § 2055 o. z., na jejímž základě žalobkyně darovala žalovaným do jejich společného jmění manželů Pozemek. Žalovaní se stali vlastníky Pozemku s účinky ke dni [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] ve spojení s předžalobní výzvou z téhož dne, vyzvala oba žalované k vrácení daru z důvodu jejich chování, které spočívalo v tom, že Pozemek začali inzerovat pro prodej, namísto toho, aby si tam postavili vlastní dům, o čemž ji předem neinformovali, vyzývali ji k darování další části jejího pozemku. Pozemek chtěli prodat i přesto, že by se tím výrazně změnily její životní podmínky, navíc noví sousedé by jistě přehradili jejich dosud společnou zahradu. Pozemek navíc inzerovali jako vhodný pro výstavbu rodinného domu, ač si byli vědomi, že od [datum] to nebude možné. V tomto chování žalovaných spatřovala hrubý nevděk, jakož i rozpor s dobrými mravy.

17. S ohledem na výše uvedené obecné závěry má soud za to, že jednání popsané žalobkyní v dopise ze dne [datum] není s to naplnit požadavky kladené na nevděk, jak je chápán v § 2072 o. z. V první řadě lze uvést, že právní jednání, jehož obsahem bylo odvolání daru, splňuje náležitosti požadované judikaturou na jeho srozumitelnost a určitost. Žalobkyně toto právní jednání správně adresovala každému ze žalovaných zvlášť, jakož i v dopise vymezila konkrétní jednání, které žalovaným jako nevděčné vytýká. Soud však dospěl k závěru, že popsané chování žalovaných nedosahovalo dostatečné intenzity, aby bylo objektivně a bezesporu, při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu, vnímáno jako zjevně porušující dobré mravy.

18. Jednání žalovaných spočívající v nabízení Pozemku na prodej sice mohlo ze subjektivního pohledu žalobkyně působit jako nevděk, navíc, když žalovaná je její dcerou, ale z objektivního hlediska se nejedná o chování, které by zjevně porušovalo dobré mravy. Soud při hodnocení tohoto případu přihlédl také k tomu, že účastníci jsou rodina a že Pozemek byl oddělen od pozemku (zahrady) žalobkyně, která v sousedství bydlí. Z obsahu přednesů je zřejmé, že účastníci mezi sebou mají napjaté vztahy, nicméně i přesto byli schopni spolu komunikovat a bavit se o možnostech řešení vzniklé situace, pročež má soud za to, že jejich vzájemné vztahy nejsou natolik nefunkční, že by chování žalobkyně jako jediné vedlo k chování žalovaných, které popsala v dopise ze dne [datum]. Nelze přehlížet, že žalobkyně darem na žalované převedla i všechna práva a povinnosti související s vlastnictvím Pozemku, tudíž i právo s Pozemkem nakládat dle svého uvážení. Je také pravdou, což vyplynulo z podání obou stran, že žalovaní se nesnažili Pozemek prodat ihned (vlastnické právo nabyli [datum] a inzerát předložený k důkazu nese datum [datum]), ale nejprve se snažili si zajistit možnost postavit na Pozemku vlastní dům, teprve až když zjistili, že toto řešení je komplikované/nemožné, rozhodli se Pozemek inzerovat k prodeji. Lze dodat, že prodej Pozemku rovněž automaticky neznamená, že žalovaní nebudou ve stáří žalobkyni nápomocni a také prodejem žalobkyně nepřijde o vlastní dům, pouze by případně musela snášet diskomfort v podobě nových sousedů. Pokud žalobkyně v dopise ze dne [datum] [datum] [rok] zmínila i chování žalovaných spočívající v nabízení Pozemku jako stavebního, ačkoliv tomu tak nemá být, soud uvádí, že podle § 2072 o. z. lze dar odvolat pouze pro závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, nikoliv vůči třetím neurčeným osobám. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavírá, že nebyly splněny podmínky stanovené v § 2072 o. z. pro odvolání daru pro nevděk a proto žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měli žalovaní plný úspěch, proto je žalobkyně povinna uhradit jim plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. a každému ze žalovaných přiznal paušální náhradu za 2 úkony (vyjádření k žalobě a účast u jednání) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), c) a § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Náklady řízení tedy činí celkem 1 200 Kč, jejichž náhradu je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.