9 C 52/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 766,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 681,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 681,28 Kč od datum do zaplacení a částku 385,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 385,18 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 Kč od datum do zaplacení, částku 100 Kč, částku 7 200 Kč, částku 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, částku 100 Kč a částku 1 800 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 766,46 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal plyn odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Plyn dodaný v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne datum, splatnou datum na částku 785,18 Kč, která představuje cenu odebraného plynu po odečtení záloh a smluvní pokutu 400 Kč za prodlení s placením záloh. Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS var. symbol. Jelikož žalovaný nehradil vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 1 800 Kč, a to vyúčtováním ze dne datum.

2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou (opravenou) ze dne datum na částku 2 781,28 Kč, představující cenu odebrané elektřiny, jakož i částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh. Vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS var. symbol. Jelikož žalovaný nehradil vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy a v této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 7 200 Kč, a to vyúčtováním ze dne datum.

3. Žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum a zástupci žalobkyně dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne datum.

5. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli ohledně dodávek plynu a elektřiny dne datum tak, že žalobkyně bude dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa žalovaného a žalovaný bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného a případně doby, od které si přeje plyn a elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody o dodávce elektřiny i dohody o dodávce plynu, a to v části nazvané „ostatní ujednání“ sjednány smluvní pokuta za neodebrání nasmlouvaného množství dané komodity ve výši 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců, u plynu pak na dobu 24 měsíců s možností automatického prodlužování, což se v obou případech stalo.

6. Vyúčtováním VS var. symbol ze dne datum, splatným dne datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od datum do datum na částku 785,18 Kč, zahrnující cenu odebraného plynu 2 995,18 Kč, 2 610 Kč představující zaplacené zálohy a 400 Kč smluvní pokutu za prodlení s placením záloh, která byla splatná dne datum. Žalovaný tuto částku neuhradil. Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování ze dne datum nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne datum smluvní pokutu ve výši 100 Kč. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách plynu, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč (400 Kč snížená o polovinu na 200 Kč krát 9 měsíců, jak žalobkyně požaduje), a to dne datum, které bylo splatné dne datum.

7. Opravným vyúčtováním VS var. symbol ze dne datum, splatným datum, (nahradilo původní vyúčtování ze dne datum VS var. symbol) žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od datum do datum na částku 2 781,28 Kč, která zahrnovala i částku 100 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu záloh. Žalovaný tuto částku neuhradil. Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování ze dne datum nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne datum smluvní pokutu ve výši 100 Kč. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty VS var. symbol ve výši 7 200 Kč (400 Kč krát 18 měsíců), a to dne datum, které bylo splatné dne datum.

8. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny kupní smlouvy, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn, oproti závazku žalovaného elektřinu a plyn odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny a plynu dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

10. V kupní smlouvě na elektřinu i v kupní smlouvě na plyn si strany v rámci článku nazvaného „Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouvy byly navíc uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouvy zároveň neobsahují ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupních smluv. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám zařadila do článků „Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článcích ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením „smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvách jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smluv je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny a koupi plynu je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložených kupních smluv se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 100 Kč z vyúčtování ze dne datum, smluvní pokutu 100 Kč dle vyúčtování ze dne datum, jakož i smluvní pokuty 400 Kč z vyúčtování ze dne datum, smluvní pokutu 100 Kč z vyúčtování ze dne datum, jakož i smluvním pokutám 7 200 Kč vyúčtované dne datum a 1 800 Kč, která byla vyúčtována dne datum, a žalobu v této části vč. úroků z prodlení zamítl (výrok II.).

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci je z výroků I. a II. naprosto zřejmé, že úspěšnějším účastníkem byl žalovaný, který by tak měl nárok na zaplacení poměrné části nákladů řízení, nicméně žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.